Na Facebooku se šíří příspěvek, který označuje alžírskou boxerku Imán Chalíf za transgender osobu. Chalíf však vždy soutěžila v ženských kategoriích, narodila se jako žena a jako žena se také identifikuje. Nejedná se tedy o trans sportovkyni. V roce 2023 byla za nevyjasněných okolností vyloučena z mistrovství světa s odůvodněním, že předstírala, že je žena. Výsledky ani povaha testů, na základě kterých měla být vyloučena, ale nikdy nebyly zveřejněny.
Příspěvek, podle kterého Italka vzdala zápas, ve kterém nastoupila proti alžírské „transboxerce“, se začal šířit po olympijském zápase v boxu z 1. srpna 2024 mezi alžírskou reprezentantkou Imán Chalíf a Italkou Angelou Carini. Italská boxerka zápas vzdala po 46 sekundách, podle svých slov kvůli silné bolesti nosu po úderu soupeřky. Carini uvedla, že „není na ní, aby posuzovala, zda to je, nebo není fér“, a že se nesnažila o vyjádření politického názoru.
Na sociálních sítích se v reakci na rychlé ukončení zápasu začala okamžitě objevovat kritika samotné Chalíf i pořadatelů ženského olympijského turnaje v boxu kvůli tomu, že údajně dovolili do zápasu proti Italce nastoupit „muži“, případně „transboxerce“.
K zápasu se vyjádřil například bývalý americký prezident Donald Trump, podnikatel Elon Musk i spisovatelka J. K. Rowling, všichni při tom Chalíf označili za muže. Jiní tvrdí, že Chalíf prošla tranzicí a ženou se „prohlásila“ – to po zápase sdílela senátorka Jana Zwyrtek Hamplová nebo předseda strany PRO Jindřich Rajchl. Za „transboxerky“ označil Chalíf i Tchajwanku Lin také poslanec Patrik Nacher (ANO), který se však později za své vyjádření omluvil a uznal, že bylo mylné. Stejným slovem Chalíf označil i europoslanec Ivan David, poslankyně Karla Maříková (oba SPD), předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová nebo web Echo24, který později text upravil.
V následujících odstavcích se proto zaměříme na okolnosti boxerské kariéry Imán Chalíf, olympijského turnaje a důvody kontroverze, kterou její účast na olympiádě vzbudila.
Počátky kariéry
Imán Chalíf se narodila v roce 1999 na alžírském venkově, kde v 16 letech objevila své nadání pro sport a začala sportovat. Nejprve hrála fotbal, v němž excelovala na místním hřišti, a později odhalila svou schopnost obstát při rvačkách s místními chlapci. Do boxu se podle svých slov pustila poté, co sledovala zápasy na Olympijských hrách v Riu v roce 2016. Na tréninky boxu začala dojíždět do nedaleké vesnice, zprvu podle svých slov bez podpory svého otce, který dívčí box „neschvaloval“.
Kariéru odstartovala v roce 2018, kdy se ve svých 19 letech na světovém šampionátu v Novém Dilí umístila na 17. pozici. V následujícím roce v Rusku se v reprezentačním dresu Alžírska dostala na 33. místo. V obou případech soutěžila v ženské kategorii (.pdf, str. 1, .pdf, str. 1). Svůj olympijský debut zažila na tokijských letních hrách, kde byla ve čtvrtfinále vyřazena Irkou Kellie Harrington. V následujících letech zaznamenala další úspěchy, v roce 2022 například vyhrála zlato na Středomořských hrách a na mistrovství Afriky v amatérském boxu.
Chalíf po rozhodnutí IBA vyřazena ze šampionátu
Chalíf se však v roce 2023 musela potýkat se silnou kontroverzí, když byla spolu s tchajwanskou závodnicí Lin Jü‑ting diskvalifikována z mistrovství světa v boxu žen v Novém Dillí. Mezinárodní boxerská asociace (IBA), která turnaj pořádala, uvedla, že obě závodnice nesplnily kritéria pro účast v soutěži žen tak, jak jsou uvedena v předpisech IBA.
Prezident IBA Umar Kremlev (.pdf) pro ruskou zpravodajskou agenturu TASS po vyloučení Chalíf a Lin uvedl, že obě závodnice mají místo ženského chromozomu XX ten mužský, tedy XY. Alžírská média následně informovala, že testy, které měly sportovkyně podstoupit, zjistily, že mají příliš vysokou hladinu testosteronu na to, aby prošly testem ověření pohlaví. Tyto informace však IBA nepotvrdila z důvodu ochrany soukromí. Alžírský olympijský výbor jako důvod pro diskvalifikaci své reprezentantky v boxu uvedl jen „zdravotní důvody“.
IBA však v nedávném prohlášení odmítla, že by sportovkyně prošly vyšetřením hladiny testosteronu. Uvedla, že byly podrobeny jinému testu, jehož podrobnosti jsou důvěrné, přičemž tento test u obou zjistil „soutěžní výhody“ oproti ostatním závodnicím. Prezident IBA Umar Kremlev nicméně na telegramu uvedl, že byly provedeny texty DNA a obě boxerky se „snažily oklamat své kolegyně a předstíraly, že jsou ženy“. IBA metodu a výsledky testů nicméně nezveřejnila.
Není známo, že by Chalíf dopovala nebo jiným zakázaným způsobem ve svém těle povzbuzovala tvorbu testosteronu. Sportovkyně také podle dostupných zdrojů neprošla žádným zdravotním zákrokem pro změnu pohlaví.
