Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a expremiér Petr Fiala (ODS) v Partii Terezie Tománkové diskutovali o poplatcích za podporované zdroje energie (POZE), které vláda Andreje Babiše od začátku letošního roku zcela převedla na stát. O faktických výrocích o POZE pojednává tato analýza.
Karel Havlíček (ANO): „Je to (poplatek za POZE, pozn. Demagog.cz) zelená daň, která vznikla v letech 2006–2010. (…) Po dobu 15 let to bylo s výjimkou jednoho roku v rukou státu, který platil částečně, částečně spotřebitelé a částečně firmy.“
PRAVDA
Poplatek za podporu obnovitelných zdrojů energie byl zaveden v roce 2006, kdy jej hradili spotřebitelé. Od r. 2011 část poplatků pokrýval také stát. Tento systém fungoval až do konce r. 2025 – výjimkou bylo období od října 2022 do konce r. 2023, kdy poplatky zcela hradil stát.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček reaguje na kritiku bývalého premiéra Petra Fialy, který v diskusi namítá, že převedení poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát není skutečnou úsporou pro občany, neboť náklady na toto opatření v dlouhodobém horizontu zaplatí prostřednictvím daní. Havlíček následně říká, jak se poplatky za POZE podle něj vyvíjely, a mj. tvrdí, že byly zavedeny v letech 2006–2010, kdy vládla ODS.
Zavedení poplatků za POZE
Poplatky za POZE zavedl zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který v roce 2003 předložila vláda Vladimíra Špidly složená z koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (.pdf). Sněmovna nicméně zákon schválila až v roce 2005 během vlády Stanislava Grosse, kterou tvořila stejná vládní koalice (.pdf).
Zákon provozovatelům energetických distribučních soustav stanovoval povinnost vykupovat energii z obnovitelných zdrojů. Náklady spojené s výkupem se podle zákona započítaly do nákladů provozovatelů a promítly se do regulovaných cen elektřiny. Poplatek za POZE tak v konečném důsledku zaplatili spotřebitelé. Toto opatření začalo platit od roku 2006.
V roce 2010 předložila vláda Petra Nečase složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných novelu (.pdf) tohoto zákona, která od roku 2011 zavedla spoluúčast státu na úhradě nákladů spojených s výkupem POZE. Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů nahradil od roku 2013 zákon o podporovaných zdrojích energie, který rovněž kombinoval podporu od státu a platby spotřebitelů. Tento nový zákon zavedl mj. zastropování výše poplatku za POZE pro koncové uživatele.
Dočasné zrušení poplatků
Vláda Petra Fialy v reakci na vysoké ceny energií v červnu 2022 schválila nařízení, které od října 2022 navýšilo státní příspěvek na POZE. Energetický regulační úřad (ERÚ) v návaznosti na to od října 2022 stanovil poplatek za podporované zdroje energie na nulu (.pdf, str. 2). Domácnostem a firmám se tak POZE přestalo promítat do cen energií. Tehdejší vláda později schválila (.pdf) nařízení (.pdf), kterým se pro domácnosti a firmy od začátku roku 2024 povinnost platit poplatky obnovila.
Převedení poplatků na stát
Nynější Babišova vláda v prosinci 2025 schválila úplné převedení poplatků za POZE ze spotřebitelů na stát s cílem snížit regulovanou složku ceny elektřiny, a ulevit tak domácnostem a firmám. ERÚ v návaznosti na toto usnesení od 1. ledna 2026 snížil částku, z níž se poplatek za POZE vypočítává (.pdf, str. 25), na nulu (.pdf, str. 1). Tento krok podle úřadu vedl ke snížení cen regulované složky ceny elektřiny o 15,1 % u nízkého napětí (tedy u domácností a podnikatelů), o 21 % u vysokého napětí a o 34,2 % u velmi vysokého napětí.
Jak jsme výrok ověřili?
Poplatek na podporu obnovitelných zdrojů energie byl zaveden od roku 2006. V první fázi ho platili pouze koncoví odběratelé jako součást plateb za elektřinu. Vláda, jejíž součástí byla i ODS, zavedla od roku 2011 státní příspěvek na POZE. Náklady na výrobu obnovitelné energie tedy následně pokrýval státní rozpočet i spotřebitelé. Někdejší Fialova vláda od října 2022 do konce roku 2023 poplatky dočasně převedla na stát kvůli vysokým cenám energií. Poté už je opět hradili i spotřebitelé, a to do té doby, než nynější Babišova vláda od roku 2026 převedla všechny poplatky na stát. Výrok Karla Havlíčka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Karel Havlíček (ANO): „Tak učinili v okolních zemích (zrušení poplatků za OZE, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Německo trvale zrušilo poplatky za obnovitelné zdroje energií v roce 2022. Rakousko je zrušilo dočasně v letech 2022–2024, Polsko v letech 2023–2024. Pouze na Slovensku poplatky zrušeny nebyly, stát ale poskytuje odběratelům kompenzace.
