Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) v pořadu Události, komentáře na ČT24 diskutovali o přesunu agend z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Nepravdivé výroky z debaty ověřuje následující analýza.
Aleš Juchelka (ANO): „To (přesunuté agendy Úřadu vlády, pozn. Demagog.cz) vždycky spadalo pod ministerstva, potom to přišlo historicky na Úřad vlády a v tuto chvíli se to kompetenčně vrací tam, kde to vždycky historicky bylo.“
NEPRAVDA
Agenda rovnosti žen a mužů byla skutečně přesunuta z Ministerstva práce a sociálních věcí. Agenda duševního zdraví před formálním vznikem spadala pod Ministerstvo zdravotnictví. Ostatní agendy však dlouhodobě fungovaly na Úřadu vlády nebo jako meziresortní vládní orgány.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka reaguje na otázku týkající se plánovaného přesunu některých agend z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Změny se dotýkají zejména agendy lidských práv, národnostních menšin nebo osob se zdravotním postižením (.pdf, str. 1). Juchelka krok obhajuje tím, že se podle něj jedná o návrat těchto oblastí do působnosti ministerstev, pod která údajně spadaly i v minulosti.
Přesun agend z Úřadu vlády
Vláda Andreje Babiše na tiskové konferenci z 18. května 2026 představila návrh reorganizace části agend Úřadu vlády s platností od 1. července 2026. Podle představeného návrhu mají být některé odborné a výkonné činnosti přesunuty pod jednotlivá ministerstva (video, čas 12:58–14:21):
- Ministerstvo spravedlnosti – agenda spolupráce s občanskou společností, agenda lidských práv a rovného zacházení a agenda rovnosti žen a mužů,
- Ministerstvo kultury – agenda národnostních menšin,
- Ministerstvo práce a sociálních věcí – agenda romských záležitostí a práv osob se zdravotním postižením,
- Ministerstvo zdravotnictví – agenda protidrogové politiky a duševního zdraví.
Dojde rovněž ke zrušení paměťových agend, jejichž úkolem bylo mj. připomínat období totalitních režimů (.pdf, str. 1).
Agenda spolupráce s občanskou společností a agenda lidských práv
Nastavování vhodného prostředí pro neziskové organizace měla původně na starosti Rada pro nadace, která vznikla usnesením vlády v roce 1992 (.pdf, str. 1). V roce 1998 pak došlo k její transformaci na Radu vlády pro nestátní neziskové organizace, která zajišťuje spolupráci s občanskou společností (.pdf, str. 12). Předsedá jí člen vlády, v jehož působnosti jsou lidská práva a rovné příležitosti. Pokud nikdo takový není, je předsedou premiér (.pdf, str. 2). Rada je tedy od začátku koncipovaná jako součást organizační struktury Úřadu vlády (.pdf, str. 6).
Rada pro lidská práva byla zřízena usnesením vlády ČR z roku 1998 jako poradní orgán vlády České republiky. Jejím úkolem je sledovat dodržování lidských práv a plnění závazků vyplývajících z Listiny základních práv a svobod i mezinárodních smluv (.pdf, str. 1 z 7). Již od roku 1999 je sekretariát Rady organizačně začleněn do struktur Úřadu vlády České republiky (.pdf, str. 2). Předsedou Rady pro lidská práva je člen vlády, který je pověřen agendou lidských práv, případně předseda vlády (.pdf, str. 2). Ve vládách Vladimíra Špidly, Mirka Topolánka, Jana Fischera a Bohuslava Sobotky měli tuto agendu na starosti ministři bez portfeje.
Agenda pro rovnost žen a mužů
Agenda pro rovnost mužů a žen i sekretariát rady byly do roku 2014 součástí Ministerstva práce a sociálních věcí. Usnesením vlády z června 2014 však byly převedeny pod Úřad vlády (.pdf, str. 1), čímž vznikla Rada vlády pro rovnost žen a mužů, které předsedá člen vlády, jenž má v působnosti rovné příležitosti (.pdf, str. 1–2). V Sobotkově vládě měl tuto agendu na starosti ministr bez portfeje. V případě této agendy tedy v minulosti skutečně došlo k přesunu z ministerstva na Úřad vlády.
Agenda národnostních menšin
Rada vlády pro národnostní menšiny byla formálně zřízena v souvislosti s přijetím ústavního zákona o postavení národností v Československé socialistické republice. Její působnost dnes upravuje menšinový zákon. Ve statutu Rady je stanoveno, že její sekretariát je organizačně začleněn do Odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády (.pdf, str. 6 z 7).
