Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a není tak divu, že zejména o nich mluvila předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro iDNES.cz. Dotkla se především ekonomických témat a hovořila také o krocích Fialovy vlády. Její nepravdivé a zavádějící výroky jsme ověřili v této analýze.
Alena Schillerová (ANO): „Když se podíváte na jejich (Fialovy vlády, pozn. Demagog.cz) rozpočty, neudělali ročně úsporu ani 30 miliard korun.“
NEPRAVDA
Podle státních závěrečných účtů z let 2021–2024 klesl schodek státního rozpočtu celkem o 148 miliard korun, v průměru tedy o více než 30 miliard korun.
Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová v rozhovoru kritizuje vládu Petra Fialy, která se podle ní nechová rozpočtově odpovědně. Jako příklad uvádí, že kabinet ročně neušetřil ani 30 miliard korun. V kontextu výroku poukazuje na růst zadlužení během současné vlády a zřejmě tedy mluví o meziročním snížení schodku státního rozpočtu.
Plánovaný a konečný schodek
Vláda Petra Fialy se poprvé zabývala státním rozpočtem v roce 2022, kdy v únoru schválila jeho úpravu a snížila plánovaný schodek na 280 miliard korun. Předchozí vláda Andreje Babiše přitom navrhovala schodek ve výši 376,6 miliardy korun. Změnu rozpočtu následně v březnu 2022 přijala Poslanecká sněmovna.
V červenci 2022 vláda zvýšila schodek rozpočtu na 330 miliard korun a v říjnu pak Sněmovna schválila finální rozpočet na rok 2022, který nakonec počítal se schodkem 375 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu za rok 2022 činil konečný deficit 360,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 52).
Pro rok 2023 vláda navrhla státní rozpočet se schodkem 295 miliard korun, který Sněmovna schválila v listopadu 2022. Konečný schodek za tento rok dosáhl 288,5 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 71).
Pro rok 2024 Fialův kabinet plánoval deficit ve výši 252 miliard korun. Vzhledem k povodním v září a říjnu 2024 však došlo k navýšení výdajů o 30 miliard korun, a schodek rozpočtu tak po schválení novely vzrostl na 282 miliard korun. Podle státního závěrečného účtu dosáhl konečný deficit 271,4 miliardy korun (.pdf, str. 3 z 73). Státní rozpočet pro rok 2025, který Sněmovna schválila v prosinci 2024, počítá se schodkem 241 miliard korun.
Jak ukazuje následující graf, po většinu působení Fialova kabinetu se konečný deficit meziročně snižoval o více než 30 miliard korun. V roce 2022 se oproti poslednímu roku Babišovy vlády snížil přibližně o 60 miliard korun, v roce 2023 pak meziročně poklesl zhruba o 70 miliard. Pouze v roce 2024 došlo k meziročnímu snížení schodku jen o 17 miliard korun. Údaje o reálném schodku rozpočtu za rok 2025 v době námi ověřovaného rozhovoru nebyly dostupné, plánovaný deficit je ale o 30 miliard korun nižší než konečný deficit v předchozím roce.
Závěr
Vláda Petra Fialy připravovala státní rozpočty od roku 2022. Podle státních závěrečných účtů se konečný schodek státního rozpočtu meziročně snížil o méně než 30 miliard korun pouze v roce 2024. V prvních dvou letech vlády ale deficit v meziročním srovnání poklesl přibližně o 60 a 70 miliard korun. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „Dluh (během Fialovy vlády, pozn. Demagog.cz) narostl o 1,2 bilionu korun. Že je to mnohem rychlejší dluh než za osm let, kdy Ministerstvo financí spravovalo hnutí ANO.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Podle predikce Ministerstva financí vzroste státní dluh za Fialovy vlády o 1,148 bilionu Kč, což je nominálně více než za osm let, kdy resort vedlo hnutí ANO. Klíčový ukazatel výše dluhu vůči HDP se ale zvýšil rychlejším tempem během Babišovy vlády, kdy vzrostl skoro o 8 p. b.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO) v kontextu výroku mluví o tom, že po případné výhře ve sněmovních volbách nechce hnutí ANO zvyšovat daně. Naopak ohledně jejich snížení říká, že je to zatím předmětem diskuze, ale že jej musí doprovázet opatření pro omezení šedé ekonomiky. Následně se redaktor ptá, jestli se Schillerová neobává toho, že by menší daně vedly k růstu schodku státního rozpočtu a ona sama by čelila kritice za vysoký dluh. Schillerová poté naznačuje, že Fialova vláda hospodaří hůře a dluh za jejího působení vzrostl více než za dobu, kdy Ministerstvo financí spravovalo hnutí ANO – tedy od roku 2014 do konce roku 2021.
Z výroků poslankyně Schillerové není jasné, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17) a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.