Karel Havlíček obhajuje rozhodnutí vlády Andreje Babiše převést pro rok 2026 platby za podporované zdroje energie (POZE) z domácností a firem na státní rozpočet. Reaguje na kritiku Petra Fialy, který argumentuje, že náklady lidé zaplatí formou vyšších daní. Havlíček uvádí několik důvodů, proč se podle něj zrušení poplatku vyplatí. Mimo jiné tvrdí, že Česko má jednu z nejvyšších regulovaných cen energií a že předchozí vláda nezasáhla do neregulované složky ceny. Také zmiňuje, že ke zrušení přímých poplatků za podporované zdroje energií se podle něj uchýlily i okolní státy. V naší analýze se proto zaměříme na systémy plateb za podporované zdroje energie v sousedních zemích, tedy Německu, Rakousku, Polsku a Slovensku.
Německo
Německý systém příplatku na obnovitelné zdroje (EEG-Umlage), tedy ekvivalent českého POZE, byl zaveden v roce 2000 společně se zákonem o obnovitelných zdrojích energie. Příplatek na účtech za elektřinu financoval garantované výkupní ceny (feed-in tarify) pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů.
V dubnu 2022 prosadila německá vláda zákon, který dává dodavatelům energií za úkol snížit tento příplatek od července 2022 na nulu. Od roku 2023 pak zákon systém příplatků ruší úplně. Cílem tohoto kroku bylo dosažení zmírnění dopadu prudce rostoucích cen energií na domácnosti a firmy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Náklady byly přesunuty na státní rozpočet, konkrétně na Fond pro klima a transformaci. Od roku 2025 jsou všechny náklady na podporu OZE hrazeny přímo z federálního rozpočtu.
Rakousko
Rakousko mělo systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (Ökostrom) zakotven nejprve v zákoně o zelené elektřině z roku 2002, který byl následně v roce 2022 nahrazen zákonem o rozvoji obnovitelných zdrojů (EAG). Součástí tohoto systému je poplatek na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny, který platí všichni koneční odběratelé.
V reakci na energetickou krizi nicméně Rakousko v roce 2022 pozastavilo příspěvek na zelenou elektřinu. Rozhodnutí schválila široká většina v hospodářském výboru rakouské Národní rady na základě společného návrhu ÖVP, SPÖ a Zelených. Placení poplatku pak bylo znovu obnoveno od roku 2025.
Polsko
V Polsku spotřebitelé platí hned několik poplatků spojených s energetikou: poplatek za obnovitelné zdroje (opłata OZE), poplatek na kogeneraci (opłata kogeneracyjna), tedy společnou výrobu tepla a elektřiny, a kapacitní poplatek na udržení konvenčních elektráren (opłata mocowa). Všechny jsou součástí konečné ceny elektřiny.
V letech 2023–2024 byla sazba poplatku za OZE stanovena na nulu – poplatek formálně existoval, ale spotřebitelé ho neplatili. Znovu se začal vybírat, stejně jako v Rakousku, až od roku 2025. Kapacitní poplatek byl pro domácnosti pozastaven ve 2. pololetí 2024 a znovu se začal vybírat od 1. července 2025.
V listopadu 2025 představil polský prezident Karol Nawrocki návrh zákona, kterým by snížil účty za elektřinu domácností až o 33 %. Návrh počítá zrušením všech dodatečných poplatků: poplatku za OZE, poplatku za přechod, kapacitního poplatku a kogeneračního poplatku. U některých jiných poplatků pak počítá se snížením, a to např. u distribučního poplatku. Součástí návrhu je také plán na snížení DPH na elektřinu z 23 % na 5 %. Návrh k datu ověření výroku prošel v polském parlamentu pouze fází konzultací, samotný legislativní proces ale zatím nezačal.
Slovensko
Na Slovensku platí každý koncový odběratel elektřiny tzv. TPS (tarifa za prevádzkovanie systému), který představuje regulovanou složku ceny elektřiny (.pdf, str. 18). Jejím účelem je pokrýt náklady spojené s provozem elektrizační soustavy – především dotace (doplatky) pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a vysokoúčinné kombinované výroby (KVET).