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny vznikla v roce 1997 jako Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity. V roce 2001 došlo k transformaci této komise v Radu vlády pro záležitosti romské komunity. Úkolem Rady je podpora rovnosti a začlenění Romů, zlepšování jejich postavení ve společnosti a odstraňování nerovností vůči většinové populaci (.pdf, str. 1 z 7). Stejně jako u Rady pro národnostní menšiny je i její kancelář organizačně začleněna do Odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády (.pdf, str. 6 z 7).
Agenda práv osob se zdravotním postižením
Rada vlády pro osoby se zdravotním postižením byla původně zřízena v roce 1991 jako Vládní výbor pro zdravotně postižené občany (.pdf, str. 10). Vláda České republiky svým usnesením v roce 2024 tento výbor změnila na Radu vlády pro osoby se zdravotním postižením s cílem koordinovat státní politiky napříč ministerstvy a připravovat doporučení pro vládu (.pdf, str. 1 z 7). Organizační a administrativní zajištění činnosti Rady dlouhodobě vykonává Úřad vlády. Agenda tak byla od počátku koncipována jako meziresortní vládní koordinace, nikoliv jako standardní agenda jednoho ministerstva.
Agenda pro duševní zdraví
Vláda v roce 2002 zřídila výbor Zdraví 21 při Radě pro zdraví a životní prostředí (.pdf, str. 2 ze 127), která spadala pod Ministerstvo zdravotnictví (.pdf, str. 4). Jedním z cílů výboru bylo mj. zlepšení duševního zdraví (.pdf, str. 31). V roce 2013 vydalo Ministerstvo zdravotnictví v rámci reformy péče o duševní zdraví Strategii reformy psychiatrické péče (.pdf, str. 7). Problematiku duševního zdraví zmiňuje také strategický dokument ministerstva z roku 2014 „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“, který upozorňuje na skutečnost, že v Česku dosud nebyl vytvořen komplexní program péče o duševní zdraví (.pdf, str. 64 ze 118).
V roce 2019 pak vznikla Rada pro duševní zdraví (.pdf) jako poradní a koordinační orgán vlády. Jejím hlavním úkolem byla koordinace reformy psychiatrické péče a implementace strategických dokumentů v této oblasti. Ačkoli byla činnost Rady převážně hrazena z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví, jednalo se o stálý orgán vlády (.pdf, str. 1, 7). Předsedou Rady byl při jejím vzniku předseda vlády Andrej Babiš. V roce 2022 byla tato rada přejmenována na Národní radu pro duševní zdraví (.pdf) a jejím předsedou se stal ministr zdravotnictví (.pdf, str. 2). Po nástupu vlády Andreje Babiše v roce 2025 došlo k další organizační změně, kdy byla agenda znovu ustanovena jako Rada vlády pro duševní zdraví a jejím předsedou se opět stal premiér (.pdf, str. 2). Agenda tak byla původně v gesci Ministerstva zdravotnictví a později se přesunula pod Úřad vlády.
Agenda protidrogové politiky
Pro agendu v oblasti závislostí byla vládou v roce 1993 zřízena Meziresortní protidrogová komise. V roce 2002 byl její název změněn na Radu vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Od března 2026 je v platnosti nový statut Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, který mj. stanovuje, že administrativní a organizační zázemí zajišťuje Úřad vlády (.pdf, str. 6). I v tomto případě byla agenda dlouhodobě budována jako meziresortní koordinační orgán vlády, nikoliv jako oblast svěřená jednomu konkrétnímu ministerstvu.
Proč je výrok nepravdivý?
Pouze agenda rovnosti žen a mužů byla v roce 2014 přesunuta z Ministerstva práce a sociálních věcí na Úřad vlády. Duševní zdraví původně řešilo Ministerstvo zdravotnictví, samostatná agenda pak vznikla v roce 2019 jako orgán vlády. Ostatní agendy, kterých se plánovaná reorganizace týká, však od svého vzniku naopak fungovaly jako meziresortní agendy při Úřadu vlády. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako nepravdivý.
