Poslanci Libor Vondráček (Svobodní) a Marek Výborný (KDU-ČSL) se potkali v pořadu Události, komentáře na ČT24, kde debatovali o nadcházejícím summitu NATO v Turecku. Předmětem diskuze byl zejména spor o to, jestli by měl českou delegaci vést prezident, nebo členové vlády. Tato analýza se soustředí na faktické výroky o minulých summitech, schůzce ústavních činitelů, Ústavě a dřívějších vyjádřeních Petra Pavla.
Marek Výborný (KDU-ČSL): „Pan prezident absolvoval všechny tři summity, Vilnius, Washington, Haag. Je to i nějaká, řekněme, tradice od dob Václava Havla. To, že v roce 2022 tam Miloš Zeman nebyl, tak nebylo proto, že by nebyl v nějaké koherenci s vládou, bylo to ze zdravotních důvodů.“
PRAVDA
Petr Pavel se opravdu účastnil všech summitů NATO, které se konaly během jeho mandátu. Od roku 1999 byli prezidenti na summitech přítomni vždy, s výjimkou roku 2022, kdy Miloš Zeman na summit dvakrát nepřijel, protože mu cestu zakázali, případně nedoporučili lékaři.
Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) mluví o sporu mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem o to, kdo se účastní summitu NATO v Ankaře, a odpovídá na otázku, jestli si prezident může účast na summitech vymáhat. Jako jeden z argumentů pro jeho účast Výborný uvádí, že byl Pavel přítomen na všech dosavadních summitech Severoatlantické aliance a že prezidenti Českou republiku na těchto akcích zastupují už od dob Václava Havla. Dodává, že výjimkou byl Miloš Zeman, který se podle Výborného nezúčastnil summitu kvůli svému zdravotnímu stavu.
Summity NATO
Představitelé členských států Severoatlantické aliance se jednou za čas setkávají na summitech, které se konají vždy v některé z členských zemí a předsedá jim generální tajemník NATO. Nejedná se o pravidelná setkání, ale jejich četnost se zvýšila, takže jsou nyní téměř každoroční. Lídři jednotlivých zemí na nich diskutují o aktuálních bezpečnostních otázkách, strategickém směřování nebo o pozvání nových členů do Aliance. Poslední řádný summit se konal v červnu 2025 v nizozemském Haagu. Kromě těchto dopředu plánovaných akcí se odehrávají také mimořádná setkání, jako byl např. virtuální summit po útoku Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 nebo summit v Bruselu v březnu 2022.
Jak je vidět v tabulce níže, na summitech NATO byl od vstupu ČR do Aliance český prezident v delegaci přítomen vždy, s výjimkou roku 2022. Summitu v březnu 2022 v Bruselu se za Česko zúčastnil tehdejší premiér Petr Fiala, a to po vzájemné dohodě s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem, kterému lékaři zakázali cestovat letadlem. Také během dalšího summitu NATO, který proběhl v červnu 2022 v Madridu, stál v čele české delegace tehdejší předseda vlády Petr Fiala. Zemana zastoupil na jeho vlastní žádost, protože i v tomto případě lékaři hlavě státu nedoporučili cestovat.
Petr Pavel se jako prezident účastnil všech tří summitů, které v období jeho mandátu ke dni námi ověřované debaty proběhly, tedy ve Vilniusu, Washingtonu i Haagu.
Spory o účast na summitu
V některých případech se summitů NATO účastnil jak prezident, tak premiér. Na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 si agendu rozdělili Mirek Topolánek s Václavem Klausem. Prezident se zúčastnil zahajovací schůzky a jednání NATO s Ruskem a Ukrajinou a premiér byl šéfem delegace při schvalování závěrů a při jednáních o situaci v Afghánistánu. O rok později letěli na summit NATO ve Štrasburku oba státníci zvlášť.
Předseda vlády i prezident byli přítomni také na summitu v Rize v roce 2006, v Lisabonu v roce 2010, v Chicagu v roce 2012 nebo v Bruselu v roce 2018, kdy si vedení české delegace rozdělil Andrej Babiš s tehdejší hlavou státu Milošem Zemanem.
V době konání námi ověřované debaty se vedl spor o účast prezidenta Pavla na červnovém summitu NATO v Ankaře. Ministr zahraničí Petr Macinka v lednu mluvil o tom, že by měl Českou republiku na summitu zastupovat předseda vlády Andrej Babiš, nikoliv prezident. Babiš v březnu řekl, že se akce zúčastní on spolu s Macinkou, což zdůvodnil neshodami ohledně letošních výdajů na obranu. Pavel reagoval prohlášením, že ke změně diplomatických zvyklostí nevidí důvod, a uvedl, že premiér by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky vůči NATO. V dubnu pak Pavel trval na tom, že se summitu zúčastní. Babišovi poslal dopis (.pdf) a napsal v něm, že hodlá stát v čele české delegace v souladu se svým ústavním postavením.
