Uprostřed povodní, které zasáhly Česko, odvysílala Česká televize debatu kandidátů na hejtmana Jihomoravského kraje. Kromě samotných záplav byla tématem i klimatická změna. Všechny nepravdivé výroky z tohoto úseku popisujeme v této analýze.
Zdeněk Koudelka (Trikolora): „(…) oxidu uhličitému, jehož koncentrace v atmosféře jsou jenom 0,04 %, a 97 % z těch čtyřech setin pochází z moře, z přírodních zdrojů. Jenom 3 % z lidské činnosti.“
NEPRAVDA
Příroda uvolňuje vysoké množství CO₂, zároveň ale podobné množství pohlcuje zpět. Lidská činnost však přidává dodatečný CO₂, což zvýšilo jeho koncentraci v atmosféře z původních 0,028 % na současných 0,0426 %. Téměř jedna třetina CO₂ v atmosféře je tak způsobena lidskou činností.
Zdeněk Koudelka argumentuje, že klimatické změny jsou přirozeným jevem a že lidstvo by se mělo zaměřit na adaptaci místo snahy omezit emise oxidu uhličitého (CO₂), který podle něj tvoří jen nepatrnou část atmosféry (0,04 %). Pouze malý zlomek z toho je podle Koudelky důsledkem lidské činnosti. Z toho důvodu považuje investice do snižování emisí za neúčelné a navrhuje soustředit se na praktická opatření, jako je zavlažování a hospodaření s vodou v Jihomoravském kraji.
Přírodní zdroje, jako jsou oceány, půda a vegetace, skutečně neustále uvolňují do atmosféry velké množství CO₂. Tyto emise jsou však téměř vyváženy přírodními procesy, které CO₂ pohlcují, například fotosyntézou rostlin a absorpcí oceány, a uhlíkový cyklus byl tak v předindustriálním období zpravidla v rovnováze (.pdf, str. 5). Lidské aktivity, jako je spalování fosilních paliv, odlesňování a průmyslová výroba, přidávají do atmosféry dodatečné množství CO₂, které přírodní pohlcovače nedokáží zcela absorbovat, a to tak způsobuje růst koncentrace CO₂ v atmosféře.
Dle posledního měření NASA z července 2024 dosáhla koncentrace oxidu uhličitého 426 ppm, tedy 0,0426 % atmosféry. Před průmyslovou revolucí byla koncentrace CO₂ kolem 280 ppm (0,028 %) a podobných hodnot dosahovala po stovky tisíc let předtím. Tato změna, ač se může zdát malá, způsobuje posun v tepelné rovnováze planety, což vede ke globálnímu oteplování. Lidská činnost způsobila za posledních 250 let posun o cca 150 ppm, což neodpovídá 3 % z celkového množství CO₂, ale přibližně jedné třetině.
Ačkoli tedy oxid uhličitý tvoří přibližně 0,04 % atmosféry, lidské aktivity jsou zodpovědné za výrazný nárůst jeho koncentrace od předindustriální doby (z 280 ppm na 426 ppm). Emise z činnosti člověka tedy představují přibližně jednu třetinu současné koncentrace, nikoli pouhá 3 %. Výrok Zdeňka Koudelky proto hodnotíme jako nepravdivý.
Petr Kovač (Nestranici2024.cz): „Antropogenní vlivy jsou zanedbatelný faktor klimatických změn.“
NEPRAVDA
Vědecké důkazy včetně zpráv IPCC potvrzují, že lidská činnost je hlavní příčinou současných klimatických změn. Antropogenní emise CO₂ přímo způsobují globální oteplování, které vede ke změně klimatu.
Petr Kovač tvrdí, že lidská neboli antropogenní činnost nemá vliv na klima, a mj. uvádí, že „klimatické změny se dějí v podstatě od té doby, co existuje planeta Země, a antropogenní vlivy, o kterých tady mluvíme a na kterých je založena celá ta filozofie Green Dealu, jsou jenom zanedbatelnou částí“.
Na antropogenní vlivy poukázal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) už ve své první hodnotící zprávě (.pdf) v roce 1990. Autoři dokumentu hned v úvodu upozornili, že oteplování planety je ovlivněno nárůstem koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (.pdf, str. 52). Zvýšení této koncentrace lze podle zprávy pozorovat od počátku průmyslové revoluce a souvisí primárně s lidskou aktivitou.
V šesté hodnotící zprávě IPCC z roku 2021 stojí, že s vysokou spolehlivostí existuje přímý vztah mezi antropogenními emisemi CO₂ a globálním oteplováním (.pdf, str. 43). Právě antropogenní vlivy na koncentraci CO₂ v atmosféře zesilují skleníkový efekt, který vede k oteplování vzduchu i oceánů, což dále způsobuje celou řadu klimatických změn, jako je tání ledovců, zvyšování hladiny moří atd.
