Prezident Petr Pavel v rozhovoru v pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova mluvil zejména o svém rozhodnutí nejmenovat Filipa Turka do čela Ministerstva životního prostředí. Na Pavlovy výroky o Turkovi se soustředí následující analýza.
Petr Pavel: „(…) aféry kolem něho (Filipa Turka, pozn. Demagog.cz), ať už to bylo známé fotografování za rychlosti vyšší než 200 km, ať to byla například výstavba dvou objektů v zóně, kde se stavět nesmí, a následná legalizace.“
PRAVDA
Filip Turek bez povolení rozšířil zahradní domek a postavil novostavbu na území přírodního parku Říčanka, kde se běžně stavět nesmí, a požádal o dodatečná povolení. Ta mu v listopadu 2025 úřad vydal. Také se fotil na české dálnici za jízdy autem v rychlosti nad 200 km/h.
Prezident Petr Pavel se v rozhovoru vyjadřuje ke svému rozhodnutí nejmenovat Filipa Turka ministrem. Popisuje, že dlouhodobě sledoval Turkovo působení na sociálních sítích či jeho vystupování a všímal si kontroverzních výroků týkajících se např. žen či menšin. Prezident následně dodává, že „člověk s takovým profilem by rozhodně neměl být ve vysoké politické funkci“.
Výstavba bez povolení
Zpravodajský server Seznam Zprávy v červnu 2024 informoval o tom, že tehdy čerstvě zvolený europoslanec Turek rozšířil bez stavebního povolení zahradní domek na pozemku v Praze-Dubči. Ten přitom spadá do oblasti přírodního parku Říčanka, kde je možné stavět pouze ve výjimečných případech. Filip Turek následně požádal o dodatečné povolení, a to poté, co Úřad městské části Praha 15 zahájil řízení o odstranění černé stavby. Přestavbu úřad v listopadu 2025 dodatečně povolil, stejně jako sousední novostavbu, rovněž vybudovanou bez příslušného povolení.
Ta podle reportérů Seznam Zpráv nápadně připomíná dvojgaráž, přestože ji řemeslníci, kteří na ní pracovali, označovali za moštárnu či sklad ovoce. O moštárně mluvil i sám politik, byť v ironizujícím duchu, když uvedl, že zbožňuje filmové drama Pravidla moštárny, u kterého podle svých slov obdivuje „metaforu absurdity pravidel vnucovaných shora lidem, kteří s nimi musí žít, aniž by se měli možnost k nim vyjádřit“. O tvrzení, že by stavba měla sloužit ke zpracování ovoce, se nicméně opíral i kladný verdikt úřadu, který o dodatečném povolení rozhodoval. Podle Úřadu městské části Praha 15 může být Filip Turek v budoucnu kvůli nelegální výstavbě pokutován v přestupkovém řízení.
Fotografování v automobilu při vysoké rychlosti
Ke druhé z afér, které prezident ve výroku zmínil, došlo v dubnu 2025. Filip Turek tehdy na sociální síti Instagram zveřejnil několik fotografií, z nichž na jedné lze vidět tachometr s naměřenou rychlostí dosahující 200 km/h, na druhé přístroj ukazuje 250 km/h. Tehdejší europoslanec – dnes český poslanec – Turek nejprve tvrdil, že touto rychlostí jel po dálnici v Německu, kde není rychlost jízdy omezena. Na snímku tachometru s rychlostí 200 km/h však díky viditelnému okolí dálnice někteří internetoví uživatelé rozpoznali českou dálnici D5 v Plzeňském kraji. Europoslanec Turek necelý měsíc poté serveru Novinky.cz potvrdil, že šlo skutečně o tento úsek. Z fotografií bylo zároveň patrné, že Filip Turek porušil také zákaz užívání telefonu za volantem, když se za jízdy sám fotil.
V návaznosti na příspěvek Turkovi podporovatelé obratem vytvořili tzv. „hranatou speed challenge“. Jednalo se o výzvu, při které jezdili po silnici rychlostí alespoň 200 km/h, jízdy si natáčeli a následně na sociální sítě přidávali pořízená videa či fotografie tachometru. Europoslanec nejprve některá z videí bez jakéhokoliv komentáře sdílel, nicméně později na svém profilu na instagramu své fanoušky sám požádal, aby výzvy na jeho podporu zanechali.
Tou dobou už se Turkovou jízdou i děním na sociálních sítích začala zabývat policie. Ta Turkův přestupek v červnu 2025 předala ke správnímu řízení na městský úřad v Rokycanech. Ten ale případ odložil. Přestupek se týkal držení telefonu za jízdy, překročení povolené rychlosti a jízdy po dálnici bez platné dálniční známky. Za jízdu po dálnici bez platné známky Turek dostal od celního úřadu v srpnu 2025 pokutu 8000 Kč.
