V úterý 5. listopadu 2024 proběhly v USA šedesáté prezidentské volby, v nichž zvítězil republikán Donald Trump, který porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou. Bezprostředně po oznámení výsledků jsme se zeptali respondentů našeho longitudinálního výzkumu CEDMO Trends v Česku a na Slovensku, který z kandidátů na amerického prezidenta jim byl sympatičtější, jak jsou s výsledkem voleb spokojeni a jaká jsou jejich očekávání od nově zvoleného prezidenta v oblasti řešení globálních problémů.
Vybrané otázky jsme pro vás publikovali v tzv. CEDMO Special Briefu k prezidentským volbám a doplnili jsme je o stručný přehled rozšířených nepravdivých narativů, které kolovaly ve středoevropském digitálním informačním prostoru (kromě Česka a Slovenska také v Polsku). Brief je přístupný v jazykových mutacích všech zemí, které pokrýváme (polštině, češtině, slovenštině) a také v anglickém překladu.
Na Slovensku se Trump těší větší podpoře než v Česku
Mezi českými i slovenskými občany měla ve volebním klání převažující podporu kandidátka demokratů Kamala Harris. Jako sympatičtější z obou kandidátů ji označili přibližně dva z pěti dotázaných v Česku (43 %) a třetina dotázaných na Slovensku (33 %). Vítězného republikánského kandidáta Donalda Trumpa by mezi českými občany podpořila pouze o něco více než pětina dotázaných (22 %) a necelá třetina slovenských občanů (29 %). Z výsledků dotazování je patrné, že na Slovensku se Donald Trump těší větší podpoře než v České republice (rozdíl 7 procentních bodů). I rozdíl v sympatiích vůči Kamale Harris je markantní (10 procentních bodů).
Vítězného kandidáta preferuje více než polovina voličů SPD a SMERU
Pokud zohledníme domácí politické preference, Kamalu Harris by jako prezidentku USA upřednostnilo 70 % těch, kteří v českých parlamentních volbách v roce 2021 volili koalici Pirátů a STAN a 61 % voličů koalice SPOLU. Na Slovensku by ji podpořily více než tři čtvrtiny voličů Progresivního Slovenska a necelé dvě třetiny voličů SaS. Donalda Trumpa by naopak preferovalo 55 % českých voličů SPD, tři z pěti slovenských voličů Republiky a více než polovina voličů SMERU. V případě voličů ANO se čeští podporovatelé obou kandidátů na amerického prezidenta dělí přibližně na třetiny mezi fanoušky Harris a Trumpa. Na Slovensku vyjádřila podporu Kamale Harris třetina voličů HLASU a čtvrtina z nich Donaldu Trumpovi.
Nejméně spokojeni jsou s výsledky voleb mladí respondenti ve věku 16-24 let
Větší popularita Donalda Trumpa na Slovensku než v Česku je patrná i z otázky zjišťující spokojenost s jeho zvolením. Zatímco v Česku je s jeho volbou spokojeno 31 % respondentů (nejčastěji absolventi středních škol bez maturity), na Slovensku 38 % (přičemž nejčastěji se jedná o lidi se základním vzděláním). Naopak nespokojeni jsou v obou zemích s jeho volbou mladí respondenti ve věku 16 – 24 let.
Největší pozitivní dopad očekáván na ekonomiku USA a vztahy s Ruskem, nejmenší na řešení klimatických změn
Jak Češi, tak Slováci očekávají pozitivní vliv nově zvoleného prezidenta nejčastěji v oblasti rozvoje ekonomiky USA (očekává 54 % Čechů a 51 % Slováků) a na vztahy s Ruskem (očekává 43 % Čechů a 44 % Slováků). Naopak ani v jedné ze zemí nepředpokládají respondenti pozitivní dopad na řešení klimatických změn (neočekává shodně 53 % Čechů i Slováků).
Nepravdivá tvrzení, která ve třetím a čtvrtém čtvrtletí 2024 kolovala v souvislosti s prezidentskými volbami v USA středoevropským informačním prostorem
Fact-checkeři sdružení pod hlavičkou hubu CEDMO (tj. Demagog.cz, Demagog.sk, Demagog.pl a AFP) se v souvislosti s americkými prezidentskými volbami zaměřili na několik hlavních dezinformačních narativů. Jedním z nich bylo smyšlené svědectví o neúspěšném atentátu na Donalda Trumpa, které údajně pocházelo od odstřelovače tajné služby. Ten prý dostal rozkaz, aby nezasáhl proti muži, který na mítinku na prezidentského kandidáta střílel. Příběh však pocházel z anonymního internetového fóra a nikdo, kdo by se jmenoval jako domnělý odstřelovač, pro americkou tajnou službu nepracuje.
Další dezinformace se týkaly přímo kandidátů. Například video, ve kterém Kamala Harris zjednodušeně popisovala válku na Ukrajině, bylo vytrženo z kontextu a mělo naznačit, že o konfliktu nic neví. V Polsku se šířilo falešné obvinění, že nově zvolený viceprezident Spojených států amerických J. D. Vance ve své knize Americká elegie útočil na Poláky. Citace však byla založena na filmové adaptaci knihy a nevycházela z původního díla. Podobně byl Donald Trump falešně obviněn, že v roce 1998 prohlásil republikánské voliče za hloupé, což ve skutečnosti neřekl. Fact-checkeři také odhalili řadu příspěvků s obsahem vygenerovaným pomocí umělé inteligence, jako deepfake video parodující Kamalu Harris nebo zfalšovaný obrázek zatčeného Donalda Trumpa.
Po volbách se objevily zavádějící interpretace volebních výsledků, například mapy USA zobrazující volební výsledky na úrovni okresů, které byly nesprávně interpretovány jako přehled reálných počtů voličů. Kolovaly také nepravdivé příspěvky s volební mapou, podle které demokraté v některých státech zvítězili jen díky laxním požadavkům na identifikaci voličů.
