Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Info mluvil zejména o snižování emisí a obnovitelných zdrojích energie. Uvedl, že podle resortních propočtů Česká republika zvládne splnit cíl Evropské unie, kterým je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. V následující analýze jsme se zaměřili na vybrané výroky, které právě s emisemi souvisejí.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „My jsme několik let od kůrovcové kalamity měli záporné emise, tzn. oxidu uhličitého naše lesy víc vydaly, než kolik spotřebovaly. Ten trend se meziročně otočil, za rok 2022 jsme byli nějakých minus 1,5 gigatuny a za rok 2023 jsme plus 3.“
PRAVDA
Hladík zjevně zaměňuje megatuny a gigatuny, správně ale uvádí, že sektor LULUCF, jehož součástí je lesnictví, v roce 2022 vlivem kůrovcové kalamity více emisí vypustil než absorboval. V roce 2023 už se tento trend skutečně otočil.
Moderátor v kontextu výroku zmiňuje tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí, ve které stojí, že emise v Česku od roku 1990 poklesly o 47 %. Poté dodává, že Evropa celkově snížila emise o 37 %, a ptá se na to, jestli lepší tuzemský výsledek není důsledkem různé srovnávací základny a např. vymizení těžkého průmyslu. Petr Hladík odpovídá, že za snížením emisí stojí více faktorů. Následně pak uvádí, že po období, kdy lesy po kůrovcové kalamitě absorbovaly více oxidu uhličitého, než kolik uvolňovaly, k němu začala v roce 2023 opět přispívat i příroda.
Emise CO₂ produkované přírodou
Příroda se částečně podílí na emisích oxidu uhličitého – v určitých případech ho dokáže značné množství absorbovat, může ho ale i produkovat. Vlivem kůrovcové kalamity v České republice docházelo k odlesňování, což zapříčinilo, že se z lesů stal zdroj emisí skleníkových plynů (.pdf, str. 19).
Na emise skleníkových plynů a pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy a lesnictví v EU se zaměřuje nařízení o využití půdy, změn ve využití půdy a lesnictví – LULUCF (z anglického Land use, land-use change, and forestry). Největší vliv na bilanci skleníkových plynů pocházejících z přírody má lesnictví, kdy zalesňování vede ke snižování emisí CO₂, zatímco odlesňování má opačný efekt (.pdf, str. 2).
V rámci přijatého nařízení o LULUCF se členské státy Evropské unie zavázaly k udržitelnému hospodaření s půdou a lesy s cílem snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat schopnost půdy a lesů absorbovat CO₂. Závazek upravuje, kolik emisí skleníkových plynů by mělo být v jednotlivých členských státech a celé EU v roce 2030 pohlcováno (.pdf, str. 24).
Pro úplnost dodejme, že i když Petr Hladík za „záporné emise“ v tomto výroku označuje stav, kdy lesy vydaly víc oxidu uhličitého, než kolik spotřebovaly, standardně se za záporné či negativní naopak označují právě emise pohlcované.
Emise CO₂ z českých lesů
Data o celkové bilanci emisí v sektoru LULUCF zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Každoročně také vychází zpráva České informační agentury životního prostředí (CENIA), příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí. Její zprávy pojednávají o stavu životního prostředí v Česku včetně emisí skleníkových plynů v sektoru LULUCF a vycházejí z dat ČHMÚ (.pdf, str. 76; .pdf, str. 153). Data o emisích skleníkových plynů sleduje také Eurostat.
Data v rámci LULUCF zahrnují celkové emise všech skleníkových plynů – oxidu uhličitého, ale např. také metanu nebo oxidu dusného. Tyto skleníkové plyny se udávají v jednotkách CO₂eq (ekvivalentu oxidu uhličitého). Data započítávají emise z různých odvětví, mezi která, jak už anglický název sektoru LULUCF napovídá, patří např. lesnictví nebo využívání orné půdy. Lesy jsou obecně významným úložištěm oxidu uhličitého, zásahy do nich však tento proces mohou obrátit. Výsledkem pak může být, že více emisí uvolňují než absorbují. To se v Česku přihodilo během kůrovcové kalamity, kdy docházelo k intenzivnější těžbě dřeva i schnutí dřevin.