Výši TPS stanovuje regulační úřad ÚRSO. TPS je od roku 2022 rozdělený jako pásmový tarif: čím vyšší spotřeba odběrného místa, tím nižší sazba. Konkrétně se dělí do tří pásem – do 1 GWh/rok (domácnosti a maloodběratelé), 1–100 GWh/rok (střední podniky) a nad 100 GWh/rok (velcí průmysloví odběratelé) (.pdf, str. 18).
V důsledku energetické krize v letech 2022–2023 slovenská vláda zastropovala regulované poplatky (včetně TPS) na předkrizové úrovni, aby ulevila odběratelům. Vzniklý rozdíl hradil stát dodavatelům (.pdf, str. 11). Na začátku roku 2024 ÚRSO vydal rozhodnutí o snížení TPS v rozmezí 37,23–38,6 % dle konkrétního pásma. V roce 2026 se pak TPS znovu snížilo pro všechny odběratele, a to v rozmezí o 4,59 %–14,87 % dle konkrétního pásma.
Jak jsme výrok ověřili?
Okolní země skutečně v posledních letech upravily poplatky na obnovitelné zdroje, a to v reakci na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. V případě Německa se jednalo o trvalé zrušení poplatků od roku 2022 a jejich převedení na státní rozpočet. V Rakousku byly poplatky za obnovitelné zdroje pozastaveny v letech 2022–2024, v Polsku pak v letech 2023–2024. Od roku 2025 jsou v obou zemích znovu aktivní. Pouze Slovensko poplatek nezrušilo vůbec – místo toho poskytuje státní kompenzace. Ve většině sousedních zemí však došlo k alespoň dočasnému zrušení poplatků za obnovitelné zdroje energií, tedy ke kroku, který učinila vláda Andreje Babiše a který Karel Havlíček obhajuje. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Petr FIala (ODS): „My jsme sami označili to opatření (odpuštění poplatků za POZE, pozn. Demagog.cz) za dočasné.“
PRAVDA
Členové minulé Fialovy vlády už při zavádění odpuštění poplatku za podporované zdroje energie uváděli, že jde o dočasné opatření trvající do konce roku 2023. Vyjádřili se tak např. tehdejší ministr průmyslu a obchodu Síkela, ministr financí Stanjura nebo i tehdejší premiér Fiala.
Poslanec Petr Fiala (ODS) mluví o odpuštění poplatků za podporované zdroje energie v roce 2022 a jejich opětovném zavedení od začátku roku 2024. Moderátorka se ptá, zda neměly obnovitelné zdroje zůstat dotované ze strany státu i poté, co klesla inflace. Fiala odpovídá, že šlo o opatření, které mělo pomoci v době krize, a jeho vláda jej od začátku označovala za dočasné.
Zrušení poplatků za POZE
Poplatky za podporované zdroje energie (POZE) slouží k financování podpory výroby elektřiny z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů. Část nákladů dříve hradil stát ze státního rozpočtu a část odběratelé prostřednictvím poplatků, které byly součástí plateb za elektřinu. Babišova vláda tento systém v prosinci 2025 změnila, když schválila převedení poplatků na stát, který tak od roku 2026 pokrývá veškeré financování podporovaných zdrojů energie.
Bývalý Fialův kabinet v červnu 2022 schválil nařízení, které od října 2022 navýšilo státní příspěvek na POZE. Energetický regulační úřad v návaznosti na to od října 2022 stanovil poplatek za podporované zdroje energie na nulu (.pdf, str. 2). Domácnostem a firmám se tak POZE přestalo promítat do cen energií. Tehdejší vláda později schválila (.pdf) nařízení (.pdf), kterým se pro domácnosti a firmy od začátku roku 2024 obnovila povinnost platit poplatky.
Časové omezení opatření
Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) na tiskové konferenci v červnu 2022 uvedl, že stát poplatek zaplatí za domácnosti a firmy „ve zbytku tohoto roku. To znamená v rámci té topné sezony od října do konce roku a také celý příští rok“. Podobné Síkelovo vyjádření se stejnou informací obsahovala také tisková zpráva Ministerstva průmyslu a obchodu.
Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že nulová sazba poplatku bude platit „15 měsíců, tři měsíce letos a dvanáct měsíců příští rok“ (video, čas 08:02). Tuto informaci zopakoval i Síkela (STAN) v srpnu 2022 při představení konečné podoby úsporného tarifu pro domácnosti na pomoc s vysokými cenami energií.
O časovém omezení mluvil i tehdejší premiér Petr Fiala v lednu 2023. Ve svém projevu v Poslanecké sněmovně uvedl, že stát poplatky za podporované zdroje energie hradí „zatím do konce roku 2023“. Podobně se vyjádřil také na podzim 2023, kdy řekl, že „poplatek za obnovitelné zdroje je odpuštěn do konce letošního roku“, a dodal, že „žádné další rozhodnutí v této věci nepadlo“.
