Poslanec a předseda Starostů Vít Rakušan poskytl rozhovor pořadu Napřímo, ve kterém se dotkl tématu cen pohonných hmot vzhledem k probíhající válce na Blízkém východě. Ověřené faktické výroky o cenách benzinu a pohonných hmot rozebírá následující analýza.
Vít Rakušan (STAN): „(…) Maďarsko. Při té minulé krizi zastropovali ceny benzínu a vedlo to k tomu, že ten benzín nebyl a lidé ho dostávali na příděl.“
PRAVDA
Maďarská vláda v roce 2021 zastropovala tamní ceny benzínu a nafty. Regulace cen však odradila zahraniční dodavatele, a trh se tak potýkal s nedostatkem pohonných hmot. Některé čerpací stanice proto stanovily maximální odběr paliva na dva litry.
Vít Rakušan vysvětluje, jak by podle něj měla Česká republika řešit nárůst cen pohonných hmot v souvislosti se situací na Blízkém východě. Uvádí, že hnutí STAN podpoří krok vlády Andreje Babiše ohledně kontrolování marží. Dále varuje před rychlými opatřeními, která by podle něj mohla trh pohonných hmot deformovat. V této souvislosti jmenuje příklad Maďarska, které podle něj v reakci na energetickou krizi z roku 2021 zastropovalo ceny pohonných hmot, následně však mělo čelit jejich nedostatku. To dle Rakušanových slov vedlo k situaci, kdy maďarští obyvatelé dostávali pohonné hmoty na příděl.
Evropská energetická krize
Burzovní ceny elektřiny a plynu se začaly zvedat v roce 2021 především v důsledku pandemie covidu-19, respektive z důvodu nedostatečných zásob plynu a vysoké poptávky po elektřině, která byla způsobena oživením ekonomik po pandemii covidu-19. To vedlo mj. k prudkému zdražování pohonných hmot. K výraznému růstu cen pak následně došlo také v roce 2022 kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Ve zdražování však hrají roli i další faktory jako například růst cen emisních povolenek, které se promítají do nákladů dodavatelů, nebo klimatické podmínky. Rekordní výše dosáhly ceny energií v létě 2022 kvůli zvýšené poptávce energie k chlazení.
Zastropování cen pohonných hmot v Maďarsku
Maďarsko v reakci na energetickou krizi zastropovalo od 15. listopadu 2021 ceny benzínu a nafty na částku 480 maďarských forintů za litr. Tehdy tato maximální částka činila v přepočtu na českou měnu přibližně 33 korun. V Česku ve stejnou dobu ceny benzínu přesáhly hranici 37 korun (.pdf, str. 1). Deklarovaným cílem zastropování v Maďarsku bylo zabránit růstu inflace a posílení ekonomiky. Zastropování přišlo několik měsíců před volbami do maďarského parlamentu, které proběhly v dubnu 2022. Orbánova strana Fidesz tehdy získala nadpoloviční většinu hlasů a Viktor Orbán se stal po čtvrté v řadě premiérem.
Samotné zastropování cen bylo původně naplánováno na tři měsíce, v průběhu roku 2022 však byla jeho platnost několikrát prodloužena. V prosinci 2022 vláda zastropování po více než roce zrušila. Regulace cen pohonných hmot totiž odradila zahraniční dodavatele a Maďarsko se tak muselo spoléhat zejména na maďarský koncern MOL. Právě podle společnosti MOL způsobilo komplikace i to, že se lidé snažili vytvářet zásoby pohonných hmot. Řada čerpacích stanic kvůli nedostatku benzínu a nafty zavedla maximální množství paliva, které lze za regulovanou cenu natankovat, a to ve výši dvou litrů.
Maďarsko se v tomto období také potýkalo s rostoucí inflací. Ačkoli Viktor Orbán na začátku roku sliboval, že díky regulaci cen pohonných hmot a některých potravin se Maďarsko rostoucí inflaci vyhne, nakonec jí bylo silně zasaženo. Jak lze vyčíst z následujícího grafu, meziroční míra inflace v roce 2022 v Maďarsku strmě rostla a v posledních měsících daného roku překonala 20 %. Tím výrazně převyšovala průměr EU, který se v těchto měsících pohyboval kolem 11 %. Inflace v roce 2022 rostla i v Česku a v druhé polovině roku se pohybovala převážně mezi 15 a 17 %.
Jak jsme výrok ověřili?
Maďarská vláda v letech 2021 a 2022 zastropovala ceny pohonných hmot maximální částkou 480 maďarských forintů za litr. Regulace cen ale odradila zahraniční dodavatele, v důsledku čehož nebyl na maďarském trhu dostatek pohonných hmot. Řada čerpacích stanic i proto zavedla maximální množství, které bylo možné natankovat, ve výši dvou litrů. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.
