Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) v pořadu Události, komentáře na ČT24 mluvili o přesunu agend z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Nová analýza se soustředí na faktické výroky o zprávě OECD z roku 2023 a přerozdělování a vyplácení dotací.
Aleš Juchelka (ANO): „(…) zprávu OECD z roku 2023, kde se píše, že se má zvážit přesunutí rad, které neřeší priority vládní agendy atd., do gesce resortních ministerstev, aby se Úřad vlády mohl soustředit na menší počet priorit.“
PRAVDA
Zpráva OECD z roku 2023 skutečně doporučuje přesunout na ministerstva rady, které nejsou prioritní nebo průřezové.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) mluví o reorganizaci Úřadu vlády, v rámci které vláda Andreje Babiše rozhodla o přesunu některých agend na jednotlivá ministerstva (.pdf). Odkazuje se přitom na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2023, která podle něj tento krok doporučuje.
Publikace OECD
OECD v březnu 2023 publikovala zprávu s názvem „Přehled o stavu veřejné správy: Česká republika na cestě k modernější a efektivnější veřejné správě“, která identifikuje prioritní oblasti pro reformu veřejné správy a nabízí doporučení pro posílení její efektivity, rychlosti a reakceschopnosti. Dokument se zabývá také úlohou Úřadu vlády jakožto klíčové instituce centra vládnutí v ČR a poradními orgány vlády, které se věnují koordinaci jednotlivých politik (.pdf, str. 98, 129).
Zpráva rozlišuje mezi radami vlády, které řeší konkrétní otázky, a radami, které se zabývají horizontálními tématy, jako jsou legislativa, záležitosti EU, etika či informační společnost (.pdf, str. 129). Dokument pro zefektivnění fungování těchto rad doporučuje „(z)vážit přesunutí rad, které neřeší priority vládní agendy nebo nejsou průřezové, do gesce resortních ministerstev, aby se Úřad vlády mohl soustředit menší počet priorit (sic)“.
Zpráva dále doporučuje zvážit přesunutí některých rad pro horizontální priority vlády, jako je např. Rada pro udržitelný rozvoj, a vytvoření nových řídících struktur pro tyto agendy (.pdf, str. 143). Také navrhuje zřídit centrální útvar pro navýšení analytických kapacit a vytvořit stálý strategický útvar, který by připravoval podklady pro realizaci vládních priorit a koordinoval národní strategické cíle s jednotlivými ministerstvy (str. 141).
Jak jsme výrok ověřili?
Zpráva OECD z roku 2023 o stavu veřejné správy v ČR zmiňuje, že je potřeba posílit schopnost Úřadu vlády koordinovat strategické priority. V této souvislosti skutečně doporučuje přesunout některé jeho agendy, které se netýkají průřezových témat, do gesce jednotlivých ministerstev. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.
Barbora Urbanová (STAN): „Když jste (k Aleši Juchelkovi, pozn. Demagog.cz) citoval tu zprávu OECD z roku 2023, tak jste zapomněl na tu část, která říká, že právě ta lidská práva a rovnost žen a mužů mají podle té zprávy zůstat někde, kde jsou koordinovaný nadresortně.“
PRAVDA
Zpráva OECD z roku 2023 doporučuje přesunout na ministerstva jen rady, které se nevěnují průřezovým problematikám. Lidská práva i rovnost žen a mužů ale řadí mezi průřezové agendy.
Barbora Urbanová (STAN) reaguje na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku (ANO), který mluví o reorganizaci Úřadu vlády, v rámci níž vláda Andreje Babiše rozhodla o přesunu některých agend na jednotlivá ministerstva (.pdf). Jde mimo jiné o agendu rovnosti žen a mužů a agendu lidských práv, které převezme Ministerstvo spravedlnosti (.pdf, str. 1). Juchelka se dříve v debatě odkazuje na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2023, která podle něj tento krok doporučuje. Urbanová namítá, že tatáž zpráva zároveň říká, že lidská práva a rovnost žen a mužů mají zůstat koordinovány nadresortně.
