Předseda hnutí STAN Vít Rakušan reaguje na ministra zahraničí Petra Macinku, který mluví o sporu vlády a prezidenta Pavla o jeho účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře. Macinka vysvětluje, proč by podle něj prezident neměl být součástí české delegace a argumentuje mj. tím, že se Pavel dle jeho názoru postavil do role opozičního lídra. Rakušan namítá, že Pavel se sice věcně shoduje s některými postoji opozice, to z něj však podle jeho slov nedělá jejího lídra. Jako příklad uvádí Pavlův postoj k plnění závazků vůči NATO.
Závazky k výdajům na obranu
Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
V roce 2025 došlo k navýšení aliančního závazku, kdy se spojenci na summitu v Haagu dohodli navýšit obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším smyslu, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.
Vyjádření Petra Pavla k závazkům vůči NATO
Petr Pavel se k plnění závazků vůči NATO vyjadřoval opakovaně. Ve svém novoročním projevu v lednu 2024, tedy ještě v době vládnutí kabinetu Petra Fialy, připomněl, že Česko vstupem do NATO dobrovolně přijalo závazek plnit výdaje na obranu státu. V rozhovoru pro Radiožurnál v lednu 2025 mluvil o možném zvyšování obranných výdajů a zdůraznil, že je potřeba nejprve vyčíslit reálné potřeby Aliance. Připustil však, že výsledné číslo by mohlo být vyšší než 2 % HDP. V srpnu 2025 pak na setkání s vedoucími zastupitelských úřadů označil zpochybňování spojeneckých závazků za škodlivé.
V únoru 2026, už během působení současné Babišovy vlády, prezident Pavel během projevu v Senátu řekl, že se Evropa musí starat o svou bezpečnost a zdůraznil, že Česká republika by proto měla plnit své závazky vůči NATO nejen procentem ve vztahu k HDP, ale také naplňováním konkrétních schopností pro posílení kolektivní obrany. Jako příklad uvedl: „dobře vycvičené a profesionální vojáky, moderně vybavené jednotky, využití všech moderních technologií a jejich rychlé zavádění, efektivní logistiku, silnou kybernetickou obranu, a to vše v požadovaném stupni pohotovosti pro rychlou reakci.“
V březnu 2026 Pavel po jednání s premiérem Andrejem Babišem připomněl závazek Česka k rozvoji vojenských schopností země a ke zvyšování výdajů na obranu na 5 % HDP. Když následně podepsal zákon o státním rozpočtu na letošní rok, zdůraznil, že obranný rozpočet neodpovídá závazkům vůči spojencům v NATO. Že by ČR měla své závazky plnit Pavel připomněl i při své návštěvě Středočeského kraje. V dubnu pak na neplnění závazku znovu upozornil a podotkl, že by si Česko mělo s NATO vyjasnit, jaké výdaje Aliance uzná jako obranné. V květnu hlava státu ocenila vyjádření vlády o tom, že poskytne 2 % HDP na skutečné obranné výdaje, a ne pouze na ty, které se k ní vztahují.
Jak jsme výrok ověřili?
Prezident Petr Pavel se k dodržování závazků vůči NATO během působení současné vlády vyjadřoval opakovaně. Připomínal, že se Česká republika k plnění výdajů na obranu zavázala a upozorňoval, že Česko minimální hranici vůči HDP neplní. Apeloval na to, aby se obranný rozpočet navýšil tak, aby se závazek splnil. Výrok Víta Rakušana tak hodnotíme jako pravdivý.