Jak jsme výrok ověřili?
Prezident zastupoval Českou republiku na všech summitech NATO od roku 1999. Týká se to i současného prezidenta Petra Pavla, který se zúčastnil všech summitů konaných během jeho mandátu, tedy setkání ve Vilniusu, Washingtonu a Haagu. Pouze v březnu 2022 a červnu 2022 hlava státu na setkání nepřijela, protože lékaři tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi zakázali létat, respektive mu nedoporučili cestovat. Českou delegaci tak vedl předseda vlády Petr Fiala. Výrok Marka Výborného z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Libor Vondráček (Svobodní): „Poslední, kdo zrušil schůzku vysokých ústavních činitelů, byl, mám pocit, Petr Pavel, když měla proběhnout schůzka mezi předsedou Poslanecké sněmovny, premiérem, prezidentem. Ano, ta schůzka byla zrušená Petrem Pavlem, posouvala se, probíhala vláda, posouval se příjezd těch lidí, ale nakonec tu schůzku zrušil Petr Pavel.“
PRAVDA
Schůzka nejvyšších ústavních činitelů měla proběhnout 26. ledna 2026 na Pražském hradě. Když ani po posunutí začátku schůzky o hodinu nedorazili Andrej Babiš ani Petr Macinka z jednání vlády, prezident schůzku skutečně zrušil.
Libor Vondráček (Svobodní) komentuje spor ministra zahraničí Petra Macinky a prezidenta republiky ohledně jeho účasti na summitu NATO. Moderátorka se ptá, zda je přínosné, že spor probíhá otevřeně před očima občanů, a poukazuje přitom na zesměšňování prezidenta z Macinkovy strany. Vondráček oponuje, že Petr Pavel zrušil společnou schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě.
Schůzka nejvyšších ústavních činitelů
Na setkání nejvyšších ústavních činitelů koordinují prezident, předseda vlády, předsedové obou parlamentních komor a ministr zahraničí své aktivity zejména v oblasti zahraniční politiky. Poslední schůzka měla proběhnout 26. ledna 2026 na Pražském hradě od 15 hodin. Ústavní činitelé měli řešit závazky vůči NATO a podle vedoucího odboru komunikace Kanceláře prezidenta Víta Koláře mohlo dojít i k diskuzi o novoročním projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, ve kterém kritizoval pomoc Ukrajině.
V době plánovaného začátku schůze stále probíhalo jednání vlády, a setkání se tak posunulo na 16. hodinu. Poté, co se předseda vlády ani ministr zahraničí nedostavili ani na pozdější termín, prezident schůzku zrušil a uvedl, že bude hledat náhradní termín. Andrej Babiš se po jednání vlády prezidentovi omluvil s odůvodněním, že vláda projednávala body podléhající utajení, a členové vlády tak u sebe neměli telefony a nemohli se včas omluvit.
Jak jsme výrok ověřili?
Poslední schůzka nejvyšších ústavních činitelů měla proběhnout 26. ledna 2026 na Pražském hradě. Když ani po posunutí původního termínu o hodinu nedorazili premiér ani ministr zahraničí z jednání vlády, prezident schůzku zrušil. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Marek Výborný (KDU-ČSL): „Vy jste to neřekl přesně (k Liboru Vondráčkovi a čl. 63 Ústavy, pozn. Demagog.cz). Ne kontrasignace vlády, kontrasignace premiéra, předsedy vlády, odstavec 3.“
PRAVDA
Článek 63 Ústavy stanovuje tzv. kontrasignované pravomoci prezidenta. Odstavec 3 čl. 63 pak říká, že rozhodnutí vydaná podle odst. 1 a 2 vyžadují spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Spolupodpis celé vlády tak vyžadován není.
Libor Vondráček (Svobodní) s Markem Výborným (KDU-ČSL) diskutují o účasti prezidenta Petra Pavla na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře. Marek Výborný reaguje na Vondráčkovo tvrzení, že pravomoci prezidenta uvedené v odst. 1 a 2 čl. 63 Ústavy, jako je zastupování ČR navenek, mají podle odst. 3 čl. 63 vyžadovat kontrasignace vlády. Podle Výborného tyto pravomoci vyžadují kontrasignaci premiéra, nikoliv vlády jako celku. Libor Vondráček následně své vyjádření opravil (video, čas 41:09).
