Nový ministr školství a kritika vlády

EA7A5351

Author(s): Demagog.cz

Vláda Petra Fialy zažila na konci června první personální změnu. Vladimír Balaš nahradil ministra školství Petra Gazdíka, který rezignoval v důsledku kauzy kolem hnutí STAN. A opozice pokračovala v kritice vlády a jejích kroků. Demagog.cz se v této analýze zaměřil na dva vybrané výroky dvou politiků z vládního a opozičního tábora: nového ministra školství Balaše a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové.

Vladimír Balaš: „(…) nedostatku učitelů, to je zejména ve vyloučených lokalitách, typicky Karlovarsko.“

PRAVDA

S nedostatkem kvalifikovaných učitelů se české školství opravdu potýká dlouhodobě, nejvýrazněji právě v Karlovarském kraji, dále také v Ústeckém, ale výrazně i ve Středočeském kraji.

 

Vladimír Balaš v rozhovoru mluvil o nejakutnějších problémech současného školství a v této souvislosti zmínil právě nedostatek kvalifikovaného personálu v českých školách. Konkrétně se podle něj s nedostatkem kvalifikovaných učitelů můžeme setkat hlavně ve vyloučených lokalitách, zejména na Karlovarsku. Na to, jaká situace panuje v uvedeném regionu i v celé České republice, se proto zaměříme v následujících odstavcích.

Již podle dat (.pdf, str. 73) MŠMT z roku 2009 se s tímto problémem opravdu potýkaly hlavně školy v Karlovarském, Ústeckém, ale i ve Středočeském kraji. Mezi regiony s nejnižší kvalifikovaností učitelů se Karlovarský kraj umístil i v roce 2019 (.pdf, str. 32), konkrétně zde kvalifikační požadavky podle zákona o pedagogických pracovnících nesplňovalo 12,5 % učitelů (při přepočtu na úvazky). Podobně pak dopadly i Středočeský a Ústecký kraj, ale také např. Hlavní město Praha.

Doplňme, že na tehdejší zjištění reagovalo v roce 2019 např. informační centrum o vzdělávání EDUin v auditu vzdělávacího systému, který se zabýval právě i nedostatkem učitelů a jejich nedostatečnou kvalifikací.

V květnu 2022 vydala Česká školní inspekce (ČSI) studii České školství v mapách (.pdf, str. 203), která nadále potvrzuje tento dlouhodobý trend nízkého počtu kvalifikovaných učitelů napříč všemi stupni vzdělání v Karlovarském, Ústeckém a Středočeském kraji.

V roce 2009 MŠMT (.pdf, str. 62) uvádělo, že míra nekvalifikovanosti je nejvyšší hlavně v případě malých škol a mezi učiteli pod 35 let a nad 55 let věku. V roce 2022 pak Česká školní inspekce zmiňovala, že nižší počet kvalifikovaných učitelů v Karlovarském a Ústeckém kraji souvisí (.pdf, str. 14) s tím, že se jedná o strukturálně postižené (zaostávající) regiony. Dodejme, že dle Agentury pro sociální začleňování se jedná o kraje s vysokým indexem sociálního vyloučení (.pdf, str. 5).

Ve Středočeském kraji a v Praze je jednou z příčin (.pdf, str. 14) malého počtu kvalifikovaných pedagogů intenzivní příliv nového obyvatelstva. Mezi nejčastější důvody, proč si nechtějí učitelé doplnit své vzdělání, patří nedostatečná nabídka vzdělávacích programů na českých vysokých školách (.pdf, str. 114), dále také nedostatek financí a vysoká časová náročnost (.pdf, str. 73).

Česká školní inspekce kromě nekvalifikovanosti učitelů sleduje například podíl učitelů se středoškolským vzděláním, podíl začínajících učitelů či pedagogů očekávajících odchod. Všechny tyto indikátory pak zahrnuje tzv. index personálního (ne)zabezpečení výuky (.pdf, str. 203–204), zobrazený v interaktivní mapě níže.

Uveďme, že problém s nedostatkem kvalifikovaných učitelů se v daných regionech týká různých škol v různé míře. Náměstek primátora Ústí nad Labem Michal Ševcovic například v květnu 2022 řekl, že potíže se zajištěním kvalifikovaných pedagogů mají v tomto městě spíše právě „vyloučené lokality“.


Alena Schillerová: „Před volbami slibovali, že budou proti zákazu aut se spalovacími motory. Teď už hodili Čechy přes palubu. TOP 09 a Piráti hlasovali v EP pro zákaz. STAN se zdržel.“

PRAVDA

Čelní představitelé Pirátů a STAN se před volbami vyjadřovali proti zákazu spalovacích motorů, TOP 09 se k zákazu přímo nevyjádřila, koalice SPOLU se k němu ale stavěla negativně. V Europarlamentu hlasovali přítomní poslanci za Piráty a TOP 09 pro zákaz, zástupce STAN se zdržel.

 

Z výroku, který je úryvkem tweetu Aleny Schillerové, není jasné, kdo přesně se podle ní stavěl proti zákazu aut se spalovacími motory. Jelikož zbytek výroku pojednává o stranách TOP 09, Piráti a STAN, v odůvodnění ověříme, zda se takto vyjadřovaly právě tyto strany. Zároveň se zaměříme na to, jak členové zmiňovaných stran hlasovali v Evropském parlamentu.

