Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) se v rozhovoru pro Deník N mj. rozpovídal o velikosti farem a regulaci nákupu zemědělské půdy v Evropské unii a Česku. Tyto faktické výroky ověřuje nová analýza.
Martin Šebestyán (za SPD): „Průměrná výměra farem roste v celé Evropě.“
PRAVDA
Průměrná velikost zemědělských podniků mezi lety 2010 a 2023 výrazně vzrostla ve 20 z 27 členských států EU. V dalších šesti se změnila pouze nepatrně. ČR je státem s nejvyšší průměrnou rozlohou zemědělských podniků a zároveň jedinou zemí EU, kde tato rozloha výrazně klesá.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán odpovídá na otázku, zda svým odmítavým postojem k návrhu Evropské komise na zastropování přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky nepodporuje spíše velké zemědělské podniky. Toto tvrzení odmítá a vysvětluje, že jeho nesouhlas míří především proti jednotnému nastavení limitů, které podle něj nebere v úvahu rozdílné podmínky jednotlivých členských států. Zároveň uvádí, že se evropské zemědělství postupně mění, a dodává, že v evropských zemích roste průměrná velikost farem.
Průměrná velikost farem v členských státech EU
Data o průměrné výměře farem v jednotlivých členských státech EU sleduje Eurostat (statistický úřad Evropské unie). Jak ukazuje následující tabulka, podle jeho údajů došlo mezi lety 2010 a 2023 k růstu průměrné velikosti zemědělských podniků ve většině členských států. Ve dvaceti z nich se rozloha farem zvýšila výrazněji, u tří z nich (Kypr, Rumunsko a Řecko) pak došlo pouze k mírnému nárůstu zhruba o jeden hektar. Na Maltě výměra zůstává podobná.
Specifická situace je u Chorvatska, jehož průměrná rozloha farem se od roku 2010 zvýšila, od roku 2016 ale došlo k mírnému poklesu a následné stagnaci. Obdobná situace je v Itálii, kde se velikost zvýšila v roce 2013, od té doby však klesá. Nejvýraznější pokles vykazuje Česká republika, kde hodnota klesla ze 152,4 na 106,2 hektaru. Přesto si stále udržuje pozici země s nejvyšší průměrnou velikostí farem v EU.
Jak jsme výrok ověřili?
Z dostupných dat Eurostatu vyplývá, že se mezi lety 2010 a 2023 zvýšila průměrná velikost zemědělských podniků ve většině členských států EU. Výrazný nárůst nastal ve dvaceti z nich a u tří došlo k nárůstu přibližně o jeden hektar. V Chorvatsku a Itálii průměrná rozloha od roku 2010 sice vzrostla, v posledních letech se ale snižuje. V České republice se velikost dlouhodobě snižuje. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Martin Šebestyán (za SPD): „Česká republika má podle posledních čísel, myslím, asi 113 nebo 115 hektarů (průměrné výměry farem, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Podle posledních údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu odpovídala v roce 2023 průměrná rozloha české farmy 106 hektarům.
Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána vláda souhlasí s degresivní dotační politikou EU, tedy že menší zemědělské podniky mají dostávat výrazně více dotací než ty velké. Zároveň vysvětluje, že je proti návrhu Evropské komise na zastropování přímých plateb pro největší farmy, protože podle něj dostatečně nezohledňuje specifické podmínky jednotlivých států. Podotýká, že průměrná velikost farem napříč EU se zvedá, a zmiňuje, že průměrná česká farma se pohybuje mezi 113 a 115 hektary.
Průměrná výměra českých farem
V roce 2023 zorganizoval Český statistický úřad (ČSÚ) Integrované šetření v zemědělství, které mělo za cíl zmapovat rozsah českého zemědělství a porovnat ho s daty z předchozích let. Průměrná výměra zemědělského subjektu podle tohoto šetření činila zhruba 106 hektarů, což představuje nárůst oproti průměru 93 hektarů z roku 2000. Údaje ČSÚ se týkají pouze zemědělské půdy, která je aktivně využívána pro zemědělskou produkci. Číslo 106 hektarů uvádí ve své statistice také Eurostat.
Velikosti českých farem se věnují i jiné statistiky. Samostatně se například hodnotí průměrná velikost ekologických zemědělských podniků Podle ČSÚ měla v roce 2024 průměrná ekologicky hospodařící farma 109 hektarů. Podle dat Eurostatu z roku 2023 činila průměrná rozloha ekologických farem 114 hektarů.
Jak jsme výrok ověřili?
Podle posledních dostupných údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu z roku 2023 byla průměrná velikost české farmy 106 hektarů. Šebestyánův odhad 113 až 115 hektarů se tak pohybuje v rámci naší 10% tolerance. Výrok Martina Šebestyána proto hodnotíme jako pravdivý.
