Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) poskytl rozhovor pro pořad Za pět minut dvanáct na TV Nova. Řeč přišla také na zdravotnictví, konkrétně na stavbu nemocnic na Slovensku nebo na finanční prostředky z EU na onkologii. Babiš hovořil také o rekonstrukci letiště v Čáslavi a o tom, jaký plat pobírají piloti stíhacích letounů. Na tyto výroky se zaměřuje následující analýza.
Andrej Babiš (ANO): „Na Slovensku, tam už postavili tři nové (nemocnice, pozn. Demagog.cz) a staví další (…). Nové Bory, za 250 milionů euro postavila Penta novou nemocnici.“
PRAVDA
Po roce 1989 na Slovensku vznikly tři nové nemocnice, z nichž dvě byly postavené soukromou společností Penta a jedna byla financována tamním Ministerstvem vnitra. Na stavbu nové bratislavské nemocnice Bory poskytla Penta 250 milionů eur.
Premiér Andrej Babiš reaguje na dotaz, zda má jeho vláda ambici konsolidovat veřejné finance. Odpovídá, že chce primárně investovat, a to např. do zdravotnické a dopravní infrastruktury. V této souvislosti zmiňuje, že na Slovensku byly na rozdíl od Česka postaveny od revoluce hned tři nemocnice. Vyzdvihuje přitom nemocnici v Borech, kterou podle něj postavila společnost Penta za 250 milionů eur.
Nemocnice sv. Michala v Bratislavě
Podle seznamu kategorizovaných nemocnic (.xlsx) se na Slovensku nachází 95 nemocnic různých úrovní. První nová nemocnice od sametové revoluce byla otevřena v roce 2015, kdy byla dokončena stavba nové nemocnice sv. Michala v Bratislavě. Nová budova vznikla po strhnutí budovy staré nemocnice, která se nevyužívala od 90. let. Stavba byla plně financována slovenským Ministerstvem vnitra, přičemž po otevření slouží z 90 % veřejnosti, zbylých 10 % je určených pro slovenské bezpečnostní složky.
Nemocnice Michalovce
Zbylé nové nemocnice postavené po revoluci spadají pod investice soukromé skupiny Penta Investments. První nemocnici společnost dostavila a současně otevřela veřejnosti v roce 2017. Jedná se o nemocnici Michalovce, jejíž výstavba začala v roce 2015. Nová nemocnice vznikla v areálu již existující Nemocnice s poliklinikou Štefana Kukuru Michalovce, ve které se nacházely nedostavěné a staré pavilony. Jedná se ale o zcela novou nemocnici, která na půdě areálu vznikla.
Nemocnice Bory
Nemocnice Bory je třetí nemocnicí postavenou na Slovensku po sametové revoluci. Patří taktéž investiční společnosti Penta, která do projektu výstavby nemocnice investovala 250 milionů eur. Jedná se o zatím nejvyšší soukromou investici do zdravotnického sektoru na Slovensku. Stavební práce byly zahájeny v roce 2018, areál se po jejich dokončení otevřel veřejnosti na jaře 2023.
Jak jsme výrok ověřili?
Na Slovensku byly od roku 1989 postaveny a otevřeny tři nové nemocnice. První z nich, státem financovaná Nemocnice sv. Michala v Bratislavě, se otevřela v roce 2015. Zbylé dvě financovala soukromá společnost Penta, konkrétně se jedná o Nemocnici Michalovce a Nemocnici Bory. První z nich byla otevřena v roce 2017, druhá pak v roce 2023, přičemž náklady na její výstavbu skutečně dosahovaly 250 milionů eur. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš (ANO): „Já jsem vyřídil v Bruselu 55 miliard pro naše zdravotnictví a 15 miliard pro onkologii.“
PRAVDA
Andrej Babiš byl v r. 2020 u schvalování plánu Next Generation EU a rozpočtu EU na léta 2021–2027, ze kterých bylo na oblast zdravotnictví vyčleněno celkem 55,6 mld. Kč. Na oblast onkologie bylo určeno necelých 12 mld. Kč, další prostředky ale ČR může čerpat z programu EU4Health.
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru odpovídá na otázku moderátorky, zda se za jeho vlády nezvýší celkové daňové zatížení. Babiš odpovídá, že lidé naopak dostanou více peněz. Jako příklad úspěchů své předchozí vlády uvádí projekty v oblasti zdravotnictví a tvrdí, že v Bruselu vyjednal finanční prostředky pro české zdravotnictví.