Aleš Juchelka (ANO): „Máme tady už dvě rady, které v minulosti byly na jednotlivé resorty přesunuty, například RVIS a rada vlády pro vědu, výzkum a inovace.“
NEPRAVDA
K přesunu z Úřadu vlády na ministerstvo došlo pouze v případě Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, u RVIS byl směr přesunu opačný.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) obhajuje přesun agend z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva argumentem, že se takové přesuny uskutečnily u některých vládních poradních orgánů již dříve. Jako příklad konkrétně uvádí RVIS, tedy Radu vlády pro informační společnost, a radu vlády pro vědu, výzkum a inovace, čímž zjevně myslí Radu pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
Přesun agend z Úřadu vlády pod ministerstva
Vláda v květnu rozhodla o reorganizaci Úřadu vlády a přesunu části agend pod jednotlivá ministerstva (.pdf, str. 1). Změna se má dotknout např. agendy lidských práv a rovného zacházení, rovnosti žen a mužů, práv osob se zdravotním postižením, protidrogové politiky aj. Jednotlivé agendy přechází podle zaměření pod některé ze čtyř ministerstev – Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo kultury a Ministerstvo zdravotnictví. Změny by měly vstoupit v účinnost letos v červenci.
Hlavním důvodem je podle premiéra Andreje Babiše zefektivnění státní správy a odstranění „dvojkolejnosti“, tedy údajného řešení stejné agendy na Úřadu vlády i na ministerstvech. Odborníci a neziskový sektor (.pdf) rozhodnutí kritizují, přinese totiž podle nich oslabení jednotlivých agend, komplikace v rámci meziresortní spolupráce na daných tématech či snížení schopnosti Česka čerpat prostředky z fondů EU.
Rada vlády pro informační společnost (RVIS)
Rada vlády pro informační společnost (RVIS) je iniciační a koordinační orgán vlády, který se věnuje tématům jako digitalizace veřejné správy, eGovernment nebo informační a komunikační technologie (.pdf, str. 5–6). Od svého vzniku v roce 2007 (.docx) do 17. srpna 2022 působila RVIS pod Ministerstvem vnitra, od té doby je pod Úřadem vlády. Také současná vláda RVIS pod Úřadem vlády ponechala (.pdf, str. 8). U Rady vlády pro informační společnost tedy došlo k přesunu opačným směrem, než který uvádí ministr Juchelka, tedy z ministerstva pod Úřad vlády.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je odborný a poradní orgán vlády, který má na starosti například přípravu a kontrolu realizace národní politiky týkající se výzkumu, vědy a inovací, navrhuje členy předsednictva a předsedy Technologické agentury ČR (TAČR) a Grantové agentury ČR (GAČR). Předkládá také návrh celkových výdajů na vědu, výzkum a inovace a jejich rozdělení do jednotlivých kapitol rozpočtu.
RVVI dříve skutečně spadala pod Úřad vlády. Současná vláda její agendu nicméně k začátku března 2026 přesunula pod Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Rada nadále zůstává poradním orgánem vlády, její organizační zázemí se ale přesunulo do budovy zmíněného resortu. U Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace tedy na rozdíl od RVIS skutečně platí, že u ní už dříve došlo k přesunu agendy z Úřadu vlády pod ministerstvo.
Proč je výrok nepravdivý?
Rada vlády pro informační společnost (RVIS) byla v roce 2022 přesunuta opačným směrem, než který ve výroku uvádí ministr Juchelka – konkrétně tedy z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v minulosti působila pod Úřadem vlády, současný kabinet její agendu přemístil v březnu 2026 pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jelikož k přesunu na ministerstvo došlo pouze v případě RVVI, nikoliv i RVIS, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Barbora Urbanová (STAN): „(…) posílit ty odbory, to říká i ta zpráva OECD, ta říká, ať je tam víc těch úředníků.“
NEPRAVDA
Zpráva OECD z roku 2023 se zabývá zejména úředníky samosprávných celků, u kterých je dle ní mj. potřeba zlepšit vzdělávání. Neuvádí, že by se měl zvýšit počet úředníků v odborech či radách vlády. Pouze např. doporučuje zřídit útvar pro zvýšení analytických kapacit na Úřadu vlády.
Poslankyně Barbora Urbanová (STAN) kritizuje reorganizaci Úřadu vlády, v rámci které vláda Andreje Babiše rozhodla o přesunu některých agend na jednotlivá ministerstva (.pdf). Následně odpovídá na dotaz moderátora, zda vidí v administraci Úřadu vlády jiné nedostatky, jejichž vyřešením by se systém zefektivnil. Urbanová uvádí, že by se měly kapacitně posílit jednotlivé odbory, aby v nich bylo více úředníků. To podle ní doporučuje i zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2023.
