Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA a zahájení jeho druhého působení v Bílém domě vyvolalo mnohá očekávání i ve střední Evropě, mimo jiné i vzhledem k řešení válečného konfliktu na Ukrajině. V rámci šetření CEDMO Trends jsme proto zjišťovali, v jakém ohledu byla tato očekávání v české a slovenské populaci pozitivní či negativní. Výsledky šetření, doplněné o přehled rozšířených dezinformačních narativů souvisejících se stávajícím americkým prezidentem, jsme publikovali v tematické zprávě CEDMO Special Brief.
Celkově byla očekávání respondentů ohledně vlivu Trumpova prezidentství na vybrané problémy v týdnech po jeho nástupu v České republice i na Slovensku převážně negativní, přičemž v Česku výrazně častěji negativní než na Slovensku.
Šetření probíhalo v průběhu března, tedy před zavedením cel vůči Evropské unii ze strany USA v dubnu 2025. Zároveň proběhlo po setkání Zelenského s Trumpem v Bílém domě a před jejich setkáním ve Vatikánu.
Kladný vliv Donalda Trumpa na řešení válečného konfliktu na Ukrajině očekávalo 38 % Čechů a 41 % Slováků
Největší pozitivní naděje měli respondenti obou zemí ohledně vývoje ekonomiky USA, vztahů USA s Ruskem a řešení válečného konfliktu na Ukrajině. V pozitivní vliv Trumpova prezidentství na ekonomiku USA věřilo 50 % slovenských a 44 % českých respondentů. Pozitivní vývoj vztahů mezi USA a Ruskem předpokládalo 53 % Čechů a 44 % Slováků. Kladný vliv na řešení válečného konfliktu na Ukrajině očekávalo 38 % Čechů a 41 % Slováků.
Obava z dohody o Ukrajině bez jejího prezidenta
V souvislosti s Ukrajinou byla respondentům v obou zemích položena otázka týkající se jejich obav ze scénáře, pokud by se americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin dohodli na osudu Ukrajiny bez přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Tento scénář znepokojoval 58 % Čechů, ale jen 47 % Slováků. Přibližně pětina respondentů v obou zemích uvedla, že k této otázce nemá jasný postoj (18 % v Česku, 20 % na Slovensku).
Na Slovensku zjišťovalo CEDMO také postoj respondentů k tomu, kdo je podle nich největší překážkou pro nalezení východiska k ukončení války na Ukrajině a zajištění tzv. spravedlivého míru. „Nejčastěji slovenští respondenti uvedli ukrajinskou stranu konfliktu (29 %) a hned za ní ruskou stranu (27 %),“ uvádí Ivan R. Cuker, sociolog a datový analytik CEDMO. „Shodný podíl respondentů označil za hlavní překážku nalezení smysluplného ukončení války USA a EU (obě strany 16 %). Někoho jiného za překážku označilo 1 % respondentů, 23 % se nedokázalo k otázce vyjádřit[1].“
Nejvíce negativní očekávání
Nejvíce negativní očekávání měli respondenti obou zemí v otázce řešení globální klimatické změny, kde 68 % Čechů a 53 % Slováků nepředpokládalo pozitivní vliv Donalda Trumpa. Druhou oblastí s nejvíce negativními očekáváními byly vztahy mezi USA a Evropou, kde negativní vliv předpokládalo 61 % Čechů a 41 % Slováků.
Hlavní dezinformační narativy související s nástupem Donalda Trumpa
Česko[2]: Podle fact-checkerů hubu CEDMO (Demagog.cz, Demagog.sk a AFP) se po Trumpově nástupu do Bílého domu na českých sociálních sítích šířily v souvislosti s Evropou a válkou na Ukrajině příspěvky o smyšlených vyjádřeních Trumpa, který měl označit EU za „zemi třetího světa“ a tvrdit, že evropští představitelé potřebují konflikt na Ukrajině k zakrytí své korupce. Tato tvrzení byla fact-checkery CEDMO označena jako nepravdivá. V souvislosti s Trumpovou snahou o ukončení války na Ukrajině se také objevily příspěvky, že americké zbraně dodané Ukrajině skončily v Mexiku. Tvrzení však nebyla podložena fakty.
Slovensko[3]: Na Slovensku se po Trumpově nepravdivém výroku, že Ukrajina nikdy neměla začít válku, šířily příspěvky přisuzující vinu za zahájení války Ukrajině. Mezinárodní organizace působící v Donbasu však útlak ruskojazyčného obyvatelstva nepotvrdily. Poté, co Trump v únoru 2025 označil Zelenského za “diktátora bez voleb”, se zvýšil počet příspěvků hovořících o Zelenském jako o diktátorovi. Ve skutečnosti Zelenskyj musí vykonávat svou funkci až do inaugurace nového prezidenta, protože na Ukrajině je během stanného práva pořádání voleb zakázané.
[1] Respondenti mohli v této otázce vybrat více možností odpovědi.
[2] Podrobnější informace a odkazy na fact-checky na straně 3-4 CEDMO Special Briefu.
[3] Podrobnější informace a odkazy na fact-checky na straně 2 CEDMO Special Briefu.
Tematická zpráva je dostupná v následujících verzích:
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v češtině
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – ve slovenštině
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v angličtině
*CEDMO Trends nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch, jako jsou misinformace či dezinformace. Ty nejen oslabují důvěru veřejnosti v instituce nezbytné pro fungování pluralitní demokracie, ale také mohou zesilovat jednotlivé infodemie. Pro CEDMO (Středoevropskou observatoř digitálních médií/Central European Digital Media Observatory) jej v Česku realizuje výzkumná agentura Median na reprezentativním vzorku 2 700 — 3 000 respondentů starších 16 let.
Výzkum CEDMO TRENDS je v České republice financován v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000 Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR / Support for increasing the impact, innovation and sustainability of CEDMO in the Czech Republic
Na Slovensku jej realizuje výzkumná agentura IPSOS na reprezentativním vzorku 1 600 — 2 300 respondentů starších 16 let.
Sběr dat na Slovensku byl financován z Národního plánu obnovy v rámci projektu MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO.
