Bývalý předseda vlády Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) debatovali v Partii Terezie Tománkové mj. o cenách energií v Česku a poukazovali na to, jak si vedeme v mezinárodním měřítku. Na výroky týkající se tohoto tématu se soustředí nová analýza.
Karel Havlíček (ANO): „V posledních hodinách vyšla čísla z Eurostatu a tady vidíte, že po mnoha a mnoha měsících, čtyřech letech, když jsme měli nejhorší ceny energií, tak Česká republika je druhá nejlepší po Dánsku ve smyslu meziměsíčního vývoje cen energií, jinými slovy, poklesly.“
PRAVDA
ČR v lednu 2026 podle Eurostatu zaznamenala druhý nejvýraznější meziměsíční pokles cen energií mezi státy EU. Ceny poklesly po zrušení poplatku za podporované zdroje. V předchozích letech byly ceny energií v ČR jedny z nejvyšších z EU při srovnání podle parity kupní síly.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček mluví o datech Eurostatu, která ukazují meziměsíční vývoj cen energií a která dle něj vyšla několik hodin před odvysíláním debaty. Tvrdí, že Česká republika zaznamenala nejvyšší pokles cen v rámci členských států EU hned po Dánsku. Své tvrzení opírá o graf, který ukazuje na kameru a který pojednává o cenách v lednu 2026 (video, čas 13:33). Havlíček také zmiňuje, že během posledních čtyř let cena energií v ČR naopak nejvíce rostla.
Meziměsíční srovnání cen v EU
Ze záznamu sice není zcela zřejmé, z jaké statistiky Eurostatu Karel Havlíček vychází, meziměsíční vývoj cen energií ale Eurostat publikuje v rámci svého harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“, a sleduje vývoj cen v jednotlivých oblastech spotřebního koše. Jednou ze sledovaných kategorií jsou právě energie. Na rozdíl od některých jiných statistik Eurostatu, které udávají ceny elektřiny a plynu za pololetí, HICP umožňuje sledovat krátkodobý meziměsíční vývoj.
V době debaty byl poslední měsíc ve statistice HICP leden 2026. V lednu největší pokles ceny sice zaznamenal Island, ten však není členským státem Evropské unie. Nejvyšší meziměsíční pokles v rámci zemí EU zaznamenalo Dánsko následované Českem, kde se ceny energií mezi prosincem 2025 a lednem 2026 snížily o 3,7 %.
Pokles cen elektřiny zaznamenaný v lednu 2026 souvisí s převedením poplatku za podporované zdroje energie (POZE), který slouží k financování podpory výroby elektřiny z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů, z koncových spotřebitelů do výdajové složky státního rozpočtu. O tomto převedení rozhodla vláda Andreje Babiše v prosinci 2025.
Cena energií během Fialovy vlády
Karel Havlíček dává lednový pokles cen energií do kontrastu s obdobím, kdy byla u moci Fialova vláda. Podle Havlíčka měla ČR během této doby nejhorší ceny energií v Evropě. Eurostat meziměsíční vývoj dle HICP sleduje jen od března 2025, ceny elektřiny a plynu ale zároveň zveřejňuje za jednotlivá pololetí, jak jsme zmínili výše. Ke dni vysílání námi ověřované debaty tyto statistiky obsahovaly jen data do prvního pololetí roku 2025.
Eurostat cenu elektřiny a plynu srovnává mj. pomocí standardu kupní síly (PPS), což je měnová jednotka, která vyjadřuje kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Odstraňuje tedy rozdíly v cenových hladinách jednotlivých států a lze díky ní porovnat jejich kupní sílu. Teoreticky by si tak mohli lidé za jeden PPS koupit stejné množství služeb a zboží v každé zemi EU.
Z dat Eurostatu vyplývá, že Česko během Fialovy vlády patřilo k zemím s nejvyššími cenami elektřiny v EU pro domácnosti při přepočtu na PPS. České domácnosti konkrétně za elektřinu platily nejvíce z celé EU od druhého pololetí roku 2023 až do prvního pololetí roku 2025, jak ukazuje následující graf. Pro spotřebitele, kteří nespadají do kategorie domácností (tedy např. pro firmy), elektřina podle Eurostatu nejdražší nebyla.
