
Vláda v lednu do funkce nejvyšší státní zástupkyně jmenovala Lenku Bradáčovou, které na tomto postu začne působit v dubnu. Okolnosti jejího jmenování v Interview ČT 24 komentoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek. V tomto vybraném segmentu jsme ověřili výroky o minulosti Bradáčové a jejím propojení právě s nynějším ministrem.
Pavel Blažek (ODS): „Pokud jde o kauzu Parkanová, tak ta byla zahájena dřív, než tam byla paní doktorka (Lenka Bradáčová na Vrchním státním zastupitelství v Praze, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Lenka Bradáčová byla do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze jmenována skutečně později, a to 30. července 2012.
Moderátor v kontextu výroku připomněl několik neúspěšných kauz, které řešilo Vrchní státní zastupitelství v Praze a zmínil mj. jméno Vlasty Parkanové. Naznačil, že když vrchní státní zastupitelství v těchto případech neuspělo, může být v problémech celá soustava státních zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek následně podotkl, že kauza Parkanové začala později, než se Lenka Bradáčová ujala funkce vrchní státní zástupkyně.
Kauza CASA
Vlasta Parkanová (TOP 09, dříve také KDU-ČSL a ODA) byla poslankyně v letech 1997–2013. Působila také jako ministryně spravedlnosti, ministryně obrany nebo jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Policie ji podezřívala, že se během svého působení ve druhé vládě Mirka Topolánka jako ministryně obrany dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Před nákupem armádních letounů CASA totiž dle policie nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu vyčíslila na 818,8 milionu Kč.
Kauza odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla a Parkanová následně rezignovala na post místopředsedkyně dolní komory Parlamentu.
V březnu 2015 policie navrhla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017 a protáhlo se až do roku 2020, kdy soud exministryni i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Jan Kořán se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolal.
Městský soud v Praze v říjnu 2021 osvobozující rozsudek potvrdil. Soudkyně Petra Benešová v rozsudku uvedla: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“
Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministryně obrany Jana Černochová se Vlastě Parkanové omluvila v dopise, ve kterém označila kauzu za „uměle vytvořenou“ a postup orgánů za „hanebný“. Ministerstvo spravedlnosti Parkanové vyplatilo odškodné 1,6 milionu Kč. Parkanová ale následně podala žalobu, ve které požadovala téměř 9 milionů Kč. Další odškodnění soud však exministryni nepřiznal, a to ani po opětovném soudním jednání.
Lenka Bradáčová na Vrchním státním zastupitelství v Praze
Na post nejvyšší státní zástupkyně v Praze navrhl Bradáčovou tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červnu 2012. Svůj návrh zaslal ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, který byl připraven Bradáčovou jmenovat. Ta ale byla na dovolené a než se s ní ministr stihl setkat, byl odvolán tehdejším prezidentem Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase. Premiér své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nemá důvěru v to, že Pospíšil svůj resort manažersky a rozpočtově zvládne.
Nástupce Pospíšila Pavel Blažek se jmenováním Lenky Bradáčové nejdříve váhal, navrhoval i vyhlášení výběrového řízení. Do funkce ji ale nakonec jmenoval 30. července 2012. Bradáčová tak nahradila Vlastimila Rampulu, který musel z postu vrchního státního zástupce odejít poté, co Nejvyšší správní soud i Městský soud v Praze potvrdily, že Rampula závažně chyboval a porušil své povinnosti.
Závěr
Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Funkci vrchního státního zástupce v Praze tehdy zastával Vlastimil Rampula. Lenka Bradáčová byla do této funkce jmenována 30. července 2012, tedy později, než začala kauza Vlasty Parkanové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Pavel Blažek (ODS): „S Pavlem Zemanem a s ní (Lenkou Bradáčovou, pozn. Demagog.cz) jsme předkládali v roce 2012 návrh zákona v tomto smyslu (zúžit čtyřstupňovou soustavu státního zastupitelství na tři stupně, pozn. Demagog.cz). Ono se to nestihlo, pak to vzala vláda Jiřího Rusnoka zpátky.“
PRAVDA
Pavel Blažek, Pavel Zeman a Lenka Bradáčová spolupracovali na návrhu zákona, jehož cílem bylo zrušit vrchní státní zastupitelství. Návrh, který v roce 2013 Blažek předložil, prošel v červnu 2013 prvním čtením. Po rozpadu Nečasovy vlády jej Rusnokův kabinet stáhl.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) komentuje výběr Lenky Bradáčové jako nové nejvyšší státní zástupkyně a mluví o svých očekáváních od jejího působení. Podle jeho slov Bradáčová dlouhodobě tvrdí, že je soustava státního zastupitelství příliš široká a měla by se zúžit. Dále uvádí, že s touto myšlenkou souhlasí a podotýká, že se v roce 2012 spolu s Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovou o tento krok pokusili.
Debaty o státním zastupitelství
Soustava státního zastupitelství se skládá ze čtyř stupňů – Nejvyššího státního zastupitelství, vrchních státních zastupitelství, krajských a okresních státních zastupitelství. Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus.
Debata o změně soustavy státního zastupitelství probíhala už za vlády Petra Nečase. V roce 2011 chtěl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS) zrušit obě vrchní státní zastupitelství a nahradit je speciálním týmem žalobců, který měl zajišťovat boj s korupcí, terorismem a závažnými finančními zločiny. Návrh Pospíšil podle serveru iDNES.cz zaslal do meziresortního připomínkového řízení v lednu 2012. Už v červnu ale na postu ministra skončil, když ho odvolal tehdejší prezident Václav Klaus na návrh Nečase, podle kterého Pospíšil svůj resort nezvládl manažersky ani rozpočtově.
