CEDMO Trends: 22. vlna očima Medianu

V aktuální vlně výzkumu opět většina respondentů uvádí, že dezinformacím v médiích vystavena nebyla. Výsledky však ukazují určité změny oproti předchozím šetřením – například klesl podíl těch, kteří se cítí být zcela nevystaveni, a naopak přibylo těch, kteří uvádějí, že byli dezinformacím spíše vystaveni. Výzkum rovněž potvrzuje, že šíření dezinformací je pro většinu populace problém, přičemž jej vnímají zejména mladší lidé. Podpora regulace médií šířících nepravdivé informace se oproti minulým šetřením mírně zvýšila.

• V aktuální vlně průzkumu 81 % respondentů uvedlo, že dezinformacím spíše nejsou nebo vůbec nejsou vystaveni. Oproti předchozímu šetření ubylo těch, kteří uvedli, že vůbec nejsou vystaveni (37 %), a přibylo těch, kteří se cítí být spíše vystaveni (17 %).
• Celkem 66 % respondentů vnímá šíření dezinformací po internetu jako problematické. Nejčastěji tento názor zastávají mladí lidé ve věku 16–24 let (83 %) a voliči Petra Pavla (79 %). Mezi voliči Andreje Babiše je to 53 %.
• Dvě třetiny respondentů (67 %) věří, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost České republiky. Tento názor nejčastěji zastávají mladí lidé (82 % ve věkové kategorii 16–24 let) a lidé, kteří se na internetu pohybují několikrát denně (70 %).
• Podpora regulace médií šířících dezinformace se oproti minulému šetření zvýšila. Celkem 73 % respondentů se domnívá, že by stát měl tato média omezovat, přičemž třetina respondentů (33 %) zastává názor, že by stát měl regulaci určitě zavést. Regulaci podporují častěji ženy (76 %) než muži (69 %) a mladší věkové skupiny (81 % ve věkové kategorii 16–24 let).
• Ve srovnání s minulou vlnou výrazně klesl počet zachycených dezinformací ve prospěch premiéra Petra Fialy (266), zatímco počet dezinformací v jeho neprospěch také poklesl (77). Naopak počet dezinformací týkajících se slovenského premiéra Roberta Fica v této vlně vzrostl (101).

Vnímané vystavení dezinformacím

V této vlně výzkumu opět většina respondentů uvádí, že dezinformacím v médiích vystavena nebyla (81 % při součtu „spíše nevystaven/a“ + „vůbec nevystaven/a“). V aktuální vlně šetření, ve srovnání s předchozí vlnou výzkumu, ubylo respondentů, kteří uvádějí, že dezinformacím vystaveni vůbec nebyli (37 %) a naopak přibylo těch, kteří uvedli, že dezinformacím spíše byli vystaveni (17 %).

I v aktuální vlně se cítí být dezinformacím vystaveni častěji muži (23 %) než ženy (16 %). Vzdělanostní skupinou, která se dezinformacím cítí být vystavena nejčastěji, jsou lidé se střední školou bez maturity (22 % při součtu „velmi vystaven/a“ + „spíše vystaven/a“). Například z lidí s vysokoškolským vzděláním vystavení dezinformacím deklarovalo 19 %. Častěji se cítí být vystaveni dezinformacím voliči Andreje Babiše z posledních prezidentských voleb (25 %) než voliči Petra Pavla (17 %).

S minimálními změnami jsou i křivky odpovědí respondentů hodnotících šíření nepravdivých či manipulativních informací po internetu. Většina stále vnímá šíření dezinformací po internetu jako problematické (66 % při součtu „velmi závažný problém“ + „dosti závažný problém“).

Šíření dezinformací po internetu vnímají jako problém spíše mladší respondenti. V nejmladší věkové kategorii 16-24 let se jedná o 83 % respondentů (při součtu „velmi závažný problém“ + „dosti závažný problém“). Ve věkové skupině lidí starších 65 let dezinformace jako velmi nebo dosti závažný problém hodnotí 60 % respondentů. Také mezi voliči Petra Pavla z druhého kola prezidentských voleb je více respondentů, kteří šíření dezinformací po internetu považují za problém (79 %), zatímco mezi voliči Andreje Babiše je takových respondentů 53 %.

Ve srovnání s minulou vlnou výzkumu poklesl počet respondentů, kteří uvedli, že dezinformace považují za velmi závažný problém (28 %).

Větší část respondentů se stále domnívá, že dezinformace ohrožují bezpečnost České republiky. Myslí si to dvě třetiny z nich (67 % při součtu „určitě ano“ + „spíše ano“). Naopak třetina respondentů tvrdí, že bezpečnost republiky šířením takových informací ohrožena není (33 % při součtu „určitě ne“ + „spíše ne“). Při srovnání s předchozí vlnou výzkumu došlo ke snížení počtu lidí, kteří uvedli, že dezinformace „spíše neohrožují“ bezpečnost České republiky (24 %) a naopak přibylo těch, kteří uvedli, že dezinformace „určitě ohrožují“ bezpečnost ČR. Že šíření dezinformací bezpečnost České republiky ohrožuje, si myslí hlavně mladší respondenté (82 % v nejmladší věkové kategorii 16-24 let).