Shrnutí
Filip Turek nechal postavit na pozemku v oblasti přírodní rezervace Říčanka v Praze-Dubči přístavbu zahradního domku a nový objekt připomínající garáž, který však označoval za moštárnu. Obě stavby vznikly bez povolení. O ta požádal tehdejší europoslanec až později, když Úřad městské části Prahy 15 zahájil řízení o odstranění první černé stavby. V dubnu 2025 europoslanec na instagramu sdílel fotky tachometru, které ukazují rychlost nad 200 km/h, jíž jel na české dálnici. Výrok Petra Pavla tak hodnotíme jako pravdivý.
Petr Pavel: „Když se (Filip Turek, pozn. Demagog.cz) vyjadřuje (…) například formou toho, že největší chybou 20. století bylo dát ženám volební právo.“
PRAVDA
Deník N v říjnu 2025 zveřejnil investigativní reportáž o sérii smazaných facebookových příspěvků Filipa Turka s rasistickým a sexistickým obsahem. V jednom z příspěvků Turek napsal, že dát volební právo ženám byla největší chyba 20. století.
Prezident Petr Pavel odpovídá na dotaz moderátora, proč odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem. Pavel uvádí, že dlouhodobě sleduje Turkovo veřejné působení, a vyjmenovává některé jeho aféry, například jeho vyjádření k volebnímu právu žen. Podle Pavla Turek nerespektuje český právní řád a Ústavu a dává ostatním špatný příklad.
Výroky Filipa Turka
V říjnu 2025 zveřejnil Deník N investigativní reportáž o smazaných facebookových příspěvcích Filipa Turka z let 2009–2021. Šlo o otevřeně rasistické, sexistické a homofobní příspěvky a narážky na nacistickou symboliku. V jednom z příspěvků píše, že „volební právo ženám byla největší chyba 20. století, jednou to lidem dojde“. Autorka článku Zdislava Pokorná také uvedla, že Turek se o ženách vyjadřoval pohrdavě i v dalších příspěvcích, označoval je za „infantilní a neschopné rozhodovat“ a stavěl je do podřízené role vůči mužům.
Filip Turek odmítl autorství nenávistných facebookových příspěvků, zpochybnil jejich pravost a kauzu označil za účelovou kampaň s cílem zabránit vzniku nové vlády. Deník N však uvedl, že má kromě screenshotů také původní URL adresy smazaných příspěvků. Snímky Deníku N poskytl motoristický novinář a Turkův bývalý kamarád Vojtěch Dobeš, který uvedl, že je ochotný jejich pravost dosvědčit policii. Samotné autorství příspěvků nemůžeme definitivně posoudit, jelikož původní příspěvky již nelze dohledat. Informace o nich vč. dalších dokladů však pocházejí z Deníku N, který např. Nadační fond nezávislé žurnalistiky hodnotí jako důvěryhodné médium splňující novinářské standardy.
Závěr
Podle reportáže Deníku N z října 2025 Filip Turek v minulosti v jednom ze svých facebookových příspěvků uvedl, že „volební právo ženám byla největší chyba 20. století“. Turek autorství tohoto příspěvku zpochybňuje, Deník N jako důkaz zveřejnil snímek obrazovky s výrokem a zároveň uvádí, že má k dispozici i původní URL adresy příspěvků. Petr Pavel se tedy odkazuje na veřejně publikované informace pocházející z legitimního zdroje a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Pavel: „Ještě v nedávné době se Filip Turek na adresu Němců vyjádřil ve smyslu, že všichni dobří Němci zemřeli do roku 1945 a ti dnešní jsou jenom negramotní magoři.“
PRAVDA
Filip Turek v únoru 2023 v živém vysílání pořadu „Po žních k Turkovi“ v souvislosti se zákazem spalovacích motorů uvedl, že do května roku 1945 zemřeli všichni „dobří“ Němci a že dnešní „Němci jsou opravdu ti největší negramoti“.
Prezident Petr Pavel v rozhovoru uvádí, že jedním z důvodů, proč nejmenoval Filipa Turka ministrem, jsou sympatie, které Turek vyjádřil k nacistickému režimu. Moderátor poukazuje na skutečnost, že Pavel byl před rokem 1989 členem Komunistické strany, a ptá se, zda tak jeho situace není podobná. Pavel namítá, že byl sice ve straně kvůli práci v armádě, ale k myšlenkám komunistického režimu se nikdy nepřihlásil. Naopak Turek se podle něj nedávno pochvalně vyjádřil na adresu nacistických Němců.
