O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
O CEDMO
Středoevropská observatoř digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, CEDMO) je nezávislé nestranické multidisciplinární centrum a jejím cílem je identifikovat, zkoumat a poukazovat na hlavní zdroje a příčiny nežádoucích informačních poruch ve střední Evropě (především v České republice, na Slovensku a v Polsku). Naše mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem navrhnout soubor krátkodobých a dlouhodobých opatření a doporučení, která umožní občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce a která zároveň pomohou společnosti, aby sílícímu působení nepravdivých a zkreslených informací dokázala odolávat.
Naši partneři
Roosovo video sdílely stovky českých uživatelů Facebooku prostřednictvím tohoto článku z 25. října 2022.
Stovky českých uživatelů Facebooku sdílely koncem května 2022 příspěvek, podle kterého epidemie opičích neštovic souvisí s proticovidovou vakcínou vyráběnou společností AstraZeneca. Ta používá jako vektor modifikovaný šimpanzí adenovirus. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Podle odborníků něco takového není možné, neboť oba viry mají zcela odlišný původ a účinky. Šimpanzí adenovirus použitý ve vakcíně byl navíc upraven tak, aby nemohl člověka nakazit a dále se nereplikoval.
Premiér Petr Fiala v Partii Terezie Tománkové hovořil mj. o české ekonomice. Výroky o deficitu veřejných financí a s ním spojeným maastrichtským kritériem jsme ověřili v této analýze.
Předseda vlády Petr Fiala v Partii Terezie Tománkové kromě bitcoinové kauzy mluvil také o stavu české ekonomiky, přičemž řadu údajů srovnával v mezinárodním měřítku. V této analýze jsme se zabývali faktickými výroky o paritě kupní síly, růstu inflace na začátku Fialova kabinetu, „zdraví“ ekonomiky nebo o zdanění důchodů.
Premiér Petr Fiala se v Partii Terezie Tománkové vyjadřoval zejména k bitcoinové kauze někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka a také k ekonomickém stavu v Česku. Na nepravdivé a zavádějící výroky o zvyšování daní a o nakládání s dary ze strany ministerstev jsme se zaměřili v následující analýze.
Klimatičtí skeptici s oblibou používají údajné fotografické důkazy, aby se pokusili vyvrátit vědecky potvrzená fakta. Více než 800 uživatelů Facebooku v této souvislosti sdílelo časosběrné video zveřejněné 14. dubna 2024, na němž je pomocí satelitních snímků zachycen růst pobřežního města Tulum v mexickém státě Quintana Roo mezi lety 1986 a 2022. Přes pohyby způsobené přílivem a odlivem z videa na pohled nevyplývá, že by se pobřeží v průběhu let výrazněji posunulo do vnitrozemí.
V češtině se toto tvrzení šíří především na Facebooku prostřednictvím virálního příspěvku z 13. března 2024, který vyjmenovává seznam jedů „kterými nás v tuto chvíli postříkají“. V přiloženém videu jsou vidět záběry letadel, která jsou nejdříve na zemi nakládána a poté ve vzduchu vypouštějí bílou látku. I přesto, že je příspěvek půl roku starý, jej v posledních dnech sdílely tisícovky uživatelů. Stejný text a video se objevily také v srbštině.
Podvodné investiční reklamy před volbami častěji než dřív využívají obličeje vládních i opozičních politiků, aby nalákaly uživatele na „zázračné“ investiční příležitosti. Nově se v podvodných deepfake videích objevil ministr vnitra Vít Rakušan a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. Obě videa ústy politiků slibují jisté zhodnocení investic. Odkazují ale na podvodné webové stránky, které se z lidí pouze snaží vylákat peníze nebo citlivé informace.
Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého měl prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s nejbližšími spolupracovníky nakoupit stovku luxusních nemovitostí za více než miliardu dolarů. Příspěvek se odkazuje na článek z webu London Telegraph, který se odvolává na uniklé dokumenty ukrajinského protikorupčního úřadu. Článek ale neobsahuje žádné zdroje a necituje ani údajné dokumenty. Anonymní web London Telegraph navíc vznikl méně než dva týdny před vydáním článku a fotografie i jméno údajné autorky článku jsou falešné.
