Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) poskytl rozhovor Deníku N, ve kterém mluvil zejména o dotacích pro Agrofert. Dotkl se ale také velikosti farem ve Francii, výše dotací za lidoveckých ministrů zemědělství nebo auditu Evropské komise. Nepravdivé výroky o těchto tématech rozebírá následující analýza.
Martin Šebestyán (za SPD): „Když jsme vstupovali do Evropské unie, průměrná velikost farmy ve Francii byla někde na polovině toho, kde je dnes. Teď je to zhruba 70 až 80 hektarů.“
NEPRAVDA
Ve Francii mezi roky 2003 a 2023 vzrostla průměrná velikost farmy z 45,3 hektarů na 76 hektarů. Průměrná rozloha farem se tak skutečně výrazně zvýšila, nicméně ne na dvojnásobek, ale jen o cca dvě třetiny.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán reaguje na otázku, jestli svým odmítavým postojem k návrhu na zastropování plateb při čerpání dotací nebo jejich omezování v rámci společné zemědělské politiky EU nenapomáhá kritice, že stojí na straně velkých zemědělců. Proti tomu se Šebestyán vymezuje a upřesňuje, že nesouhlasí především s tím, že EU určí jeden limit bez ohledu na konkrétní podmínky jednotlivých členských států. Následně dodává, že se dotační systém musí přizpůsobit vývoji, kdy roste průměrná výměra farem, a jako příklad uvádí Francii, kde podle něj došlo přibližně ke zdvojnásobení velikosti farem.
Velikost farem ve Francii
Česká republika se členským státem Evropské unie stala 1. května 2004. Nejbližší dostupné údaje k období těsně před vstupem ČR do EU jsou z let 2000 a 2003. Podle statistických dat francouzského úřadu SDES ve Francii v roce 2000 připadalo takřka 28 milionů hektarů (ha) využívané zemědělské půdy na zhruba 699 tisíc zemědělských podniků. Průměrná velikost farmy tak vycházela přibližně na 40 ha. Podle francouzského statistického úřadu Agreste spadajícího pod Ministerstvo zemědělství a potravinové suverenity se jedná o 42 hektarů (.pdf, str. 14). V roce 2003 pak byla průměrná rozloha farem podle Národního institutu pro statistiku a ekonomické studie 45,3 ha (.pdf, str. 81).
Data z roku 2020 ukazují, že průměrná velikost francouzského zemědělského podniku vzrostla na 69 hektarů (.pdf, str. 1). Stejné číslo uvádějí jak Evropská komise (.pdf, str. 2 ze 7), tak francouzský statistický úřad Agreste (.pdf, str. 14). Zemědělská komora ve Francii uvádí údaje i pro novější roky a podle ní činila průměrná rozloha farem v roce 2023 76 ha (.pdf, str. 2).
Celková rozloha zemědělské půdy ve Francii zůstala konstantní, zatímco počet zemědělských podniků klesal (.pdf, str. 1). Od roku 2000 klesl počet farem z 664 000 na 390 000 v roce 2020 (.pdf, str. 13–14).
Proč je výrok nepravdivý?
Česko vstoupilo do EU v roce 2004, přičemž nejbližší dostupné údaje o průměrné velikosti farem ve Francii se týkají roku 2003. Tehdy rozloha francouzských zemědělských podniků činila 45,3 hektarů. Podle nejnovějších dat z roku 2023 jejich velikost skutečně vzrostla, a to na 76 hektarů. Rozloha farem se tedy nezdvojnásobila, zvýšila se jen o 68 %, což čítá přibližně dvě třetiny. Martin Šebestyán ve svém výroku správně uvádí průměrnou velikost francouzských farem a správně také poukazuje na její výrazný nárůst. Průměrná rozloha francouzských farem se však od doby vstupu Česka do EU nezdvojnásobila. Výrok ministra zemědělství proto hodnotíme jako nepravdivý.