Výrok Filipa Turka
V rámci živého vysílání pořadu „Po žních k Turkovi“ na YouTube kanálu internetové televize V.O.X. TV z 22. února 2023, jehož hlavním tématem byl zákaz spalovacích motorů, Filip Turek při odpovědi na otázku, které země EU toto téma nejvíce prosazují, uvedl: ,,Němci jsou v tomhle nejdementnější. Tradičně, protože opravdu Německo má ten komplex z druhý světový války. A opravdu jako všichni, nebudu říkat ten vtip, že do května 45 zemřeli všichni Němci, co to mysleli vážně s Německem, ale opravdu Německo prostě je plný komunistickejch a levicovejch a progresivistickejch zelenejch vší. A to jsou prostě ti největší magoři. (…) ale Němci jsou opravdu pošahaní negramoti“ (video, čas: 37:30–38:40).
Na video později v prosinci 2025 na svém facebookovém profilu upozornila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).
Závěr
V živém vysílání internetové televize V.O.X. TV v únoru 2023 Filip Turek v souvislosti se zákazem spalovacích motorů uvedl, že do května roku 1945 zemřeli všichni „dobří“ Němci a že dnešní Německo je plné „komunistických a levicových vší“, které označil za největší magory, a Němce označil za „pošahané negramoty“. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Pavel: „Pokud budeme sledovat hlas veřejnosti, tak já jsem zaznamenal, že většina populace si nepřeje člověka profilu Filipa Turka v ministerské pozici.“
PRAVDA
Podle průzkumů veřejného mínění od agentur Kantar a NMS, které byly zveřejněny v prosinci 2025, nadpoloviční většina respondentů nechtěla, aby Filip Turek působil v ministerské funkci.
Prezident Petr Pavel vysvětluje, proč odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí v Babišově vládě. Uvádí, že jeho rozhodnutí vychází z dlouhodobého sledování Turkových veřejných vystoupení, výroků a kauz a že jako prezident považuje za svou roli dohlížet na dodržování ústavních principů při obsazování vysokých politických funkcí. Dodává, že zohledňuje i postoj veřejnosti, která si podle něj Turka v ministerské funkci nepřeje.
Povolební vývoj veřejného mínění
První průzkum veřejného mínění ohledně Turka zveřejnila agentura NMS Market Research už v polovině října 2025 po volbách do Poslanecké sněmovny. Reagoval na kauzu facebookových příspěvků s rasistickým, sexistickým a homofobním obsahem, které podle Deníku N kdysi Turek zveřejňoval a později smazal.
Průzkum se dotazoval, zda by se měl Turek případně stát členem vlády nebo zastávat jinou politickou funkci. Téměř 48 % respondentů uvedlo, že by měl Filip Turek z politiky odejít. Pouze 14 % pak odpovědělo, že by se měl stát ministrem zahraničí, jak naznačovaly tehdejší spekulace.
Ministerská nominace
Filip Turek byl nakonec vládní koalicí představen jako kandidát na post ministra životního prostředí. Po zveřejnění ministerských kandidátů publikovala agentura NMS další průzkum. Podle tohoto šetření 52 % respondentů uvedlo, že si nepřeje, aby Filip Turek funkci ministra životního prostředí zastával. Průzkum zároveň hodnotil spokojenost dotázaných s jednotlivými ministerskými kandidáty, přičemž Turek skončil na posledním místě.
V prosinci byl zveřejněn také průzkum agentury Kantar CZ, v němž respondenti hodnotili, zda jsou kandidáti na určené ministerské posty vhodní. Ze všech nominantů považovala veřejnost Filipa Turka za nejméně přijatelného kandidáta, za nevhodného na post ministra ho označilo 63 % respondentů.
Situace po jmenování vlády
Petr Pavel 15. prosince 2025 jmenoval novou vládu Andreje Babiše, přičemž Filip Turek kvůli zdravotním potížím na seznamu ministrů chyběl. Prezident tak řízením ministerstva životního prostředí pověřil Petra Macinku (Motoristé sobě). Pavel Turka i nadále odmítal jmenovat. Agentura NMS ke konci prosince publikovala další průzkum, podle kterého si 59 % respondentů nepřálo, aby byl Filip Turek dodatečně jmenován ministrem. Od průzkumu ze začátku prosince se tak podíl lidí, kteří si jmenování Turka nepřejí, ještě zvýšil. Na 54 % dotázaných zároveň uvedlo, že souhlasí s postupem prezidenta při jmenování členů vlády.
Závěr
Od voleb do Poslanecké sněmovny proběhlo několik průzkumů veřejného mínění, které se zaměřily na politickou budoucnost Filipa Turka. Zatímco říjnový průzkum se vztahoval k jeho dalšímu působení v politice obecně, pozdější šetření již reagovala na konkrétní ministerskou nominaci. V průzkumech z prosince se opakovaně ukázalo, že nadpoloviční většina respondentů si nepřeje, aby Turek působil v ministerské funkci. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.