Jak jsme výrok ověřili?
Poplatky za podporované zdroje energie stát od října 2022 dočasně hradil místo odběratelů jako součást vládní pomoci s vysokými cenami energií. Členové tehdejší Fialovy vlády přitom už při zavádění opatření uváděli, že jde o časově omezený krok, a to do konce roku 2023. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Karel Havlíček (ANO): „Ono to (převedení poplatků za POZE na stát, pozn. Demagog.cz) není do rozpočtu dopad 17 miliard, ale 7 miliard.“
PRAVDA
Usnesení vlády z prosince 2025 počítalo pro rok 2026 s navýšením podpory POZE kvůli převedení poplatku za POZE na státní rozpočet o 17,1 mld. Kč oproti návrhu Fialovy vlády. Přepracovaný návrh rozpočtu zvyšuje podporu POZE jen o 7,3 mld. Kč, zrušení poplatku nicméně zachovává.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) reagoval na poznámku moderátorky týkající se převedení poplatku za POZE na stát. Poupravil její tvrzení s tím, že čistý dopad převedení poplatku na státní rozpočet je dle něj pouze 7 mld. Kč, ne uváděných 17 mld. Kč. Havlíček obhajuje tyto výdaje tím, že měly přispět k poklesu cen energií v Česku na hladinu srovnatelnou se zbytkem Evropy.
Převedení poplatku za POZE
Poplatky za podporované zdroje energie (POZE) slouží k financování podpory výroby elektřiny z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů. Část nákladů dříve hradil stát ze státního rozpočtu a část hradili odběratelé prostřednictvím poplatků, které byly součástí plateb za elektřinu. Babišova vláda tento systém v prosinci 2025 změnila, když schválila převedení poplatků na stát, který tak od roku 2026 pokrývá veškeré financování podporovaných zdrojů energie.
Výši poplatku za POZE podle zákona stanovuje ERÚ. Ten v návaznosti na vládní usnesení od 1. ledna 2026 snížil částku, z níž se poplatek za POZE vypočítává (.pdf, str. 25), na nulu (.pdf, str. 1). Podle ERÚ vedlo přenesení platby na stát ke snížení cen regulované složky ceny elektřiny o 15,1 % u nízkého napětí, kam spadá většina spotřebitelů, včetně domácností a podnikatelů (.pdf, str. 2). U vysokého napětí se cena snížila o 21 %, u velmi vysokého napětí o 34,2 %. Poplatek u domácností činil před jeho zrušením 495 Kč/MWh bez DPH (599 Kč včetně DPH). O tuto částku tedy klesla cena elektřiny.
Dopad na rozpočet
Původní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který představila Fialova vláda, počítal s částkou 24,6 mld. Kč na podporu obnovitelných zdrojů (.pdf, str. 26). V prosinci 2026 pak nová Babišova vláda usnesením navýšila příspěvek státního rozpočtu na podporované zdroje energie pro rok 2026 na 41,7 mld. Kč (.pdf). Oproti původnímu návrhu tak došlo ke zvýšení státní dotace o 17,1 mld. Kč. Navýšené finanční prostředky měly být využity na převedení POZE na stát.
Přepracovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026, který vláda schválila 26. ledna 2026, však na dotace pro POZE vyčlenil pouze 31,9 mld. Kč (.zip, dokument D03.pdf, str. 61). To odpovídá navýšení o 7,3 mld. oproti původnímu návrhu Fialovy vlády. I přepracovaný návrh rozpočtu nicméně počítá se zrušením poplatku za POZE. Babišova vláda úpravu navýšení dotací pro POZE vysvětluje zohledněním „mechanismu zpětných kvartálních plateb a přeplatku z minulého roku“. Stát tak i nadále kryje veškeré financování systému.
Jak jsme výrok ověřili?
Původní usnesení Babišovy vlády z prosince 2025 počítalo s navýšením výdajů na podporu POZE pro rok 2026 o 17,1 mld. Kč na 41,7 mld. Kč oproti původnímu návrhu Fialovy vlády. Tyto výdaje měly sloužit na převedení poplatku za POZE na státní rozpočet. Přepracovaný návrh státního rozpočtu, schválený na konci ledna 2026, však na podporu POZE vyčlenil jen 31,9 mld. Kč, tedy o 7,3 mld. Kč více než původní návrh Fialova kabinetu. Přepracovaný rozpočet ale i tak počítá s úplným zrušením poplatků za POZE. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.