Toto tvrzení budeme ověřovat ve vztahu k období vlády Andreje Babiše v letech 2017–2021. Zaměříme se přitom na evropské programy, z nichž mohly prostředky do českého zdravotnictví plynout – zejména na Integrovaný regionální operační program (IROP), mimořádný nástroj REACT-EU a Národní plán obnovy (NPO) financovaný z Nástroje pro oživení a odolnost.
Národní plán obnovy
V roce 2020 Evropská unie vytvořila plán Next Generation EU, jehož cílem je finančně podpořit obnovu evropské ekonomiky po pandemii covidu-19. V červenci 2020 ho schválili čelní představitelé unijních zemí, včetně tehdejšího premiéra Andreje Babiše. V rámci Next Generation EU vznikl např. program REACT-EU či Nástroj pro oživení a odolnost (RRF – Recovery and Resilience Facility).
Národní plán obnovy (NPO) je strategický dokument, prostřednictvím kterého Česká republika v roce 2021 požádala o finanční prostředky z RFF. Babišova vláda schválila český Národní plán obnovy v květnu 2021, v roce 2023 jej poté aktualizovala Fialova vláda (.pdf) v reakci na energetickou krizi.
Celkový objem prostředků z EU v rámci NPO v současné době přesahuje 200 miliard Kč, před aktualizací se jednalo o 180 miliard Kč. V aktuálním i dříve schváleném plánu je na oblast zdravotnictví vyčleněno 12,4 miliardy a dalších 5 miliard na zdravotnický výzkum. K tomu je však nutné připočítat část z pilíře digitální transformace, která zahrnuje služby elektronického zdravotnictví. Na vládním webu, který NPO popisuje, není u digitalizace zdravotnictví specifikována přesná částka. Zdravotnický deník po schválení plánu ovšem informoval, že na tuto oblast je určeno 2,5 miliardy Kč. Na konci roku 2021 tak jeden z dokumentů Evropské komise upřesnil, že Národní plán obnovy počítá s investicemi do zdravotnictví v celkové výši 20 miliard Kč (.pdf, str. 21).
REACT-EU
Prostředky z mimořádného nástroje REACT-EU se v Česku formálně staly součástí rozpočtu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na programové období let 2014–2020 (.pdf, str. 6, .pdf). V praxi ovšem mohlo Česko tyto prostředky využít až do konce roku 2023.
Původní dokumentaci k IROP na celé sedmileté období schválila už v roce 2014 vláda Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 2) a Evropská komise ji odsouhlasila v červnu 2015, tedy ještě před nástupem Babišova kabinetu. Po vzniku REACT-EU došlo během Babišovy vlády v roce 2021 k revizi této programové dokumentace.
REACT-EU poskytl unijním státům dodatečné finance na zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie a na podporu obnovy ekonomiky, České republice konkrétně přidělil celkem 28,5 miliardy Kč (.pdf, str. 4). Z tohoto objemu směřovalo do zdravotnických zařízení přibližně 22,5 miliardy Kč a 1,1 miliardy Kč na zdravotnické záchranné služby krajů, celkem tedy bylo na oblast zdravotnictví vyčleněno 23,5 mld. Kč.
IROP na léta 2021–2027
V červenci 2020 lídři EU, včetně Andreje Babiše, také schválili dlouhodobý rozpočet EU (tzv. víceletý finanční rámec) na léta 2021–2027. Pro Českou republiku v něm je vyčleněno 27 miliard eur. Tyto prostředky se poté rozdělují do jednotlivých operačních programů, mezi nimiž je i IROP. Na období let 2021–2027 má tento program k dispozici téměř 4,8 miliardy eur, o čemž rozhodl v roce 2021 ještě Babišův kabinet. V návrhu, který tehdy vznikl, bylo v IROP určeno cca 10,2 mld. Kč z unijních peněz pro oblast zdravotnictví a navíc ještě 1,9 mld. Kč pro zdravotnické záchranné služby (.pdf, str. 23–24). Dohromady tyto dvě částky dávají 12,1 mld. Kč. Pozdější dokumenty z období Fialovy vlády uvádějí drobně odlišné částky, které dávají dohromady cca 11,4 mld. Kč (.pdf, str. 15, .pdf).