Ceny plynu pro domácnosti podle PPS během Fialovy vlády nebyly v Česku dle Eurostatu nejvyšší ze všech členských států EU. ČR v tomto srovnání předběhlo např. Nizozemsko, Portugalsko nebo Švédsko. Ostatní spotřebitelé pak za plyn platili více např. v Polsku, Rumunsku, Švédsku nebo Maďarsku.
Jak jsme výrok ověřili?
Česko je podle dat Eurostatu za leden 2026 skutečně druhou nejúspěšnější zemí EU v meziměsíčním poklesu cen energií. Ceny konkrétně poklesly o 3,7 % a výraznější snížení nastalo pouze v Dánsku. Během Fialovy vlády měla ČR ze všech členských států EU nejvyšší ceny elektřiny pro domácnosti při přepočtu na PPS od druhého pololetí roku 2023 až do prvního pololetí roku 2025. Novější údaje Eurostat ke dni námi ověřované debaty neměl. Ceny plynu v Česku už ale nejvyšší nebyly, a výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Karel Havlíček (ANO): „Když se na to podíváme s ohledem na elektřinu, tak jsme třetí nejlepší v tuto chvíli v Evropě (v meziměsíčním srovnání cen, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Ceny elektřiny v ČR v lednu 2026 klesly oproti předchozímu měsíci o 8,4 % v souvislosti s přesunem platby za podporu obnovitelných zdrojů energie plně na státní rozpočet. Podle dat Eurostatu šlo ve srovnání s ostatními evropskými státy o třetí nejvýraznější meziměsíční pokles.
Karel Havlíček srovnává ekonomickou situaci za současné vlády Andreje Babiše se situací za vlády Petra Fialy. Zatímco předešlé čtyři roky byla podle něj ČR v řadě srovnání s Evropou poslední, nyní se situace zlepšila. V této souvislosti poukazuje na dva nedávné grafy od Eurostatu týkající se cen energií a elektřiny za leden 2026. Havlíček tvrdí, že podle grafů je ČR třetí nejlepší v meziměsíčním vývoji cen elektřiny v Evropě, a dodává, že ceny se snížily o 10 %. Později v debatě Havlíček zmiňuje jako příčinu poklesu cen elektřiny rozhodnutí současného kabinetu přesunout platbu za podporu obnovitelných zdrojů energie z odběratelů plně na státní rozpočet. To je účinné od ledna 2026.
Karel Havlíček ukazuje graf od Eurostatu, který se vztahuje na členské státy EU (video, čas 13:45). Ve výroku ovšem zmiňuje situaci „v Evropě“. Proto se zaměříme na situaci ve srovnání se všemi evropskými zeměmi, pro které Eurostat nabízí data. Vedle členských států EU se konkrétně jedná o dalších sedm evropských zemí.
Meziměsíční vývoj cen elektřiny za leden 2026 v Evropě
Podle dat měla v lednu 2026 ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy skutečně třetí nejvýraznější meziměsíční procentuální pokles ceny elektřiny. Dosahoval 8,4 %. Lépe na tom v tomto období bylo pouze Dánsko (pokles o 28,6 %) a Lucembursko (pokles o 10,5 %). Velký nárůst cen naopak zažilo Švédsko a Estonsko, kde se ceny meziměsíčně zvýšily o více než 20 %. Za zmínku stojí, že ČR byla v tomto ohledu na 3. místě i v rámci EU.
ČR je tedy z hlediska tohoto kritéria na třetí pozici ve srovnání s ostatními evropskými státy. Jak ukazuje následující graf, v tuzemsku se jednalo o nejvyšší meziměsíční pokles od října 2022, kdy ceny elektřiny klesly o 53,9 %. K tehdejšímu výraznému poklesu cen elektřiny došlo poté, co vláda Petra Fialy schválila v červnu 2022 tzv. „válečný balíček“. Součástí balíčku, který začal platit právě od října 2022, bylo zavedení tzv. Úsporného tarifu a odpuštění poplatku za POZE do konce roku 2022. Pokles cen elektřiny zaznamenaný v lednu 2026 opět souvisí s převedením poplatku POZE z koncových spotřebitelů do výdajové složky státního rozpočtu. O tomto převedení rozhodla vláda Andreje Babiše v prosinci 2025.
Jak jsme tento výrok ověřili?
