Server iDNES.cz publikoval rozhovor s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), který mluvil především o platech příslušníků některých bezpečnostních sborů. Dotkl se ale i tématu migrace a tato analýza tak obsahuje ověření faktických výroků o postoji vlády k migračnímu paktu, o zákonu o pobytu cizinců a o tom, jak dlouho mohou být vyhoštění cizinci zadrženi v záchytném zařízení.
Lubomír Metnar (ANO): „Hned na prvním zasedání vlády jsme odmítli (…) princip solidarity, který je zakomponován v migračním paktu.“
PRAVDA
Vláda Andreje Babiše na svém prvním zasedání 16. prosince 2025 odmítla současnou podobu Paktu o migraci a azylu EU, který obsahuje mechanismus solidarity. Ten státům umožňuje místo přijetí uprchlíků poskytnout finanční nebo materiální pomoc.
Ministr vnitra Lubomír Metnar reaguje na dotaz ohledně zpřísňování azylových podmínek, které z vládní koalice prosazuje například předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, a popisuje postoj současné vlády. Zdůrazňuje, že vláda odmítla princip povinné solidarity, a dodává, že stát by se měl soustředit především na digitalizaci registrů.
Migrační pakt
Návrh nového Paktu o migraci a azylu EU představila Evropská komise v září 2020 jako soubor opatření směřující k vytvoření společného azylového systému. Jeho cílem je nahradit dosavadní tzv. dublinský systém, ve kterém hlavní odpovědnost za zpracování žádostí o azyl nesou státy, do kterých žadatelé při cestě do EU vstoupili. Rada EU návrh migračního paktu přijala 14. května 2024 s plánovanou účinností od června 2026.
Pakt zavádí mechanismus flexibilní solidarity, který státům umožňuje zvolit si formu pomoci. Evropská komise každý rok navrhne a Rada schválí roční rezervoár solidarity, který bude obsahovat nejméně 30 000 relokací a 600 milionů eur ve formě finančních příspěvků. Státy si formu zapojení volí – mohou uprchlíky přijmout, zaplatit finanční ekvivalent (zhruba 20 000 eur za každou relokaci), nebo přispět jinou podporou, např. personálem nebo vybavením (.pdf, str. 52 z 71).
8. prosince se uskutečnilo zasedání Rady EU, na kterém padlo rozhodnutí o fondu solidarity na rok 2026. Stálé zastoupení ČR při EU po jednání na sociální síti X informovalo, že Česká republika je pro toto období od solidárního příspěvku osvobozena vzhledem k vysokému počtu přijatých uprchlíků z Ukrajiny.
První jednání vlády
První zasedání vlády Andreje Babiše se konalo 16. prosince 2025 a jedním z projednávaných bodů byl i nový migrační pakt (.pdf, str. 1 z 3). Ve svém usnesení vláda odmítla relokační program EU a souhlasila se zavedením politiky nulové tolerance nelegální migrace do České republiky (.docx, str. 1 z 4). Vláda dále odmítla Pakt o migraci a azylu EU v současné podobě a uvedla, že bude aktivně usilovat o jeho zpřísnění. Ministru vnitra následně uložila připravit nový legislativní rámec proti nelegální migraci, včetně zpřísnění návratové politiky a lepší integrace legálně žijících cizinců, s cílem zvýšit bezpečnost obyvatel (.pdf, str. 1 z 2).
Jak jsme výrok ověřili?
Vláda na svém prvním zasedání odmítla migrační pakt v jeho současné podobě. Ten obsahuje mj. mechanismus solidarity, který členským státům EU ukládá přijmout uprchlíky, nebo místo toho poskytnout finanční, případně materiální pomoc. Výrok Lubomíra Metnara proto hodnotíme jako pravdivý.
Lubomír Metnar (ANO): „Už jsme počátkem ledna vypravili do vlády návrh zákona o takzvaném pobytu cizinců.“
PRAVDA
Ministerstvo vnitra v lednu 2026 skutečně předložilo vládě návrh nového zákona o pobytu cizinců. Mezi jeho cíle patří digitalizace pobytových řízení a zlepšení evidence cizinců.