Martin Šebestyán (za SPD): „Za Mariana Jurečky (KDU-ČSL) tam bylo minimálně 400 milionů korun každý rok. Za Petra Bendla (ODS) tam byla plus minus stejná částka, jaká je otevřená teď (včetně inflace, v dotačním programu na podporu zpracování zemědělských produktů, pozn. Demagog.cz).“
NEPRAVDA
Během Jurečkova vedení MZe výše prostředků na dotační program na podporu zpracování zemědělských produktů překonala 400 mil. Kč včetně inflace pouze v r. 2016 a 2017. Za Bendla částka ani v dnešních cenách nikdy nepřekonala 250 mil. Kč, které jsou na program vyhrazeny letos.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán odpovídá na otázku ohledně opětovného spuštění dotačního programu na podporu zpracování zemědělských produktů, který zrušila předešlá Fialova vláda a který podle redaktorů cílí na velké potravináře. Šebestyán označuje kritiku týkající se obnovení programu za přehnanou. Argumentuje, že v letech, kdy post ministra zemědělství zastával Marian Jurečka (KDU-ČSL), do tohoto dotačního programu podle něj plynuly i vyšší částky a že po zohlednění inflace každoročně přesahovaly 400 mil. Kč. V době, kdy resort vedl Petr Bendl (ODS), šlo podle Šebestyána o částky srovnatelné s dneškem.
Dotační program na podporu zpracování zemědělských produktů
V rámci programu na podporu zpracování zemědělských produktů Ministerstvo zemědělství (MZe) poskytuje prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) dotace firmám v potravinářském průmyslu za účelem zvyšování konkurenceschopnosti a zabezpečení funkčnosti a účinnosti jakostních systémů (.pdf, str. 157; .pdf, str. 4). O poskytnutí dotace v rámci tohoto programu mohou žádat pouze podniky, které nespadají do definice malých a středních podniků (.pdf, str. 4). Jde tedy o takové podniky, které mají více než 250 zaměstnanců a roční obrat vyšší než 50 milionů eur (.pdf, str. 4). V minulosti z tohoto programu čerpaly prostředky např. holding Agrofert nebo společnosti Madeta či Hamé.
Nejvyšší kontrolní úřad tento dotační program na začátku roku 2023 kritizoval. Jeho tisková zpráva uvedla, že ačkoliv měly být podle strategie MZe podporovány zejména menší a střední podniky, ministerstvo pro ně žádný národní dotační program nepřipravilo (.pdf, str. 3–4). Kontroloři navíc odhalili, že posuzování nezbytnosti podpor probíhalo u velkých podniků pouze formálně a MZe nedostatečně monitorovalo a hodnotilo naplňování cílů programu (.pdf, str. 4). Dotační program pak během roku 2023 zrušila vláda Petra Fialy (.pdf, str. 152 z 245).
O obnovení programu informoval současný ministr zemědělství Šebestyán na konci ledna 2026. Proplácení dotačního programu bude mít na starosti opět SZIF a podle informací MZe na něj Babišova vláda vyhradila 250 mil. Kč. Sám Martin Šebestyán odůvodnil opětovné spuštění programu tím, že se jedná o důležité investice, jejichž cílem je posílit zpracování jednoduchých komodit na území Česka, ze kterých pak mohou být na trh dodávány hotové potraviny přímo z tuzemska.
Peněžní prostředky v dotačním programu mezi lety 2011 a 2017
Martin Šebestyán se v rozhovoru odvolával na objem prostředků vyčleněných na program v době, kdy MZe vedli Marian Jurečka (leden 2014 – prosinec 2017) a Petr Bendl (říjen 2011 – červenec 2013). Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali, jaká částka byla na program alokována v letech 2010–2014. Např. zprávy o stavu zemědělství uvádějí pouze vyplacené dotace (.pdf, str. 40; .pdf, str. 48). Obrátili jsme se proto na Ministerstvo zemědělství a to nám potřebné údaje poskytlo.
Jak ukazuje graf níže, v období, kdy MZe vedl Petr Bendl, se nominální částka alokovaná na dotační program na podporu zpracování zemědělských produktů nikdy nevyšplhala nad 250 mil. Kč, což je suma vyčleněná na program v roce 2026. V době, kdy resort řídil Marian Jurečka, dosáhla nominální částka 400 mil. Kč pouze v letech 2016 a 2017. V letech 2014 a 2015 byly vyčleněny výrazně nižší prostředky.
