Izrael a teroristické hnutí Hamás se dohodli na dočasném křehkém příměří v Gaze spojeném s výměnou zajatců. To započalo 19. ledna 2025, avšak už od té doby se obě strany opakovaně obviňují z porušování podmínek klidu zbraní. V souvislosti s tím nabízíme postoje českého obyvatelstva ke konfliktu na Blízkém východě v meziročním srovnání.
Česká veřejnost hodnotila dlouhodobou úroveň české podpory Izraeli rozmanitě. V listopadu 2023, tedy jen měsíc po říjnovém útoku Hamásu, označovalo úroveň dlouhodobé podpory Izraele Českou republikou za správnou 39 % respondentů, tedy přibližně dva z pěti. 4 % lidí ji dokonce označili za nedostatečnou. Za přílišnou tuto podporu označila více než pětina dotázaných (22 %). Poměrně velké množství respondentů ovšem k této otázce nedokázalo zaujmout nějaké stanovisko (35 %), což naznačuje, že události odehrávající se na Blízkém východě nevzbuzují mezi českými obyvateli, v porovnání s jinými zahraničními záležitostmi, vysoký zájem.
Při opakovaném dotazování z prosince 2024, tedy více než o rok později, nebyly odpovědi Čechů a Češek zásadně odlišné. Nepatrně ubylo těch, kteří označují úroveň podpory Izraele ze strany Česka za správnou (37 %). Častější je naopak vyhýbání se odpovědi na tuto otázku (37 %). Zájem o toto téma tedy v české populaci pozvolna upadá.
Míru podpory Izraele považují dlouhodobě za správnou zejména muži (48 %) a lidé ve věku 25 až 34 let (42 %). Za přílišnou ji označují nejvíce lidé ve věku 45 až 54 let (27 %). Vyhraněný názor na tuto problematiku nemají zejména ženy (51 %) a lidé se středoškolským vzděláním bez maturity (43 %).
Přeroste současné příměří v trvalý mír? A může vůbec mírové soužití mezi Izraelem a Palestinou dlouhodobě fungovat? V listopadu 2023 – navzdory tehdy nedávnému útoku Hamasu – téměř polovina odpověděla, že takové soužití možné je (46 %). Téměř třetina možnost mírového soužití už tehdy vylučovala (30 %). V průběhu času se Češi stali k možnosti mírového soužití obou zemí skeptičtějšími. V prosincovém šetření z loňského roku si možnost mírového soužití dokázali představit jen dva z pěti respondentů (40 %). Opačný názor zastávalo mírně větší množství lidí, než před rokem (32 %). I v této otázce zůstává značná část lidí bez názoru (24 %, resp. 28 %).
Naději v mírové soužití Izraele a Palestiny si zachovávají zejména nejmladší respondenti ve věku 16 až 24 let (47 %) a absolventi vysokých škol (48 %). Pesimistický náhled na soužití těchto států mají nejvíce muži (39 %) a lidé ve věku 35 až 44 let (38 %).
V médiích se často objevovala otázka, zda konflikty na Blízkém východě poznamenají pohled českého obyvatelstva na Židy žijící v České republice. Tázali jsme se proto reprezentativního vzorku naší populace, zda to takovýto efekt může mít. V listopadu 2023 na tuto otázku odpověděla „ano“ více než třetina dotázaných (35 %). Vliv konfliktu na české Židy naopak nevidí dva z pěti dotázaných (42 %). 23 % dotázaných nevědělo, jak odpovědět. V prosinci 2024 vnímalo potenciální dopad konfliktů v Palestině na české Židy o něco méně dotázaných. 33 % odpovědělo, že to vliv na vnímání Židů v ČR má, 45 % že nikoliv.
Dopady na vnímaní české židovské komunity přisuzují konfliktu na Blízkém východě častěji muži (39 %) a nejmladší respondenti ve věku 16 až 24 let (36 %). Opačný náhled mají ve velké míře respondenti ve věkové kategorii 35 až 44 let (53 %) a středoškolsky vzdělaní s maturitou (47 %).
