Scroll Top

Ukrajina, směřování ODS a schodek státního rozpočtu

cv-galerie-ministr-stanjura-2-1024x682.jpg

Author(s): Demagog.cz

Šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) se v rozhovoru pro CNN Prima News odkazoval na různá tvrzení o možném vtažení České republiky do války na Ukrajině, o směru, ke kterému se ODS hlásí nebo o tom, jak se někteří lidé vyjadřovali ke schodku státního rozpočtu. Na faktické výroky na tato témata jsme se soustředili v následující analýze.

Zbyněk Stanjura (ODS): „To (že Česko může být zataženo do války na Ukrajině, pozn. Demagog.cz) jsme nikdy neřekli.“

PRAVDA

Členové vlády Petra Fialy od února 2022 do dubna 2025 ve svých veřejných vystoupeních opravdu netvrdili, že Česku hrozí zatažení do války na Ukrajině.

 

Redaktorka zjevně naráží na válku na Ukrajině a ptá se Zbyňka Stanjury (ODS), jestli bude koalice SPOLU ve volební kampani strašit válkou a tvrdit, že České republice hrozí zatažení do konfliktu. Stanjura to odmítá a dodává, že členové vlády nikdy netvrdili, že by Česko mohlo být do války vtaženo. Vysvětluje, že koalice pouze vyzdvihuje potřebu odstrašit potenciální agresory zvyšováním obranných výdajů.

Vyjádření členů Fialovy vlády

Ve veřejných vystoupeních členů vlády Petra Fialy od února 2022 do dubna 2025 ani na jejich sociálních sítích jsme nenašli žádné vyjádření, ve kterém by kdokoliv z nich tvrdil, že Česká republika může být zatažena do války na Ukrajině. Po začátku konfliktu premiér Petr Fiala v březnu 2022 prohlásil (video, čas 2:23): „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války.“ Zároveň však odmítl možnost vojenského zapojení České republiky (čas 02:58): „Když se díváme na ty záběry, každého napadne: nemáme tam nějak zasáhnout? Nemáme něco udělat? Ale jakýkoliv další krok – a všichni ti státníci, kteří to zvažují (…), tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují – to je třetí světová válka.“

Vláda opakovaně vyloučila, že by České republice hrozilo zatažení do konfliktu. Např. Fiala v lednu 2023 zdůraznil, že „žádné zavlečení do války nepřipadá v úvahu“, když vysvětloval, že takové rozhodnutí přísluší parlamentu a vládě, nikoliv prezidentovi republiky (video, čas 4:58). Ministryně obrany Jana Černochová v únoru 2023 zase při obhajobě novely zákona o ozbrojených silách uvedla, že „nikdo nezatahuje Českou republiku do války na Ukrajině“.

Členové vlády několikrát upozorňovali na možné scénáře budoucího vývoje, kdy by v případě porážky Ukrajiny mohlo být ohroženo i další území v Evropě. Například ministr zahraničních věcí Jan Lipavský v prosinci 2023 zmínil, že „pokud Ukrajina padne, budeme čelit Rusku o něco blíže – doslova na hranicích Evropské unie, velice blízko k Česku – a to nesmíme připustit“. Nevyjádřil se ovšem v tom smyslu, že České republice hrozí zatažení do války.

Podobně v únoru 2024 Petr Fiala uvedl, že „pokud padne Ukrajina, je jen otázkou času, kdy bude ohrožen někdo další. (…) Nemá smysl si namlouvat, že Putinovi bude Ukrajina stačit. Všichni chceme mír. A právě proto se nesmíme bát postavit těm, kteří mír ohrožují“ (video, čas 1:19). V dubnu 2025 ministryně obrany Černochová mluvila o tom, že je připravena jednat o případném vyslání výcvikové mise na Ukrajinu, současně ale řekla, že v kampani před sněmovními volbami válkou strašit nebude.

Závěr

Ve veřejných vyjádřeních a prohlášeních členů vlády Petra Fialy z období od února 2022 do dubna 2025 jsme nedohledali žádný případ, kdy by kterýkoli člen vlády tvrdil, že České republice hrozí zatažení do války na Ukrajině. Výrok ministra financí Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

 


 

Zbyněk Stanjura (ODS): „Jako ODS jsme vždy tvrdili, že jsme konzervativně liberální.“

PRAVDA

ODS se skutečně hlásí k liberálně konzervativnímu směru. Strana se tak sama označuje a řada jejích představitelů o ní takto v minulosti několikrát mluvila.

 

Ministr financí Zbyněk Stanjura odpovídá na dotaz, zda se ODS obsazením kandidátky nestraníkem a někdejším Pirátem Janem Lipavským nesnaží v Praze sebrat hlasy liberálním stranám. Uvádí, že ODS má jak konzervativnější kandidáty, jako je Marek Benda, tak i liberální. Dodává, že ODS se vždy profilovala jako konzervativně-liberální strana.

Vyjádření členů ODS

ODS sama sebe na svých stránkách nazývá liberálně konzervativní stranou. Jako své základní principy uvádí „svobodu jednotlivce, vládu práva a volný trh“. V textu dále stojí, že strana klade důraz na „soukromé vlastnictví, nízké daně, podnikavost, solidaritu zodpovědných, snižování byrokracie, malý a bezpečný stát, ochranu soukromí, individuální zodpovědnost“.

Někdejší předseda ODS Václav Klaus ve svém úvodním projevu na stranické ideové konferenci už v roce 1999 mluvil o tom, že v ODS se mísí prvky liberalismu a konzervatismu. Konkrétně ve svém proslovu zmiňoval „specifickou, nedogmatickou mixáž“ liberalismu a konzervatismu, „tak typickou pro ODS.“

Od prosince 2001 je ODS členem mezinárodní organizace sdružující pravicové strany IDU (International Democracy Union). V rámci Evropského parlamentu je ODS součástí frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která se hlásí k liberálně konzervativním hodnotám (.pdf, str. 16).