Na facebooku se šíří video, podle kterého maďarský předseda vlády Viktor Orbán oznámil, že Maďarsko vystupuje z Evropské unie a naopak vstoupí do skupiny zemí BRICS. Maďarský premiér však nic z toho neoznámil, naopak opakovaně mluví o tom, že odchod Maďarska z EU by nebyl pro zemi výhodný. Ke vstupu Maďarska do BRICS se Orbán vůbec nevyjadřoval, podle jeho ministra zahraničí to ale není na pořadu dne.
„Víte, co znamenají ty nálepky na ovoci (zejména z dovozu)?“, stojí v tomto příspěvku z 25. listopadu 2023, který na Facebooku sdílely desítky uživatelů. Text zhlédlo i přes deset tisíc uživatelů sítě Telegram.
„Letadlo, které mělo letět do Dubaje na summit o globálním oteplování, zamrzlo na mnichovském letišti na ranveji,“ tvrdí tento příspěvek z 2. prosince 2023, který na Facebooku sdílelo přes 4 800 uživatelů. Další tisícovky uživatelů video s podobným komentářem zhlédly na síti Telegram, například zde či zde.
„Vyšel zajímavý průzkum,“ říká příspěvek a pokračuje tvrzením, že si více než 80 % Ukrajinců žijících na Ukrajině přeje konec války i za cenu územních ústupků. Žádný průzkum s takovými výsledky ale zveřejněn nebyl. Existující průzkumy sice potvrzují, že čím dál tím víc Ukrajinců podporuje co nejrychlejší ukončení bojů pomocí mírových jednání, územní ústupky by však byla ochotna akceptovat pouze menšina dotázaných.
Na facebooku se šíří příspěvek, který údajně obsahuje „tajný zaměstnanecký tip“, jak lidé mohou od obchodu Decathlon získat značkový batoh téměř zdarma. Podle autorky textu je zveřejnění tohoto tajemství odplatou za to, že firma nespravedlivě propustila její matku. Jedná se ale o podvodný příspěvek. Stránka s dotazníkem, na kterou autorka odkazuje, se snaží od uživatelů získat osobní a platební údaje. Firma Decathlon se od podobných nabídek již dříve distancovala.
Facebookový příspěvek vyjmenovává, jakou pomoc Česko údajně slíbilo poskytnout Ukrajině. Tento výčet příslibů je ale z velké části smyšlený. Vláda Petra Fialy např. neslíbila ústupky vůči Ukrajincům, kteří v ČR spáchali trestný čin, ani neodložila dostavbu jaderné elektrárny Temelín kvůli finanční pomoci Ukrajině, jak píše autor textu.
Na facebooku se šíří video obsahující tvrzení Francouze Adriena Bocqueta, podle kterého masakr v Buči nespáchalo Rusko, ale zinscenovala ho Ukrajina. Bocquet ve videu uvádí, že těla obětí do Buči přivezla ukrajinská armáda poté, co tuto obec opustily ruské okupační jednotky. Tyto informace však byly již v minulosti vyvráceny. Satelitní snímky místa totiž dokazují, že se těla v ulicích Buči nacházela už v době, kdy bylo území pod kontrolou ruské armády.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pořadu Události, komentáře mluvili o válce na Ukrajině a o vyhlídkách k mírovému vyřešení konfliktu. V následující analýze rozebíráme, jak se k Ukrajině vyjadřovali někteří čelní političtí představitelé a také stav ukrajinské energetické infrastruktury.
Po telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem se v pořadu Události, komentáře potkali ministr zahraničí Jan Lipavský a předseda hnutí SPD Tomio Okamura, kteří debatovali o vyhlídkách mírového řešení války na Ukrajině. V následující analýze jsme se zaměřili na výroky o přístupu EU a Ruska k potenciálnímu ukončení konfliktu a na výroky o ukrajinském území.
