CNN Prima News vysílala debatu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Tématem byl mj. nástin povolební situace či různá dřívjěší vyjádření obou řečníků. Vybrané faktické výroky z prvních několika minut diskuze rozebírá tato analýza.
Andrej Babiš (ANO): „My jsme opakovaně řekli, že nikdy nedovolíme referendum o vystoupení z Evropské unie, nikdy nedovolíme referendum o vystoupení z NATO.“
PRAVDA
Andrej Babiš i jiní členové hnutí ANO skutečně opakovaně odmítli referendum o vystoupení z NATO a EU.
Referendum o vystoupení České republiky z Evropské unie nebo NATO ve svém programu navrhuje hnutí Stačilo nebo SPD. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tento návrh odmítl již v letech 2017 a 2018. V roce 2024 se stejně odmítavě vyjádřili členové ANO Karel Havlíček, Roman Kubíček nebo Alena Schillerová. Před volbami v roce 2025 Andrej Babiš znovu potvrdil, že vystoupení z EU a NATO neplánuje.
Petr Fiala (ODS): „Opakovaně jsem říkal, že jsem připraven s Piráty se domlouvat na budoucí koalici.“
PRAVDA
Petr Fiala po odchodu Pirátů z vlády několikrát připustil možnost další vládní spolupráce s Piráty, pokud by v budoucnu sestavoval vládu.
Petr Fiala se k povolebnímu vyjednávání vyjádřil např. v rozhovoru pro iDNES.cz, který vyšel v den námi ověřované debaty. Premiér v rozhovoru označil za úspěch, pokud by po volbách pokračovala jeho vláda, případně vláda na „nějakém podobném půdorysu“. Připustil přitom i sestavování vlády s Piráty, „když tak voliči rozdají karty“. Podobně se vyjádřil i v dřívější debatě na ČT z 28. září 2025, kde navíc Piráty nazval prozápadní stranou s podobnými hodnotami, jaké zastává SPOLU. Už v době odvolání ministra Ivana Bartoše, po kterém Piráti vládu opustili, Fiala řekl, že stojí o další spolupráci.
Andrej Babiš (ANO): „S komunisty spolupracovaly tradiční strany, volily spolu prezidenty.“
PRAVDA
Před zavedením přímé prezidentské volby zasáhli poslanci a senátoři KSČM zejména do výsledku volby prezidenta v roce 2003. Někteří komunisté hlasovali spolu s ODS a dalšími stranami pro Václava Klause, který se o hlasy KSČM aktivně ucházel.
Před zavedením přímé volby prezidenta v roce 2012 byl prezident volen Parlamentem, ve kterém byli i zástupci KSČM. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jakou roli hráli komunisté ve zvolení Václava Havla v letech 1993 a 1998 a Václava Klause v letech 2003 a 2008.
Volby prezidenta Havla
Během první i druhé prezidentské volby v lednu 1993 i během volby v lednu 1998 Parlament hlasoval tajně, není tedy možné zjistit, jak hlasovali komunističtí poslanci. V obou případech nicméně Komunistická strana proti Václavu Havlovi navrhla své vlastní kandidáty. V roce 1993 byla koalicí Levý blok, jehož součástí byla KSČM, nominovaná Marie Stiborová a v roce 1998 už za samotnou KSČM Stanislav Fischer.
Volba Václava Klause
Také volba prezidenta republiky v roce 2003 byla tajná. S jistotou tak nevíme, kteří poslanci a senátoři Václava Klause podpořili – je však jisté, že se o hlasy KSČM ucházel a někteří komunisté pro něj podle svých vyjádření skutečně hlasovali. Dle některých médií to byly právě hlasy komunistů, které rozhodly o volbě prezidenta. Podle vyjádření jednoho z bývalých místopředsedů KSČM pro MF DNES dostal Klaus ve třetím kole od KSČM nanejvýš 30 hlasů z celkových 41.
Prezidentská volba roku 2008 se musela opakovat, neboť Parlament ve třech kolech nezvolil žádného z kandidátů. Všechna tři kola první volby probíhala veřejně. Poslanci a senátoři KSČM v první volbě nehlasovali ani pro jednoho z kandidátů, neodešli ale ze sálu, a tím zablokovali zvolení Václava Klause i jeho vyzyvatele Jana Švejnara podporovaného sociálními demokraty. V opakované volbě komunisté navrhli vlastní kandidátku Janu Bobošíkovou, ta ale kvůli nedostatečné podpoře ještě před prvním hlasováním odstoupila. Také všechna hlasování opakované druhé volby proběhla veřejně. Ve třetím kole byl nakonec znovuzvolen Václav Klaus.