Poté, co Václav Klaus v roce 2019 ODS kritizoval kvůli tomu, že členové strany dle jeho názoru nedodržují původní ideály, napsal premiér a předseda ODS Petr Fiala, že „ODS byla založena jako konzervativně liberální strana s jasným prozápadním směřováním. Tak jsem ODS vždy vnímal“. Podobně se vyjádřil také v květnu 2023.

V červenci 2023 se server iROZHLAS.cz ptal politiků ODS na ideologické zakotvení jejich strany s cílem porovnat osobní postoje členů s oficiálním směřováním. Někteří představitelé se vyjádřili následovně:

„Občanská demokratická strana je jednoznačně pravicová strana zastávající konzervativně-liberální hodnoty. V některých otázkách, zejména ekonomických, liberální, v ostatních zase konzervativní.“ 

„ODS byla, je a myslím, že i vždy bude pravicová, liberálně-konzervativní strana.“

„Jsou mezi námi liberálové i konzervativci, které spojuje úcta k lidským právům, svobodě, odpovědnosti a také solidarita ke zranitelným a odpor k přemíře byrokracie a regulací.“

Poslanec Marek Benda v červenci 2023 v rozhovoru pro iROZHLAS.cz tuto anketu komentoval slovy: „Stále platí, že ODS je strana, která se snaží být velmi liberální v ekonomických otázkách volného trhu a ve společenských otázkách konzervativnější.“ Předseda vlády Petr Fiala pro Deník N v červnu 2024 uvedl, že „ODS je i po odchodu Václava Klause strana, která je součástí konzervativně-liberálního proudu.“

Závěr

ODS se sama prezentuje jako liberálně konzervativní strana, což potvrzují i někteří její členové, včetně premiéra Petra Fialy a ministra Martina Kupky. O tom, že se ve straně spojují konzervativní i liberální prvky, mluvil už Václav Klaus na konci 90. let. Výrok Zbyňka Stanjury tak hodnotíme jako pravdivý.

 


 

Zbyněk Stanjura (ODS): „Všichni říkali, že v roce 2023 deficit bude 470 mld. atd. Plánovaný byl 290 a nakonec byl ještě nižší.“

PRAVDA

Vládní návrh státního rozpočtu pro rok 2023 počítal se schodkem 295 mld. Kč. Toto číslo ale kritizovala Alena Schillerová s tím, že deficit bude zhruba 470 mld. Kč. Schodek za celý rok dosáhl 288,5 mld. Kč, což je méně, než vláda původně schválila.

 

Ministr financí Zbyněk Stanjura reagoval na dotaz redaktorky, jestli nezkresluje a nenadhodnocuje data spojená se státním rozpočtem. Redaktorka zároveň poznamenala, že podle některých voličů k rozpočtu přistupuje podobně jako jeho předchůdkyně Alena Schillerová. Stanjura tuto kritiku odmítá s tím, že za ním stojí konkrétní výsledky, a poukazuje na schodek rozpočtu v roce 2023, který byl podle něj nakonec nižší, než bylo původně plánováno.

Schodek státního rozpočtu v roce 2023

Ministerstvo financí původně plánovalo, že schodek státního rozpočtu na rok 2023 dosáhne 270 miliard korun. Po změnách v návrhu rozpočtu se plánovaný deficit vyšplhal na 295 mld. Kč poté, co výdaje oproti původnímu návrhu vzrostly o 204 mld. Kč, zejména vzhledem k zastropování cen plynu a elektřiny, a zároveň se zvýšily příjmy o 179 mld. Kč. Poslanecká sněmovna rozpočet s deficitem 295 mld. Kč později schválila.

Schodek státního rozpočtu za celý rok 2023 dosáhl 288,5 mld. Kč, a byl tedy o 6,5 miliardy nižší, než s jakým se v původně schváleném rozpočtu počítalo. Meziročně klesl o 72 mld. Kč, k čemuž podle resortu financí přispěly např. příjmy z daně z neočekávaných zisků. Např. výběr sociálního pojištění poté vzrostl a finanční situaci napomohly i příjmy z EU. Mezi položkami, u kterých se výdaje meziročně nejvíce zvýšily, byly výplaty důchodů nebo mimořádná opatření přijatá kvůli vysokým cenám energií.

Predikce o 470 miliardách

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová během roku 2022 vícekrát zmínila, že deficit státního rozpočtu bude v následujícím roce činit 470 mld. Kč. Na říjnové schůzi Poslanecké sněmovny se Schillerová ohradila vůči avizovanému schodku ve výši 295 mld. Kč s tím, že po přičtení příjmů a výdajů bude deficit pravděpodobně 470 mld. Kč. O tomto čísle mluvila i po jednání stínové vlády. Jako nereálný viděl plánovaný schodek také tehdejší místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek, který v listopadu řekl, že deficit přesáhne 300 mld. Kč. Ve stejném duchu se v dubnu 2023 vyjádřili i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek a expremiér Jiří Rusnok.

Závěr

Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2023 plánovala schodek ve výši 295 mld. Kč. Podle Aleny Schillerové bylo ale toto číslo nereálné a deficit odhadovala na 470 mld. Kč. Výsledný deficit nakonec činil 288,5 mld. Kč. Jde tedy o nižší částku, než byla ta, se kterou návrh původně počítal. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Fact Checker Logo
Původně zveřejněno zde.
Privacy Preferences
When you visit our website, it may store information through your browser from specific services, usually in form of cookies. Here you can change your privacy preferences. Please note that blocking some types of cookies may impact your experience on our website and the services we offer.