Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24 mluvil o své listopadové návštěvě Ukrajiny a poznamenal, že se země stále dokáže ruským silám bránit. V následující analýze jsme se ovšem zaměřili na vybrané faktické výroky o návrzích české vlády předložených v souvislosti s válkou na Ukrajině a také na společné zasedání vlád obou států.
Jan Lipavský (nestr.): „Česko předložilo návrh, abychom nedovolili ruským diplomatům volně cestovat po celém Schengenu, ale vždycky se zdržovali v té zemi, ve které mají podle Vídeňské úmluvy působit. Na tom jsme také shodu nenašli.“
PRAVDA
Česko skutečně v listopadu 2023 předložilo návrh na zákaz volného cestování ruským diplomatům v Schengenu. Ti by tak mohli pobývat jen v zemi, do které byli vysláni. Členské státy návrh dosud neschválily – jeho přijetí brání Německo, které se obává ztráty komunikace s Moskvou.
Ministr zahraničí Jan Lipavský rozebírá, zda se Evropa kvůli válce na Ukrajině více sjednotila. Ačkoli říká, že se částečně sjednotit dokázala, jmenuje zároveň i některé oblasti, ve kterých podle něj plošná shoda napříč EU chybí. Jako příklad uvádí český návrh, který by zakázal ruským diplomatům cestovat v Schengenském prostoru, což Unie dle Lipavského neschválila.
Český návrh
Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961, kterou ministr Lipavský zmiňuje, je mezinárodní smlouva, která kodifikuje (.pdf, str. 46) „základní formy vztahů mezi státy, tzn. zejména jejich bilaterální formu a podobu a dále výsady a imunity diplomatických misí a jejich personálu“. Mimo jiné vymezuje některé z funkcí diplomatické mise i podmínky, za kterých může diplomat svůj úřad zaujmout a dále zastávat. Patří sem například udělení souhlasu s výkonem funkce (tzv. agrémentu) od přijímajícího státu. Úmluva také zajišťuje diplomatům svobodu pobytu a cestování na území státu, zároveň má ovšem každý stát podle Vídeňské úmluvy právo pohyb diplomatů na svém území geograficky omezit.
Před přijetím dvanáctého sankčního balíčku podala česká vláda v listopadu 2023 návrh, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení pobytu, která by jim umožnila pohyb pouze v rámci přijímací země. V současné době se totiž mohou volně pohybovat v Schengenském prostoru. Důvodem tohoto návrhu jsou podle české strany obavy ze špionáže.
Pro návrh se mezi evropskými státy zatím nenašla podpora, Česká republika na jeho přijetí nicméně nadále trvá. Snažila se ho prosadit např. na jednání v Lucemburku v dubnu 2024. V červnu 2024 pak Jan Lipavský a ministři zahraničí pobaltských států, Polska, Dánska, Nizozemska a Rumunska adresovali dopis tehdejšímu šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi. K listopadu 2024 přijetí návrhu blokovalo Německo, které se obává ztráty komunikace s Moskvou. Podle informací serveru Novinky.cz se k návrhu zdrženlivě stavěla i Itálie a Rakousko.
Evropské sankce proti Rusku
V reakci na ukrajinskou agresi začala EU zavádět zejména hospodářské sankce proti Rusku již v roce 2014. Od února 2022 pak EU přijala celkem 14 balíčků sankcí, které postihují jak fyzické, tak právnické osoby. Na sankčním seznamu se nachází například ruský prezident Vladimir Putin, další vrcholní politici, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil nebo významní podnikatelé podporující ruský režim. Mezi sankční opatření patří například zákaz vstupu na území EU, zmrazení majetku, ale i řada dalších postihů v oblasti dopravy, energetiky nebo obchodu.
Závěr
Česko v listopadu 2023 podalo návrh, který by ruským diplomatům zakázal volně cestovat po Schengenském prostoru. Bylo by jim tak dovoleno zůstat pouze ve státě, ve kterém působí. Členské státy EU tento návrh k listopadu 2024 nepřijaly, přičemž jeho schválení brání Německo. Výrok Jana Lipavského z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Jan Lipavský (nestr.): „Bylo to právě minulý týden, kdy Parlamentem prošla aktualizace mezinárodní smlouvy o policejní spolupráci, kdy lépe policie naše na Ukrajině a ukrajinská zde může potírat zločin.“
NEPRAVDA
Smlouvu o spolupráci v boji proti trestné činnosti, kterou v červenci uzavřely česká a ukrajinská vláda, schválil týden před vysíláním rozhovoru pouze Senát. Stále ji musí přijmout i Poslanecká sněmovna, kde ještě neprošla druhým čtením.
Moderátorka v rozhovoru zmiňuje, že jedním z témat návštěvy ministra zahraničí Jana Lipavského na Ukrajině bylo i společné zasedání české a ukrajinské vlády. Následně se ptá, jestli je takové jednání v současné době důležitější než jednání se slovenskou vládou. Na to Lipavský reaguje slovy, že dosavadní mezivládní konzultace mezi českou a ukrajinskou vládou podle něj přinášely konkrétní výsledky, jako je např. úprava smlouvy o policejní spolupráci.
