Expremiér a nynější poslanec Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v Partii Terezie Tománkové hovořili mj. o stavu české ekonomiky. Tato analýza se zaměřuje na to, jak si ČR vede ve srovnání zdraví ekonomik členských států EU, jaký je deficit veřejných financí, jak vysoká byla kumulativní inflace za Fialovy vlády a jak je na tom Česko s investicemi.
Petr Fiala (ODS): „Osmá nejzdravější ekonomika v Evropské unii (Česká republika, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Tzv. Index prosperity zařadil Českou republiku pro rok 2026 na osmé místo ve srovnání zdraví ekonomik členských států EU.
Bývalý premiér Petr Fiala odpovídá na otázku týkající se celkového stavu české ekonomiky. Uvádí, že se ekonomice obecně daří, zároveň ale připouští, že situace není ve všech ohledech ideální. V této souvislosti kritizuje hnutí ANO, které podle něj před říjnovými volbami popisovalo stav české ekonomiky příliš negativně. Své hodnocení příznivého vývoje ekonomiky Fiala ilustruje různými údaji a mj. zmiňuje, že je česká ekonomika osmou nejzdravější v Evropské unii.
Index prosperity
„Zdraví“ či prosperita různých ekonomik se dá hodnotit mnoha způsoby, nejen růstem hrubého domácího produktu (HDP). V České republice zdraví ekonomiky měří zejména Index prosperity. Jedná se o společný projekt České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který pracuje s daty z Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky nebo OSN. Na základě těchto dat srovnává členské státy EU. Index prosperity zahrnuje deset ukazatelů, například stav ekonomiky, stav životního prostředí, úroveň bydlení či solidaritu a důvěru ve společnosti.
K datu ověřované diskuze se celý Index prosperity pro rok 2026 ještě nacházel ve stavu zpracování. Data o stavu ekonomiky však už dostupná byla. Ke zjištění celkového pořadí ekonomik v EU Index prosperity počítá s deseti různými ekonomickými indikátory, mezi něž patří například HDP na osobu, míra inflace, ekonomická komplexita nebo přímé zahraniční investice. V tomto srovnání prosperity ekonomik EU se Česká republika pro rok 2026 opravdu umístila na osmém místě. Jedná se tak o dosud nejlepší výsledek během pětiletého fungování projektu.
Další hodnocení stavu ekonomiky
Jednou z dalších institucí, které sledují stav ekonomik, je Světová banka. Na svých stránkách zveřejňuje řadu ekonomických ukazatelů, například výši HDP na obyvatele. Podle posledních dostupných dat za rok 2024 se Česká republika ve srovnání hodnot HDP na obyvatele umístila na 16. pozici v rámci EU. Dalším z ukazatelů je např. HDP na obyvatele v paritě kupní síly, které zohledňuje rozdílnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích. V tomto srovnání bylo Česko v roce 2024 na 15. místě v EU.
Jak jsme výrok ověřili?
Podle Indexu prosperity, který připravuje Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav AV ČR, je česká ekonomika v roce 2026 skutečně osmou nejzdravější v Evropské unii. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala (ODS): „Deficit veřejných financí z 5 %, když jsme ho přebírali po Babišově vládě, pod 2 % HDP (…).“
PRAVDA
Schodek sektoru veřejných institucí v roce 2021 činil 5 % HDP. Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci odhadlo, že v roce 2025 odpovídal 2 % HDP.
Moderátorka se bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) ptá, v jakém stavu je česká ekonomika a Česko obecně. Fiala odpovídá, že se ekonomice daří, což podle jeho slov potvrzují čísla. Jako jeden z úspěchů svého kabinetu zmiňuje pokles deficitu veřejných financí, který se během jeho vlády údajně snížil z 5 % HDP pod 2 %.
Deficit veřejných financí
Jako deficit veřejných financí se běžně označuje schodek hospodaření veřejných institucí, kam kromě hospodaření státu spadá také hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů (.pdf, str. 12–14; .pdf, str. 36). Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.
Data Ministerstva financí ukazují, že v roce 2021, tedy v posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit sektoru veřejných institucí 5 % HDP (.pdf, str. 3). V následujících letech klesal až na 2 % HDP v roce 2024. Podle nejnovější makroekonomické predikce resortu financí z ledna 2026 se v roce 2025 tento deficit snížil na 2 % HDP (.pdf, str. 3, 10). Odhad na rok 2026 predikce neuvádí.
Stejnou statistiku, která vyčísluje deficit sektoru veřejných institucí, zveřejnil i Český statistický úřad (ČSÚ). Kromě toho ČSÚ publikuje i statistiku deficitu celého „veřejného sektoru“, kam kromě veřejných (vládních) institucí spadají i veřejné korporace, např. Česká pošta nebo Česká národní banka (.pdf, str. 12). Podle posledních dostupných dat byl schodek veřejného sektoru v roce 2021 4,4 % HDP, poté se dva roky držel nad 5 % HDP a v roce 2024 klesl na 3 % HDP. Číslo za rok 2025 ČSÚ neuvádí.