Blažkovy plány na zrušení vrchních státních zastupitelství
Také Pospíšilův nástupce Pavel Blažek, který post ministra zastával v letech 2012–2013, plánoval zrušit vrchní zastupitelství a nahradit je Úřadem pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismem. Ještě před tím, v červenci roku 2012, jmenoval Lenku Bradáčovou na post vrchní státní zástupkyně v Praze. Jmenování předcházela Blažkova setkání s Bradáčovou a tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Po schůzkách Blažek řekl, že se trojice shodla na některých úpravách připravovaného nového zákona o státním zastupitelství. Jak Pavel Zeman, tak Lenka Bradáčová tehdy souhlasili se zrušením vrchních státních zastupitelství.
Na podzim roku 2012 Pavel Blažek předložil vládě věcný záměr připravovaného zákona. Po výhradách Nečasova kabinetu právě vůči zrušení státních zastupitelství se ale samotný návrh zákona rozhodl předložit až po nalezení shody napříč politickým spektrem. Návrh, který začal vznikat už za Jiřího Pospíšila, měl být připraven do konce března 2013.
Nový návrh zákona o státním zastupitelství, který Ministerstvo spravedlnosti v čele s Blažkem předložilo, vláda nakonec schválila a předložila Sněmovně koncem května 2013. Na podobě zákona pracovalo Ministerstvo spravedlnosti a Nejvyšší státní zastupitelství. Pavel Zeman a Lenka Bradáčová s ministerstvem spolupracovali na jeho paragrafovém znění a oba se projednávání návrhu účastnili.
12. června 2013 návrh prošel prvním čtením ve Sněmovně. Hned následující den došlo k policejnímu zásahu na Úřadu vlády kvůli podezření na ovlivňování veřejných zakázek a dosazování vybraných osob na důležité posty u policie. V důsledku těchto událostí podal tehdejší premiér Petr Nečas demisi a rozpadla se celá jeho vláda. Nahradil ji nový úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, ve kterém se novou ministryní spravedlnosti stala Marie Benešová. Ta se rozhodla návrh přepracovat a vláda jej nakonec stáhla.
Závěr
Návrh nového zákona o státním zastupitelství, který by rušil vrchní státní zastupitelství, připravilo během Nečasovy vlády Ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem ve spolupráci s tehdejším nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. K předložení návrhu vládě a Sněmovně došlo nakonec až v roce 2013, ve kterém prošel prvním čtením. Po pádu Nečasovy vlády se moci ujal Rusnokův kabinet, který návrh stáhl. Kvůli nepřesnému roku, který Blažek ve výroku zmiňuje, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.
Pavel Blažek (ODS): „Já jsem ji jmenoval v roce 2012 do té funkce na vrchní (Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti i v roce 2012. Ve stejném roce vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a jmenoval Lenku Bradáčovou do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku mluví o personální změně na postu nejvyššího státního zástupce, který bude od dubna 2025 zastávat dosavadní pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Moderátor se Blažka ptá, proč do funkce vybral právě ji a připomíná vyjádření Bradáčové o tom, že by raději setrvala na své současné pozici. Blažek své rozhodnutí obhajuje i tím, že Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně jmenoval už roce 2012 a podotýká, že „není zdravé“, aby v jedné funkci byla tak dlouhou dobu.
Rok 2012
Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek vykonával stejnou funkci za vlády Petra Nečase od července 2012 zhruba rok. Podle tehdejší úpravy zákona kandidáty na vrchního státního zástupce navrhoval nejvyšší státní zástupce (tento postup se s přijatou novelou zákona o státním zastupitelství nezměnil, nyní ale musí kandidáti projít výběrovým řízením). Nejvyšším státním zástupcem v roce 2012 byl Pavel Zeman, který tehdy navrhl Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze. Blažek s jeho výběrem souhlasil a Bradáčovou jmenoval v červenci 2012.
Nejvyšší a vrchní státní zastupitelství
Současným nejvyšší státním žalobcem je Igor Stříž, který ale 6. ledna 2025 rezignoval. V úřadu byl přitom od roku 2021, kdy jeho jmenování schválila vláda Andreje Babiše. Nejvyšší státní zastupitelství je vrcholným článkem soustavy státních zastupitelství. Vykonává kontrolní, metodickou a řídící činnost. Jeho působnost je v souladu s působností Nejvyššího soudu v Brně. Mezi pravomoci nejvyššího státního zástupce patří například vydávání pokynů a stanovisek pro podřízená státní zastupitelství. Dále může podat žalobu k ochraně veřejného zájmu nebo dovolání, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu.
Dvě vrchní státní zastupitelství se nachází v Praze a Olomouci a řeší nejzávažnější finanční či hospodářské kauzy a terorismus. Vrchní zastupitelství vykonávají dozor nad krajskými státními zastupitelstvími v jejich působnosti a rozhodují o opravných prostředcích. Dle ústavy všechna státní zastupitelství zastupují veřejnou žalobu v trestních řízeních.
Závěr
Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti už v letech 2012–2013 během Nečasovy vlády. V červenci 2012 vyhověl návrhu tehdejšího nejvyššího státního žalobce jmenovat Lenku Bradáčovou do pozice vrchní státní zástupkyně v Praze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.