Šebestyán v kontextu výroku poukazuje na to, že do zmíněných částek započítává inflaci. Částky je tak potřeba porovnat také v reálných hodnotách, protože právě ty inflaci zohledňují. Částky na program tedy můžeme převést na aktuální ceny z dubna 2026, čímž se zvýší o inflaci v mezidobí. Ani při zohlednění inflace se však částka během Bendlova působení na MZe nedostala na 250 milionů korun. V případě Jurečkova funkčního období pak částka v dnešních cenách přesáhla 400 milionů korun pouze v letech 2016 a 2017.
Proč je výrok nepravdivý?
V době působení Mariana Jurečky na MZe v letech 2014 až 2017 dosáhla částka vyhrazená na dotační program na podporu zpracování zemědělských produktů 400 milionů korun pouze v letech 2016 a 2017, a to i v dnešních cenách. V letech 2011 až 2013, kdy resort vedl Petr Bendl, byla částka alokovaná na program i při zohlednění inflace nižší než 250 mil. Kč, což je částka vyčleněná na program v roce 2026. Výrok Martina Šebestyána proto hodnotíme jako nepravdivý.
Martin Šebestyán (za SPD): „V minulém období jsme za lidoveckých ministrů dali na zpracovatelské programy a dotace zhruba 3,6 miliardy. A 85 procent všech prostředků šlo mikro, malým a středním podnikům.“
NEPRAVDA
V letech 2023–2025, kdy MZe vedli Zdeněk Nekula a Marek Výborný (KDU-ČSL), schválil resort v programu na zpracování zemědělských produktů žádosti pro mikro, malé a střední podniky za 1,5 mld. Kč. Částka 3,67 mld. podle MZe představuje souhrn podaných žádostí, ne vyplacené dotace.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v rozhovoru obhajoval své rozhodnutí obnovit dotační program na podporu zpracování zemědělských produktů pro velké podniky s alokací 250 milionů korun, který zrušila předchozí vláda Petra Fialy. Redaktoři se ptali, zda tento krok nenahrává spekulacím, že Šebestyán stojí na straně velkých podniků. To ministr odmítl a dodal, že podpora mikro, malým a středním podnikům půjde i nadále. Situaci přirovnal k minulému volebnímu období, kdy resort zemědělství vedli ministři z KDU-ČSL Zdeněk Nekula a Marek Výborný. Podle Šebestyána bylo během jejich působení v rámci zpracovatelských programů a dotačních titulů rozděleno 3,6 mld. Kč, přičemž 85 % této částky směřovalo k mikro, malým a středním podnikům.
Podobný údaj uváděla také tisková zpráva Ministerstva zemědělství (MZe) z března 2026, která obhajovala obnovení dotačního programu pro velké podniky. Podle ní však 85 % z částky 3,7 mld. Kč čerpaly pouze mikro a malé podniky.
Intervence 34.73
Hlavním nástrojem pro podporu investic do zpracování zemědělských produktů byla v období Fialovy vlády „intervence 34.73 – Investice do zpracování zemědělských produktů“ v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027, který Evropská komise schválila v listopadu 2022. Intervence rozlišuje tři kategorie příjemců (.pdf, str. 4–5): zemědělské podnikatele a výrobce potravin nebo krmiv spadající do kategorie mikro, malých a středních podniků (záměry a a b) a kategorie velkých podniků (záměr c).
Během působení lidoveckých ministrů Zdeňka Nekuly a Marka Výborného byla intervence 34.73 vyhlášena ve třech kolech příjmu žádostí ze zmíněného Strategického plánu – v letech 2023 (1. kolo), 2024 (4. kolo) a 2025 (6. kolo). Ve 2., 3. a 5. kole resort přijímal žádosti pro jiné intervence, tato podpora v nich vyhlášena nebyla.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dotace z evropských a národních zdrojů vyplácí, zveřejňuje schválené žádosti pouze v průběžných přehledech, které se v čase mění, jelikož fond žádosti postupně schvaluje. Tabulka ukazuje, že v letech 2023 až 2025, kdy resort vedli lidovečtí ministři, byly schváleny žádosti pro mikro, malé a střední podniky v souhrnné výši 723,4 mil. Kč v 1. kole (.pdf, str. 1–21) a 814 mil. Kč ve 4. kole (.pdf, str. 1–20). Žádosti z 6. kola SZIF schvaloval až v roce 2026 (.pdf, str. 1). Celková hodnota schválených dotací pro mikro, malé a střední podniky tak za toto období dosahuje přibližně 1,5 mld. Kč, což je výrazně méně než 3,6 mld. Kč, o nichž hovoří ministr Šebestyán a které zmiňuje také tisková zpráva Ministerstva zemědělství z března 2026. S dotazem na celkový objem vynaložených prostředků za celou intervenci jsme se proto obrátili přímo na Ministerstvo zemědělství.