Spor o řízení mezinárodních soutěží v boxu
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) už v roce 2019 pozastavil registraci boxerské asociaci IBA kvůli problémům s řízením, finanční správou, rozhodčími i etikou. V roce 2024 pak asociaci odebral status řídícího orgánu sportu na světové úrovni poté, co IBA neprovedla nutné reformy. IBA například v roce 2023 asociace dovolila účast na mistrovství ruským a běloruským sportovcům i přes doporučení MOV. Řada států včetně Česka tak loňský šampionát bojkotovala. V dubnu 2024 pak vznikla nová, odštěpená mezinárodní federace World Boxing, která v současnosti čeká na uznání MOV.
Turnaj v boxu proto už na olympijských hrách v Tokiu pořádal sám MOV, stejně je tomu i letos. Tato organizace účast na hrách Alžírce Chalíf i Tchajwance Lin povolila. Mark Adams, mluvčí MOV, uvedl, že Chalíf i Lin splňují kritéria pro účast v soutěži s tím, že jsou ženami, které toto pohlaví mají uvedené v pase. Právě cestovní doklady jsou základem pro ověření pohlaví a věku sportovců jak pro MOV, tak také během dalších boxerských turnajů, včetně kontinentálních her a kvalifikačních turnajů.
Sportovci však přesto musí dodržovat pravidla způsobilosti, registrace a doložit lékařská potvrzení umožňující jejich účast. Adams potvrdil, že Chalíf i Lin jsou „zcela způsobilé. V pase mají uvedeno, že jsou ženy, startovaly na olympijských hrách v Tokiu a závodí už mnoho let“.
Mezinárodní olympijský výbor v prohlášení ze srpna 2024 navíc uvedl, že obě boxerky byly z mezinárodního šampionátu v roce 2023 vyloučeny na základě „náhlého a svévolného rozhodnutí“ vedení IBA. Prohlášení MOV znovu potvrzuje, že Chalíf i Lin se dlouhodobě účastní mezinárodních soutěží v boxu v ženské kategorii.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Alžírská boxerka Imán Chalíf tedy transgender ženou, jak tvrdí facebookový příspěvek, není. V minulosti byla sice vyloučena z turnaje federace IBA, ale kromě vyjádření jejího prezidenta, který mluvil o testu DNA a mužských chromozomech, žádné další detaily ani výsledky údajného testu pohlaví nebyly zveřejněny. Chalíf se narodila jako žena, od mládí soutěží v ženských kategoriích a také v pasu má podle MOV uvedené ženské pohlaví.
Sportovkyně s maskulinními znaky ve vrcholovém sportu
Účast žen se znaky (pohlavní či reprodukční orgány nebo chromozomy), které odporují společností uznávaným normám pro muže a ženy, v mezinárodních soutěžích a vrcholovém sportu se ve veřejné debatě neobjevuje poprvé, a nejde tedy o nové téma. Například polské sprinterce Ewě Kłobukowské byla v roce 1967 zakázána účast v profesionálních soutěžích poté, co nesplnila testy na ověření pohlaví. Tehdejší testy pohlaví byly později změněny, Kłobukowská se ale ke sportovní kariéře ani po narození syna nevrátila.
Podobným komplikacím čelila i jihoafrická běžkyně Caster Semenya, jejíž tělo produkuje vyšší hladiny testosteronu, než je u žen běžné. V roce 2009 jí také bylo „ověřeno“ pohlaví a později jí Mezinárodní amatérská atletická federace (IAAF, nynější World Athletics) zabránila soutěžit. Mezi lety 2011 a 2019 se s organizací soudila a soud prohrála. IAAF zavedla kritéria, podle kterých musí sportovkyně s poruchou pohlavního vývoje (DSD) užívat léky snižující hladinu testosteronu, aby jim byla povolena účast v některých disciplínách.
Během londýnské letní olympiády v roce 2012 platilo, že účast žen v ženských soutěžích bude záviset na jejich hladině testosteronu (.pdf, str. 4). Později začal být efekt vyšších hladin testosteronu na sportovní výkony zpochybňován. Podle některých výzkumů je hladina testosteronu hlavním faktorem v rozdílech mezi sportovními výkony mužů a žen a je spojována s větší silou a vyšší rychlostí jednotlivců. Pakliže tedy těla sportovkyň přirozeně produkují testosteron ve vyšší míře, než je běžné, mohlo by jim to být výhodou v některých typech sportů. Tak je to ale také u dalších fyziologických znaků, jako je atypická výška, přirozeně lepší fyzička či jiné genetické výhody, jakými se během své kariéry vyznačoval například plavec Michael Phelps.
Závěr
Podle facebookového příspěvku na pařížské olympiádě zápasila proti Italce „transboxerka“ z Alžírska, další uživatelé včetně několika českých politiků pak zmiňovali, že se Imán Chalíf „prohlásila“ za ženu. Ve skutečnosti ale Chalíf tranzicí na ženu neprošla – jako žena se již narodila, od mládí jako žena boxovala a jako žena se kvalifikovala už na svou druhou olympiádu.
V roce 2023 sice byla federací IBA vyloučena z mistrovství světa, detaily tohoto případu ale nebyly zveřejněny. IBA výsledky i princip testu tají, podle jejího prezidenta ale došlo k vyloučení na základě testů DNA a mužských chromozomů nalezených v těle boxerky. S ohledem na to, že olympijský turnaj v boxu pořádá MOV a Chalíf je oficiálně ženou, mohla do turnaje nastoupit.