S případnou přítomností prezidenta na summitu dlouhodobě nesouhlasí Petr Macinka. Petr Pavel na Macinkův postoj reagoval vyjádřením, že ministr zahraničí nemá pravomoci v této věci rozhodovat. Dne 8. dubna 2026 zveřejnil Pražský hrad dopis adresovaný Andreji Babišovi, ve kterém prezident znovu vyjádřil svůj zájem o účast na summitu NATO a odvolával se na čl. 63 Ústavy, který upravuje tzv. kontrasignované pravomoci prezidenta.
Pravomoci prezidenta podle čl. 63 Ústavy
Odstavec 1 čl. 63 zmiňuje jednotlivé kontrasignované pravomoci prezidenta. Podle čl. 63 tak prezident např. zastupuje stát navenek, vyhlašuje volby do obou komor Parlamentu, jmenuje soudce či má právo udělovat amnestii. Odstavec 3 čl. 63 následně stanoví, že „rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis (kontrasignaci, pozn. Demagog.cz) předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády“. Odstavec 4 následně doplňuje, že „za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda“. Aby tedy bylo rozhodnutí prezidenta ohledně pravomocí stanovených čl. 63 platné, je třeba souhlasu předsedy vlády, ne celé vlády.
K problematice kontrasignace a rozhodnutí prezidenta se vyjádřil i Ústavní soud (ÚS). Ve svém nálezu ÚS zdůraznil, že povinnost kontrasignace se vztahuje pouze na případy, kdy prezident realizuje výkon svých pravomocí pomocí rozhodnutí. Podle ÚS je rozhodnutí prezidenta výkonem, „kterým se mění nebo potvrzuje právní stav (byť i jednotlivých osob)“. Pouhé „rozhodnutí se“ k učinění nějakého kroku nelze tudíž chápat jako rozhodnutí prezidenta ve smyslu právního aktu.
Jak jsme výrok ověřili?
Aby byla rozhodnutí prezidenta na základě jeho pravomocí v odstavci 1 a 2 článku 63 Ústavy platná, je potřeba podle odstavce 3 tohoto článku spolupodpis premiéra, případně jím pověřeného člena vlády. Spolupodpis celé vlády však není vyžadován. Výrok Marka Výborného tak hodnotíme jako pravdivý.
Libor Vondráček (Svobodní): „(…) řekl pan prezident, že Trump je lidsky odpudivá bytost.“
PRAVDA
Petr Pavel v podcastu StandaShow v roce 2022 skutečně řekl, že na něj Donald Trump působil jako odpudivá lidská bytost.
Poslanec Libor Vondráček (Svobodní) nesouhlasí s tvrzením, že České republice v zahraničí nejvíce škodí ministr zahraničních věcí Petr Macinka. Podle něj Česko poškodilo, že se prezident Petr Pavel o svém nynějším americkém protějšku Donaldu Trumpovi vyjádřil jako o odpudivé bytosti.
Výroky Petra Pavla
Petr Pavel se o Trumpovi vyjádřil např. v rámci své prezidentské kampaně v podcastu StandaShow (video) v roce 2022. Na otázku, zda by si s Trumpem podal ruku, odpověděl, že se s Trumpem osobně potkal na summitu NATO. „A když jsem viděl, jak brutálně nakládal například s předsedou Makedonie nebo Černé Hory, kterého odstrčil, aby byl vidět v první řadě na společné fotografii, tak jsem ani neměl chuť si s ním podávat ruku. A doufám, že tu příležitost ani mít nebudu,“ řekl Pavel. Dodal, že Donald Trump na něj působil jako „odpudivá lidská bytost“.
Pavel později svá slova mírnil a uvedl, že v době natáčení podcastu ani on, ani Trump nebyli prezidenty, a jednalo se tak o názor soukromé osoby, který se opíral o osobní zkušenost z osobního setkání. Poté, co byl Trump opět zvolen prezidentem, mu Pavel ke znovuzvolení pogratuloval a zdůraznil, že se těší na pokračující spolupráci týkající se sdílených globálních výzev.
Jak jsme výrok ověřili?
V roce 2022, kdy ani jeden z aktérů nebyl prezidentem, Petr Pavel skutečně řekl, že na něj Donald Trump při osobním setkání působil jako odpudivá lidská bytost. Výrok Libora Vondráčka tak hodnotíme jako pravdivý.
