CEDMO Tracking V4+V5 4. vlna očima Ipsosu: Sociální média – uživatelé a platformy

Odstranění obsahu a zrušení účtu na sociálních sítích

Nejvíce využívanou sítí ve sledovaných zemích je Facebook (85 %). Následují WhatsApp (58 %), Instagram (55 %) a YouTube (55 %). V průměru má pak 22 % uživatelů ze zemí V4+5 všechny příspěvky na svém profilu veřejné. Veřejné příspěvky mají nejméně často Finové (16 %), nebo i Češi a Francouzi (19 %). Slováci a Estonci jsou na 22 %, veřejné příspěvky má i 23 % Maďarů a 25 % Němců. Nejvíce příspěvky nechávají otevřené Poláci a Slovinci (27 %). A jsou to především muži a lidé starší 55 let.

V aktuální vlně uvedlo 9 % uživatelů sítí ve sledovaných zemích, že jim byl v uplynulém roce odstraněn obsah z účtu na některé sociální síti. Nejvíce příspěvků bylo smazáno na Facebooku, Instagramu nebo i TikToku. Polsko (15 %) a Maďarsko (13 %) jsou země, kde byl uživatelům smazán obsah nejčastěji. Obsah byl smazán i 10 % slovinských uživatelů, 9 % finských uživatelů sítí, v Česku a na Slovensku to uvedlo 8 %, ve Francii 7 % a nejméně v Německu a v Estonsku (6 %). Častěji to byli lidé do 34 let.

Nejčastěji byl obsah uživatelům smazán přímo platformou (39 %), administrátoři nebo uživatelé-moderátoři pak smazali 24 % obsahu na sociálních sítích ve sledovaných zemích. V Polsku (31 %) a ve Slovinsku (35 %) byl obsah častěji odstraněn administrátory, v Polsku odstranila 24 % platforma a ve Slovinsku byl platformou odstraněn obsah 33 % uživatelů. Nejvíce uživatelů, kterým byl obsah odstraněn platformou je v Německu (49 %), administrátory tam bylo odstraněno 22 % obsahu. V Česku bylo platformou odstraněno 39 % obsahu a administrátory 16 %, na Slovensku bylo 42 % obsahu smazáno platformou a 24 % administrátory.

Obsah byl z platformy uživatelům smazán především kvůli politickým názorům (12 %), a to hlavně v Česku (24 %). Na Slovensku a v Německu uvedlo tento důvod 15 % uživatelů, ve Slovinsku 14 %, v Polsku 7 % a ve Finsku pak pouze 3 % uživatelů, kterým byl obsah smazán. V Polsku 20 % uživatelů obsah sociální síť smazala kvůli osobní fotografii, ve Francii tento problém mělo 14 % uživatelů. Proti smazání obsahu se odvolalo v průměru 39 % uživatelů. Nejvíce v Česku (50 %) a v Německu (48 %), nejméně v Polsku (24 %). V průměru ale pouze 20 % odvolání bylo úspěšných.

Celý účet byl pak v minulém roce zrušen průměrně 3 % uživatelů. Hlavními důvody jsou hackerské útoky, nevyužívání účtu nebo porušení pravidel platformy.

Chat Control 2.0

Zástupci členských států Evropské unie se na konci listopadu 2025 shodli na návrhu, který má bojovat proti šíření materiálů v online prostředí zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Toto připravované nařízení zaznamenalo v průměru 22 % lidí v zemích V4+5. Nejčastěji v Německu (28 %), ve Slovinsku (27 %), ale často i v Česku (26 %) nebo Polsku (26 %). V Estonsku připravované nařízení zaznamenalo jen 12 % lidí. Častěji nařízení Chat Control 2.0 zaznamenali muži, podobně jako mladí lidé do 34 let.

V souvislosti s připravovaným evropským nařízením, v průměru 58 % populací sledovaných zemí věří v to, že evropské orgány budou nařízení CSAM používat pouze k zamýšlenému účelu ochrany před sexuálním zneužíváním dětí a že připravované evropské nařízení CSAM přispěje k bezpečnějšímu online prostředí.

