Na facebooku se šíří příspěvek, podle kterého virus covidu-19 neexistuje, protože nenaplňuje tzv. postuláty Roberta Kocha. Koch, zakladatel moderní bakteriologie, své postuláty sepsal na konci 19. století. Vztahovaly se však na bakterie, nikoli na viry, které navíc v době vzniku postulátů ještě nebyly objeveny. Příspěvek zároveň tvrdí, že vir SARS-CoV-2, který je původcem onemocnění covid-19, nebyl nikdy izolován. To se však ve skutečnosti podařilo od roku 2019 už několikrát, a dokonce byl detailně sekvenován i genom viru.
Autor příspěvku tvrdí, že „vir covid-19 ani jiný vir neexistuje a nikdy nebyl dokázán“, jelikož nesplňuje tzv. Kochovy postuláty, tedy kritéria, za kterých lze mikroorganismus považovat za původce onemocnění. Označením „vir covid-19“ autor zjevně myslí vir SARS-CoV-2, který způsobuje (.pdf, str. 4) onemocnění covid-19.
Podobný narativ poukazující na údajnou neexistenci viru způsobujícího onemocnění covid-19 se na sociálních sítích nešíří poprvé. Již v minulosti jsme ho ověřovali. K izolaci viru SARS-CoV-2 se dříve vyjádřilo i české Ministerstvo zdravotnictví a zveřejnilo seznam publikací prokazujících existenci tohoto viru (.pdf, str. 2–3).
Izolace viru
Při izolaci viru se od nakaženého jedince získá čistý vzorek viru. Ten je pak v laboratorních podmínkách umístěn na buněčnou kulturu, kde je kultivován za účelem výzkumu a vývoje vakcín.
Virus SARS-CoV-2, nový typ koronaviru, který následně způsobil celosvětovou pandemii, se poprvé objevil v čínském městě Wu-chan v prosinci 2019. Vědci ho poprvé izolovali v Číně v lednu 2020, tehdy ještě pod označením 2019-nCoV (.pdf).
Virus byl úspěšně izolován z různých vzorků získaných od pacientů po celém světě, např. v Kanadě, Koreji, Spojených státech, Itálii či Austrálii. Vědcům se podařilo virus SARS-CoV-2 také sekvenovat, tedy „přečíst“ jeho DNA, a to například v Číně či Turecku. Americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění sdílel s veřejností také snímky izolovaného patogenu.
Příspěvek tedy nesprávně tvrdí, že virus způsobující onemocnění covid-19 nebyl nikdy izolován. SARS-CoV-2 byl nejen izolován, ale také sekvenován a o jeho podobu se vědci podělili s veřejností. To, že se při tomto procesu nepostupovalo podle tzv. Kochových postulátů, je dáno několika faktory.
Kochovy postuláty
Robert Koch, zakladatel moderní bakteriologie, publikoval v roce 1882 článek o bakterii, která stojí za nákazami tuberkulózou. Kochův asistent Friedrich Loeffler v roce 1884 popsal (str. 424) tři kritéria, za kterých je mikroorganismus možno považovat za původce onemocnění – ta pak dostala označení Kochovy postuláty (později bylo doplněno i čtvrté kritérium, v některých zdrojích se tak setkáme se čtyřmi postuláty). Je nutno dodat, že první virus byl objeven až o několik let později, v 90. letech 19. století. Kochovy postuláty se tak od svého vzniku na viry nevztahovaly.
Koch popsal několik podmínek, které musí patogen naplnit, aby bylo možné jej považovat za původce zkoumaného onemocnění (.pdf, str. 3):
- Musí být pozorován ve všech nemocných jedincích za podmínek, které je možno považovat za klinický průběh onemocnění;
- nesmí se uplatňovat u jiného onemocnění jako náhodný nebo nepatogenní organismus;
- patogen, který byl izolován z infikovaného hostitele, opakovaně rostl v čisté kultuře a následně byl naočkován do zdravého vnímavého hostitele, musí vyvolat onemocnění.
Patogen tedy musí být izolován z nemocného jedince a vypěstován mimo něj v laboratorních podmínkách. Následně musí být „vložen“ do těla pokusného hostitele, který musí onemocnět a vykazovat příznaky stejného onemocnění. Koch vysvětluje, že teprve po splnění těchto kritérii není výskyt patogenu možno považovat za náhodný a lze jej označit za příčinu nemoci (.pdf, str. 3).
Sám Koch však už v roce 1890 uvedl, že postuláty neplatí pro řadu onemocnění, např. pro tyfus, záškrt či lepru. Na další nedostatky, například na fakt, že některá onemocnění nemusí mít viditelný průběh a symptomy u všech nakažených, začali v průběhu let upozorňovat další vědci.
Jednou ze zásadních překážek pro ty, kteří by chtěli následovat Kochův postup, jsou etická pravidla moderní medicíny. Koch požaduje vložení zkoumaného mikrobu do zdravého hostitele – k záměrnému nakažení člověka dochází v dnešní medicíně z etických důvodů už jen zřídka. Při zkoumání onemocnění covid-19 však k takovým pokusům v minulosti u mladých, zdravých dobrovolníků došlo.
Hlavní problém pokusu aplikovat Kochovy postuláty na viry se skrývá ve třetí podmínce. Koch předpokládá, že zkoumaný mikrob bude schopen se množit ve sterilní kultuře. Viry se však samy rozmnožovat nemohou, jsou závislé na hostitelské buňce – virus do ní vkládá svůj genetický materiál, využívá její proteiny a vytváří tak vlastní replikáty, dokud se buňka nerozloží. Postup, který Koch v postulátech popisuje, při zkoumání virů následovat nelze.
Izolace a studium virů dnes probíhá podle postupů, které byly vyvinuty dlouho po Kochově výzkumné práci a smrti. Jako „otec“ moderní bakteriologie však Robert Koch a jeho zkoumání nadále ovlivňují moderní standardy medicíny, přestože se postuláty ve svém původním znění při moderních výzkumech již nevyužívají a jejich naplnění není potřeba k tomu, aby byl prokázán virový původ onemocnění.
Závěr
Kochovy postuláty jsou dnes považovány za zastaralé a moderní věda je ke klasifikaci virových onemocnění nevyužívá. Koch svá kritéria navíc sepsal v době, kdy viry ještě nebyly objeveny, a sám uznal, že je na řadu onemocnění aplikovat nelze. Virus SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, byl od svého prvního výskytu v roce 2019 izolován a zkoumán týmy vědců z celého světa.