Zpráva OECD
OECD v březnu 2023 publikovala zprávu s názvem „Přehled o stavu veřejné správy: Česká republika na cestě k modernější a efektivnější veřejné správě“, která identifikuje prioritní oblasti pro reformu veřejné správy a nabízí doporučení pro posílení její efektivity, rychlosti a reakceschopnosti. Dokument se zabývá také úlohou Úřadu vlády jakožto klíčové instituce centra vládnutí v ČR a poradními orgány vlády, které se věnují koordinaci jednotlivých politik (.pdf, str. 98, 129).
Podle dokumentu trpí vláda nedostatkem analytických zdrojů a strategických kapacit pro účinnou přípravu a provádění strategií, politik a právních předpisů (.pdf, str. 116). V této souvislosti oceňuje zřízení tzv. Vládního analytického útvaru (VAÚ), který vznikl v roce 2022 a pomáhá ministerstvům s přípravou legislativy.
V rámci doporučení zpráva OECD navrhuje zřídit centrální útvar pro navýšení analytických kapacit a vytvořit stálý strategický útvar, který by připravoval podklady pro realizaci vládních priorit a koordinoval národní strategické cíle s jednotlivými ministerstvy (.pdf, str. 141). Dále doporučuje rozšířit kompetence VAÚ o analýzu vládních politik.
Dokument ovšem neuvádí, že by se měl zvýšit počet úředníků v odborech či radách vlády. Zabývá se převážně úředníky samosprávných celků, tedy obcí a krajů (.pdf, str. 236–242). Podle OECD se s nedostatkem úředníků potýkají malé obce, což považuje za problematické. Dále zpráva vícekrát upozorňuje na to, že je potřeba zkvalitnit vzdělávání, a tím zlepšit znalosti a dovednosti těchto úředníků (str. 22, 199–200, 297). Samotné rady vlády dokument zejména popisuje (str. 129–136) a v doporučeních úředníky v těchto orgánech ani zvýšení jejich počtu nezmiňuje (str. 143). Pouze např. doporučuje na ministerstva přesunout rady, které nejsou prioritní.
Proč je výrok nepravdivý?
Publikace OECD z roku 2023 o stavu veřejné správy v ČR upozorňuje na nutnost posílit analytické kapacity Úřadu vlády. Zpráva doporučuje vytvořit nový centrální orgán, který by toto navýšení zajistil. Dokument za problematický označuje nízký počet úředníků v malých obcích a radí zlepšit vzdělávání úředníků samosprávných celků. V sekci o radách vlády nezmiňuje, že by se měl zvýšit počet jejich úředníků. Výrok Barbory Urbanové tak hodnotíme jako nepravdivý.
Aleš Juchelka (ANO): „Byl tam pouze pětkrát za čtyři roky na všech těch radách, které tam byly (Petr Fiala na radách věnujících se agendám, které se dle rozhodnutí Babišovy vlády přesunou z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva, pozn. Demagog.cz).“
NEPRAVDA
Petr Fiala se podle veřejně dostupných informací zúčastnil nejméně devíti jednání poradních orgánů vlády, které se dle rozhodnutí Babišova kabinetu přesunou z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se v debatě s poslankyní Barborou Urbanovou (STAN) vyjadřuje ke vztahu vlády a expertních orgánů. Urbanová říká, že podle ní Fialova vláda díky práci expertů prosadila mnoho zákonů a že nezáleží na tom, kolikrát se sám bývalý premiér Petr Fiala schůzí účastnil. Juchelka poukazuje na to, že Fiala chodil na jednání poradních orgánů málokdy, dle jeho slov se tak stalo pouze pětkrát.
Poradní orgány vlády
Pracovní a poradní orgány vlády (PPOV) si zřizuje vláda pro podporu své činnosti. Tyto orgány se skládají ze členů vlády a odborníků na daná témata. Jejich činnost zajišťuje Úřad vlády nebo příslušné ministerstvo. V době námi ověřované debaty fungovalo 16 PPOV zastřešovaných přímo Úřadem vlády ČR a dalších 16 orgánů zabezpečovaných jednotlivými ministerstvy. Kromě poradních orgánů existují také funkce vládních zmocněnců.