Nominální státní dluh
Andrej Babiš se ujal funkce ministra financí ve vládě Bohuslava Sobotky začátkem roku 2014, přičemž státní dluh ke konci roku 2013 dosáhl 1 683,3 miliardy Kč (.pdf, str. 12). Babiš vedl ministerstvo až do května 2017, kdy ho nahradil Ivan Pilný, a v prosinci 2017 se ministryní financí stala Alena Schillerová, která resort vedla až do konce Babišovy vlády v prosinci 2021. Během let 2014–2019 byla nominální hodnota státního dluhu oproti roku 2013 nižší.
Poté se státní dluh zvyšoval, kdy výraznější meziroční nárůst nastal hned v letech 2020 a 2021 v době pandemie covidu-19 (.pdf, str. 13). V roce 2020 překonal konkrétně hranici dvou bilionů korun, když činil přibližně 2 050 miliard Kč. Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Za celé období správy Ministerstva financí hnutím ANO tak nominální státní dluh vzrostl celkem o 782,4 miliardy Kč.
Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle makroekonomické predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč. Státní dluh nominálně vzrostl o menší částku také během Babišovy vlády, a to o 841 miliard Kč.
Státní dluh v poměru k HDP
Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.
Za období, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se státní dluh v poměru k HDP změnil ze 40,4 % ke konci roku 2013 na 39,1 % ke konci roku 2021 (.pdf, str. 12). Dluh se tedy snížil o 1,3 procentního bodu (p. b.). Během tohoto období se dluh v poměru k HDP snižoval až do roku 2019, v letech 2020 a 2021 už ale meziročně vzrostl a v době střídání vlád představoval 39,1 % HDP.
Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle makroekonomické predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 p. b. v porovnání s rokem 2021. Jedná se sice o vyšší nárůst než během osmiletého období, kdy v čele resortu financí stáli zástupci hnutí ANO, během Babišovy vlády ale dluh rostl rychleji – mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b.
Vládní dluh v poměru k HDP
Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat.
Tento dluh sektoru vládních institucí činil v roce 2013 44,1 % HDP. Během doby, kdy resort financí vedlo hnutí ANO, se po většinu let snižoval. Začal stoupat až v roce 2020 a na konci Babišovy vlády dosáhl 40,7 % HDP. I tak ale byl stále nižší než na začátku Sobotkovy vlády. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle fiskálního výhledu Ministerstva financí z původních 40,7 % HDP na 44,8 % HDP, tedy o 4,1 p. b. (.pdf, str. 14). I v případě tohoto dluhu nastal rychlejší růst během Babišovy vlády, kdy vzrostl přibližně o 7 p. b.
Závěr
Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance. Za osm let, kdy resortu financí šéfovalo hnutí ANO, státní dluh v nominálním srovnání vzrostl méně, konkrétně o 782 miliard Kč. Státní dluh se za Fialova kabinetu oproti osmiletému období hnutí ANO na Ministerstvu financí sice více zvýšil i v poměru k HDP, během Babišovy vlády ale rostl rychlejším tempem, kdy se mezi lety 2017 a 2021 zvýšil takřka o 8 procentních bodů. Výrok Aleny Schillerové tak hodnotíme jako zavádějící.
Alena Schillerová (ANO): „Chtěli (Fialova vláda, pozn. Demagog.cz) zavést povinný registr, do kterého by zaměstnavatelé museli všechny dohody hlásit. (…) Vláda z toho vycouvala.“
NEPRAVDA
Vláda Petra Fialy v rámci konsolidačního balíčku prosadila několik změn pro zaměstnance pracující na DPP včetně zavedení registru, kam musí zaměstnavatelé hlásit zaměstnance na DPP. Některé plánované změny vláda nakonec zrušila, povinná evidence DPP však zůstala platná.
Poslankyně Alena Schillerová (ANO) reaguje na dotaz ohledně videa, které v prosinci 2024 zveřejnila na svém účtu na sociální síti TikTok, ve kterém kritizovala některé kroky vlády Petra Fialy. Vysvětluje, že video se týkalo tzv. dohodářů pracujících za mzdu do určité částky, pro které vláda dle ní plánovala zavést povinný registr. Podle jejích slov by tento krok představoval administrativní zátěž, kvůli níž by zaměstnanci buď o dohody přišli nebo by se přesunuli do šedé ekonomiky. Následně tvrdí, že vláda zvažované změny vzala zpět, čímž zjevně odkazuje právě na evidenci dohod.
Konsolidační balíček
Tzv. konsolidační balíček je soubor opatření, který vláda přijala v červnu 2023 s cílem snížit deficit státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna návrh (.pdf) schválila v říjnu 2023 a v listopadu ho podepsal prezident. První opatření nabyla účinnosti v lednu 2024, další postupně přibývají a celý zákon by měl nabýt účinnosti v lednu 2027. Dle Ministerstva financí má balíček během dvou let zlepšit stav státního rozpočtu o 150 mld. Kč.
Změny pro dohodáře
Tzv. dohodáři jsou zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Vláda v rámci tzv. konsolidačního balíčku (.pdf) postupně od října 2023 plánovala několik změn v podmínkách pracovního poměru na DPP a DPČ.