Češi jsou ohledně zmíněných výroků nejvíce skeptičtí. Tomu, že evropské orgány budou nařízení CSAM používat pouze k zamýšlenému účelu, věří 53 % z nich a to, že CSAM přispěje k bezpečnějšímu online prostředí si myslí ani ne polovina české populace (48 %). Tomu, že nařízení přispěje k bezpečnému online prostředí, věří nejvíce Francouzi (67 %), nebo i Slovinci (64 %). Důvěru ve zlepšení bezpečnosti sdílí i Estonci a Fini (63 %). Poláci (53 %), Maďaři (55 %) a Slováci (55 %) jsou více skeptičtí, podobně jako Češi. Slovinci se ale ze všech zemí nejvíce obávají (51 %), že jim někdo může poslat soubor, který by mohl být při skenování jejich zařízení označen jako škodlivý a v rozporu s nařízením CSAM. Obavy z takové situace přiznalo v populacích zemí V4+5 v průměru 38 %.

Zaznamenání nařízení DSA v praxi

Na začátku loňského prosince uložila Evropská komise společnosti X pokutu 2,9 miliardy korun za porušení povinností v oblasti transparentnosti podle Nařízení o digitálních službách (DSA). Šlo tak o první pokutu uloženou v rámci aplikace DSA. V souvislosti s tím majitel společnosti X Elon Musk nebo i americký prezident Donald Trump obvinili Evropskou komisi z cenzury. I přes to, že se stále většina lidí napříč zeměmi shodne na tom, že o DSA jako celku nemají dostatek informací (63 %), to, že Evropská komise uložila společnosti X tuto pokutu, zaznamenalo 34 % lidí ve sledovaných zemích. Nejčastěji v Německu (49 %), ale značná část lidí o kauze ví i v Polsku (39 %) nebo Finsku (39 %). Nejméně často dění okolo pokuty zaznamenali lidé v Estonsku (20 %) nebo ve Francii (24 %). Tam jsou i celkově nejméně informovaní o nařízení DSA (70 %). Muži častěji zaznamenali pokutu uloženou společnosti X, podobně jako starší lidé nad 55 let.

Co se týče udělené pokuty a reakcí na ni ze strany představitelů vlády USA, 61 % lidí ve sledovaných zemích říká, že se tito představitelé staví proti evropskému nařízení (DSA) především proto, aby chránili finanční zájmy amerických technologických společností, jako jsou Meta nebo X. Nejméně si to ale myslí lidé v Česku (51 %), nejvíce pak ve Finsku (73 %) nebo v Německu (70 %).

Konzumace sociálních médií v zemích V4

Výzkum mimo jiné zkoumá, jak populace daných zemí konzumují sociální média a do jaké míry jsou sítě vyhledávaným zdrojem informací o aktuálním dění. Alespoň jednou denně sociální média využívá pro běžné aktivity v průměru 69 % lidí ve sledovaných zemích V4+5. V zemích skupiny V4 sociální média konzumují alespoň jednou denně nejčastěji Maďaři (83 %), Poláci a Slováci po 75 % a Češi nejméně často z V4 (71 %).

Co se týče konzumace zpravodajství přes informační kanály, v průměru 54 % populace zemí V4 používá jako zdroj informací právě sociální média. V Maďarsku a v Polsku sledují alespoň jednou denně zpravodajství na sociálních médiich nejvíce (61 %). V Česku naopak nejméně často: 44 % a na Slovensku 52 %. Zpravodajství v televizi sleduje alespoň jednou denně 54 % lidí v zemích V4, oproti 58 % celkově (země V4+5). V zemích V4 se tak vyrovnává rozdíl mezi konzumací televize, online webů a sociálích sítí kvůli zpravodajství.

Pokud nastane mimořádná událost, k sítím se v zemích V4 jako k prvnímu zdroji informací obrátí v průměru 14 % lidí. Nejvíce v Maďarsku a na Slovensku (17 %), v Polsku 16 % a nejméně v Česku, 10 %. Nejvíce se ale lidé v zemích skupiny V4 obrací při mimořádné události jako první k internetovému vyhledávači (27 %). V Česku je to 35 %, na Slovensku 28 % v Maďarsku 26 % a v Polsku nejméně 21 %.

Základní parametry

Název výzkumu: CEDMO Tracking (V4+5)

Termín hlavního sběru dat: 4. vlna, 15. 1. 2025 – 5. 2. 2025

Cílová skupina: reprezentativní populace 15+

Způsob výběru respondentů a respondentek: kvótní výběr

Nastavení kvót: podle Českého statistického úřadu (ČSÚ)

Sledované kvóty: pohlaví, věk, vzdělání, kraj, velikost místa bydliště

Metoda sběru: dotazování metodou CAWI pomocí online panelu

Celkový vzorek: 4. vlna: n=12 887 (všechny země): CZ n=1524, SK n=1540, EE n=1384, FI n=1371, FR n=1514, DE n=1497, HU n=1400, PL n=1404, SL n=1253