Na základě rozhodnutí vlády Andreje Babiše bude od července 2026 provedena reorganizace Úřadu vlády, v rámci které dojde k přesunu osmi agend Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva (.pdf). Ministerstvo spravedlnosti převezme agendu spolupráce s občanskou společností a agendu lidských práv (.pdf, str. 1). K tomu také převezme agendu rovnosti žen a mužů, která měla původně spadat pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Na MPSV se přesune agenda romských záležitostí a agenda osob se zdravotním postižením (.pdf, str. 1). Ministerstvo zdravotnictví převezme agendu duševního zdraví a protidrogové politiky (.pdf, str. 1) a pod Ministerstvo kultury bude spadat oblast národnostních menšin (.pdf, str. 4).
Přítomnost Petra Fialy na jednáních poradních orgánů
V našem odůvodnění jsme se zaměřili na Fialovu účast na jednotlivých radách od jmenování jeho kabinetu 17. prosince 2021 do jmenování následující vlády Andreje Babiše, ke kterému došlo 15. prosince 2025. Při ověřování jsme vycházeli z dostupných prezenčních listin u jednotlivých zápisů z jednání rad v tomto období. U čtyř poradních orgánů jsou všechny prezenční listiny veřejně přístupné, v případě Rady vlády pro lidská práva a Rady pro nestátní neziskové organizace je jmenovitý seznam dostupný jen pro některá zasedání. Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí prezenční listiny nezveřejňuje vůbec. Při ověřování tohoto výroku jsme nebrali v potaz Radu vlády pro duševní zdraví, jelikož byla zřízena až v lednu 2026 za vlády Andreje Babiše (.pdf).
V období Fialovy vlády proběhlo skoro osm desítek jednání zmíněných poradních orgánů. Podle veřejně dostupných zdrojů se Petr Fiala zúčastnil nejméně devíti z nich. Čtyřikrát byl přítomen na jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (.pdf; .pdf; .pdf; .pdf, vše str. 1). Jednou byl přítomný na jednání Rady pro lidská práva, Rady pro národnostní menšiny a také Rady pro nestátní neziskové organizace (.pdf; .pdf, vše str. 1). Dvakrát byl přítomný na jednání Rady vlády pro rovnost žen a mužů (.pdf, str. 1), přičemž 7. června 2022 se zúčastnil pouze úvodní části a ze zbytku se omluvil (.pdf, str. 1, 3, 4).
Jelikož pro některé z poradních orgánů vlády nejsou veřejně dostupné veškeré údaje, nemůžeme s jistotou určit, zdali se Petr Fiala coby premiér neúčastnil i některých dalších jednání. Obrátili jsme se proto na zástupce rad s žádostí o poskytnutí informací. Ke dni zveřejnění analýzy jsme dostali odpověď pouze ohledně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, u které prezenční listina není veřejně dostupná u jednání z 28. června 2022 a 13. října 2022 (.pdf a .pdf). Úřad vlády uvedl, že se někdejší premiér Fiala těchto schůzí neúčastnil.
Proč je výrok nepravdivý?
Petr Fiala se podle dostupných informací účastnil přinejmenším devíti jednání poradních orgánů, které se dle rozhodnutí Babišovy vlády přesunou z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Rady, které nezveřejňují prezenční listiny ze všech svých jednání, jsme oslovili s žádostí o poskytnutí informací, odpověděla nám ale pouze Rada pro nestátní neziskové organizace. Počet jednání, kterých se bývalý premiér zúčastnil, tak mohl být i vyšší. Aleš Juchelka nicméně ve výroku zmiňuje, že se Petr Fiala těchto jednání účastnil pouze pětkrát, a toto číslo Fiala i dle dostupných zdrojů překročil. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Aleš Juchelka (ANO): „Za bývalé vládní zmocněnkyně, tak ta například odebrala na té vládě potřebné finanční prostředky oddělení práv osob se zdravotním postižením. Z 5 milionů jim vzala 2 miliony.“
NEPRAVDA
V dotačním programu pro spolky osob se zdravotním postižením se pro rok 2025 snížila maximální možná dotace pro jeden spolek. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR proto získala o dva miliony korun méně. Celková výše prostředků v programu ale zůstala stejná.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v debatě obhajuje přesun některých agend z Úřadu vlády na ministerstva. Podle něj tento krok posílí efektivitu jednotlivých agend. Přesun se týká i agendy práv osob se zdravotním postižením, která se má přesunout pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1). V této souvislosti Juchelka zmiňuje podporu organizací osob se zdravotním postižením (OZP). Tvrdí, že bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která funkci zastávala za Fialovy vlády, tomuto oddělení odebrala dva miliony korun.
