Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš dal rozhovor webu Info.cz. V rámci naší analýzy celého rozhovoru jsme se mimo jiných zaměřili také na výroky týkající vládní pomoci Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. Ivan Bartoš mluvil o protiruských sankcích, strategickém plánu na začlenění uprchlíků i financování pomoci z unijních peněz.
Ivan Bartoš: „Jsme jako vláda řekli, že půjdeme daleko (ve věci protiruských sankcí, pozn. Demagog.cz) za hranu toho, co bylo do té doby obvyklé.“
PRAVDA
Petr Fiala již první den ruské invaze uvedl, že v souladu s vládou bude na jednání EU prosazovat co nejtvrdší sankce proti Rusku. Vedle unijních sankcí zastavila vláda vydávání víz Rusům nebo rozhodla o uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla, a to dříve než Evropská unie.
Petr Fiala se již 24. února, tedy první den invaze na Ukrajinu, před odletem na mimořádné zasedání Evropské rady v Bruselu vyjádřil takto: „Budu v souladu s pozicí vlády České republiky prosazovat co nejtvrdší sankce vůči Rusku a jednotný postup Evropské unie“. Druhý den po summitu Evropské rady prohlásil: „Jsem za maximální možnou míru sankcí.“ Tisková zpráva Ministerstva financí z 25. února zase uvádí, že „v rámci evropské sedmadvacítky je česká vláda odhodlána plně podpořit další zpřísnění a rozšíření sankcí“.
Druhý den invaze vláda rozhodla o „zastavení udělování víz a dlouhodobých a trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů“. O podobném kroku chtěla vláda přesvědčit i ostatní evropské státy. Mimo jiné se česká vláda rozhodla urychlit vystoupení ze dvou postsovětských bank a vyzvala k tomu i další země.
25. února Česká republika oznámila, že od 27. února uzavře vzdušný prostor pro ruská letadla. K oznámení stejného kroku na celoevropské úrovni došlo až o dva dny později.
Den po invazi také internetové sdružení CZ.NIC rozhodlo o zablokování osmi tzv. dezinformačních webů, které jsou označovány za proruské. Stalo se tak na základě doporučení vlády a po jednáních s bezpečnostními složkami státu. Evropská komise pak o dva dny později oznámila, že zablokuje stanici RT (dříve známa jako Russia Today) a internetové médium Sputnik, která jsou vlastněna ruským státem.
Na začátku března Česká republika požadovala tvrdší sankce v oblasti vyloučení bank ze sytému SWIFT. Do té doby totiž z tohoto platebního systému bylo na základě rozhodnutí EU vyloučeno jen 7 ruských bank. Dne 10. března se Petr Fiala vyjádřil pro iDnes.cz, že už teď musíme přemýšlet, kam by ještě sankce šly posunout, aby zabránily další ruské agresi. Premiér Fiala navrhoval například odpojení dalších bank od mezinárodního systému SWIFT nebo blokádu ruských lodí.
Česká vláda tedy nejen ústy premiéra Fialy dávala již v prvních dnech ruské invaze na Ukrajině najevo, že chce protiruské sankce nastavit až na maximální možnou míru. Některé sankční kroky vláda učinila ještě před ostatními evropskými partnery a u jiných zase na další státy apelovala, aby svůj přístup zpřísnili. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako pravdivý.
Ivan Bartoš: „Strategický plán, podle kterého (ve věci uprchlíků z Ukrajiny, pozn. Demagog.cz) postupujeme, existoval už asi třetí den.“
NEPRAVDA
Vláda ani Ministerstvo vnitra v době po ruské invazi nepřipravilo žádný nový strategický plán týkající se příchodu ukrajinských uprchlíků. Ministerstvo pouze aktivovalo již dříve připravené plány pro případy migračních vln.