S ohrožením bezpečnosti ČR šířením dezinformací také častěji souhlasí respondenti, kteří se na internetu pohybují „několikrát denně“ (70 %) než ti, kteří se na něm pohybují „jednou denně nebo téměř denně“ (61 %).

V posledních třech vlnách šetření stoupá počet respondentů, kteří uvádějí, že stát by „určitě měl“ omezovat média, která šíří nepravdivé či manipulativní informace. Aktuálně si to myslí třetina respondentů (33 %). Naopak klesl počet respondentů, kteří uvádějí, že by taková média stát „spíše neměl“ omezovat (17 %).

Při celkovém pohledu se čísla respondentů nezměnila žádným zásadním způsobem. Že by stát dezinformační média omezovat měl, si myslí stále více než dvě třetiny respondentů (73 % při součtu „určitě ano“ + „spíše ano“).

Pro omezování médií jsou častěji ženy (76 %) než muži (69 %) a respondenti z věkové skupiny 16-24 let (81 %). Procento respondentů, kteří uvedli, že by stát dezinformační média měl omezovat, klesá s narůstajícím věkem odpovídajících.

O správnosti omezování medií šířících dezinformace jsou také častěji přesvědčeni voliči Petra Pavla (85 %) z druhého kola prezidentských voleb než voliči Andreje Babiše (58 %).

Vnímání aktuálních narativů

Povědomí o nepravdivých narativech se oproti minulé vlně zvýšilo. Povědomí o pravdivých narativech se nezměnilo.

Nejvíce respondentů (67 %) zaregistrovalo pravdivý narativ, že: „Izrael a palestinské hnutí Hamás uzavřeli v polovině ledna příměří, které má trvat šest týdnů. Jeho součástí je propuštění izraelských rukojmí výměnou za palestinské vězně.“  Výrazně méně respondentů (38 %) zaznamenalo další pravdivý narativ: „ Americký prezident Donald Trump vydal po své inauguraci příkaz, podle kterého by ministerstvo spravedlnosti USA nemělo po dobu 75 dnů vymáhat zákaz čínské sociální sítě TikTok.“

Pouze dva nepravdivé narativy zaznamenala více než čtvrtina respondentů. Tím nejvíce registrovaným byl nepravdivý narativ, že: „Eva Pavlová dostává vedle paušální náhrady za výkon role první dámy ještě vyšší částky z Armády ČR, jejíž byla příslušnicí. Jde o 50 000,- Kč výsluh měsíčně, 400 000,- Kč odchodné a 1 300 000,- Kč odbytné,“ který zaregistrovalo 44 % respondentů.

Důvěryhodnost pravdivých narativů ve srovnání s minulou vlnou mírně klesla. Důvěryhodnost nepravdivých narativů naopak vzrostla. I v této vlně působily všechny pravdivé narativy věrohodněji než všechny nepravdivé.

Nejdůvěryhodnějším pravdivým narativem bylo, že: „Izrael a palestinské hnutí Hamás uzavřeli v polovině ledna příměří, které má trvat šest týdnů. Jeho součástí je propuštění izraelských rukojmí výměnou za palestinské vězně,“ který jako důvěryhodný označilo 79 % respondentů. Naopak tím nejméně důvěryhodným pravdivým narativem bylo, že: „Ruská ekonomika se dostává do potíží kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým úrokovým sazbám přesahujícím 20 %, kterými se ruská centrální banka snaží omezit inflaci,“ který ale jako důvěryhodný stále označila více než polovina respondentů (57 %).

Nejdůvěryhodnější nepravdivý narativ, že: „Eva Pavlová dostává vedle paušální náhrady za výkon role první dámy ještě vyšší částky z Armády ČR, jejíž byla příslušnicí. Jde o 50 000,- Kč výsluh měsíčně, 400 000,- Kč odchodné a 1 300 000,- Kč odbytné,“ označilo za důvěryhodný 53 % dotázaných.

Dezinformace, které nejčastěji zaujaly

Ve srovnání s minulou vlnou opět výrazně klesl počet zachycených dezinformací, které respondenti vyhodnotili jako dezinformace ve prospěch premiéra Petra Fialy (266), počet zachycených dezinformací v jeho neprospěch také klesnul (77). V minulé vlně výzkumu jsme také nově zachytili dezinformace týkající se slovenského premiéra Roberta Fica. Jejich počet v aktuální vlně ještě narostl (101).

Celý dokument ke stažení.

*Longitudinální výzkum CEDMO Trends v České republice získal podporu z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR, který je financován z Nástrojů pro oživení a odolnost EU. Zadavatelem výzkumu je Univerzita Karlova. Sběr dat realizuje agentura Median.