Na facebooku se šíří řada příspěvků o návrhu na zavedení digitálního eura, který se letos v červnu začal projednávat na plénu Evropského parlamentu. Podle jednoho z příspěvků Evropská centrální banka (ECB) říká, že pokud lidé budou mít najednou v digitální peněžence více než 3 000 digitálních eur, zobrazí se jim odpočítávání, do kdy musí tyto peníze utratit. „Jinak jim expirují,“ tvrdí text. ECB ve skutečnosti sice počítá se zavedením limitu částky, jakou může člověk v digitálních eurech držet, nikde ale nemluví o povinnosti eura utratit nebo o jejich expiraci. Podle zveřejněných dokumentů se digitální eura přesahující stanovený limit automaticky „přelijí“ na propojený bankovní účet v nedigitálních eurech.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se v rozhovoru pro Deník N mj. rozpovídal o velikosti farem a regulaci nákupu zemědělské půdy v Evropské unii a Česku. Tyto faktické výroky ověřuje nová analýza.
Na facebooku se šíří video, podle kterého český prezident Petr Pavel na jazykové konferenci Babylon v Mnichově vyzval k postupnému opuštění češtiny a jejímu nahrazení němčinou. Ani konference, ani citovaný projev ale neexistují. Text ve skutečnosti pochází ze satirického facebookového příspěvku, jehož autor parodoval Pavlova vyjádření na podporu přijetí eura, přičemž Pavlovy argumenty z debaty o společné měně přenesl do absurdní roviny údajného vzdání se českého jazyka.
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého Ukrajina plánuje v příštím desetiletí přivést 4,5 milionu dělníků z Asie a Afriky na obnovu země po válce, přičemž po případném vstupu Ukrajiny do EU by tito lidé získali volný pohyb po celé Unii. Číslo 4,5 milionu ve skutečnosti pochází z ukrajinské Strategie demografického rozvoje a označuje odhadovaný počet pracovníků, kteří budou v příští dekádě chybět na trhu práce. Jako hlavní způsob řešení tohoto nedostatku přitom dokument uvádí návrat Ukrajinců ze zahraničí, podporu porodnosti a zvyšování zaměstnanosti domácí populace. Možnost využití zahraniční pracovní síly zmiňuje pouze jako krajní variantu, a to v podobě zahraničních studentů adaptovaných na místní prostředí, nikoli masového přílivu migrantů z Asie nebo Afriky.
Na sociálních sítích se šíří příspěvek, podle kterého vítěz maďarských parlamentních voleb Péter Magyar navrhuje, aby se Viktor Orbán ucházel o post předsedy Evropské komise, a oceňuje jej jako silnou politickou osobnost. Ve skutečnosti jde ale o vyjádření z rozhovoru starého dva roky, ve kterém Magyar mluví pouze o hypotetickém scénáři Orbánova odchodu z domácí politiky.
Facebookový příspěvek tvrdí, že po roce 2033 budou muset být „všechny budovy“ bezemisní a splňovat energetickou náročnost minimálně třídy D. Nová unijní směrnice sice požaduje, aby země EU zpřísnily nároky na energetickou efektivitu u některých budov, nikoli ale plošně u všech. Přísnější normy tak státy nemusejí zavádět např. pro stávající obytné domy, které neprochází velkou rekonstrukcí. Požadavek, aby všechny domy měly v budoucnu alespoň energetickou třídu D, česká legislativa neobsahuje a česká vláda ani neoznámila plán na jeho zavedení.
Na facebooku se šíří tvrzení, že maďarský premiér Viktor Orbán ukázal v Evropském parlamentu „tajné dokumenty“, které údajně odhalují miliardovou korupci vedení Evropské komise. Ve skutečnosti ale Viktor Orbán navštívil europarlament naposledy před více než rokem, a tehdy ani nikdy jindy zde podobné dokumenty nepředložil.
Na facebooku se šíří příspěvek, který údajně zachycuje rozsáhlé protesty v Itálii proti zavedení evropské digitální peněženky. Ve skutečnosti ale snímek pochází z roku 2021, kdy se v Itálii odehrály protesty proti očkovacím certifikátům. Unijní projekt Evropské peněženky digitální identity má být pro občany dobrovolný a ani v Itálii nedochází k nahrazení fyzických průkazů totožnosti.
Předseda Svobodných a člen poslaneckého klubu SPD Libor Vondráček v rozhovoru pro radiožurnál mluvil především povolební situaci a o emisních povolenkách a komentoval návrh na změnu systému ETS 2. Nepravdivé a zavádějící výroky rozebírá následující analýza.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník po výhře ve volbách do Poslanecké sněmovny hovořil mj. o Paktu o migraci a azylu – tzv. migračním paktu. Tato analýza se věnuje faktickým výrokům o tom, zdali jej Polsko odmítlo, od kdy má být pakt zaveden a o azylových řízeních.