Evropské unii zbývá už jen několik dní do vypršení dočasné výjimky ze směrnice o soukromí v elektronických komunikacích (tzv. Chat Control 1.0), která od roku 2021 umožňovala poskytovatelům online služeb dobrovolně detekovat materiály související se sexuálním zneužíváním dětí. Prozatímní nařízení platí do pátku 3. dubna 2026, poté vyprší bez náhrady. Návrh Evropské komise na prodloužení jeho platnosti do srpna 2027 byl v březnu zamítnut Evropským parlamentem. Trvalý právní rámec (tzv. Chat Control 2.0 – Child Sexual Abuse Regulation/CSAR), který měl stávající dočasnou úpravu nahradit, je v jednání. Jak veřejnost vnímá sporné body plánované regulace, jsme ve Středoevropské observatoři digitálních médií (CEDMO) zjišťovali v unikátním reprezentativním výzkumu realizovaném na přelomu ledna a února 2026 v devíti evropských zemích (Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Finsku, Německu a Francii).

„Výzkum ukazuje, že veřejnost v Evropě je v otázce Chat Control 2.0 rozdělena: zatímco většina očekává zvýšení bezpečnosti, část obyvatel vyjadřuje obavy z ohrožení svobody slova či zásahů do soukromí. Zároveň roste připravenost lidí měnit své online chování – a pětina z nich je dokonce ochotna proti regulaci nějakým způsobem protestovat. Data ukazují výrazné rozdíly nejen mezi jednotlivými státy, ale i mezi sociodemografickými skupinami,“ shrnuje hlavní zjištění sociolog a datový analytik CEDMO z Univerzity Karlovy Ivan R. Cuker a dokresluje i politický kontext: „Chat Control 2.0 má nejen veřejné odpůrce, ale také politické. Konečný kompromis členských států v Radě EU nepodpořily čtyři země: Česká republika, Itálie, Nizozemsko a Polsko. Kritické hlasy upozorňují zejména na rizika rozsáhlého dohledu, zásah do soukromé komunikace a možný dopad na šifrování.“

Povědomí o Chat Control 2.0 je nízké, nejvyšší v Německu

Připravované nařízení o prevenci a potírání sexuálního zneužívání dětí online (tzv. Chat Control 2.0) zaznamenalo v průměru pouze 21,7 % respondentů v devíti sledovaných evropských zemích. Nejvyšší povědomí vykazuje Německo, naopak nejnižší Estonsko. Dostatečnou informovanost o návrhu potvrdilo jen 21,6 % lidí, přičemž nejinformovanější jsou Francouzi a nejméně Estonci. V porovnání s průměrem devíti zemí (21,7 %) je povědomí v Česku mírně vyšší (26,3 %), zatímco na Slovensku výrazně nižší (18,5 %). V Polsku dosahuje povědomí 26,2 %, tedy podobně jako v Česku a nad evropským průměrem. Pokud jde o pocit dostatečné informovanosti (průměr 21,6 %), Češi (17,6 %) i Slováci (16,8 %) zaostávají za průměrem všech zemí, zatímco Poláci jej mírně překračují (26,7 %).

Obavy z ohrožení svobody slova: Češi jsou nejvíce skeptičtí

Celkem 28,1 % respondentů se domnívá, že Chat Control 2.0 může ohrozit svobodu slova v online prostředí. Nejvyšší míra obav byla zaznamenána v České republice, nejnižší ve Francii. Obava z možného nesprávného označení obsahu při skenování se týká 38,1 % lidí, nejčastěji ve Slovinsku. Zatímco v evropském průměru se obává ohrožení svobody slova 28,1 % respondentů, v Česku je tato hodnota výrazně vyšší (37,1 %). Slovensko se s 31,3 % nachází mírně nad průměrem a Polsko s 28,4 % odpovídá evropské úrovni. Podobně i obavy z chybného označení obsahu se v těchto třech zemích drží nad nebo kolem průměru (38,1 %): v Česku 41,6 %, na Slovensku 42,2 % a v Polsku 41,8 %.