Na následujícím grafu lze vidět, že sektor LULUCF oxid uhličitý dlouhou dobu pohlcoval. Zlom nastal v roce 2018, kdy byl význam českých lesů jako úložiště CO₂ minimální. V dalších letech již česká příroda byla zdrojem emisí CO₂, což podle CENIA způsobilo problém při směřování ke klimatické neutralitě (.pdf, str. 7). Data o emisích v sektoru LULUCF jsou k dispozici na stránkách ČHMÚ a Eurostatu pouze do roku 2022, kdy byl LULUCF zdrojem přibližně 3,4 megatun emisí. Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí v roce 2022 nicméně dosahovaly emise produkované tímto sektorem hodnoty 1,5 megatun. V roce 2023 podle ní české lesy začaly uhlík opět ukládat a sektor LULUCF pohltil 3,5 megatun emisí.
Rozdílné hodnoty
Jak jsme zmínili výše, emise ekvivalentu oxidu uhličitého za rok 2023 pochází pouze z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí. Údaje za rok 2022 se však výrazně liší od těch, které na svých stránkách uvádí ČHMÚ a Eurostat. Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení resortu s žádostí o upřesnění zveřejněných informací. Tisková mluvčí Veronika Krejčí nám resortní data potvrdila a vysvětlila, že důvodem rozdílu je zpětné zpřesňování hodnot na základě dat, která v době zveřejnění informací ze strany ČHMÚ ještě nebyla k dispozici.
Krejčí doplnila, že „mezi údaji vykázanými v roce 2024 a těmi, které vykazujeme v letošním roce, došlo k technickým opravám a zpřesněním v modelu, který počítá emise a propady z lesní půdy, což je z hlediska sektoru LULUCF nejvýznamnější emisní kategorie. Především došlo ke zpřesnění podílu prořezávek a sanitárního kácení na celkové těžbě dřeva. Na základě provedených úprav došlo za celé časové období 1990–2022 ke změně v emisní bilanci lesní půdy v průměru o 17 %. K dílčím úpravám však došlo i u dalších emisních kategorií sektoru LULUCF.“
Závěr
Až do roku 2018 se českým lesům dařilo CO₂ ukládat, kůrovcová kalamita však vedla k tomu, že se sektor LULUCF naopak stal zdrojem emisí. Rok 2022 byl posledním, kdy tento sektor více emisí vypustil než absorboval, konkrétně byl tehdy zdrojem 1,5 megatuny emisí. V roce 2023 už pohltil 3,5 megatuny CO₂eq. Ministr Hladík zjevně zaměňuje megatuny a gigatuny, samotná čísla ovšem uvádí správně. Správně také zmiňuje, že lesy vlivem kůrovcové kalamity více emisí vyprodukovaly než pohltily a že se tento jev v roce 2023 otočil. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „Kde se naopak emise zvýšily – a je to dlouhodobý trend – tak je doprava.“
PRAVDA
Podle předběžných dat vzešlých z národní inventarizace skleníkových plynů vzrostly emise v dopravě v roce 2023 meziročně zhruba o půl milionu tun. Jde o pokračování dlouhodobého trendu, kdy mezi lety 1990–2022 došlo v tomto sektoru k 72% zvýšení emisí.
Ministr životního prostředí Petr Hladík mluví v kontextu rozhovoru o vývoji emisí skleníkových plynů v Česku. Zjevně se odvolává na informace, které přinesla národní inventarizace skleníkových plynů, jež sledovala vývoj emisí v roce 2023. Podle Hladíkových slov emise poklesly v energetice i průmyslu a ke snížení výsledné hodnoty přispěla i příroda. V sektoru dopravy podle něj nicméně nedošlo k odchýlení od dlouhodobého trendu a produkce emisí nadále rostla.
Emise z dopravy
Podle závěrů národní inventarizace skleníkových plynů, jejíž předběžné výsledky v lednu 2025 Ministerstvo životního prostředí odeslalo Evropské komisi, Česko v roce 2023 do atmosféry vypustilo 99 milionů tun emisí skleníkových plynů, a poprvé od roku 1990 tak hodnotu stlačilo pod 100 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Ačkoli emise skleníkových plynů v Česku i díky energetice, průmyslu nebo sektoru využívání krajiny a lesnictví celkově meziročně poklesly o 15 %, v dopravě se zvýšily přibližně o půl milionu tun.
