Někdejší ministr vnitra a současný poslanec Vít Rakušan (STAN) poskytl rozhovor pro pořad Napřímo, který se mj. týkal vládního návrhu zrušit nominační zákon, který upravuje podmínky výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Na faktické výroky o tomto zákoně se soustředí nová analýza.
Vít Rakušan (STAN): „Nominační zákon, kde byla povinnost, aby ten nominant do významné státní funkce prošel tím nominačním procesem.“
PRAVDA
Nominační zákon z roku 2019 ukládá povinnost, aby kandidáti do řídících nebo dozorčích orgánů státních nebo polostátních firem prošli nominačním procesem. Vládou zřizovaný nominační výbor s kandidátem vede pohovor a vydává k němu své stanovisko.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan odpovídá na otázku ohledně personálních změn, které současná vláda provádí ve státních organizacích. Rakušan označuje tyto personální změny jako součást silového přebírání státu, kdy má kromě propouštění konkrétních lidí docházet také k rušení souvisejících zákonů. Kromě plánovaného nahrazení služebního zákona Rakušan zmiňuje také plán zrušit nominační zákon, který podle něj stanovuje, že nominanti do významných státních funkcí musí projít nominačním procesem.
Nominační zákon
Nominační zákon stanovuje postup při výběru osob, které mají být navržené nebo jmenované do řídících a dozorčích orgánů subjektů s majetkovou účastí státu. Jedná se o státní a polostátní firmy, ve kterých mají podíl jednotlivá ministerstva (.pdf, str. 19 z 54). Patří mezi ně například ČEZ, České dráhy, Lesy České republiky nebo Česká pošta (.pdf, str. 13). K přijetí tohoto zákona došlo za vlády Andreje Babiše v roce 2019.
Na základě zákona je zřízen pětičlenný výbor pro personální nominace, jehož členy jsou nestraníci se zkušeností v zákonem určených oborech. Jmenováni jsou na pět let. Když některé z ministerstev vyhlásí výběrové řízení na řídící nebo dozorčí funkci ve státní či polostátní firmě, z přihlášených osob nejdříve nominanty vybírá komise při ministerstvu a jejich jména poté zašle nominačnímu výboru. Jméno nominanta musí resort poslat výboru i v případě, že ho vybral bez výběrového řízení. Nominační výbor následně vede s uchazečem pohovor, při kterém přihlíží i k „odborným a osobnostním předpokladům pro výkon funkce“, a předá ministerstvu doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Tento dokument je pak dostupný i veřejně na webu vlády. Ministerstvo se jím sice nemusí řídit, ale jmenování nedoporučeného kandidáta musí veřejně odůvodnit.
Návrh na zrušení zákona
V únoru 2026 navrhli tři vládní poslanci nominační zákon zrušit (.pdf). Vláda návrh podpořila (.pdf) a v době odvysílání ověřovaného rozhovoru návrh čekal, až jej Sněmovna začne projednávat v prvním čtení. Jedna z navrhovatelek, poslankyně za Motoristy sobě Renata Vesecká, odůvodňuje zrušení zákona záměrem odstraňovat byrokracii (video, čas 21:05). Kritizuje zejména fakt, že vláda jmenuje nominační výbor a že si ministerstva zároveň vytvářejí vlastní komise pro výběr nominantů (video, čas 21:38). Podobné argumenty uvádí i důvodová zpráva návrhu (.pdf, str. 2–3), podle které nominační zákon „vykazuje systémové i koncepční nedostatky“.
Někteří odborníci a neziskové organizace (.pdf, str. 1) zabývající se transparentností procesů státní správy hodnotí zákon pozitivně (.pdf, str. 1, 26) a kritizují jeho navrhované zrušení. Návrh kritizuje také opozice.
Jak jsme výrok ověřili?