 

Předvolební postoje

Názory na to, zda podpořit návrh Evropské komise, aby byl v EU od roku 2035 zakázán prodej nových aut s klasickým spalovacím motorem, se před říjnovými sněmovními volbami lišily i v rámci jednotlivých politických subjektů.

V září 2021 v rozhovoru pro Echo24.cz poslankyně Olga Richterová – v té době ještě jako místopředsedkyně Pirátů – prezentovala přístup své strany k tomuto tématu jako středový. Návrhy, které směrují k uhlíkové neutralitě, označila Richterová za příležitost, zároveň nicméně uznala i jejich potenciální sociální dopady. O postoji Pirátské strany uvedla: „My jsme pro soutěž inovací, takže nejsme pro zákaz aut se spalovacím motorem.“ Podobně se v červenci 2021 vyjadřoval předseda Pirátů Ivan Bartoš, který uvedl, že Pirátská strana chce lidi spíš pozitivně motivovat než je k něčemu nutit zákazy: „Například u automobilů rozhodně nejsme pro zákaz spalovacích motorů, Češi musí mít nadále možnost volby. 

Zároveň však doplňme, že ve stejné době o zákazu prodeje aut se spalovacími motory mluvil např. pirátský europoslanec Mikuláš Peksa jako o příležitosti investovat do dalšího rozvoje. „Takže já bych to určitě nezatracoval. Myslím si, že je to opravdu příležitost, ale skutečně pro ty, kteří dokážou myslet dopředu a ne pro ty zpátečnické, uvedl (video, 13:26) tehdy. Podobně jako Mikuláš Peksa se o zákazu spíše pozitivně vyjadřovala například tehdejší pirátská poslankyně Dana Balcarová, která zmiňovala, že „čím dřív se změnami začneme, tím líp.

Co se týče hnutí Starostů a nezávislých, před volbami se proti návrhu Evropské komise postavil místopředseda hnutí STAN Jan Farský. V rozhovoru pro e15.cz v září 2021 zmínil, že „není možné jít formou restrikcí a zákazů. Čeští občané mají mít možnost volby, zda si chtějí pořídit elektromobil či vůz na spalovací pohon.

Nedohledali jsme nicméně žádné předvolební zmínky ze strany TOP 09 o tom, že by se její zástupci k této otázce přímo vyjadřovali. Ve facebookovém příspěvku z května 2019 strana TOP 09 například jen obecně zmiňovala, že „škodlivé emise, které produkují spalovací motory, musíme postupně omezit na minimum. Přechod na elektromobily by navíc výrazně pomohl českým firmám. Návrh na zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem nicméně Evropská komise představila až v červenci 2021. Uveďme také, že koalice SPOLU, jíž je TOP 09 součástí, se k zákazu před volbami stavěla negativně.

Europoslanci a jejich hlasování

V lednu 2022 se k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 ve svém článku kladně vyjádřil europoslanec za TOP 09 a STAN Luděk Niedermayer. Při hlasování v Europarlamentu, které proběhlo 8. června, následně hlasoval pro návrh (.pdf, str. 656). Jiří Pospíšil, který v Evropském parlamentu také reprezentuje TOP 09 a STAN, se tehdy hlasování neúčastnil (viz tabulka níže). Stanislav Polčák ze STANu se poté hlasování zdržel.

Co se týče europoslanců za Pirátskou stranu, k návrhu se na konci roku 2021 vyjádřila (video, 19:37) také Markéta Gregorová. V debatě pro CNN Prima News připustila, že „je nutné být ambiciózní“ a počítat s tím, že situace, kdy dieselové motory budou zakázány, nastane. V Evropském parlamentu hlasovala pro zákaz, stejně jako Marcel Kolaja.

Další z pirátských europoslanců, Mikuláš Peksa, který se k zákazu před volbami vyjadřoval spíše kladně, v roce 2022 na svém webu uváděl, že jsou Piráti „dost proti plošným zákazům, a proto s regulací omezení prodeje aut na spalovací pohon Piráti nejsou „v pohodě“. Při hlasování v Europarlamentu nicméně hlasoval pro návrh.

Na závěr tedy shrňme, že ačkoliv se někteří členové Pirátské strany k zákazu prodeje aut se spalovacími motory v předvolebním období stavěli spíše kladně, čelní představitelé Pirátské strany uváděli, že tento zákaz nepodporují. O návrhu Evropské komise se negativně vyjadřoval i místopředseda hnutí STAN Jan Farský. TOP 09 se poté k návrhu nevyjadřovala přímo, koalice SPOLU, do níž patří, se však k zákazu také stavěla kriticky. Při hlasování v Europarlamentu pak Piráti skutečně hlasovali pro návrh na zákaz od roku 2035. To samé lze říci i o zástupcích TOP 09 (kteří se hlasování zúčastnili). Stanislav Polčák, který je v Europarlamentu samostatným zástupcem hnutí STAN, se hlasování skutečně zdržel, jak uvádí Alena Schillerová. Její tvrzení z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivé.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.