Zatímco výše emisí např. v sektorech energetiky a průmyslu klesá, v sektoru dopravy se dlouhodobě zvyšuje. Mezi lety 1990–2022 došlo k 72% zvýšení emisí (.pdf, str. 77), a to zejména kvůli nárůstu počtu vozidel i větší mobilitě lidí. Výraznější výjimku v trendu představovalo pouze období po roce 2007, kdy emise klesaly vzhledem ke globální finanční krizi a následné ekonomické recesi. Jak lze vidět na grafu níže, během posledních deseti let došlo k snížení množství produkovaných emisí pouze v covidovém roce 2020.
Server Novinky.cz na konci letošního ledna informoval o tom, že doprava v roce 2023 vykázala snížení emisí skleníkových plynů o milion tun. Článek zjevně čerpá z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí, která stejnou hodnotu původně zmiňovala. Resort ale později svůj výstup upravil a nyní v něm stojí, že v sektoru dopravy vzrostly emise přibližně o půl milionu tun, jak zmiňujeme výše.
Závěr
Ministerstvo životního prostředí informovalo na konci ledna 2025 o předběžných výsledcích národní inventarizace skleníkových plynů, podle které se v roce 2023 zvýšily emise v sektoru dopravy meziročně přibližně o půl milionu tun. Jak ministr životního prostředí správně uvádí, jedná se skutečně o dlouhodobý trend – mezi lety 1990–2022 se emise v této oblasti zvýšily o více než 72 %. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „Jen z Modernizačního fondu na to (odchod teplárenského sektoru od uhlí, pozn. Demagog.cz) je alokováno (…) víc jak 80 miliard korun.“
PRAVDA
V rámci programu HEAT, který je určen na přechod k obnovitelným zdrojům pro vytápění, je pro dodavatele tepla vyhrazeno 87 miliard korun z prodeje emisních povolenek v EU.
Moderátor v rozhovoru podotýká, že Česko je v rámci EU nadprůměrné v podílu obnovitelných zdrojů při vytápění, a ptá se ministra životního prostředí Petra Hladíka, čím to je. Ten odpovídá, že teplárny investují do zdrojů, jako je biomasa, odpad nebo zemní plyn, a podle plánu by měly kompletně přejít na obnovitelné zdroje do roku 2030. Jako další důvod uvádí, že Česko je významným výrobcem a vývozcem tepelných čerpadel, jejichž instalaci Ministerstvo životního prostředí podporuje skrze dotace.
Modernizační fond
Modernizační fond zřídila Evropská komise za účelem modernizace energetické infrastruktury a přechodu na obnovitelné zdroje energie (.pdf, str. 49). Je určen na období 2021–2030 pro 13 členských států EU s nižšími příjmy. Mezi další cíle fondu patří snížení celkové spotřeby energie nebo podpora domácností, které kvůli nižším příjmům trpí energetickou chudobou.
Fond je financován z dražeb 2 % emisních povolenek EU (.pdf, str. 24). Pro Česko je z tohoto objemu alokován druhý nejvyšší podíl z přijímajících států, vyšší podpory se dostane pouze Polsku. Do otevřených dotačních výzev se mohou hlásit obce, města, samosprávy, soukromé podniky i jednotlivci.
Program HEAT
Součástí Modernizačního fondu je program HEAT, který je určen na využití obnovitelných zdrojů energie, jako je odpad či odpadové teplo, pro vytápění. Program cílí především na vlastníky teplárenské infrastruktury a podle Ministerstva životního prostředí je v něm do roku 2030 vyhrazeno až 87 miliard korun z prodeje emisních povolenek.
Cílem řady teplárenských společností je plně nahradit spalování uhlí jinými typy energetických zdrojů do roku 2030. Podle Teplárenského sdružení ČR budou celkové náklady na odklon od uhlí činit zhruba 200 miliard korun, z nichž asi polovinu by měl pokrýt Modernizační fond. V rámci několika výzev již ministerstvo schválilo více projektů ve výši přes 46 miliard korun. Mezi největší příjemce patří například teplárenská společnost Veolia Energie (.pdf, str. 3).
Závěr
Evropská komise zřídila Modernizační fond na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Fond čerpá prostředky z prodeje emisních povolenek. V rámci fondu byl vytvořen program HEAT, který poskytuje dotace majitelům teplárenské infrastruktury. V něm je do roku 2030 vyhrazeno 87 miliard korun. Výrok Petra Hladíka tedy hodnotíme jako pravdivý.
