Poslanci Matěj Ondřej Havel (TOP 09) a Jana Berkovcová (ANO) v pořadu Pro a proti mluvili o schvalování novely školského zákona v Poslanecké komoře. Faktickými výroky o tom, jak dolní komora o návrhu jednala a o podrobnostech návrhu, jsme se zabývali v následující analýze.
Jana Berkovcová (ANO): „Za poslední týdny či měsíce se podařilo otevřít jednání třetího čtení k tomuto zákonu (novele školského zákona, pozn. Demagog.cz) zhruba dvakrát nebo třikrát. Zbytek času (…) se vždycky zařadil na konec a vůbec jsme k němu ani nedošli.“
PRAVDA
Od března 2025 do 27. května se jednání třetího čtení k novele školského zákona podařilo otevřít celkem třikrát. Jindy bylo závěrečné čtení návrhu opravdu opakovaně zařazeno na pořad sněmovní schůze, aniž by se nakonec uskutečnilo.
Poslankyně Jana Berkovcová (ANO) se ohrazuje proti slovům moderátorky, která označila postup opozice při schvalování novely školského zákona za obstrukce. Podle Berkovcové je za situaci odpovědné vedení Poslanecké sněmovny, které třetí čtení otevřelo jen třikrát, a to pouze na krátkou dobu, takže poslanci ANO nestíhali vystoupit se svými projevy. Ve zbytku času pak podle ní k plánovanému jednání nedošlo vůbec.
Novela školského zákona
Vláda Petra Fialy v říjnu 2024 schválila návrh novely školského zákona a zároveň jej předložila Poslanecké sněmovně. Ta ho nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav, které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje např. změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí např. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga nebo slučování malých škol jedné obce. Upravuje také konkurzy na ředitele škol.
Jednání o školské novele
Zákony musí v Poslanecké sněmovně standardně projít třemi čteními, přičemž v prvním čtení může Sněmovna návrh zamítnout, vrátit k dopracování nebo předat k projednání výborům. Během druhého čtení se předkládají pozměňovací návrhy, o nichž se následně hlasuje ve třetím čtení, kdy také Sněmovna rozhoduje o návrhu jako celku. První čtení novely školského zákona proběhlo 4. prosince 2024, kdy Sněmovna posunula návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během druhého čtení, které se uskutečnilo 11. února 2025, předložili poslanci několik pozměňovacích návrhů.
Třetí čtení návrhu novely proběhlo několikrát, poprvé 7. března, kdy bylo zařazeno jako poslední bod jednání. Rozprava byla zahájena přibližně ve 12:15 a za hnutí ANO v ní vystoupili poslanci a poslankyně Stržínek, Berkovcová, Hanzlíková, Rais, Brož, Berkovec, Lang a Knechtová. Poslední v pořadí, Jan Bělica, byl přerušen ve 14:00 kvůli vypršení časového limitu a jeho projev byl přesunut. Jednání pokračovalo 12. března po 13:00, ale ve 13:55 bylo přerušeno kvůli pevně naplánovanému bodu schůze. Návrh byl dále součástí schváleného pořadu schůze na 14. března, k jeho projednání však nedošlo.
Návrh novely byl zařazen také na pořad schůze 26. března a opět nebyl projednán. Ve druhé části jednacího dne tehdy ve Sněmovně vystoupil prezident Petr Pavel. K dalšímu plánovanému projednání nedošlo ani ve druhé polovině dubna. Třetí čtení pokračovalo 7. května, kdy byla novela druhým a zároveň posledním bodem schůze. Projednávání začalo krátce po 9:30 a trvalo až do konce jednacího dne ve 14:04. Během jednání vystoupilo několik zástupců hnutí ANO, přičemž někteří z nich mluvili opakovaně.
Závěr
Třetí čtení školské novely bylo před vysíláním námi ověřované debaty zahájeno třikrát, a to v první polovině března, přičemž jednou jako poslední bod a jednou necelou hodinu před zařazením pevného bodu sněmovní schůze. Následně pokračovalo na začátku května, kdy mu byl věnován skoro celý jednací den. Mezitím však byla novela třikrát zařazena na pořad schůze, ale k jejímu projednání poté nedošlo. Jana Berkovcová tedy správně uvádí, že mimo uskutečněná třetí čtení bylo v plánu několik dalších. Ta nakonec neproběhla, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Matěj Ondřej Havel (ANO): „Původní návrh počítal s tím, že k tomu převodu financování nepedagogů (ze státu na obce a kraje, pozn. Demagog.cz) – a koneckonců počítal i s tím letošní státní rozpočet – dojde od září letošního roku.“
PRAVDA
Podle původního návrhu mělo převedení financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje nabýt účinnosti 1. září 2025. Se stejným termínem změny opravdu počítaly také plánované výdaje na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025.
Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) odpovídá na dotaz, zda je nezbytné spěchat s převodem financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje a zda by nebylo vhodnější tuto změnu odložit až na rok 2027. Havel vysvětluje, že jak původní návrh školské novely, tak státní rozpočet na rok 2025 počítaly s tím, že ke změně financování dojde už od září 2025. Podotýká, že koaliční poslanci se nechali přesvědčit k posunutí účinnosti na leden 2026, pro další odklad podle něj už ale není důvod.
Změna školského zákona
Vláda Petra Fialy schválila v říjnu 2024 návrh novely školského zákona, který tehdy zároveň předložila Poslanecké sněmovně. Ta jej nakonec schválila až ke konci května. Balíček úprav (.pdf), které s sebou novelizace zákona přináší, zahrnuje například změnu financování nepedagogických pracovníků škol, jejichž platy podle návrhu mají mít nově v kompetenci obce a kraje namísto státu. Kromě toho novela zavádí mj. stálé financování školního psychologa a speciálního pedagoga a slučování malých škol jedné obce nebo upravuje konkurzy na ředitele škol.
Původní návrh počítal s převedením financování nepedagogů na obce a kraje už od září 2025. S převedením financování na zřizovatele nesouhlasil například Českomoravský odborový svaz pracovníků školství (ČMOS PŠ), který v lednu 2025 zveřejnil petici za zachování centrálního financování nepedagogů. V březnu letošního roku ale vláda po kritice odložila plánované změny u financování na leden 2026.
Státní rozpočet
Objem plánovaných výdajů na školství v návrhu státního rozpočtu na rok 2025 počítal se změnou v hrazení platů nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných kraji a obcemi. Od 1. září 2025 měly být jejich platy hrazeny z rozpočtů zřizovatelů, tj. obcí a krajů (.pdf, str. 2). Podle tehdejších plánů ministra školství Mikuláše Beka měl stát obcím a krajům převést prostředky na financování těchto platů prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní.
Závěr
Podle původního návrhu měla změna financování nepedagogických pracovníků nabýt účinnosti od 1. září 2025. Výdaje státního rozpočtu na rok 2025 v kapitole školství také počítaly s převodem financování nepedagogů ze státu na kraje a obce od 1. září 2025. Výrok Matěje Ondřeje Havla proto hodnotíme jako pravdivý.
Jana Berkovcová (ANO): „Taková zásadní změna (převedení financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, pozn. Demagog.cz) neproběhla vůbec řádným legislativním procesem, žádným připomínkovacím řízením, (…) přišli jenom s pozměňovacím návrhem.“
PRAVDA
Změna financování nepedagogických pracovníků nebyla součástí původního návrhu novely školského zákona z října 2024, vládní poslanci se ji snažili prosadit až pozměňovacím návrhem. Návrh úpravy tedy neprošel běžným legislativním procesem, během něhož probíhá připomínkové řízení.
Poslankyně Jana Berkovcová v kontextu výroku zmiňovala, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při přípravách státního rozpočtu na letošní rok počítalo se změnou financování nepedagogických pracovníků. Dle jejího názoru na takovou úpravu nebyl nikdo připraven. Tvrdí, že změna financování nebyla součástí návrhu novely školského zákona a vláda ji předložila pouze jako pozměňovací návrh k celé novele. Berkovcová tak poukazuje na to, že návrh na úpravu financování neprošel standardním legislativním procesem, během kterého probíhá připomínkové řízení.