Většina veřejnosti věří, že regulace zvýší bezpečnost

Přes polovinu dotázaných (57,6 %) očekává, že návrh povede k bezpečnějšímu online prostředí. Největší podporu má tato představa ve Francii, nejnižší v České republice. Zároveň 57,8 % respondentů důvěřuje tomu, že evropské orgány budou případnou regulaci využívat výhradně k ochraně dětí. Ve srovnání s evropským průměrem (57,6 %) očekává vyšší bezpečnost méně Čechů (47,6 %), zatímco Slovensko (54,6 %) i Polsko (52,9 %) se evropskému průměru přibližují. Důvěra, že EU bude regulaci používat pouze k ochraně dětí (průměr 57,8 %), je v Česku nižší (53,1 %), zatímco na Slovensku (59,1 %) i v Polsku (57,3 %) zhruba odpovídá celkovému evropskému obrazu.

Připravenost uživatelů měnit chování

Možná změna chování v souvislosti s regulací se odráží v tom, že 38,4 % respondentů by po jejím přijetí přestalo uchovávat na svých zařízeních citlivé fotografie, soubory či konverzace. Nejvíce takto uvažují Slovinci, nejméně Francouzi. Celkem 52,8 % lidí se zároveň již nyní vyhýbá aplikacím a zařízením, které mohou uživatele sledovat. Ochotu přestat uchovávat citlivé soubory po přijetí regulace (průměr 38,4 %) deklarují Češi (37,3 %) i Poláci (35,5 %) v mírně nižší míře než je průměr, zatímco Slováci (39,9 %) jej mírně převyšují. Podobně jako průměr všech zemí (52,8 %) se obyvatelé Česka (56,1 %), Slovenska (55,7 %) i Polska (56,1 %) již nyní ve vysoké míře vyhýbají aplikacím, které mohou sledovat jejich aktivity.

Přes 20 % lidí je připraveno protestovat

Proti případné implementaci regulace by bylo nějakým způsobem ochotno aktivně vystoupit 21,3 % respondentů, přičemž nejvyšší míru ochoty protestovat vykazuje Slovinsko a nejnižší Estonsko. Ochota protestovat odpovídá ve středoevropském regionu evropskému průměru (21,3 %): v Česku ji uvádí 22,6 %, na Slovensku 22,7 % a v Polsku 23,5 %. Tyto hodnoty jsou tedy u všech tří zemí mírně nad průměrem a potvrzují, že debata o CSAR může být v regionu politicky rezonantnější než v některých jiných evropských státech.

Mladí lidé: vyšší povědomí, ale nižší důvěra a slabší ochranné chování

Data ukazují, že mladí lidé registrují debaty o regulaci výrazně častěji než zbytek populace. V České republice zaznamenalo dění kolem CSAR 42,5 % respondentů ve věku 15-24 let, tedy výrazně více než celkový průměr 26,3 %. Zároveň se však mladí neliší v názoru na svobodou slova: obavy z ohrožení svobody deklaruje 35,7 % mladých, téměř stejně jako celá populace (37,1 %). Ve vnímání rizika chybného označení obsahu jsou mladí dokonce méně obezřetní – obavu uvádí 36,7 % z nich, zatímco mezi nejstaršími (66+) jde o 47,7 %. Podobně se projevují i rozdíly v důvěře: zatímco celkově věří 53,1 % Čechů, že EU bude regulaci používat výhradně k ochraně dětí, mezi mladými je to jen 48,1 %, a naopak senioři vykazují vyšší důvěru (63,6 %). Mladší generace zároveň méně často podniká kroky k ochraně soukromí – citlivé soubory by po přijetí regulace mazalo jen 29,4 % mladých (oproti 48,9 % u seniorů) a před sledovacími aplikacemi se preventivně chrání 43,3 % mladých ve srovnání se 70,3 % nejstarší generace. Protestní potenciál je u mladých mírně vyšší: zapojit se do odporu proti případné implementaci CSAR by zvažovalo 24,6 % z nich.

Mladí lidé více sledují politiku, méně však chrání své soukromí

Zjištění ukazují několik důležitých trendů pro platformy i tvůrce politik. Mladí lidé mají nadprůměrné povědomí o probíhajících debatách, ale jejich obavy z dopadů na svobodu slova se neliší od celku a riziko chybného označení obsahu vnímají méně než nejstarší generace. Zároveň mladí vyjadřují nižší důvěru v evropské instituce než starší lidé, což naznačuje potřebu vyšší transparentnosti a srozumitelnější komunikace. Největší rozdíl se však ukazuje v oblasti ochranného chování: mladší generace se výrazně méně chrání před sledováním, méně maže citlivé soubory a celkově méně uplatňuje preventivní postupy. Bezpečnostní a privacy-by-design strategie by proto měly cílit právě na mladé uživatele, aby se snížila existující mezera v ochraně soukromí mezi generacemi.