Publikace OECD
OECD v březnu 2023 publikovala zprávu s názvem „Přehled o stavu veřejné správy: Česká republika na cestě k modernější a efektivnější veřejné správě“, která identifikuje prioritní oblasti pro reformu veřejné správy a nabízí doporučení pro posílení její efektivity, rychlosti a reakceschopnosti. Dokument se zabývá také úlohou Úřadu vlády jakožto klíčové instituce centra vládnutí v ČR a poradními orgány vlády, které se věnují koordinaci jednotlivých politik. Jednotlivé rady vlády pak dokument rozlišuje podle toho, zda řeší konkrétní, nebo horizontální témata, jako jsou legislativa, záležitosti EU, etika či informační společnost (.pdf, str. 98, 129).
Zpráva OECD uvádí, že jednotlivá ministerstva poukazují na nedostatečnou koordinaci a sladění napříč politikami (.pdf, str. 120), a navrhuje „přesunutí rad, které neřeší priority vládní agendy nebo nejsou průřezové, do gesce resortních ministerstev“ (str. 143). O Radě vlády pro rovnost žen a mužů zpráva nicméně píše, že se zabývá koordinací hlavních směrů resortních politik, doporučuje „klíčové koncepční směry“ postupu vlády a sdružuje zástupce za účelem koordinace „horizontální a průřezové prioritní oblasti prosazování rovnosti žen a mužů“ (str. 130). O Radě vlády pro lidská práva pak dokument mluví jako o klíčové radě (str. 129).
Dokument zmiňuje, že některé rady, které původně vznikly v rámci Úřadu vlády, se přesunuly pod resortní ministerstva (.pdf, str. 129). Jedná se například o přesun agendy udržitelného rozvoje na Ministerstvo životního prostředí, agendy boje s korupcí na Ministerstvo spravedlnosti nebo agentury pro sociální začleňování na Ministerstvo pro místní rozvoj. Odbor vlády pro rovnost žen a mužů společně s Odborem pro lidská práva a ochranu menšin byly původně zřízeny za účelem pokrytí průřezové problematiky a od té doby zůstaly v organizačním schématu přímo pod Úřadem vlády (.pdf, str. 101).
Jak jsme výrok ověřili?
Zpráva OECD z roku 2023 o stavu veřejné správy v ČR zmiňuje, že je potřeba posílit schopnost Úřadu vlády koordinovat strategické priority. V této souvislosti doporučuje přesunout některé jeho agendy, které se netýkají průřezových témat, do gesce jednotlivých ministerstev. Radu vlády pro rovnost žen a mužů společně s Radou pro lidská práva a ochranu menšin nicméně označuje jako orgány, které se průřezovými otázkami zabývají. Výrok Barbory Urbanové proto hodnotíme jako pravdivý.
Aleš Juchelka (ANO): „Úřad vlády přerozděluje jenom za rok 2026 478 milionů korun.“
PRAVDA
Úřad vlády ČR vypsal pro rok 2026 dotační programy ve výši 504,1 milionu korun. Většinu této částky tvoří dotace na protidrogovou politiku ve výši 415 milionů korun.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) mluví o reorganizaci Úřadu vlády, v rámci které chce vláda Andreje Babiše přesunout několik jeho agend na jednotlivá ministerstva. Juchelka vysvětluje, že nový systém má být transparentnější. Dodává, že v současnosti rozděluje Úřad vlády velké množství dotací, což podle něj není jeho primární funkcí a náleží to spíše ministerstvům.
Dotace v gesci Úřadu vlády
Úřad vlády ČR poskytuje neinvestiční dotace ve dvou hlavních oblastech – v protidrogové politice a v oblasti lidských práv, pod kterou spadá osm jednotlivých programů. Největší dotační položku tvoří program protidrogové politiky. V plánovaném rozpočtu na rok 2026 se původně počítalo s celkovou částkou 415 milionů korun. V únoru 2026 vláda Andreje Babiše alokovanou částku snížila o 100 milionů korun, v rámci projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně nicméně částku opět vrátila na původní výši.