Útvary pro ochranu práv OZP na Úřadu vlády
Důležitým útvarem pro ochranu práv osob se zdravotním postižením je Oddělení práv OZP, které je součástí Úřadu vlády a spadá pod Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády (.pdf). Úkolem oddělení je zajišťovat odborné a administrativní zázemí pro Radu vlády pro OZP.
Rada vlády pro OZP je stálým poradním a koordinačním orgánem vlády pro oblast práv OZP (.pdf, str. 1). Tato rada byla původně zřízena v roce 1991 jako Vládní výbor pro zdravotně postižené občany (.pdf, str. 10). Vláda České republiky svým usnesením v roce 2024 schválila změnu názvu Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením na Radu vlády pro OZP. V radě zasedají politici, úředníci a zástupci odborné veřejnosti. Předsedou je člen vlády odpovědný za oblast lidských práv a v současnosti tuto funkci zastává premiér Andrej Babiš. Místopředsedkyní je pak vládní zmocněnkyně pro lidská práva (.pdf, str. 2).
Program podpory spolků OZP
Rada vlády pro OZP ve spolupráci s Úřadem vlády každoročně vyhlašuje dotační program Podpora veřejně prospěšných aktivit spolků osob se zdravotním postižením. Dotace jsou poskytovány na veřejně prospěšné aktivity, které např. pomáhají zvýšit zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti nebo přispívají k osvětě problematiky zdravotního postižení.
Podmínky programu stanovuje dotační výzva (.pdf), kterou připravuje Oddělení práv OZP a schvaluje vedoucí Úřadu vlády (.pdf, str. 2–3). O dotaci mohou žádat celostátně působící spolky, jejichž členskou základnu tvoří alespoň z poloviny osoby se zdravotním postižením nebo jejich zákonní zástupci (.pdf, str. 4). Podané žádosti následně posuzuje hodnotící komise (.pdf), která navrhuje rozdělení prostředků mezi jednotlivé žadatele (.pdf, str. 2).
Finanční prostředky v programu
Přehled o finančních prostředcích v dotačním programu v letech 2019 až 2025 nabízí následující tabulka. Na dotační program bylo každý rok alokováno 22,5 mil. Kč. Tato částka byla na program vyhrazena i před nástupem vlády Petra Fialy na konci roku 2021 a za jeho vlády se nijak nezměnila. Ačkoli Rada vlády pro OZP opakovaně žádala o navýšení celkových prostředků (.pdf, str. 12), protože požadavky spolků dlouhodobě převyšují alokované finance, částka zůstala stejná. Ke změně došlo pouze u maximální výše finančních prostředků pro jednotlivé žadatele.
Od roku 2020 je stanovena maximální možná výše prostředků, o které může žadatel požádat (.pdf, str. 4). Mezi lety 2021 a 2024 činila tato částka 5,5 mil. Kč. V dotační výzvě (.pdf) pro rok 2025 změnil Úřad vlády pravidla a od tohoto roku mohou spolky svazové povahy žádat maximálně o 3 mil. Kč, ostatní spolky pak o 1,5 mil. Kč (.pdf, str. 4).
Změna pravidel se výrazně dotkla Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP). Ta je svazovým spolkem sdružujícím organizace osob se zdravotním postižením, a proto mohla od roku 2025 žádat maximálně o 3 mil. Kč. Jak lze vidět v tabulce, v předchozích letech NRZP pravidelně žádala o maximální možnou částku 5,5 mil. Kč. Po změně pravidel tak získala přibližně o 2 mil. Kč méně než v předchozích letech (.pdf, str. 1). Předseda NRZP Václav Krása upozorňoval, že změna výrazně omezí schopnost sdružených organizací obhajovat zdravotně postižené.
Proč je výrok nepravdivý?
Částky, které Aleš Juchelka uvádí, souvisejí se změnou přerozdělování prostředků v dotačním programu Podpora veřejně prospěšných aktivit spolků OZP. V dotační výzvě na rok 2025 došlo ke snížení maximální možné částky pro jeden spolek. Z tohoto důvodu tak NRZP získala z programu v roce 2025 o 2 mil. Kč méně. Celková částka alokovaná na dotační program ovšem zůstala stejná a o odebrání financí programu se tudíž nejednalo. O snížení maximální výše dotace navíc nerozhodovala zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podmínky dotační výzvy připravoval Odbor lidských práv a ochrany menšin a schvaloval vedoucí Úřadu vlády. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