Tiskové oddělení ministerstva průběžná data SZIF nijak nerozporovalo. Podle dat, která Demagogu.cz poskytlo, k 31. prosinci 2025 odpovídala celková výše požadované podpory v rámci intervence 34.73 po třech kolech příjmu žádostí 3 669 247 439 Kč. Údaje nezahrnují 87 projektů z podzimu 2025, u nichž k datu ověřování výroku nebyla určena velikost podniku. Mikro, malé a střední podniky podaly žádosti v celkové hodnotě přibližně 3,09 mld. Kč, což představuje 84 % objemu požadované podpory. Z odpovědi MZe tak vyplývá, že částka 3,6 mld. Kč neodpovídá objemu dotací již přidělených v rámci intervence 34.73, ale jde o celkovou hodnotu podpory, o kterou jednotlivé podniky žádaly a kterou SZIF průběžně schvaluje.
Proč je výrok nepravdivý?
Podle dat SZIF byla v rámci intervence 34.73 zaměřené na investice do zpracování zemědělských produktů během působení lidoveckých ministrů Zdeňka Nekuly a Marka Výborného schválena částka 1,5 mld. Kč pro mikro, malé a střední podniky. Jde tedy o výrazně nižší částku, než uváděl ministr Martin Šebestyán i tisková zpráva Ministerstva zemědělství. MZe v odpovědi na náš dotaz upřesnilo, že částka 3,67 miliardy korun nepředstavuje objem již schválených či vyplacených dotací, ale souhrnnou hodnotu podpory, o kterou podniky v rámci intervence 34.73 požádaly. Mikro, malé a střední podniky přitom podaly žádosti odpovídající přibližně 84 % této částky. Výrok Martina Šebestyána proto hodnotíme jako nepravdivý.
„DENÍK N: Vraťme se k době, kdy jste šéfoval zemědělskému fondu a kdy to v roce 2022 řešila Fialova vláda. Říkal jste tehdy, že pokud se celá věc začne posuzovat z hlediska zákona o střetu zájmů, fakticky se tím uznává interpretace, že Agrofert neměl nárok ani na nárokové dotace. Martin ŠEBESTYÁN (za SDP): Ne. Řekl jsem, že tam je riziko. A to je rozdíl. Řekl jsem také, že chci, aby Česká republika nepřistoupila na úzus, že se tady něco dokončí podle právně nezávazného auditu Evropské komise.“
NEPRAVDA
Analýza, kterou SZIF pod Šebestyánovým vedením v roce 2022 zpracoval, uvádí, že zahájení řízení dle zákona o střetu zájmů by de facto znamenalo uznání dopadu na všechny dotace, které Fond poskytuje.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán mluví o střetu zájmů Andreje Babiše a jeho holdingu Agrofert, který podle soudů neoprávněně čerpal řadu dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Dodává, že rozhodnutí soudů se týkala pouze investičních dotací, které SZIF pozastavil v reakci na audit Evropské komise. Nárokové dotace (tzv. přímé platby) však vyplácet nepřestal.
Redaktoři upozorňují na Šebestyánova vyjádření z roku 2022, podle nichž by Agrofert při aplikaci zákona o střetu zájmů neměl nárok ani na přímé platby. Šebestyán namítá, že zmiňoval pouze možné riziko této interpretace. Dodává, že se rovněž ohrazoval proti vyvozování závěrů z auditu Komise, který Babišův střet zájmů potvrdil.
Nenárokové a nárokové dotace
Zemědělské firmy mohou čerpat více druhů dotací (.pdf). V případě, že chce podnik získat nenárokovou dotaci, musí nejprve zpracovat vlastní projekt. Popis projektu pak musí přiložit k žádosti o dotaci, která následně prochází hodnocením úředníků (.pdf, str. 3). SZIF tento typ dotací označuje také jako projektové nebo investiční dotace (.pdf, str. 4).