Evropské zdroje pro onkologii
Mimořádný nástroj REACT-EU financoval 22 projektů na vybavení komplexních onkologických a hematoonkologických center v celkové hodnotě asi 2,77 miliardy Kč (.pdf, str. 3, .pdf, str. 13). Z NPO bylo vyčleněno 8,54 miliardy Kč přímo na posílení onkologické prevence a péče. Z těchto prostředků se plánovalo financovat realizaci Národního onkologického plánu ČR 2030, rozšíření screeningových programů a konkrétní investiční projekty, například výstavbu nového Českého onkologického institutu v areálu Fakultní nemocnice Motol. V programovém období 2021–2027 bylo v IROP na onkologickou péči vyčleněno přibližně 470 milionů Kč (.pdf; .pdf). Pokud tyto částky určené pro oblast onkologie sečteme, dostaneme přibližně 11,8 mld. Kč.
Další prostředky je možné čerpat i z programu EU4Health, který je součástí plánu Next Generation EU. Na rozdíl od jiných fondů EU, kde má každý unijní stát garantovaný podíl prostředků, jsou v EU4Health vyčleněny prostředky jen pro celou EU dohromady (5,1 miliardy eur). Evropská komise v tomto případě rozhoduje o přidělování grantů jednotlivým projektům, není tedy předem dáno, kolik financí dostanou české projekty zaměřené na boj proti rakovině. Několik organizací z ČR se už do projektů financovaných z EU4Health zapojilo, další se ještě o finance mohou ucházet ve vyhlášených dotačních výzvách.
Jak jsme výrok ověřili?
Andrej Babiš se v roce 2020 jako premiér účastnil jednání, na kterých se lídři EU dohodli na plánu Next Generation EU a dlouhodobém rozpočtu EU na léta 2021–2027. Pod Next Generation EU spadá program Nástroj pro oživění a odolnost a REACT-EU, ze kterých bylo pro Česko na oblast zdravotnictví vyčleněno 20 mld. Kč a 23,5 mld. Kč. V Integrovaném regionálním operačním programu, který rozděluje prostředky z dlouhodobého rozpočtu, bylo na zdravotnictví určeno 12,1 mld. Kč. Dohromady tyto částky dávají 55,6 mld. Kč. Na oblast onkologie bylo z plánu Next Generation EU a dlouhodobého rozpočtu vyčleněno cca 11,8 mld. Kč. Další prostředky ovšem mohou čerpat české projekty z unijního programu EU4Health, v jehož případě nebyla celková částka pro ČR předem stanovena. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Andrej Babiš (ANO): „Už tam rozhodli o rekonstrukci letiště v Čáslavi.“
PRAVDA
Vláda Petra Fialy podepsala v dubnu 2025 smlouvu na výstavbu platformy v čáslavském letišti pro zakoupené stíhačky F-35. Druhou etapu modernizace letiště (která je dle armády i resortu obrany nutná i bez pořízení F-35) odsouhlasila již nová vláda Andreje Babiše.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v kontextu rozhovoru odpovídá na otázku ohledně rozpočtových výdajů na obranu. Říká, že chystá audit výdajů, které se počítají jako závazek v rámci NATO. V této souvislosti zmiňuje nákup letounů F-35, které budou po dodání umístěny na vojenské letiště v Čáslavi. Podle Babiše se proces koupě stíhaček již nedá zastavit, protože se už rozhodlo o rekonstrukci tohoto letiště. Z jeho slov vyplývá, že rekonstrukci schválila předchozí vláda Petra Fialy.
Vojenské letiště v Čáslavi
Na jaře roku 2026 má začít rekonstrukce vojenského letiště v Čáslavi. Z letiště mají dle plánu startovat stíhačky F-35, kterých Česká republika pořizuje 24. Tato etapa modernizace letiště má trvat dva roky a stát má přes pět miliard korun, týká se přitom zejména opravy dráhy. Na tuto fázi má od roku 2028 navázat stavba nového Campusu pro stíhačky F-35 včetně například simulačního a operačního centra. Celkové náklady, které bude Česko v průběhu let na nákup F-35 a potřebnou infrastrukturu mít, dosahují téměř 150 miliard korun. Infrastruktura v Čáslavi pro nové F-35 musí být připravena do roku 2031, kdy se výcvik pilotů a první stroje přesunou z USA do Česka.
