Místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO) a poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu debatovali mj. o možném vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání a o průběhu soudního procesu v kauze Čapí hnízdo. Na výroky související s tímto tématem se zaměřuje tato analýza.
Patrik Nacher (ANO): „Dvakrát byl osvobozen (Andrej Babiš v kauze Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Pražský městský soud v kauze Čapí hnízdo skutečně dvakrát vydal zprošťující rozsudek. Odvolací soud tyto rozsudky vždy zrušil a případ je tak už potřetí v rukou pražského městského soudu, který opět požádal Sněmovnu o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) v rozhovoru vysvětloval, jak se staví k žádosti soudu, aby Sněmovna vydala Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Kritizoval, že kauza Čapí hnízdo a téma vydání Andreje Babiše podle něj už několikrát byly součástí volební kampaně. Právě v této souvislosti zmiňuje, že byl Babiš Sněmovnou k trestnímu stíhání několikrát vydán, a zároveň uvádí, že byl dvakrát osvobozen.
Soudní rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo
Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V kauze Čapí hnízdo nejprve došlo v září 2019 k zastavení trestního stíhání rozhodnutím dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. Toto usnesení (.pdf) poté v prosinci 2019 zrušil tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který zastavení označil za nezákonné a předčasné. Trestní řízení tak pokračovalo dále.
Po podání obžaloby se věcí od roku 2022 zabýval Městský soud v Praze jako soud prvního stupně, který v lednu 2023 vynesl první nepravomocný zprošťující rozsudek. Státní zástupce proti němu ale podal odvolání a Vrchní soud v Praze tento rozsudek ještě v roce 2023 zrušil a věc vrátil k novému projednání.
Po doplnění dokazování vydal Městský soud v Praze v únoru 2024 další zprošťující rozsudek. Ani ten však nenabyl právní moci, protože se proti němu státní zástupce znovu odvolal. Vrchní soud v Praze následně v červnu 2025 rozsudek opět zrušil a v odůvodnění uvedl, že městský soud pochybil v hodnocení důkazů.
Podle odvolacího soudu z dokazování vyplývá, že jednání Andreje Babiše a spoluobviněné Jany Nagyové naplňuje znaky trestného činu. Dle vrchního soudu totiž v dotačním řízení „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože si byli vědomi, že kritéria malého podniku ve skutečnosti nesplňuje. Protože odvolací soud nemůže (.pdf) dle trestního řádu rozhodnout o vině obžalovaných, bude o ní v dalším řízení znovu rozhodovat Městský soud v Praze. Ten bude tentokrát vázán závěrem odvolacího soudu, ze kterého bude muset vycházet. Odchýlit se od něj bude moci jen v případě, když se najdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22).
V říjnových sněmovních volbách Andrej Babiš obhájil svůj poslanecký mandát, díky čemuž opět získal poslaneckou imunitu (.pdf, str. 2). Pražský městský soud proto na začátku října 2025 Poslanecké sněmovně poslal novou žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání.
Závěr
Patrik Nacher v rozhovoru poukazoval na to, že soudní řízení v kauze Čapí hnízdo stále neskončilo, a uvedl, že byl Andrej Babiš dvakrát osvobozen. Pražský městský soud v případu skutečně už dvakrát vydal zprošťující rozsudek, který byl následně zrušen odvolacím soudem, a nyní se kauzou zabývá potřetí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Marek Benda (ODS): „Teď vrchní soud řekl, že proces (s Andrejem Babišem, pozn. Demagog.cz) se vrací a má být nějakým způsobem rozhodnut, tak to řekl vrchní soud, to neřekla Poslanecká sněmovna.“
PRAVDA
Vrchní soud v roce 2025 zrušil osvobozující rozsudek v kauze Čapí hnízdo a vrátil ji zpět k městskému soudu s pokynem, aby uznal obžalované vinnými. Sněmovna v žádném usnesení nedeklarovala, jak mají soudy v kauze rozhodnout – má právo rozhodovat jen o vydání k trestnímu stíhání.
Marek Benda (ODS) se v debatě přel s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), zda má dolní komora vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Nacher připomněl, že Andrej Babiš byl v kauze Čapí hnízdo vydán k trestnímu stíhání dvakrát a dvakrát byl soudem osvobozen, a uvedl, že se kauza „vytáhla“ vždy před volbami. Benda na to reagoval upřesněním, že vydání proběhlo vždy po volbách, a zároveň zdůraznil, že o vrácení kauzy k dalšímu projednání rozhodl vrchní soud, nikoli Poslanecká sněmovna.