Také např. NASA či Světová meteorologická organizace (.pdf) potvrzují, že lidské aktivity, zejména spalování fosilních paliv, odlesňování a průmyslová výroba, vedou ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů. Tyto plyny zachycují teplo v atmosféře a způsobují globální oteplování. Výrok Petra Kovače proto hodnotíme jako nepravdivý.
Jan Grolich (KDU-ČSL): „Jsme první kraj, který tento dokument (klimatický akční plán, pozn. Demagog.cz) má.“
NEPRAVDA
Jihomoravský kraj schválil svůj Klimatický akční plán v září 2024, některé další kraje i hlavní město Praha ale obdobné dokumenty zaměřené na adaptaci regionu na klimatickou změnu vydaly už v předchozích letech.
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o schválení Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj, který je zaměřený na adaptaci na klimatickou změnu a snížení nebo zmírnění jejích dopadů. Podle důvodové zprávy bylo cílem akčního plánu vytvořit „komplexní rámec pro realizaci opatření umožňující adaptaci, snížení nebo zmírnění dopadů klimatické změny na území kraje do roku 2050 tak, aby mohlo docházet k lepší koordinaci místních aktivit a vzájemnému synergickému propojování tematicky zaměřených intervencí“ (.docx, str. 3). Více než 100stránkový dokument (.pdf) připravila krajská agentura JINAG, výslednou podobu plánu schválilo zastupitelstvo kraje 5. září 2024 (.docx, str. 19).
Situace v dalších krajích
Jihomoravský kraj ale není jediným regionem, který na změnu klimatu reaguje přípravou obdobného plánu. Moravskoslezský kraj vydal svou Adaptační strategii (.pdf) v roce 2020, Olomoucký kraj v roce 2022 (.pdf), Adaptační plán (.pdf) Libereckého kraje pochází ze začátku roku 2021 a Klimatický plán (.pdf) hlavního města Prahy byl zveřejněn v říjnu stejného roku (str. 2). Všechny dokumenty si kladou za cíl připravit region na důsledky klimatických změn a předkládají konkrétní adaptační a mitigační opatření. Výrazně se neliší ani svým rozsahem: KAP má 108 stran, délka klimatických adaptačních strategií ostatních krajů a hlavního města se pohybuje mezi 77 a 284 stranami. KAP je nicméně unikátní tím, že se vztahuje k období do roku 2050, zatímco dokumenty ostatních krajů pracují s rokem 2030. Podle vyjádření spoluautora KAP (.pdf, str. 89) Jana Bárty pro Demagog.cz se KAP od adaptačních strategií jiných krajů liší také tím, že klade větší důraz na mitigační opatření a je v tomto ohledu více vyvážený.
Jihomoravský KAP je tedy pochopitelně specifický a jeho sada adaptačních a mitigačních opatření se částečně odlišuje od opatření v plánech jiných krajů a hl. m. Prahy. Není ale pravdou, že by jihomoravský plán neměl obdobu u jiných krajů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako nepravdivý.
Ivana Solařová (ANO): „Hodonín, Břeclav už mají strategie, takzvané SECAPy, a to jsou právě strategie na změnu klimatu.“
NEPRAVDA
Město Břeclav má od roku 2022 zpracovanou strategii pro adaptaci na změnu klimatu s názvem „Adaptační strategie Břeclav“. Hodonín ovšem na své strategii teprve pracuje, dokončení předpokládá na začátku roku 2025.
Kandidátka na hejtmanku Jihomoravského kraje za hnutí ANO Ivana Solařová v debatě vyjadřuje podporu pro Klimatický akční plán (KAP) Jihomoravského kraje. Zmiňuje však, že některé obce již mají své vlastní strategie pro adaptaci na změnu klimatu, někdy označované jako SECAP (Sustainable Energy and Climate Action Plan). Jako příklad uvádí Hodonín a Břeclav.
Hodonín
V dubnu 2024 uzavřelo město Hodonín s Nadací Partnerství a organizací Člověk v tísni dohodu o spolupráci na tvorbě městské Adaptační strategie na změny klimatu. Součástí strategie mají být opatření na zadržování vody v krajině, omezení půdní eroze, rozvoj zeleně či opatření proti přehřívání při vlnách veder. V současné době již probíhá obnova tornádem poničeného příměstského lesa Bažantnice. Dokončení adaptační strategie se ale předpokládá až v březnu 2025.
Břeclav
Břeclav si nechala zpracovat Adaptační strategii Břeclav (.pdf, str. 814) v roce 2022. V rámci této strategie byla zatím navržena opatření pro nevyužívaný areál bývalého cukrovaru, kde má vyrůst nová obytná čtvrť. Podle mluvčí města jde například o pasivní standardy budov, instalaci fotovoltaiky nebo jímání vody a její použití na zálivku.
Závěr
K 12. září 2024, kdy proběhla předvolební debata, měla Břeclav svoji Adaptační strategii již zpracovanou. Hodonín svou strategii ale teprve připravuje, měla by být hotová až na začátku roku 2025. Výrok Ivany Solařové tedy hodnotíme jako nepravdivý.
