Současný ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho předchůdce Martin Baxa (ODS) v diskuzi debatují o dokumentu Státní kulturní politika 2026–2030+. Oto Klempíř uvádí, že předchozí vláda Petra Fialy měla ve své strategii napsáno, že bude podporovat inkluzi a evropský rámec.
Státní kulturní politika 2026–2030+
Vláda Petra Fialy v říjnu 2025 schválila dokument s názvem Státní kulturní politika 2026–2030+ (.pdf), který tehdejší vedení Ministerstva kultury popsalo jako zastřešující strategický rámec pro rozvoj kultury na dalších pět let. Na jeho vzniku se podílely stovky odborníků z oblasti kultury, přičemž odborná veřejnost o návrhu mohla diskutovat během pěti kulatých stolů (.pdf, str. 4).
Dokument a téma inkluze a evropského rámce
Jednou z tezí dokumentu je, že kultura musí být pro všechny, a proto je potřeba odbourávat fyzické, sociální a mentální bariéry (.pdf, str. 19–20). Některé skupiny obyvatel totiž podle textu zůstávají zcela nebo částečně vyloučené (str. 19), cílem strategie je tak motivovat kulturní instituce k větší přístupnosti pro znevýhodněné skupiny (str. 20). Jako konkrétní opatření pak strategie zmiňuje např. podporu inkluzivních kulturních projektů, zapojujících různé skupiny – včetně znevýhodněných – do většinové společnosti, podporu speciálních akcí a slev pro zdravotně a sociálně znevýhodněné či vyšší kulturní participaci etnických a národnostních menšin (str. 21).
Dokument se zaměřuje i na evropskou rovinu. V úvodním slovu Martin Baxa zmiňuje, že dokument reflektuje kromě národních priorit i evropské směřování (.pdf, str. 6). Součástí dokumentu je taktéž úvodní slovo eurokomisaře pro mezigenerační spravedlnost, mládež, kulturu a sport (str. 7). V předmluvě se pak uvádí, že Státní kulturní politika vznikla v souladu s plánovaným Evropským kulturním kompasem (str. 13). Jedná se o plán, který v listopadu 2025 předložila Evropská komise a který má za úkol v budoucnu utvářet kulturní politiku EU. Soulad Státní kulturní politiky s evropským plánem by měl podle dokumentu napomoci tomu, aby mohla Česká republika v budoucnosti lépe čerpat evropské finanční prostředky (.pdf, str. 13).
V samotné vizi je pak vazba na Evropu zmiňována napříč jednotlivými prioritami. V rámci posilování společné kulturní identity klade dokument důraz na formování nejen té národní, ale i evropské (.pdf, str. 25). S ohledem na udržitelnost kulturní infrastruktury má pak strategie za cíl zavést plány, které jsou v souladu s ESG (environmentální, sociální a správní) evropskou politikou (str. 33). Dalším z mnoha cílů strategie je i podpora mezinárodní spolupráce, kdy dokument zmiňuje kromě aktivní účasti v mezinárodních organizacích i zapojení aktérů do evropských programů, jako je např. Kreativní Evropa nebo Nový evropský Bauhaus (str. 54).
Jak jsme výrok ověřili?
Dokument Státní kulturní politika 2026–2030+, který schválila vláda Petra Fialy, klade mj. důraz na zpřístupňování kultury znevýhodněným skupinám. Kromě toho také obsahuje zmínky o vazbách české a evropské kultury a sám Martin Baxa v úvodním slovu uvádí, že strategie reflektuje evropské směřování české kulturní politiky. Výrok Oty Klempíře proto hodnotíme jako pravdivý.
