Poslanec Matěj Gregor (Motoristé) porovnává volební účast u jednotlivých typů voleb. Senátní volby ji podle něj mají velmi nízkou. V této souvislosti uvádí, že volby do Poslanecké sněmovny se těší nejvyšší volební účasti.
Volební účast
Z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že účast u voleb do Poslanecké sněmovny se opravdu řadí k nejvyšším (.xlsx). Historicky nejvyšší účast byla zaznamenána v roce 1996, kdy k urnám přišlo 76,4 % voličů, následují volby v roce 1998 se 74% účastí. I v posledních letech zůstává účast ve sněmovních volbách vyšší než u ostatních typů voleb. V roce 2025 dosáhla 68,95 %, zatímco v komunálních volbách v roce 2022 činila 46,07 %, v krajských volbách v roce 2024 32,91 % a ve volbách do Evropského parlamentu ve stejném roce 36,45 %.
Výjimkou jsou prezidentské volby, které měly v porovnání se sněmovními volbami v několika případech srovnatelnou či nepatrně vyšší volební účast (.xlsx). Např. při první přímé volbě hlavy státu v roce 2013 byla účast v prvním kole vyšší než u sněmovních voleb ve stejném roce. Ve druhém kole už se ale snížila a nedosáhla úrovně voleb do Poslanecké sněmovny. V letech 2018 a 2023 pak k prezidentským volbám přišlo více voličů než k předchozím sněmovním volbám.
Jak jsme výrok ověřili?
Podle údajů ČSÚ je účast ve volbách do Poslanecké sněmovny dlouhodobě vyšší než v komunálních, krajských, senátních a evropských volbách. Výjimkou jsou pouze prezidentské volby, ke kterým v některých případech přišlo více voličů než ke sněmovním volbám. Výrok Matěje Gregora proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