Vývoj kauzy Čapí hnízdo
Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.
První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát vrchního soudu osvobozující rozsudek městského soudu znovu zrušil, a věc se tedy opět vrátila k městskému soudu v Praze. Další rozsudek k lednu 2026 ještě nepadl.
Co přesně řekl vrchní soud?
Usnesení z června 2025, ve kterém Vrchní soud v Praze vrátil projednávání kauzy Čapí hnízdo zpět pražskému městskému soudu, zveřejnil server iROZHLAS.cz. Dokument uvádí, že jednání Andreje Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové v této kauze naplňuje znaky trestného činu. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.
Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet na základě judikatury ústavního soudu (.pdf, str. 21–22). Zároveň platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.
Deník N na začátku října 2025 zveřejnil zprávu, podle které pražský městský soud v kauze Čapí hnízdo určité nové důkazy dostal. Na konci října Babišův obhájce nicméně uvedl, že nové důkazy zatím nepředložil. Podle jeho tehdejšího vyjádření takový krok nemá smysl, protože není jasné, zda Andrej Babiš bude zbaven své poslanecké imunity. Podle serveru iROZHLAS se tak důkazy dříve zmiňované Deníkem N mohly týkat jiných obviněných než přímo Andreje Babiše.
Role Poslanecké sněmovny
Po znovuzvolení Andreje Babiše poslancem v říjnu 2025 bylo jeho trestní stíhání přerušeno z důvodu poslanecké imunity (.pdf, str. 2). Městský soud v Praze poté požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Sněmovna má právo rozhodnout, zda zbaví Andreje Babiše imunity. Pravomoc rozhodnout o vině a o případném trestu má jen soud.
V době výroku Sněmovna o vydání Babiše k trestnímu stíhání ještě nehlasovala. Strany současné vládní koalice ovšem už dříve avizovaly, že Babišovo vydání nepodpoří. V minulých volebních obdobích dolní komora naopak Babišovo stíhání několikrát umožnila (.pdf, .pdf, .pdf). V žádném ze svých usnesení přitom nedeklarovala, jak mají soudy případ rozhodnout.
Závěr
Vrchní soud v Praze v červnu 2025 skutečně rozhodl o vrácení kauzy Čapí hnízdo zpět k pražskému městskému soudu. Odvolací senát Vrchního soudu tehdy zároveň zavázal městský soud k tomu, aby obžalované včetně Andreje Babiše uznal vinnými, pokud nedojde k předložení nových důkazů. Poslanecká sněmovna může pouze rozhodnout o vydání Babiše k trestnímu stíhání, v žádném ze svých usnesení nedeklarovala, jak má soud v případě kauzy Čapí hnízdo rozhodnout. O vině či nevině rozhodují výhradně soudy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.
Patrik Nacher (ANO): „(…) jsem nehlasoval pro vydání pana primátora Svobody za ODS.“
PRAVDA
Sněmovna o vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání hlasovala celkem třikrát. V roce 2014 Patrik Nacher nebyl poslanec, v lednu 2018 hlasoval proti a v březnu 2022 nebyl k hlasování přihlášený.
Poslanec Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, jak bude hlasovat o žádostech soudu na vydání premiéra Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Nacher říká, že počká na podklady od policie k oběma případům, a situaci srovnává s případem Bohuslava Svobody (ODS), u kterého dle jeho slov nehlasoval pro vydání k trestnímu stíhání.
Hlasování v únoru 2014
Poslanecká sněmovna poprvé hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v únoru 2014. Jednalo se o žádost soudu o vydání Svobody k trestnímu stíhání v kauze Opencard, ve které čelil podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovali poslanci hnutí ANO, KSČM a Úsvitu a část poslanců ČSSD. Ze zástupců ODS, TOP 09 a KDU-ČSL jako jediný pro vydání hlasoval sám Bohuslav Svoboda. Patrik Nacher v tomto volebním období nebyl poslanec.