Na vojenském letišti v Čáslavi nyní piloti užívají stíhačky JAS-39 Gripen a letouny L-159 ALCA. Andrej Babiš v lednu informoval, že tyto letouny se před rekonstrukcí přesunou na letiště v Pardubicích a Náměšti nad Oslavou. Samotná rekonstrukce čáslavského letiště by podle Ministerstva obrany i Armády ČR byla nutná, i kdyby Česko stíhačky F-35 nepořizovalo.
Rekonstrukce letiště
Ministerstvo obrany začátkem roku 2025, tedy za působení vlády Petra Fialy, vyhlásilo mezinárodní veřejnou soutěž na druhou etapu modernizace infrastruktury letiště v Čáslavi. Soutěž vyhrálo sdružení firem zastoupené společností HOCHTIEF s nabídkou ceny přes pět miliard korun. Tuto zakázku schválilo kolegium Ministerstva obrany v lednu 2026, tedy v době, kdy již byla u moci vláda Andreje Babiše. Ta se s projektem seznámila během svého jednání na začátku února, kdy dané informace předložil ministr obrany. Smlouva by měla být uzavřena do konce března.
Stavba platformy pro F-35
Stavba nového Campusu F-35 vychází z veřejné zakázky, která je od projektu celkové modernizace letiště oddělená. Zakázku vypsalo Ministerstvo obrany v březnu 2024. O projekt se ucházelo celkem pět subjektů, přičemž vítězem se stalo sdružení firem (Metroprojekt Praha, AGA – Letiště a TECHNISERV). K podpisu smlouvy došlo v dubnu 2025 (.pdf), tedy v době, kdy vládl kabinet Petra Fialy. Server Czech Air Force uvádí, že dokončení dokumentace a její schválení ze strany USA se předpokládá do konce roku 2027. Následně by stavba měla být v roce 2028 zahájena a k dokončení má dojít v druhé polovině roku 2031.
Jak jsme výrok ověřili?
Začátkem roku 2025, tedy ještě za působení vlády Petra Fialy, vyhlásilo Ministerstvo obrany veřejnou soutěž na druhou etapu modernizace letiště v Čáslavi. Smlouvu s vítězem soutěže ministerstvo podepsalo až za vlády Andreje Babiše v polovině ledna 2026. Vedle toho probíhala od března 2024 soutěž na výstavbu platformy pro stíhačky F-35, přičemž k podpisu smlouvy došlo v dubnu 2025, tedy ještě před nástupem současné Babišovy vlády. Babiš tvrdí, že o rekonstrukci čáslavského letiště rozhodla předchozí vláda, což platí v případě výstavby platformy pro stíhačky F-35. V případě druhé etapy modernizace letiště však ke schválení došlo až za jeho vlády, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Andrej Babiš (ANO): „V Čáslavi (…) stíhací piloti, náš kosmonaut, berou 90 000 Kč čistého.“
PRAVDA
Průměrný hrubý měsíční plat pilotů stíhacích letounů dle Ministerstva obrany v lednu 2026 dosáhl 119 tisíc Kč. Jejich čistý plat tedy odpovídá nejméně 90 tisícům Kč.
Premiér Andrej Babiš v kontextu výroku mluví o výdajích České republiky na obranu. V této souvislosti kritizoval hospodaření předchozí vlády. Podle svých slov plánuje prověřit, jak její rozpočet plní závazek vůči NATO, dle kterého mají obranné výdaje dosahovat 2 % HDP. V tomto kontextu se předseda vlády vyjádřil také k odměňování vojáků. Tvrdil, že naši stíhací piloti a náš kosmonaut pobírají 90 tisíc korun čistého platu, čímž poukazoval na finanční ohodnocení elitních příslušníků armády, které je podle něj nedostatečné.
Stíhací piloti
Kategorie vojenských pilotů vymezuje vyhláška o vojenském leteckém personálu. V případě pilotů stíhacích letounů se jedná o kategorii pilot-velitel letounu. Tito piloti se dále dělí podle úrovně zkušeností (tzv. třídnosti), podle výcviku na konkrétní typ letadla a podle dalších specializací, například na instruktory, zalétávací piloty atp.
Mezi leteckou techniku Armády ČR patří stíhací letouny JAS-39 Gripen. Těmi je vyzbrojena 211. taktická letka 21. základny taktického letectva v Čáslavi, kterou zmiňuje Andrej Babiš. Armáda má také k dispozici víceúčelový bojový letoun L-159 ALCA, který je určený k podpoře pozemních vojsk, pro výcvik pilotů a v omezené míře i ke vzdušnému boji. Ve výzbroji je má 212. letka základny v Čáslavi.
