V pondělí 17. listopadu si v České republice i na Slovensku připomínáme 36 let od znovunabytí svobody a demokracie. Protesty roku 1989 byly reakcí na nedostatek základních svobod, včetně svobody projevu. Dnešní výročí tak připomíná, že svoboda slova není samozřejmostí – je třeba ji chránit a kultivovat, zejména v době digitálních technologií, informačního přetížení a nových regulací. Jednou z nejdiskutovanějších evropských regulací je nařízení Digital Services Act (DSA), které se mimo jiné zaměřuje na bezpečné online prostředí. Při příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii zveřejňujeme výsledky výzkumu realizovaného ve spolupráci s agenturou IPSOS v devíti evropských zemích.
Podle šetření se polovina respondentů (50 %) domnívá, že cílem DSA je vytvoření bezpečného online prostředí a ochrana základních práv uživatelů. Naopak 28 % vnímá regulaci jako omezení svobody slova a zavádění cenzury. Naprostá většina obyvatel zkoumaných zemí (79 %) přitom považuje problém dezinformací za závažný. Stejné procento zároveň věří, že dezinformace představují bezpečnostní hrozbu.
Omezování dezinformací státní intervencí – ano či ne?
S tím, že by stát měl aktivně zasahovat proti šíření nepravdivých a manipulativních informací, souhlasí 68 % respondentů. Největší podporu má tento postoj v Polsku (78 %) a ve Francii (74 %), nejnižší pak v Maďarsku (58 %). V České republice souhlasí se státními zásahy 65 % dotázaných a na Slovensku 67 %.
Kritika DSA ze strany USA je vnímána jako komerčně motivovaná
Evropské nařízení DSA čelí opakované kritice ze strany amerických vládních představitelů, kteří jej označují za nástroj globální cenzury a ohrožení svobody projevu. Podle výzkumu CEDMO se 49 % Evropanů domnívá, že tato kritika je motivována snahou chránit komerční zájmy technologických gigantů, jako jsou Meta či X. Jen přibližně pětina (21 %) lidí souhlasí s tím, že by kvůli kritice zástupců USA měl být akt DSA zrušen.
„V České republice souhlasí 41 % respondentů s tvrzením, že útoky amerických vládních představitelů jsou motivovány ochranou finančních zájmů amerických soukromých společností. Tento názor je poměrně rovnoměrně rozložen napříč věkovými skupinami, mírně převažuje u nejstarších respondentů. Téměř stejný podíl (40 %) souhlasí s oficiální charakteristikou DSA jako nástroje pro ochranu uživatelů a bezpečné online prostředí. V tomto případě je míra souhlasu nejvyšší mezi mladými lidmi do 24 let a klesá s věkem respondentů,“ komentuje zjištění sociolog a datový analytik hubu CEDMO Ivan Ruta Cuker.
Problém dezinformací ve středoevropské perspektivě (V4)
V zemích Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) považuje dezinformace za významný problém přibližně 80 % populace. Přesto se postoje k jejich řešení liší. V Polsku a na Slovensku více lidí považuje dezinformace za přímou bezpečnostní hrozbu, zatímco v Česku a Maďarsku je tento názor méně rozšířen.
Rozdíly lze do značné míry vysvětlit politickým a mediálním kontextem. V Polsku i Maďarsku je veřejný prostor silně polarizovaný, což ovlivňuje vnímání role státu. Poláci patří k největším zastáncům státních zásahů (78 %), zatímco Maďaři jsou v tomto ohledu nejzdrženlivější (58 %). V Česku a na Slovensku hraje větší roli celková nedůvěra k institucím – lidé téma vnímají jako závažné, ale méně spoléhají na to, že by stát měl zasahovat.
„Tyto rozdíly ukazují, že střední Evropa zůstává regionem, kde se informační bezpečnost prolíná s otázkou legitimity státu a důvěry v demokratické instituce. Efektivní obrana proti dezinformacím proto nebude spočívat jen v regulaci či cenzuře, ale především ve zvyšování mediální gramotnosti, transparentní komunikaci vlád a obnovování společenské důvěry, která je v celém prostoru střední Evropy možná tou nejzranitelnější složkou,“ uzavírá analytik společnosti IPSOS Michal Kormaňák.
* CEDMO Tracking V4+5 je mezinárodní výzkumný projekt, vedený Univerzitou Karlovou, zaměřený na sledování postojů evropské veřejnosti k proměnám normativního prostředí digitálních médií a aktuálním společenským tématům, jako jsou generativní umělá inteligence, informační poruchy, kvalita života či hodnocení demokracie. Zaměřuje se také na mapování vývoje těchto trendů. Výzkum je realizován v pěti vlnách s dvouměsíční periodicitou v devíti zemích Evropské unie: Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Slovinsku, Estonsku, Finsku, Německu a Francii. První vlna se uskutečnila od 16. června do 11. července 2025 a zapojilo se do ní 25 024 respondentů. Druhá vlna probíhala od 15. září do 10. října a zúčastnilo se jí 19 022 respondentů ve věku 15 a více let.
*Šetření je financováno z Národního plánu obnovy — projektu s názvem MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO.