Jedna ze změn zahrnovala např. zastropování úlev z odvodů pro DPP, kdy měla zaměstnanci při překročení limitu výdělku vzniknout povinnost odvádět pojistné. Balíček tento limit stanovil na 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele a 40 % průměrné mzdy při souběhu více DPP (.pdf, str. 151). Tento krok měl dle vlády zamezit tomu, aby zaměstnanci pracovali na více DPP do 10 tisíc korun měsíčně, z nichž se pojistné neodvádělo.
Od července 2024 pro zaměstnavatele platí povinnost registrovat všechny zaměstnance na DPP včetně výše jejich příjmu. Podle předchozí úpravy byla evidence pracovníků na DPP povinná pouze v případě, že výdělky zaměstnance přesáhly 10 tisíc korun, čímž mu vznikla účast na pojištění.
Sněmovna také schválila vládní návrh zákona, který měl od ledna 2025 zavést režim oznámené dohody (.pdf, str. 26–27, 31). V rámci něj měl mít zaměstnanec možnost u jednoho zaměstnavatele neodvádět státu pojištění, pokud jeho výdělky nepřekročily 25 % průměrné mzdy.
Zrušení některých změn
Už v květnu 2024 předložila vláda Sněmovně návrh novely zákona o nemocenském pojištění (.pdf), který ruší některé změny pro „dohodáře“ plánované od roku 2025. Poslanci návrh na podzim 2024 schválili. Novela mj. zrušila režim oznámené dohody, zaměstnanec tak má možnost využívat limitu 25 % průměrné mzdy pro účast na pojistném u všech svých DPP. Novela zrušila také sčítání příjmů při souběhu více DPP. Povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny své pojištěné i nepojištěné zaměstnance na DPP však zrušena nebyla.
Závěr
V rámci konsolidačního balíčku vláda představila několik změn pro zaměstnance pracující na DPP. Šlo například o zastropování úlev na pojistném při souběhu více DPP, zavedení povinného registru nebo tzv. režim oznámené dohody, který umožňoval neodvádět pojistné do určité částky pouze u jednoho zaměstnavatele. V roce 2025 začala platit novela, která sčítaní příjmů i režim oznámené dohody zrušila. Povinná evidence všech pracovníků na DPP nicméně zůstala v platnosti. Výrok Aleny Schillerové proto hodnotíme jako nepravdivý.
Alena Schillerová (ANO): „Na dohodu dělají dva miliony lidí u 250 tisíc zaměstnavatelů.“
NEPRAVDA
V březnu 2025 na DPP podle údajů ČSSZ pracovalo jen přibližně 950 tisíc lidí u 190 tisíc zaměstnavatelů. DPČ pak podle nejnovějších dat ČSÚ mělo ke konci roku 2024 jen 300 tisíc osob. Ani v součtu se tak nejedná o zmíněné dva miliony.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku mluví o videu, ve kterém v prosinci 2024 kritizovala vládu za změnu podmínek pro tzv. dohodáře, tedy lidi pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Říká, že by tehdejší změny znamenaly velkou administrativní zátěž a poukazuje na to, kolik lidí je na dohodách zaměstnaných.
Počet dohodářů
Od července 2024 mají zaměstnavatelé povinnost registrovat nejen všechny své pojištěné, ale i nepojištěné zaměstnance na DPP na České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Tato hlášení zaměstnavatelé musejí podávat za každý měsíc do 20. dne následujícího měsíce. Během prvního měsíce od spuštění tohoto systému zaměstnavatelé zaregistrovali přibližně milion DPP, na které pracovalo 850 tisíc osob. Počet zaměstnavatelů ČSZZ za červenec 2024 neuváděla. Ke konci roku 2024 měl podle ČSSZ dohodu cca milion pracovníků u 190 tisíc zaměstnavatelů.
Počet lidí pracujících na dohodu sleduje od roku 2020 za každé čtvrtletí také Český statistický úřad (ČSÚ). Od počátku sledovaného období se počet lidí pracujících na DPP pohyboval v rozmezí 930 tisíc až 1,3 milionu (.xlsx). Počet osob s DPČ se ve stejném období pohyboval mezi 200 až 300 tisíci. Dohromady bylo nejvíce pracujících na DPP a DPČ ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022, kdy jich bylo skoro 1,6 milionu. Na konci roku 2024 už ale šlo o méně než 1,5 milionu, z čehož necelých 300 tisíc tvořili lidé s DPČ.
Na stránkách ČSÚ, ČSSZ ani v dalších veřejně dostupných zdrojích jsme však nenašli aktuální údaje o počtu osob pracujících na dohodu ani o počtu jejich zaměstnavatelů. Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení ČSSZ. Podle mluvčí bylo k březnu 2025 na DPP zaměstnaných 950 tisíc lidí u přibližně 187 tisíc zaměstnavatelů.
Závěr
Podle údajů ČSSZ k březnu 2025 na DPP pracuje přibližně 950 tisíc osob u zhruba 190 tisíc zaměstnavatelů. Ani kdybychom k tomuto počtu připočítali pracující s DPČ, kterých bylo ke konci roku 2024 podle ČSÚ asi 300 tisíc, nedostali bychom se na číslo, které uvádí Alena Schillerová. Její výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