ČSSD před opakovanou volbou podezřívala tehdejšího předsedu KSČM Vojtěcha Filipa z tajné dohody s ODS o pomoci při zvolení Václava Klause, ten ale jakoukoli dohodu popřel. Tehdejší premiér Mirek Topolánek uvedl, že Václav Klaus byl zvolen bez hlasů KSČM, což potvrzuje i analýza zveřejněná na serveru iDNES.cz.
Závěr
Komunisté se zapojili po boku „tradičních stran“ do všech čtyř nepřímých voleb prezidenta republiky. Významnější roli hráli zejména v roce 2003, kdy byl Václav Klaus zvolen prezidentem mj. díky hlasům komunistů, kteří pro něj hlasovali spolu s ODS a dalšími stranami. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala (ODS): „Já jsem o voličích opozice (jako o nedemokratických, pozn. Demagog.cz) vůbec nemluvil. Já mluvím o něm (Babišovi, pozn. Demagog.cz) a o tom, co nabízí občanům, a jaký on je a jací jsou politici, kteří reprezentují hnutí ANO.“
PRAVDA
Fiala v minulosti označil opoziční strany za populistické a extremistické, přímo o voličích se však nevyjadřoval.
Andrej Babiš obvinil Petra Fialu z toho, že jeho voliče označuje za nedemokratické, již během prezidentských voleb v roce 2023. Fiala tehdy po prvním kole voleb řekl: „Na jedné straně budou populismus, lži a příklon k Rusku, na druhé demokracie, respekt k ústavě a jasná prozápadní orientace.“ (video, čas 1:00) Přímo o Babišových voličích se Fiala kriticky nevyjadřoval.
Výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, okomentoval slovním spojením „demokratičtí voliči“ pro popis těch, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla podle koalice SPOLU preferovaná a odpovídala tomu, „jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice“. Fiala ale přímo neřekl, že by voliči Andreje Babiše byli nedemokratičtí.
Fiala v minulosti opakovaně označil samotné opoziční strany za populistické a extremistické a řekl, že ANO v Česku „oslabuje demokratickou politickou kulturu“. Své výroky přitom mínil jako varování pro voliče. O nich samotných však nemluvil, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Kauzu (Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz), která měla údajně vzniknout před 18 lety (…), dvakrát nás prvoinstanční soud zprostil, státní zástupce zastavil.“
PRAVDA
Andrej Babiš čelí obvinění, že před 18 lety došlo při výstavbě Čapího hnízda k dotačnímu podvodu. Státní zástupce trestní stíhání původně zastavil, poté pražský městský soud Babiše dvakrát nepravomocně zprostil obžaloby. Tento rozsudek vždy zrušil vrchní soud.
Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Šaroch, který případu dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.
První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby.
Státní zástupce Šaroch v únoru 2024 proti rozhodnutí městského soudu podal odvolání, a případ tak znovu putoval k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací vrchní soud v červnu 2025 i podruhé zrušil dřívější osvobozující rozsudek městského soudu a věc mu vrátil k projednání. Nyní je tak případ už potřetí u pražského městského soudu, další rozsudek v současnosti ještě nepadl.
Závěr
Andrej Babiš čelí obvinění, že před 18 lety došlo při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V roce 2019 státní zástupce Šaroch rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání, rozhodnutí pak zvrátil nejvyšší státní zástupce a případ dál pokračoval k soudu. Prvoinstanční pražský městský soud skutečně dvakrát Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. Zprošťující rozsudek pokaždé zrušil Vrchní soud v Praze a nyní je tak případ opět v rukou pražského městského soudu. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala (ODS): „„To jsou fašisti a nacisti, to jsou voliči SPOLU a PirSTANu, to jsou lidi, kteří jsou nebezpeční“. To je doslovný citát (Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Andrej Babiš skutečně na předvolební akci v Táboře v srpnu 2022 označil voliče koalice SPOLU a PirSTANu za fašisty a nacisty.
Premiér Petr Fiala (ODS) v debatě reagoval na obvinění, že údajně označil voliče opozice za nedemokratické. Fiala uvedl, že nemluvil o voličích, ale naopak o Andreji Babišovi. Následně citoval slova Andreje Babiše, který se měl nevybíravě vyjádřit o voličích současných vládních stran. Babiš skutečně na předvolebním mítinku v Táboře v srpnu 2022 na adresu jeho odpůrců řekl (video, čas 0:28): „To jsou fašisti a nacisti, (…) to jsou voliči SPOLU a PirSTANu, to jsou lidi, kteří jsou nebezpeční“.