Legislativní proces přípravy zákonů
Podle Ústavy může Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona vláda, poslanci, Senát nebo krajská zastupitelstva. Pokud návrh zákona předkládá vládní kabinet, řídí se příprava návrhu tzv. legislativními pravidly vlády (.pdf, str. 1). Počáteční dokument vytváří některé z ministerstev (.pdf) a svou verzi návrhu vloží do elektronické knihovny vlády. Následně probíhá meziresortní připomínkové řízení (.pdf, str. 24). V rámci tohoto řízení mohou k dokumentu podávat připomínky ostatní ministerstva a další ústřední orgány státní správy, případně další organizace, pokud se návrh týká oblasti jejich působnosti (.pdf, str. 9–10, 6). Na základě těchto připomínek ministerstvo návrh zákona ještě upravuje (.pdf, str. 15) a až tento upravený dokument předkládá kabinetu.
Poté, co vláda dokument schválí (.pdf), putuje návrh do Sněmovny. Zde předložený návrh projednává některý ze sněmovních výborů a především plénum Sněmovny. Během jednání ve výboru i na plénu mohou poslanci předkládat k návrhu zákona své vlastní pozměňovací návrhy. O nich sice mohou poslanci vést rozpravu, klasické meziresortní připomínkové řízení v jejich případě ale neprobíhá.
Novela školského zákona
Poslanecká sněmovna se v květnu 2025 zabývala vládním návrhem novely školského zákona a jednala zároveň i o tom, jestli do novely zahrnout změnu systému financování nepedagogických pracovníků škol (.docx, str. 16–19). Podle této změny by financování nepedagogů, na které stát vynakládá přibližně 30 miliard korun ročně, nově zajišťovaly obce a kraje. Do jejich rozpočtů by přitom jako kompenzace putovala větší část vybraných daní než dosud (str. 19). Tuto úpravu návrh novely původně neobsahoval, Sněmovna ji ale nakonec 28. května (den po zveřejnění námi ověřované debaty) odsouhlasila spolu s celou novelou.
Už dříve vládou prosazovanou změnu financování kritizovali zástupci Asociace krajů, Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv, podle kterých s nimi vláda tuto úpravu dostatečně neprojednala. Uváděli například, že nejsou k dispozici podrobné analýzy dopadu na rozpočty obcí. Zároveň také upozorňovali, že neměli možnost k návrhu na úpravu financování podávat připomínky.
MŠMT návrh novely školského zákona předložilo vládě už v březnu 2024. Verze určená pro připomínkové řízení tehdy změnu financování nepedagogických pracovníků neobsahovala (.docx; .docx). Návrh následně během března a dubna prošel připomínkovým řízením, ani verze pro jednání vlády ovšem nepojednávala o úpravě financování (.docx; .docx). V září 2024 došlo ke změně, která se však týkala pouze zprávy o hodnocení dopadů regulace (RIA). K návrhu novely se poté vyjádřila Legislativní rada vlády (.docx), která jej vládě doporučila schválit (.pdf, str. 4–5), což kabinet udělal na začátku října 2024.
Verze novely, kterou vláda předložila Sněmovně, tedy se změnou financování nepedagogických pracovníků (.pdf) nepočítala. Až poté, co v dolní komoře proběhlo úvodní, první čtení návrhu novely, Ministerstvo financí oznámilo, že se s MŠMT dohodlo na novém způsobu financování nepedagogických pracovníků. Zároveň dodalo, že úprava bude do novely zakomponována prostřednictvím pozměňovacího návrhu. Ten zveřejnil resort školství na svých webových stránkách (.docx) v lednu. Na začátku února tento pozměňovací návrh v jednom ze sněmovních výborů (.pdf, str. 5; .docx) předložila skupina vládních poslanců. Výbor pak návrh doporučil ke schválení (.pdf, str. 1, 5–16) a předložil ho celé dolní komoře (.pdf, str. 4–15), která ho nakonec v květnu schválila, stejně jako celou novelu.
Podle původního pozměňovacího návrhu vládních poslanců mělo převedení financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje platit už od září 2025 (.docx, str. 11–12). V březnu letošního roku ale vláda po kritice návrh upravila a plánovanou změnu odložilana leden 2026.
Závěr
Původní vládní návrh novely školského zákona skutečně nepočítal s převedením financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Tato změna je součástí pozměňovacího návrhu vládních poslanců, který byl předložen a k novele připojen až během projednávání v Poslanecké sněmovně. Nebyl tedy součástí návrhu novely v době, kdy probíhalo meziresortní připomínkové řízení. Výrok Jany Berkovcové tak hodnotíme jako pravdivý.