Schvalování smlouvy
Smlouvu o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při udržování veřejného pořádku a bezpečnosti (.pdf) předložil Poslanecké sněmovně ministr vnitra Vít Rakušan 31. července 2024. Jelikož se jedná o smlouvu prezidentské kategorie (.pdf, str. 7 z 28), musí ji schválit obě komory Parlamentu a poté ratifikovat prezident. 20. listopadu smlouvu schválil Senát, k datu vysílání rozhovoru ale ještě neprošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Celý Parlament ji tudíž nepřijal.
Obsah smlouvy
Na potřebu spolupráce s ukrajinskými bezpečnostními složkami upozorňovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ve výroční zprávě za rok 2023 (.pdf, str. 25). V současné době policejní spolupráci mezi Českem a Ukrajinou upravuje dohoda z roku 1997. Prováděcí protokol k této smlouvě byl naposledy novelizován v roce 2006 (.pdf, str. 4 z 28).
Nová smlouva o policejní spolupráci (.pdf) by podle vlády měla umožnit lepší boj proti trestné činnosti. Obě strany budou moci např. vzájemně vysílat styčné důstojníky a zakládat společné týmy, vyjma vyšetřovacích (.pdf, str. 4–5). Orgány obou zemí si také budou moct vyměňovat informace bez žádosti (str. 2). Česká a ukrajinská vláda tuto smlouvu podepsaly během mezivládního zasedání v Praze v červenci 2024 poté, co Fialův kabinet odsouhlasil její sjednání (.pdf).
Závěr
Ministr zahraničí Jan Lipavský správně popisuje cíl nové česko-ukrajinské smlouvy o policejní spolupráci. Nesprávně ale uvádí, že ji týden před odvysíláním rozhovoru schválil Parlament – doposud ji odsouhlasil pouze Senát a stále čeká na přijetí Poslaneckou sněmovnou. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Jan Lipavský (nestr.): „My už jsme několik zasedání mezi českou a ukrajinskou vládou měli.“
PRAVDA
Během vlády Petra Fialy se opravdu uskutečnila mezivládní jednání mezi českou a ukrajinskou vládou. První zasedání proběhlo v říjnu 2022 v Kyjevě, na které navázalo druhé a doposud poslední jednání v červenci 2024 v Praze.
Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru odpovídal na dotaz, zda není v současné době důležitější jednat se slovenskou vládou než s ukrajinskou. Uvedl, že záleží na premiérovi Petru Fialovi. Dodal také, že s ukrajinskou vládou již proběhla řada jednání, která podle něj přinesla řešení několika otázek a měla konkrétní výsledky.
První zasedání v Kyjevě
První mezivládní zasedání mezi českou a ukrajinskou vládou se uskutečnilo 31. října 2022 v Kyjevě. Spolu s premiérem Petrem Fialou dorazilo i sedm dalších členů kabinetu. Došlo k podepsání společného prohlášení (.pdf), ve kterém česká vláda potvrdila podporu vstupu Ukrajiny do Evropské Unie a do NATO a vyslovila se pro prohlubování sankcí vůči Rusku (str. 1–2).
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se svým ukrajinským protějškem Denysem Monastyrskim projednával možnost spolupráce ohledně udělování víz určitým skupinám ukrajinských občanů a také možnou budoucí smlouvu o policejní spolupráci (.pdf, str. 28). Kromě toho ministři řešili např. také poválečnou obnovu Ukrajiny nebo uprchlíky na českém území.
Druhé zasedání v Praze
K druhému mezivládnímu zasedání došlo 16. července 2024 v Praze. Na české straně se jej účastnilo deset ministrů, kteří s ukrajinskými zástupci jednali např. o spolupráci v obraně a energetice. Obě vlády podepsaly Smlouvu o spolupráci v boji proti trestné činnosti (.pdf), kterou 20. listopadu 2024 schválil Senát k ratifikaci. Dokument však ještě ke dni vysílání rozhovoru neschválila Poslanecká sněmovna – blíže se této záležitosti věnujeme zde.
Celkem byla během jednání podepsána čtyři memoranda, tři smlouvy a jedno společné prohlášení. Ukrajinský předseda vlády Denys Šmyhal po skončení zasedání oznámil, že na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou zbrojařskou společností Sellier & Bellot.
Setkání česko-ukrajinských mezivládních komisí
Dle společného prohlášení z prvního mezivládního zasedání v říjnu 2022 v Kyjevě (.pdf, str. 6) mělo ještě na začátku roku 2023 dojít k setkání mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Komise se však v dohodnutém termínu nesetkala, takže první setkání od počátku ruské invaze na Ukrajině proběhlo až v rámci druhého mezivládního zasedání v Praze v letošním roce.
Kromě mezivládních jednání se v červenci 2023 uskutečnilo ještě třetí setkání česko-ukrajinské mezivládní komise v oblasti obranného průmyslu, kde obě strany podepsaly dvě memoranda o vzájemné obranné spolupráci. Česká strana navrhla šest bodů spolupráce, mezi kterými bylo např. dodávání českých obranných výrobků na Ukrajinu nebo odstraňování min na ukrajinském území.
Závěr
Během vlády Petra Fialy došlo celkem ke dvěma zasedáním mezi ukrajinskou a českou vládou. První z nich se konalo v říjnu 2022 v Kyjevě a druhé v červenci 2024 v Praze. Během války na Ukrajině se odehrálo také setkání česko-ukrajinské mezivládní komise v oblasti obranného průmyslu. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý.