Lubomír Metnar popisuje priority Ministerstva vnitra v oblasti bezpečnosti a cizinecké politiky. Kritizuje předchozí Fialovu vládu za to, že podle něj zanedbala digitalizaci evidence cizinců, čímž vzniklo bezpečnostní riziko. Dle Metnara tak stát nemá přehled o tom, kdo se na jeho území nachází. Jako jeden z prvních kroků nové vlády v této oblasti Metnar zmiňuje předložení návrhu nového cizineckého zákona.
Předložení cizineckého zákona
Ministerstvo vnitra 12. ledna 2026 předložilo vládě návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, který by nahradil stávající zákon o pobytu cizinců na území ČR č. 326/1999 Sb. (.pdf, str. 300 z 301). Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 2 z 301) je jedním z cílů návrhu zákona digitalizovat řízení o pobytu a zlepšit evidenci cizinců prostřednictvím napojení na státní databáze. Návrh současně rozšiřuje možnosti rušení pobytových oprávnění osobám ohrožujícím veřejný pořádek nebo pachatelům trestných činů (.pdf, str. 2 z 301). Ministerstvo vnitra zároveň zdůraznilo, že návrh podmínky pro udělování pobytových oprávnění nerozvolňuje.
Návrh počítá s tím, že nový zákon o pobytu cizinců nabude účinnosti 1. ledna 2029. Prozatím (k datu 25. února) tento dokument čeká na projednání vládou. Pokud jej kabinet schválí, poputuje návrh do Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 14).
Jak jsme výrok ověřili?
Ministerstvo vnitra v lednu 2026 skutečně předložilo vládě návrh nového zákona o pobytu cizinců. Mezi jeho hlavní cíle patří digitalizace pobytových řízení, zlepšení evidence cizinců napojením na státní databáze a rozšíření možností rušení pobytových oprávnění osobám, které ohrožují veřejný pořádek. Výrok Lubomíra Metnara proto hodnotíme jako pravdivý.
Lubomír Metnar (ANO): „Tento návrh (zákona o pobytu cizinců, pozn. Demagog.cz) ležel od poloviny roku 2024 ve Sněmovně a předchozí vláda s ním neudělala nic.“
PRAVDA
Návrh nového zákona o pobytu cizinců navazuje na úpravu, kterou Fialova vláda schválila a předložila Sněmovně v srpnu 2024. Návrh však tehdy nebyl projednán a do konce volebního období zůstal ve Sněmovně, aniž by prošel prvním čtením.
Lubomír Metnar popisuje priority Ministerstva vnitra v oblasti bezpečnosti a cizinecké politiky. Kritizuje předchozí Fialovu vládu za to, že podle něj zanedbala digitalizaci evidence cizinců, čímž vzniklo bezpečnostní riziko. Dle Metnara tak stát nemá přehled o tom, kdo se na jeho území nachází. Jako jeden z prvních kroků nové vlády v této oblasti Metnar zmiňuje předložení návrhu nového zákona o pobytu cizinců. Ten podle něj Sněmovna dostala k projednání už v polovině roku 2024, předchozí vláda s ním ale „nic neudělala“.
Návrh cizineckého zákona
Ministerstvo vnitra v lednu 2026 vládě předložilo návrh nového zákona o vstupu a pobytu cizinců, jehož cílem má být zefektivnění pobytových řízení a posílení bezpečnosti pomocí zavedení digitalizace. Úprava podle důvodové zprávy navazuje na návrh, který v srpnu 2024 schválila a Poslanecké sněmovně předložila Fialova vláda (.pdf, str. 282). Tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan ho představil (.pdf, str. 5) na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR v září 2023, kde popsal jeho hlavní cíle. Těmi mělo být zrychlení a zjednodušení pobytového řízení, jeho digitalizace a také zajištění evidence všech cizinců (.pdf, str. 5). Ke spuštění nového elektronického systému evidence cizinců mělo podle tehdejších předpokladů dojít v roce 2026.