Jak jsme výrok ověřili?
Vláda Andreje Babiše skončila v úřadu v roce 2021, kdy deficit sektoru veřejných institucí dosáhl 5 % HDP. V dalších letech postupně klesal a v roce 2024 odpovídal 2 % HDP. Této hodnoty podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna dosáhl i v roce 2025, tedy v posledním roce působení Fialovy vlády. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Karel Havlíček (ODS): „(…) celkovou inflaci (…) 33 % v průběhu vaší vlády (vlády Petra Fialy, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Podle dat Českého statistického úřadu činila kumulativní inflace během působení Fialovy vlády 30,1 %. Podle dat Eurostatu představovala 32 %.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v kontextu výroku kritizuje Fialovu vládu především v souvislosti s cenami energií. Následně dodává, že celková inflace během působení Fialova kabinetu dosáhla 33 %.
Inflace během působení Fialovy vlády
Kumulativní (úhrnnou) inflaci je vhodné použít pro porovnání cen za určité období, jelikož sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a v prosinci 2025, kdy byla u moci Fialova vláda.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla kumulativní inflace od začátku působení vlády Petra Fialy až do jejího konce 30,1 %. Inflaci sleduje také unijní statistický úřad Eurostat. Pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), a míru inflace tak stanovuje podle mírně odlišné metodiky než ČSÚ. Na rozdíl od české statistiky např. nezapočítává náklady na vlastnické bydlení. Podle těchto dat Eurostatu činila kumulativní inflace během působení Fialovy vlády 32,0 %.
Jak jsme výrok ověřili?
Kumulativní inflace během působení Fialova kabinetu dosáhla podle dat ČSÚ 30,1 % a podle Eurostatu 32 %. Výrok ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala (ODS): „Jsme druhá nejvíce investující země v Evropské unii.“
PRAVDA
V žebříčku míry investic vůči HDP je Česká republika mezi členskými státy EU dokonce na prvním místě. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl podíl investic v roce 2024 26,5 % HDP.
Poslanec Petra Fiala odpovídá na dotaz, v jakém stavu se nachází česká ekonomika. Tvrdí, že její vývoj je pozitivní, což se snaží doložit různými daty, například na údajích o zdraví české ekonomiky nebo na tom, že se za jeho vlády podařilo snížit deficit sektoru veřejných institucí. Podle Fialy je také ČR druhou nejvíce investující zemí v EU.
Míra investic vůči HDP
Jedním ze zdrojů dat pro měření investic napříč členskými státy EU je Eurostat (statistický úřad Evropské unie). Ten každoročně měří míru investic vůči hrubému domácímu produktu (HDP) dané země. Započítává investice jak ve vládním, tak v podnikatelském a domácím sektoru a porovnává, jak velká část celkové hodnoty statků a služeb vytvořených v Česku se investuje např. do dopravní infrastruktury, vzdělání, vědy nebo výzkumu.
V této statistice se česká ekonomika podle nejnovějších dat za rok 2024 mezi všemi zeměmi EU umístila první, kdy na investice dle Eurostatu připadlo 26,5 % HDP. Česká republika byla na druhém místě dle původních dat o rok dříve, z pozdější aktualizace však vyplývá, že i tehdy se v rámci EU umístila jako první, stejně jako v roce 2022. V obou letech ji ze sledovaných zemí předstihlo pouze Turecko, které ovšem není součástí EU.
Meziroční srovnání
Časopis Českého statistického úřadu Statistika a my ve své analýze dat Eurostatu uvedl, že výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu v České republice meziročně klesly o 1,2 %. Fixní kapitál zahrnuje investice do statků využívaných ve výrobě – jak hmotných, tedy například budov, strojů či infrastruktury, tak nehmotných, jako jsou například patenty (.pdf, str. 1). Pokles těchto výdajů zaznamenal ČSÚ i pro Evropskou unii jako celek, a to o 1,8 % oproti roku 2023.
ČSÚ uvádí, že celková výše investic v České republice je dána především výdaji na stroje a další zařízení pro domácí průmysl. Podle analytičky České spořitelny Terezy Hrtúsové ale vysoký podíl investic směřujících do výrobních zařízení nemusí být nutně pozitivní. Upozorňuje, že úspěšné země, jako jsou Dánsko nebo Norsko, investují spíše do nehmotného majetku, jako jsou patenty, ochranné známky nebo software.
Jak jsme výrok ověřili?
Poslední dostupná data Eurostatu o míře investic vůči HDP země za rok 2024 ukazují, že Česká republika byla dokonce na prvním místě mezi členskými státy EU. Investice konkrétně dosáhly 26,5 % HDP. Petr Fiala tedy správně poukazuje na to, že Česko patří mezi země EU s nejvyšším podílem investic, byť uvádí nepřesné umístění na žebříčku zemí EU. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