Data Eurostatu skutečně ukazují, že ceny elektřiny v ČR zaznamenaly v lednu 2026 třetí nejvyšší pokles mezi evropskými státy, a to 8,4 %. Pokles souvisí především s převedením poplatku za POZE z koncových spotřebitelů na státní rozpočet. Zároveň se jednalo o nejvyšší meziměsíční pokles cen elektřiny v ČR od října 2022. Prudší snížení cen zaznamenaly z evropských států v lednu 2026 pouze Lucembursko (o 10,5 %) a Dánsko (o 28,6 %). Výrok Karla Havlíčka tedy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala (ODS): „Podle stejné metodiky (kterou používal Karel Havlíček, pozn. Demagog.cz) ceny energií v roce 2021 v České republice byly nejdražší nebo druhé nejdražší v Evropě.“
PRAVDA
K. Havlíček dříve odkazoval na analýzy HEPI, které popisují ceny energií pro nové zákazníky v evropských metropolích. Dle HEPI měla Praha v říjnu a listopadu 2021 druhé nejvyšší ceny elektřiny, v prosinci 2021 třetí nejvyšší. V případě cen plynu se tehdy nacházela za 7. příčkou.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) diskutoval s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) o tom, v jakém stavu nová vláda přebírá Česko. Havlíček Fialovu vládu kritizoval mimo jiné za vysoké ceny energií. Fiala v reakci uvádí, že podle statistik, které Havlíček sám dříve používal, byly v Česku vysoké ceny energií už v roce 2021 – tedy v roce, kdy končila vláda Andreje Babiše.
Statistiky HEPI
Karel Havlíček se v minulosti několikrát odkazoval na statistiku Household Energy Price Index (HEPI), stejně jako jeho stranický předseda Andrej Babiš (video). Analýzy HEPI, které vycházejí pod záštitou rakouského a maďarského energetického regulačního úřadu, popisují ceny energií pro domácnosti v evropských hlavních městech. Statistika přitom vyjadřuje ceny, za které dodavatelé nabízejí energie novým zákazníkům k prvnímu dni v měsíci.
V případě roku 2021 se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo dohledat zprávy HEPI pouze za říjen, listopad a prosinec (vše .pdf). Tyto dokumenty obsahují informace o celkových cenách elektřiny a plynu vyjádřené v eurech a také pomocí tzv. standardu kupní síly (PPS), tedy pomocí uměle vytvořené jednotky, která zohledňuje rozdílnou kupní sílu peněz v jednotlivých zemích.
Standard kupní síly se odvozuje od tzv. parity kupní síly (PPP), která umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na rozdíl od směnných kurzů jednotlivých národních měn k euru není parita kupní síly ovlivněna poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.
Právě ve vyjádření v PPS tehdy měla Praha jedny z nejdražších cen elektřiny. V říjnu i v listopadu 2021 se umístila na druhé příčce ze 33 sledovaných měst (.pdf, .pdf, vše str. 8). V prosinci si pak v žebříčku polepšila a zařadila na třetí místo (.pdf, str. 8). V případě cen plynu uvádí HEPI srovnání pro 27 evropských metropolí. Mezi nimi se Praha v říjnu 2021 umístila na čtrnácté příčce, v listopadu a v prosinci 2021 na osmé příčce (.pdf, .pdf, .pdf, vše str. 13).
Ceny elektřiny a plynu dle Eurostatu
Data o cenách elektřiny a plynu pro domácnosti zveřejňuje také unijní statistický úřad Eurostat, který na rozdíl od HEPI publikuje data za celá pololetí a používá odlišnou metodiku (.pdf, str. 4–5). Konkrétně vyjadřuje průměrné ceny, které odběratelé v daném období za energie zaplatili. Pokud bychom se zaměřili na ceny elektřiny v PPS v nejčastěji využívaném odběrném pásmu (2,5 až 5 MWh), za první pololetí roku 2021 měly české domácnosti šestou nejvyšší cenu elektřiny v EU, ve druhém pololetí pak jedenáctou nejvyšší.
Pro mezinárodní srovnání cen plynu se běžně používají ceny pro domácnosti s roční spotřebou v pásmu od 20 až 199,9 gigajoulů, kam spadá také spotřeba plynu průměrné české domácnosti (v roce 2021 byla 33 GJ; .xlsx). Podle dat Eurostatu náležela ČR v průběhu roku 2021 nejdříve čtvrtá a později dvanáctá příčka.
Jak jsme výrok ověřili?