Vít Rakušan (STAN): „Jak mnohokrát opozice nám předváděla v tom minulém volebním období, kdy se fotili její představitelé u totemů s cenami pohonných hmot.“
PRAVDA
Představitelé hnutí ANO a SPD opakovaně upozorňovali na vysoké ceny pohonných hmot a obviňovali vládu Petra Fialy z nečinnosti. Andrej Babiš v jednom videu natáčeném u totemů čerpacích stanic poukazoval mimo jiné na rozdíly v cenách paliv mezi Polskem a Českem.
Poslanec Vít Rakušan (STAN) reaguje na otázku, zda se lidé mají obávat zdražování pohonných hmot kvůli eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Podle Rakušana růst cen nelze vyloučit, zároveň ale varuje před unáhlenými opatřeními, která by mohla deformovat trh. Také se vymezuje vůči způsobu, jakým opozice reagovala na nárůst cen pohonných hmot během vlády Petra Fialy, kdy se podle něj její představitelé fotili u cenových totemů před čerpacími stanicemi. Zdůrazňuje, že hnutí STAN takto postupovat nebude.
Reakce opozice na růst cen pohonných hmot v roce 2022
Krátce po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 prudce vzrostly ceny benzínu a nafty. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš kritizoval postup tehdejší vlády Petra Fialy a navrhoval zastropování cen pohonných hmot. Na svých sociálních sítích v této souvislosti sdílel video, ve kterém u totemu před polskou čerpací stanicí porovnával ceny pohonných hmot v Polsku a v Česku (video, čas 02:00). V pozdějším videu Babiš reagoval na výrok tehdejšího ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Ten kritizoval vysoké marže a uvedl, že čerpací stanice a restaurace Pumpa Průhonice, která patří dceřiné společnosti Babišova holdingu SynBiol, měla jedny z nejvyšších cen pohonných hmot. Babiš ve videu před totemem u Pumpy porovnával ceny benzínu a nafty s okolními stanicemi a zdůrazňoval, že na jejich výši nemá žádný vliv (video, čas 00:30).
Další představitelé hnutí ANO také kritizovali vysoké ceny pohonných hmot. Podle Aleny Schillerové (ANO) Fialova vláda odmítla zasáhnout a přistoupit na řešení, která opozice navrhovala. Karel Havlíček (ANO) zase označoval kroky Fialovy vlády ke snížení cen pohonných hmot za nedostatečné a obviňoval ji z pasivity (video, čas 07:50). Za nedostatečný boj proti zdražování pohonných hmot kritizoval Fialův kabinet i předseda SPD Tomio Okamura. Na svých sociálních sítích opakovaně sdílel grafiky poukazující na vysokou cenu benzínu a nafty.
Jak jsme výrok ověřili?
Během vlády Petra Fialy představitelé opozičního ANO a SPD opakovaně poukazovali na vysoké ceny pohonných hmot a z jejich růstu přímo vinili vládu. Andrej Babiš na svých sociálních sítích sdílel videa, ve kterých vystupoval u totemů čerpacích stanic a komentoval aktuální ceny benzínu a nafty. Výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.
Vít Rakušan (STAN): „Ceny benzínu a pohonných hmot, to je jeden z těch zásadních proinflačních faktorů.“
PRAVDA
V roce 2026 tvoří pohonné hmoty 3,1 % spotřebního koše, ze kterého ČSÚ vypočítává inflaci. Zdražení pohonných hmot nepřímo vede k nárůstu cen i u dalších složek spotřebního koše a funguje tak jako proinflační faktor.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan odpovídá na dotaz, zda bude svolána mimořádná schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s prudkým nárůstem cen pohonných hmot po útoku Spojených států a Izraele na Írán. Rakušan tuto možnost nevylučuje a zdůrazňuje, že situace podle něj vyžaduje součinnost vlády a opozice. Dodává, že ceny pohonných hmot jsou podle něj jedním z hlavních proinflačních faktorů, a tudíž ovlivňují ekonomickou situaci obyvatelstva ČR.
Měření inflace v ČR
Inflaci v ČR měří Český statistický úřad (ČSÚ). K tomuto účelu vytváří tzv. spotřební koš – statistický soubor reprezentativních výrobků a služeb (např. potraviny, bydlení, doprava atd.), na základě kterých vývoj inflace vypočítává. ČSÚ do spotřebního koše zahrnuje i pohonné hmoty, přičemž ty pro rok 2026 tvoří zhruba 3,1 % objemu koše (.xlsx). ČSÚ tedy růst cen pohonných hmot zahrnuje do metodiky výpočtu inflace. Mezi další významné položky spotřebního koše patří potraviny (15,3 %), náklady na vlastnické bydlení (11,9 %), elektřina (4,3 %), plyn (1,8 %) či informace a telekomunikace (4,7 %).
Sekundární vliv cen pohonných hmot na inflaci
Ceny pohonných hmot nicméně nemají vliv na inflaci pouze jako samostatná položka spotřebního koše. V případě jejich zdražení totiž dochází k růstu cen celé řady dalších komodit spotřebního koše, při jejichž výrobě jsou pohonné hmoty zapotřebí. Zdražení pohonných hmot zvyšuje náklady např. na dopravu, průmyslovou výrobu či zemědělství. Nepřímo, s delším zpožděním, se tak ceny ropy odrážejí do cen konečného zboží a služeb a podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagarde formují také inflační očekávání domácností a firem.