Kauza Opencard
Multifunkční čipové karty Opencard sloužily v Praze od roku 2006 jako jízdenka na MHD a zároveň umožňovaly platby za další služby. Podle auditu z roku 2009 zavádění systému stálo přibližně 800 milionů korun namísto plánovaných necelých 90 milionů korun. Kauzou Opencard se v únoru 2010 začala zabývat policie. Později byl v kauze obviněn i Bohuslav Svoboda. Podle obžaloby spolu s dalšími pražskými radními prodloužil bez výběrového řízení nevýhodné smlouvy s firmou Haguess na provoz Opencard. Tyto smlouvy uzavřelo předchozí vedení Prahy za primátora Pavla Béma (ODS).
V roce 2016 byl Bohuslav Svoboda v kauze nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce dva a půl roku. Vrchní soud v Praze v roce 2018 část rozsudků zrušil, což se však netýkalo Svobody, jehož trestní stíhání bylo tehdy kvůli poslanecké imunitě přerušené. Svoboda byl v kauze definitivně osvobozen až v červnu 2022.
Hlasování v lednu 2018
Podruhé Poslanecká sněmovna hlasovala o zbavení imunity poslance Bohuslava Svobody v lednu 2018. V případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách totiž musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Sněmovna tehdy Svobodu k trestnímu stíhání nevydala. Hnutí ANO, včetně Patrika Nachera, hlasovalo proti vydání Svobody společně s poslanci KDU-ČSL, TOP 09, většinou klubu ODS a některými Starosty. Pro vydání naopak hlasovali poslanci Pirátů, SPD, část poslanců ČSSD a KSČM. Sám Bohuslav Svoboda opět hlasoval pro své vydání.
Hlasování v březnu 2022
Naposledy Sněmovna hlasovala o vydání Svobody v březnu 2022. Tentokrát Svobodu k trestnímu stíhání vydala. Pro vydání hlasovaly všechny poslanecké kluby vyjma několika poslanců z hnutí ANO. Patrik Nacher se tohoto hlasování nezúčastnil a byl evidován jako nepřihlášen.
Závěr
Patrik Nacher skutečně nehlasoval pro vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání. V roce 2022 sice nebyl při hlasování v dolní komoře přihlášen, o čtyři roky dříve ale stejně jako ostatní poslanci hnutí ANO hlasoval proti Svobodově vydání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Marek Benda (ODS): „(…) o vydání pana Babiše před osmi lety, bylo ale za jejich vlády, to byla vláda, ve které oni (hnutí ANO, pozn. Demagog.cz) seděli, kdy přišla ta žádost.“
PRAVDA
Policie doručila Poslanecké sněmovně žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání poprvé v srpnu 2017 a podruhé po sněmovních volbách v listopadu 2017. V obou případech bylo hnutí ANO součástí tehdejší vlády Bohuslava Sobotky.
Poslanec Marek Benda (ODS) se v debatě neshoduje s Patrikem Nacherem (ANO) na tom, kdy Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera k vydání došlo vždy před volbami, zatímco Marek Benda namítá, že se tak stalo až po volbách. Benda také zmiňuje, že do Poslanecké sněmovny byla žádost o vydání doručena před osmi lety, kdy hnutí ANO bylo součástí vlády.
Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání
Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně později Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době doručení žádosti a hlasování vládl kabinet Bohuslava Sobotky, jehož součástí bylo hnutí ANO a v němž Andrej Babiš do května 2017 působil jako ministr financí.
Policie do Sněmovny znovu doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. V té době ještě vládl dosluhující Sobotkův kabinet, který o pár dní později podal demisi. Poslanci o vydání Andreje Babiše podruhé hlasovali 19. ledna 2018, kdy jej odsouhlasili (.pdf). V té době už byla u moci vláda hnutí ANO, kterou prezident jmenoval v prosinci 2017.
Trestní stíhání Andreje Babiše
Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V září 2019 státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.
První verdikt soudu přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu později zrušil Vrchní soud v Praze, a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Pražský městský soud pak ke druhému rozsudku dospěl v únoru 2024 a opět Andreje Babiše nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2025 odvolací senát vrchního soudu osvobozující rozsudek městského soudu znovu zrušil, a věc se tedy opět vrátila k Městskému soudu v Praze. Další rozsudek k lednu 2026 ještě nepadl.
Shrnutí
Policie poprvé zaslala Poslanecké sněmovně žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v srpnu 2017, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády Bohuslava Sobotky. Podruhé dorazila policejní žádost do Sněmovny v listopadu 2017, kdy vládl ještě Sobotkův kabinet. Výrok Marka Bendy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