Strategický plán, podle kterého by vláda v současnosti postupovala ve věci příchodu a integrace ukrajinských uprchlíků, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se nicméně na přípravě takového plánu pracuje. To prohlásil 20. března v rozhovoru (čas 16:55) pro CNN Prima NEWS: „Existuje strategická mezioborová skupina, která právě tyto strategie (týkající se mj. integrace uprchlíků do systému školství a zdravotnictví, pozn. Demagog.cz) připravuje“. Také 3. dubna Rakušan mluvil (video, čas 16:38) o tom, že strategický dokument zatím není hotový. Ještě na začátku dubna tak strategický plán zvládání migrace nebyl dokončený, což potvrzuje např. i tisková zpráva Ministerstva vnitra.
Kromě připravovaného strategického plánu má vláda k dispozici také čtyřstupňový Plán připravenosti na migrační vlnu. Ten Ministerstvo vnitra aktivovalo hned první den ruské invaze na Ukrajinu. Podle Víta Rakušana Ministerstvo vnitra aktivovalo ve stejný den i Typový plán pro migrační vlnu (.pdf, str. 15–16, 109), kterým Ministerstvo ale disponovalo již před (.pdf, str. 12) invazí.
V řádu několika dnů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu tedy vláda ani Ministerstvo vnitra s žádným novým (strategickým) plánem nepřišly. Obrátili jsme se s dotazem na tiskovou mluvčí Pirátské strany, která uvedla, že Ivan Bartoš „použil nepřesný výraz strategie, odkazoval se ale na tyto informace zveřejněné ministerstvem vnitra ohledně čtyřstupňového plánu připravenosti na migrační vlnu.“
Jelikož vláda ani Ministerstvo vnitra po ruské invazi na ukrajinské území nevytvořily žádný nový strategický dokument týkající se příchodu uprchlíků z Ukrajiny a jejich integrace, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako nepravdivý.
Ivan Bartoš: „Jsem přišel s tím, že bychom chtěli využít miliardu eur z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další infrastruktury.“
PRAVDA
Nejprve si uveďme kontext výroku. Válka na Ukrajině, která způsobuje příliv uprchlíků do Česka, trvá již déle než měsíc. Od počátku ruské invaze 24. února do Česka podle odhadů přišlo okolo 300 tisíc uprchlíků. Ministr Bartoš hovoří o tom, že dobrý způsob, jak získat od Evropské unie v souvislosti s uprchlickou krizí peníze, je využít tzv. fond obnovy. Dle svého vyjádření proto navrhl, aby z fondu Česko pro tyto účely využilo jednu miliardu eur.
Upřesněme, že jako evropský fond obnovy se označuje nástroj Next Generation EU, který odsouhlasily v červenci roku 2020 všechny státy Unie. Cílem fondu je zmírnit dopady pandemie koronaviru, přičemž velký důraz se klade na zelenou politiku. Země Unie mají v rámci nástroje Next Generation EU k dispozici dohromady 750 miliard eur (v cenách roku 2018), přesněji mohou získat 390 miliard eur ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.
Tyto prostředky mohou jednotlivé země čerpat prostřednictvím 7 programů. Suverénně největší objem peněz přitom připadá na Nástroj pro oživení a odolnost, a to 672,5 miliard eur. Česko z něj má získat 179 miliard korun ve formě grantů. Doplňme, že peníze z Nástroje pro oživení a odolnost mohou unijní státy čerpat poté, co připraví svůj národní plán obnovy. Ke schválení českého národního plánu obnovy došlo ze strany EU v září roku 2021.
Podle České tiskové kanceláře řekl Ivan Bartoš 18. března novinářům v Bruselu, že „Česko by chtělo využít miliardu eur (24,9 miliard korun) z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.“ O den dříve uvedl ministr Bartoš to samé na svém Twitteru.
Pokud by Česko chtělo využít peníze z fondu na jiné, než na dříve schválené účely, je podle analytika Nilse Redekera z Jacques Delors Centre v Berlíně možné národní plán upravit. Kritéria se dle něj ale měnit nemohou, stejně jako celkový objem peněz, se kterým národní plán počítá. Dojít by tak mohlo jen k přesunu financí z jedné kapitoly plánu do jiné.