Jak jsme výrok ověřili?
Úřad vlády ČR pro rok 2026 vypsal v rámci programů v protidrogové politice a v oblasti lidských práv dotační výzvy v celkové výši 504,1 milionu korun. Aleš Juchelka se svým odhadem pohybuje v naší 10% toleranci, a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Barbora Urbanová (STAN): „Ministerstvo zdravotnictví nemůže vyplácet dotace do sociálních služeb podle kompetenčního zákona.“
PRAVDA
Podle kompetenčního zákona a zákona o rozpočtových pravidlech spadají sociální služby a dotace v této oblasti do kompetencí Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo zdravotnictví se však podílí na financování sociálně-zdravotních služeb, např. center duševního zdraví.
Barbora Urbanová (STAN) v debatě reaguje na slova ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) o přesunu vybraných agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva. Juchelka tvrdí, že nové uspořádání bude transparentnější a že jednotlivé agendy se budou moci více opřít o odborné aparáty příslušných resortů. Urbanová tuto argumentaci zpochybňuje a jako konkrétní příklad uvádí protidrogovou politiku. Ptá se, jak vláda prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví plánuje vyplácet dotace v této oblasti. Podle Urbanové totiž protidrogová politika spadá do sociálních služeb, které tento resort podle kompetenčního zákona nemůže financovat.
Kompetenční zákon a dotace
Kompetenční zákon vymezuje působnost ústředních orgánů státní správy, včetně ministerstev. Ministerstvo zdravotnictví je definováno jako ústřední orgán státní správy pro zdravotní služby, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědu, zacházení s návykovými látkami a další zdravotnické agendy. Oblast sociálních služeb pak podle zákona spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Konkrétní pravidla financování a poskytování dotací stanovují další právní předpisy. Obecná pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu upravuje zákon o rozpočtových pravidlech. Podle tohoto zákona mají všechna ministerstva pravomoc poskytovat dotace, a to v oblastech, které jsou v jejich působnosti. V případě financování sociálních služeb je klíčový zákon o sociálních službách. O přerozdělování dotací na poskytování sociálních služeb rozhodují kraje nebo MPSV.
Dotace Ministerstva zdravotnictví na služby na sociálně-zdravotním pomezí
Za vlády Petra Fialy vstoupila v platnost novela zákona o sociálních službách a zákona o zdravotnických službách. Tato novela zavedla tzv. sociálně-zdravotní služby, jež propojují sociální a zdravotní péči pro pacienty, kteří vyžadují obě služby. Ministerstvo zdravotnictví se společně s MPSV v rámci rozvoje těchto služeb podílí na financování vzniku center duševního zdraví (CDZ). Tato centra představují mezičlánek mezi primární a lůžkovou péčí a v minulosti proběhly již tři projekty na podporu jejich vzniku.
V kontextu protidrogové politiky se ale odborníci z Asociace poskytovatelů adiktologických služeb obávají, že Ministerstvo zdravotnictví nebude schopno adekvátně financovat programy na pomezí sociálních, zdravotních a výchovně-vzdělávacích služeb. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil upozornil na to, že resort zdravotnictví některé specifické agendy ze zákona koordinovat nemůže, protože k tomu „nemá ani zákonný mandát, ani schopnosti a nemá jediný kompetenční nástroj ze zákona“. Naopak koordinace z Úřadu vlády, který měl protidrogovou politiku doposud na starost, má dle jeho slov smysl, protože agenda zahrnuje kromě zdravotnictví i řadu jiných oblastí.
Jak jsme výrok ověřili?
Dle zákona mohou dotační programy v rámci své působnosti vydávat všechna ministerstva. Ministerstvo zdravotnictví sice poskytuje ve spolupráci s MPSV dotace i do služeb na sociálně-zdravotním pomezí, ale sociální služby a dotace v této oblasti spadají podle kompetenčního zákona a zákona o rozpočtových pravidlech primárně do kompetencí MPSV. Výrok Barbory Urbanové proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