Karel Havlíček se v minulosti několikrát odkazoval na analýzy Household Energy Price Index (HEPI), které srovnávají situaci domácností v evropských metropolích a popisují ceny energií pro nové zákazníky na začátku jednotlivých měsíců. Zveřejněné statistiky HEPI za poslední tři měsíce roku 2021 ukazují, že Praha měla v říjnu a listopadu 2021 druhé nejdražší ceny elektřiny a v prosinci 2021 se umístila na třetí příčce. V případě cen plynu byla Praha v říjnu 2021 čtrnáctá, v listopadu a prosinci 2021 se řadila na osmou příčku. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Karel Havlíček (ANO): „Na konci roku 2021, když jsme předávali vládu, a podíval jste se do OECD, tak jste zjistil, že co se týká tzv. energetické inflace, tak víte, kde byla nejnižší ze všech zemí z OECD? Nejnižší byla v České republice.“
PRAVDA
Česko mělo v roce 2021 energetickou inflaci 1,4 %, tj. druhou nejnižší mezi zeměmi OECD. Ani samotné ceny energií dle parity kupní síly tehdy nepatřily k nejvyšším v Evropě.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) reaguje na dotaz týkající se dotování cen energií skrze přesunutí plateb za obnovitelné zdroje energie (POZE) na stát, o kterém vláda rozhodla v prosinci 2025. Havlíček vysvětluje, že vláda chce tímto krokem dorovnat míru dotování cen elektřiny na úroveň okolních států, a kritizuje vládu Petra Fialy za to, že energetický trh málo regulovala. Dodává, že není pravda, že ceny energií byly nejvyšší za předešlé Babišovy vlády, protože na konci roku 2021 mělo Česko nejnižší energetickou inflaci ze zemí OECD.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je mezivládní organizace, která sdružuje 38 států s tržní ekonomikou a demokratickým zřízením. Funguje jako analytické centrum a fórum, kde členské země koordinují své hospodářské a sociální politiky s cílem podporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a mezinárodní obchod.
Energetická inflace
OECD u svých členských států sleduje indexy spotřebitelských cen (CPI), které v různých kategoriích měří změny cenové hladiny zboží a služeb kupovaných domácnostmi (.pdf, str. 1). Jednou z těchto kategorií je cena energií, kterou OECD nezahrnuje do běžného výpočtu míry inflace (.pdf, str. 14, 169). Z členských zemí, pro které jsou z roku 2021 dostupná data, mělo Česko druhou nejnižší energetickou inflaci, konkrétně 1,4 %. Nejnižší inflaci, 0,1 %, mělo Slovensko.
Ceny energií
Standard kupní síly (PPS) se odvozuje od tzv. parity kupní síly (PPP), která umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na rozdíl od směnných kurzů jednotlivých národních měn k euru není parita kupní síly ovlivněna poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.
Karel Havlíček výrokem zpochybňoval zejm. tvrzení Petra Fialy, že Česká republika měla nejdražší energie v Evropě už během předchozí vlády Andreje Babiše. Data o cenách elektřiny a plynu pro domácnosti poskytuje unijní statistický úřad Eurostat. Pokud bychom se zaměřili na ceny elektřiny v PPS v nejčastěji využívaném odběrném pásmu (2,5 až 5 MWh), za druhé pololetí roku 2021 měly české domácnosti až jedenáctou nejvyšší cenu elektřiny v Evropě.
Pro mezinárodní srovnání cen plynu se běžně používají ceny pro domácnosti s roční spotřebou v pásmu od 20 do 199,9 gigajoulu, kam spadá také spotřeba plynu průměrné české domácnosti (v roce 2021 byla 33 GJ; .xlsx). Podle dat Eurostatu náležela ČR ve druhém pololetí roku 2021 až třináctá příčka. Ani samotné ceny energií tak na konci předchozí vlády Andreje Babiše nepatřily v Evropě k nejvyšším.
Jak jsme výrok ověřili?
Podle indexu spotřebitelských cen v kategorii energií, který sleduje OECD, činila energetická inflace v Česku v roce 2021 1,4 %. Energetická inflace tak byla po Slovensku druhá nejnižší v OECD. Karel Havlíček tím reagoval na kritiku Petra Fialy ohledně vysokých cen energií za Babišovy vlády. Ve druhém pololetí rok 2021 však mělo Česko až jedenáctou nejvyšší cenu elektřiny a třináctou nejvyšší cenu plynu v Evropě. Ani energetická inflace, ani samotné ceny tedy nepatřily mezi nejvyšší v Evropě. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.