„Náš kosmonaut“
Jako „našeho kosmonauta“ Andrej Babiš zjevně označuje Aleše Svobodu, bojového pilota Vzdušných sil Armády ČR. V roce 2022 byl vybrán jako člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA). V rámci národního projektu Česká cesta do vesmíru se připravuje na možnost stát se prvním astronautem samostatné České republiky. Pro účely posouzení výroku se zaměříme na výpočet jeho platového ohodnocení jako bojového pilota s výcvikem na stíhacích letounech JAS-39 Gripen.
Platy vojáků
Finanční zabezpečení vojáků je obecně ukotveno v zákoně o vojácích z povolání. Ten stanovuje minimální výši základního služebního platu (tzv. služebního tarifu) na základě vojákovy hodnosti. Vedle služebního tarifu mohou vojáci dostávat různé příplatky či získat mimořádnou odměnu za splnění výjimečně důležitého služebního úkolu.
Zákon je doplněn nařízením vlády, které určuje momentálně platnou výši měsíčního služebního tarifu podle hodnosti. Po absolvování bakalářského studijního programu jsou vojáci podle služebního zařazení jmenováni buď do praporčické hodnosti, nebo do hodnosti poručíka. Minimální výše služebního tarifu stíhacího pilota tedy není nižší než 50 370 korun. Po splnění dalších kvalifikačních předpokladů ale mohou být piloti jmenováni i do vyšší hodnosti, u které je základní plat vyšší.
Mimo to je v nařízení zmíněn také zvláštní příplatek za službu v podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, jehož výše je rozdělena na základě čtyř rizikových skupin. Činnost výkonného vojenského letce spadá do první rizikové skupiny a náleží za ni tedy příplatek od 2 000 do 10 000 korun měsíčně. Dále mohou vojáci získat např. výkonnostní příplatek, jehož výše se odvíjí od služebního hodnocení. Výpočet celkového platu – a tedy i platu stíhacího pilota – závisí na řadě proměnných a je nutné jej posuzovat individuálně. Výsledná částka se může u jednotlivých pilotů lišit.
Jména stíhacích pilotů, a tedy ani jejich hodnosti však nejsou z bezpečnostních důvodů veřejné, jejich plat tedy na základě dostupných informací vypočítat nelze. S dotazem, jaké jsou průměrné čisté platy stíhacích pilotů, jsme se obrátili na Ministerstvo obrany. Jeho tiskové oddělení nám odpovědělo, že „průměrný měsíční hrubý příjem pilotů stíhacích letounů Vzdušných sil Armády České republiky v lednu 2026 činil přibližně 119 000 Kč“. Do částky je podle resortu zahrnutý také stabilizační příspěvek (.pdf, str. 6) a příspěvek na bydlení.
Služební příspěvek na bydlení je podle zákona osvobozen od daně. Výše tohoto příspěvku se tedy nezahrnuje do vyměřovacího základu, ze kterého se dále počítají odvody na sociální a zdravotní pojištění. Vojáci mají nárok na služební příspěvek na bydlení od 3 000 do 10 200 Kč měsíčně, při výpočtu čistého platu tedy tyto částky nebudeme do vyměřovacího základu zahrnovat. Z průměrného hrubého platu 119 000 Kč tak po odečtení sociálního a zdravotního pojištění, daně z příjmu a zohlednění základní slevy na poplatníka dostaneme čistý plat, který odpovídá nejméně 90 714 Kč. U vojáka s nejvyšším příspěvkem na bydlení by šlo o čistý plat 92 629 Kč.
Vojáci mohou v některých případech využít i jiné slevy na dani, a to slevu na manžela/manželku nebo daňové zvýhodnění na děti. Pokud by tedy průměrný hrubý plat 119 000 Kč pobíral například voják, který získal nejvyšší možný příspěvek na bydlení, využívá slevu na manželku a daňové zvýhodnění na tři děti, odpovídal by jeho čistý plat asi 100 tisícům Kč. I v takovém případě se číslo uváděné Andrejem Babišem pohybuje na hraně naší 10% tolerance.
Jak jsme výrok ověřili?
Tiskové oddělení Ministerstva obrany pro Demagog.cz uvedlo, že průměrný hrubý měsíční příjem pilotů armádních stíhacích letounů v lednu letošního roku představoval cca 119 tisíc korun. Jejich čistý příjem tak odpovídá nejméně 90 tisícům korun. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.