Naproti tomu na nárokovou dotaci má právo každý vlastník či uživatel zemědělské půdy a chovatel konkrétního druhu hospodářských zvířat. Vlastní projekt přitom zpracovávat nemusí (.pdf, str. 1). Výše těchto dotací se odvíjí od výměry půdy, na které podnik hospodaří. Součástí nárokových dotací jsou tzv. přímé platby, které jsou jedním z nástrojů Společné zemědělské politiky EU, jejíž cílem je zabezpečení evropských zemědělců mj. skrze stabilní příjem.
Audit Evropské komise
Evropská komise v dubnu 2021 zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu, který prověřoval střet zájmů Andreje Babiše v období 2014–2020. Podle této zprávy měl Babiš ve sledovaném období přímý vliv na firmy z holdingu Agrofert skrze svěřenské fondy, čímž došlo k porušení zákona o střetu zájmů (.pdf, str. 51 z 242). Ten stanovuje, že firma, v níž má člen vlády minimálně 25% podíl, nesmí získat veřejné zakázky ani dotace podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla. Podle zprávy jsou tak dotace, které holding čerpal od února 2017, neoprávněné.
SZIF kvůli probíhajícímu auditu už v roce 2019 preventivně pozastavil společnostem z holdingu Agrofert vyplácení nenárokových dotací, protože se obával, že Evropská komise odmítne tyto dotace proplatit. Některé firmy z holdingu se proti jejich pozastavení a nevyplacení soudně bránily. České soudy ale později opakovaně rozhodly, že na tento druh dotací společnosti nemají právo.
Nárokové dotace SZIF holdingu vyplácet nepřestal s odůvodněním, že audit Evropské komise se týkal pouze investičních dotací (.pdf). Fond zároveň zastával stanovisko, že se na jím vyplácené dotace zákon o střetu zájmů vůbec nevztahuje, protože dotace vyplácí podle zákona o SZIF, a ne podle zákona o rozpočtových pravidlech (.pdf, str. 2). SZIF se na základě vlastní právní analýzy koncem dubna 2026 rozhodl přímé platby po Agrofertu zpětně nevymáhat.
Analýza SZIF
Martin Šebestyán působil jako ředitel SZIF od roku 2013 do srpna 2022. Fond přitom v roce 2022 zpracoval analýzu možného postupu při vymáhání dotací od Agrofertu. Vláda Petra Fialy se na jejím základě rozhodla stáhnout žalobu (.pdf), kterou Česká republika podala na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotací pro Agrofert. Analýza mj. vyčíslila výši dotací, kterou měl Agrofert vracet. Ministerstvo zemědělství později nicméně tvrdilo, že analýzu nemá.
V srpnu 2025 se dokument podařilo získat serveru Seznam Zprávy. O necelý měsíc později zveřejnil jeho plný text analytický tým Pirátů s komentářem, že ji pro ministerstvo zpracoval právě Šebestyán (.pdf). Analýza v souvislosti s vymáháním dotací od Agrofertu – včetně těch nárokových – uvádí, že: „Pokud však SZIF zahájí jakékoliv správní řízení z důvodu porušení ust. § 4c zákona o střetu zájmů, tak de facto akceptuje, že se předmětné ustanovení vztahuje na poskytování dotací SZIF. Poté se SZIF ocitne v obtížné situaci, jelikož ust. § 4c zákona o střetu zájmů dopadá na všechny dotace bez rozdílu“ (str. 46 z 56).
Dokument podotýká, že samotná Evropská komise uvedla, že střet zájmů se může týkat i nárokových dotací. SZIF nicméně zdůrazňuje, že stanovisko Komise k auditu je právně nezávazné a upřednostňuje obrátit se ohledně výkladu zákona o střetu zájmů na Soudní dvůr Evropské unie (str. 46, 48 z 56).
Proč je výrok nepravdivý?
Analýza, kterou zpracoval SZIF v době, kdy v jeho čele stál Martin Šebestyán, skutečně říká, že audit Evropské komise je právně nezávazný, a že Fond preferuje počkat na stanovisko Soudního dvora EU. Zároveň říká, že pokud Fond zahájí vymáhání dotací od Agrofertu na základě zákona o střetu zájmů, de facto tím akceptuje nutnost požadovat vrácení také nárokových dotací, protože zákon mezi jednotlivými typy podpory nerozlišuje. Parafráze reportérů je tedy správná, a Šebestyánův výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
