Jak vznikají zprávy, co ovlivňuje jejich výběr, proč se média věnují některým tématům více než jiným, jak do jejich fungování vstupují politici, vlastníci nebo inzerenti a jak naši informační každodennost proměňují sociální sítě a umělá inteligence? Nová příručka CEDMO Mediální kompas: Jak se orientovat ve světě médií a AI nabízí základní souvislosti i praktické podněty, které mohou pomoci lépe se vyznat v dnešním mediálním prostředí.
Příručka je určena široké veřejnosti. Využít ji může každý, kdo se chce při používání médií častěji ptát, odkud informace pocházejí, proč se k němu dostaly právě v této podobě a jak si jejich věrohodnost ověřit. Nejde přitom pouze o rozpoznávání dezinformací. Mediální gramotnost vyžaduje také porozumění tomu, jak média fungují, za jakých podmínek jejich obsah vzniká nebo co ovlivňuje jeho viditelnost.
Od fungování médií až po umělou inteligenci
Mediální kompas postupně provází čtenáře jedenácti tematickými kapitolami. Začíná u základní otázky, co vlastně média jsou a jakou roli hrají v našem každodenním životě. Připomíná také hlavní mezníky jejich historického vývoje. Další části se zaměřují na principy žurnalistiky a vznik zpráv: proč se z milionů každodenních událostí stanou zprávami jen některé a podle čeho je novináři vybírají.
Samostatné kapitoly se věnují vztahu médií a politiky, ekonomickým podmínkám fungování médií a reklamě, včetně méně nápadných podob komerčního sdělení v online prostředí. Příručka se dále zabývá sociálními sítěmi a digitálními platformami, rolí algoritmů při výběru obsahu i tím, jak při práci s informacemi funguje naše vlastní mysl.
Závěrečné části se soustředí na generativní umělou inteligenci, její využití i rizika a na praktické postupy, které mohou pomoci při ověřování informací a rozpoznávání manipulativního obsahu. Vedle vysvětlení základních pojmů přináší příručka také příklady, drobné úkoly k zamyšlení, tipy k ověřování a odkazy na další zdroje pro ty, kteří chtějí jednotlivá témata prozkoumat podrobněji.
„Mediální prostředí se neustále proměňuje a schopnost se v něm orientovat není něco, co jednou získáme a máme hotovo. Ani tato příručka proto nemá být vyčerpávající učebnicí. Chtěla bych, aby fungovala spíše jako rozcestník, který pomůže některé důležité souvislosti pojmenovat a podnítí další otázky. Měla by čtenáře povzbudit v tom, aby si informace ověřovali a dál sledovali, jak se média i technologie kolem nás mění,“ říká Lucie Šťastná, autorka příručky.
Od poslechu ke čtení: Mediální kompas navazuje na Mediální minimum
Mediální kompas zároveň doplňuje podcastovou sérii Mediální minimum, která vznikla ve spolupráci projektu Rozpravy o médiích a CEDMO a vycházela od října 2024 do ledna 2026. V rozhovorech s odborníky a odbornicemi z různých oblastí přibližovala zákulisí fungování médií a snažila se vysvětlovat témata, s nimiž se při každodenním používání médií setkáváme.
Posluchači se například mohli s Janem Jirákem zamyslet nad tím, jak rozumět médiím a jejich roli v našem životě, s Davidem Klimešem nad ekonomikou a financováním médií, s Janem Křečkem nad vztahem médií a politiky nebo s Vlastimilem Nečasem nad tím, jak se z událostí a informací stávají zprávy. Další epizody se věnovaly sociálním sítím, ověřování informací, manipulaci v éře generativní AI, společenským dopadům umělé inteligence, historii médií, online rizikům nebo reklamě.
„Zatímco jednotlivé podcastové rozhovory umožňují jít s hosty více do hloubky konkrétních témat, Mediální kompas je propojuje v jednom materiálu a doplňuje je o další souvislosti, praktická cvičení a doporučené zdroje. Čtenář tak může příručku projít od začátku do konce, ale stejně tak ji může využívat jako rozcestník a vracet se pouze k tématům, která ho právě zajímají,“ přibližuje Lucie Šťastná.
Mediální svět nabízí více informací a možností než kdy dříve, zároveň však klade stále větší nároky na naši pozornost a schopnost posoudit, čemu věnovat důvěru. Mediální kompas má být jedním z nástrojů, které mohou při této orientaci pomoci.