Vláda premiéra Petra Fialy návrh nového cizineckého zákona schválila v srpnu 2024 (.docx) a následující den byl rozeslán poslancům. Dle důvodové zprávy návrh reagoval na tři hlavní problémy: nízkou digitalizaci pobytových řízení, neúplnou evidenci cizinců (zejména občanů EU) v registru obyvatel a nedostatečnou odpovědnost subjektů zapojených do migračního procesu (.pdf, str. 262).
Návrh zákona byl opakovaně zařazován na program schůzí Poslanecké sněmovny, a to jak v druhé polovině roku 2024, tak v první polovině roku 2025. V programech těchto schůzí ale nakonec pokaždé skončil mezi neprojednatelnými a vyřazenými body. Návrh tak do konce volebního období neprošel ani prvním čtením.
Jak jsme výrok ověřili?
Aktuální návrh cizineckého zákona předložený Ministerstvem vnitra podle důvodové zprávy navazuje na návrh, který v srpnu 2024 schválila a Poslanecké sněmovně předložila předchozí vláda. Ten tehdy zůstal ve Sněmovně až do konce volebního období a nebyl nakonec projednán ani v rámci prvního čtení. Výrok Lubomíra Metnara hodnotíme jako pravdivý.
Lubomír Metnar (ANO): „Tam může být až 180 dnů (vyhoštěný cizinec v záchytném zařízení, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Běžná maximální délka pobytu v zařízení pro zajištění cizinců za účelem vyhoštění je dle zákona stanovena na 180 dní, které se začínají počítat od okamžiku omezení osobní svobody.
Ministr vnitra Lubomír Metnar reaguje na otázku ohledně zpřísňování azylových podmínek a říká, že je potřeba více postihovat trestnou činnost cizinců nebo také zefektivnit návratovou politiku. Dodává, že vyhoštění cizinci jsou často umisťováni v záchytných zařízeních, kde mohou být až 180 dní. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, jak dlouho mohou být cizinci zadrženi a zdali tato doba vychází ze zákona či jiných předpisů.
Zajištění cizince za účelem vyhoštění
O zadržení cizinců s cílem jejich vyhoštění pojednává zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Podle něj může policie zajistit cizince staršího 15 let, kterému bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o vyhoštění, v několika případech. Například tehdy, pokud existuje nebezpečí, že by cizinec závažně narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu. Dále pokud by ztěžoval rozhodnutí o svém vyhoštění uvedením nepravdivých údajů o své totožnosti nebo pokud by nevycestoval ze země ve stanovené lhůtě. Proti rozhodnutí o zajištění za účelem správního vyhoštění není možné se odvolat.
V České republice se zařízení pro zajištění cizinců (ZZC) nachází v Bělé pod Bezdězem, ve Vyšních Lhotách a v Balkové. Tato ZZC zajišťují stravu, vydávají základní hygienické potřeby nebo zprostředkovávají tlumočnické a právnické služby.
Doba setrvání v ZZC
Výše zmíněný zákon určuje maximální dobu, kterou může cizinec strávit v zajištění. Ta nesmí překročit 180 dní, v případě osob mladších 18 let nebo rodin s nezletilými dětmi se jedná maximálně o 90 dní (.pdf, str. 3). Tento časový úsek začíná momentem, kdy byl cizinec omezen na osobní svobodě.
Dobu zajištění je ale za specifických okolností možné ještě prodloužit. Policie o tom smí rozhodnout v případě, že cizinec zmařil výkon správního vyhoštění, uvádí nesprávné údaje pro vydání náhradního cestovního dokladu či je odmítá uvést nebo dochází ke zpoždění ze strany třetích zemí. Dohromady však doba zajištění i s prodloužením nesmí překročit 545 dní, v případě zpoždění ze strany třetích zemí se jedná o lhůtu 365 dní.
Jak jsme výrok ověřili?
Cizinci starší 15 let mohou být dle zákona v několika případech zadrženi v zařízeních pro zajištění cizinců. Maximální doba, kterou v nich za standardních podmínek mohou strávit, je určená na 180 dní. V některých případech se však může i prodloužit. Výrok Lubomíra Metnara hodnotíme jako pravdivý.