Výzkum vlivu cen pohonných hmot na inflaci
Vlivem cen pohonných hmot a ropy na inflaci se zabývají výzkumníci v posledních několika desetiletích, odborné studie na toto téma vznikaly např. už v reakci na ropné šoky v 70. letech. Studie se zpravidla shodují na kauzalitě mezi nárůstem cen pohonných hmot a inflací (.pdf, str. 22), tedy že i dočasné zvýšení cen pohonných hmot v krátkodobém horizontu způsobuje růst inflace. Vysoké ceny energetických komodit historicky způsobují tzv. nabídkové šoky, kdy v jejich důsledku dochází k nedostatku zboží na trhu a následně i k nárůstu inflace.
V kontextu ČR se vlivem ceny pohonných hmot na inflaci zabývala ČNB ve svých prognózách pro rok 2026, které vydala ještě před vypuknutím konfliktu v Íránu. Podle zpráv z letošního roku (.pdf, str. 23) a z konce minulého roku (.pdf, str. 22) ČNB očekávala, že nízké ceny pohonných hmot budou v roce 2026 působit jako významné protiinflační faktory.
Jak jsme výrok ověřili?
Nárůst cen pohonných hmot ovlivňuje míru inflace přímo, jelikož představují 3,1 % spotřebního koše, dle kterého ČSÚ míru inflace počítá. Při zdražení pohonných hmot dochází i ke zdražení dalšího zboží a služeb spotřebního koše, k nimž jsou pohonné hmoty nezbytné. Růst cen pohonných hmot tak míru inflace ovlivňuje i nepřímo. Výzkum v této oblasti i zprávy ČNB se shodují na tom, že ceny pohonných hmot mají zásadní vliv na míru inflace. Výrok předsedy hnutí STAN Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.
Vít Rakušan (STAN): „Kontrolu marží, kterou mimochodem sám Andrej Babiš za naší vlády kritizoval.“
PRAVDA
Andrej Babiš v roce 2022 označil kontroly marží čerpacích stanic, které zavedla tehdejší Fialova vláda, za „výsměch” a nedostatečný nástroj v boji proti zdražování pohonných hmot.
Vít Rakušan vysvětluje postoj hnutí STAN k opatřením vlády Andreje Babiše proti zdražování pohonných hmot v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Varuje před unáhlenými kroky, které by podle něj mohly deformovat trh. Kontroly marží u provozovatelů čerpacích stanic, zavedené současným Babišovým kabinetem, pak označuje za smysluplný krok. Zároveň ale připomíná, že sám Babiš v minulosti podle něj kritizoval obdobná opatření zavedená Fialovou vládou.
Kontrola marží za vlády Petra Fialy
V reakci na prudký nárůst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu tehdejší vláda Petra Fialy představila 9. března 2022 balíček opatření na jejich snížení. Součástí balíčku byla i plošná kontrola marží na čerpacích stanicích, kterou provádělo Ministerstvo financí. Od provozovatelů čerpacích stanic vyžadovalo každodenní hlášení cen pohonných hmot, ty následně porovnávalo s cenou pohonných hmot na rotterdamské komoditní burze a v případě zjištění skokového navyšování marží přistoupilo k dalším krokům, například k zastropování výše marže.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš sledování marží čerpacích stanic Fialovou vládou kritizoval jako nedostatečné opatření a prosazoval řešení v podobě zastropování cen pohonných hmot. Ve videu na sociálních sítích z dubna 2022, ve kterém představoval opoziční plán hnutí ANO na opatření ke zmírnění energetické krize, například uvedl: „Ty kontroly marží, to je výsměch. Ty marže má kontrolovat ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, pozn. Demagog.cz).“ Místo toho navrhoval zastropování cen pohonných hmot pomocí snížení DPH nebo spotřební daně (video, čas 6:37).
Kontrola marží za vlády Andreje Babiše
V souvislosti s růstem cen pohonných hmot, k němuž došlo v důsledku konfliktu na Blízkém východě, zahájilo Ministerstvo financí Babišovy vlády v březnu 2026 opětovné monitorování výše marží u čerpacích stanic. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tento krok odůvodnila snahou zabránit umělému a neúměrnému navyšování marží. Ke dni vysílání ověřovaného rozhovoru vláda k zastropování cen pohonných hmot nepřistoupila.
Jak jsme výrok ověřili?
Andrej Babiš v dubnu 2022 ve videu na sociálních sítích kritizoval kontroly marží čerpacích stanic zavedené tehdejší Fialovou vládou jako nedostatečný nástroj v boji proti vysokým cenám pohonných hmot a místo nich navrhoval zastropování cen. Jeho vlastní vláda se pak v roce 2026 v souvislosti s opětovným růstem cen pohonných hmot uchýlila ke kontrole marží. Výrok Víta Rakušana proto hodnotíme jako pravdivý.