Martin Šebestyán (za SPD): „Česká republika v této oblasti (nákupu zemědělské půdy, pozn. Demagog.cz) nemá na rozdíl od velké většiny členských států žádnou regulaci.“
PRAVDA
Většina zemí EU reguluje nákupy zemědělské půdy – například omezením nabývání půdy právnickými osobami nebo tzv. předkupním právem. V ČR však nejsou nákupy půdy výrazně omezeny, kromě regulace nabývání zemědělské půdy občany zemí mimo EU a omezení výstavby na nejcennější půdě.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán odpovídá na otázku týkající se skupování zemědělské půdy investory za účelem čerpání dotací. Martin Šebestyán připouští, že nákup půdy jako investice v současnosti přináší rychlejší zhodnocení než samotné hospodaření na zakoupené půdě. Tvrdí, že Česká republika v současnosti na rozdíl od většiny států EU nemá žádnou regulaci týkající se této oblasti. Jelikož Šebestyán mluvil o skupování půdy investory, zaměříme se na srovnání legislativy upravující nákup zemědělské půdy v Česku a v dalších zemích EU.
Regulace nákupu zemědělské půdy v ČR
Česká republika nemá jednotnou regulaci nákupu zemědělské půdy, její nákup však podléhá některým omezením. V roce 2024 nabyla účinnosti novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která zakazuje využití nejcennější zemědělské půdy o rozsahu vyšším než 1 hektar pro obchod, skladování nebo stavbu fotovoltaických elektráren. Novela zároveň upravila pravidla pro nákup půdy cizinci, která fungují na principu reciprocity. Vlastnictví půdy na území ČR tak nemohou nabývat příslušníci států, které totéž neumožňují českým občanům. Regulace se však netýká občanů a právnických osob ze zemí EU, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.
Současná vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení slíbila připravení zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce (.pdf, str. 28). Předkupní právo v tomto kontextu znamená, že aktivní zemědělec by měl být preferován při odkupu zemědělské půdy od stávajícího vlastníka. 12. května 2026 proběhl seminář v Poslanecké sněmovně (.docx), na kterém státní tajemník Ministerstva zemědělství Michal Hutňan uvedl, že ministerstvo na návrhu zákona pracuje. K datu námi ověřovaného rozhovoru však nedošlo ke zveřejnění mechanismů připravované regulace a ve výhledu legislativních prací vlády se s předložením návrhu zákona počítá až v prvním čtvrtletí roku 2027 (.pdf, str. 27).
Proti plánu zavést předkupní právo na zemědělskou půdu se vymezila Asociace soukromého zemědělství zastupující malé a rodinné farmy. Podle jejího předsedy Jaroslava Šebka by předkupní právo znevýhodňovalo lokální zemědělce, a naopak zvýhodňovalo velké zemědělské společnosti. Kvůli podobným důvodům plánovanou změnu kritizovali i opoziční ODS a Piráti. Naopak podle šéfa Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se jedná o krok správným směrem, který by podle něj zvýšil podíl zemědělců vlastnící půdu, na které hospodaří. Změnu podporuje také Agrární komora, podle které návrh může omezit ubývání zemědělské půdy ve prospěch průmyslových a dopravních staveb.
Regulace nákupů zemědělské půdy v EU
Pro srovnání regulace nabývání zemědělské půdy v ČR s ostatními zeměmi EU jsme prošli legislativu jednotlivých členských států. Zaměřili jsme se na pravidla upravující nákup zemědělské půdy, například na existenci předkupního práva nebo omezení okruhu osob oprávněných nabývat půdu. Jak vyplývá z následující tabulky, regulace nákupu zemědělské půdy se v jednotlivých státech EU liší. Některé státy omezují možnost nabývání zemědělské půdy právnickými osobami. Například v Polsku a Maďarsku mohou zemědělskou půdu, až na výjimky, nabývat pouze individuální zemědělci. Některé země, například Francie, Litva nebo Portugalsko, uplatňují předkupní právo, které poskytuje zemědělcům výhodnější postavení na trhu s půdou. Všechny státy EU mají zároveň nějakou formu omezení využití půdy pro nezemědělské účely, často například skrz územní plán.
Jak jsme výrok ověřili?
Česká republika nemá jednotnou regulaci nákupu zemědělské půdy, existuje zde však omezení výstavby na nejcennější zemědělské půdě a regulace týkající se nákupu zemědělské půdy občany zemí mimo EU. Většina států EU nákup zemědělské půdy reguluje, a to např. prostřednictvím předkupního práva pro zemědělce nebo omezením nabývání půdy právnickými osobami. Všechny státy EU zároveň v různé míře omezují využití půdy pro nezemědělské účely. Výrok Martina Šebestyána proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