Nominační zákon ukládá povinnost, aby nominanti do řídících nebo dozorčích orgánů státních nebo polostátních firem prošli nominačním procesem. V něm hraje roli zejména výbor pro personální nominace, který s uchazeči vede pohovor a dodá ministerstvu veřejně dostupné doporučující nebo nedoporučující stanovisko. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vít Rakušan (STAN): „Tenhle zákon (nominační, pozn. Demagog.cz) v roce 2020 zavedla vláda Andreje Babiše s tou argumentací (…) „ať je výběr do důležitých funkcí transparentní, ať je odborný“.“
PRAVDA
Návrh nominačního zákona z pera vlády Andreje Babiše schválila Sněmovna v r. 2019, zákon nabyl účinnosti v r. 2020. Důvodová zpráva i stanovisko ministra spravedlnosti a předsedy legislativní rady vlády uváděly, že se posílí transparentnost výběrů členů orgánů státních firem.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan reaguje na otázku týkající se vládou realizovaných personálních změn ve státních organizacích. Za dané jednání současnou vládu kritizuje a zmiňuje, že ho vnímá jako silové přebírání státu. Následně dodává, že vláda chce změnit i pravidla výběru kandidátů na významné státní funkce. V této souvislosti uvádí snahu vládních poslanců zrušit nominační zákon, který přitom podle něj schválila někdejší Babišova vláda s argumentací o transparentnosti.
Nominační zákon
Nominační zákon stanovuje postup, jak má stát vybírat a jmenovat lidi do řídících a dozorčích orgánů subjektů s majetkovou účastí státu. Jedná se o státní a polostátní firmy, ve kterých mají podíl jednotlivá ministerstva (.pdf, str. 19 z 54). Patří mezi ně například ČEZ, České dráhy, Lesy České republiky nebo Česká pošta (.pdf, str. 13).
Na základě tohoto zákona existuje přinejmenším pětičlenný výbor pro personální nominace, který posuzuje kandidáty do státních a polostátních podniků. Když některé z ministerstev vyhlásí výběrové řízení na řídící nebo dozorčí funkci, z přihlášených osob nejdříve nominanty vybírá komise při ministerstvu a jejich jména poté zašle nominačnímu výboru. Jméno nominanta musí resort poslat výboru i v případě, že ho vybral bez výběrového řízení. Stanoviska výboru sice pro ministerstva nejsou závazná, případné jmenování nedoporučeného kandidáta ale musí veřejně odůvodnit.
Návrh tohoto zákona Poslanecké sněmovně předložil kabinet Andreje Babiše v červnu 2018. V důvodové zprávě návrhu bylo uvedeno, že tehdy platná právní úprava pokrývající problematiku výběru osob do řídících a dozorčích orgánů byla roztříštěná a samotná praxe mohla být mezi veřejností vnímána často jako forma korupce (.pdf, str. 9 z 54). Návrh tak měl za cíl směřovat k větší transparentnosti (str. 9 z 54).
Stanovisko tehdejšího ministra spravedlnosti a předsedy legislativní rady vlády Roberta Pelikána pak uvádělo, že předloha reaguje na „kritiku ze strany široké veřejnosti ohledně neodbornosti a nekompetentnosti členů orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu a obsazování těchto pozic bez veřejné kontroly“ (.pdf, str. 1). Někdejší ministři spravedlnosti Jan Kněžínek a Marie Benešová návrh na půdě Sněmovny pouze popisovali, když řekli, že je jeho cílem zavést transparentní výběrové řízení pro výběr členů řídících a dozorčích orgánů.
Sněmovna návrh, ve verzi schválené Senátem (.pdf), přijala v prosinci 2019, kdy jej nepodpořili pouze poslanci ODS, KSČM a nezařazený Václav Klaus. Účinnosti zákon nabyl v lednu 2020.
Jak jsme výrok ověřili?
Vláda Andreje Babiše prosadila nominační zákon na konci roku 2019, účinnosti nabyl v lednu 2020. Podle důvodové zprávy a bývalých ministrů spravedlnosti Jana Kněžínka a Marie Benešové bylo cílem zákona posílit transparentnost výběrů osob do řídících a dozorčích orgánů ve společnostech s majetkovou účastí státu. Stanovisko ministra spravedlnosti a předsedy legislativní rady vlády uvádělo, že návrh mj. reagoval na kritiku nekompetentnosti členů těchto orgánů. Výrok Víta Rakušana tak z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
