Členové dolní komory Marek Výborný (KDU-ČSL) a Libor Vondráček (Svobodní) v pořadu Události, komentáře mluvili hlavně o summitu Severoatlantické aliance v Turecku. V této souvislosti se dotkli také výdajů na obranu. Faktické výroky právě na toto téma ověřuje nová analýza.
Libor Vondráček (Svobodní): „Belgie, Itálie mají horší (stav výdajů na obranu, pozn. Demagog.cz).“
PRAVDA
Z nejnovější výroční zprávy Severoatlantické aliance vyplývá, že Česká republika na obranu vydala více než Itálie a Belgie. ČR dle výpočtu vycházejícího z dat NATO vyčlenila na obranu 2,0136 % HDP, zatímco Itálie 2,0082 % a Belgie 1,9952 %.
Předseda Svobodných Libor Vondráček reagoval na předchozí vyjádření Marka Výborného (KDU-ČSL). Ten mluvil o snižování výdajů na obranu a tvrdil, že Česko bude mít v rámci států NATO nejhorší čísla. Vondráček tuto kritiku zpochybnil s odkazem na to, že Belgie a Itálie podle něj vykazují horší výsledky než Česko.
Závazek 2 % HDP na obranu
Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
Výdaje členských států NATO na obranu
Severoatlantická aliance svou nejnovější výroční zprávu vydala ke konci března 2026, přičemž údaje týkající se roku 2025 jsou v ní zaneseny jako odhad (.pdf, str. 66). NATO výdaje na obranu zaokrouhluje na dvě desetinná místa. Česká republika a Itálie podle tohoto srovnání vydaly shodně 2,01 % HDP a Belgie 2 % HDP. NATO ovšem pro jednotlivé země uvádí také výši jejich výdajů na obranu v milionech dolarů a výši HDP (str. 65 a 68). Pokud tyto údaje použijeme k vlastnímu výpočtu a výsledky zaokrouhlíme na více desetinných míst, zjistíme, že ČR na obranu vydává o něco více peněz než Itálie i Belgie. Konkrétně jde pro Českou republiku o 2,0136 % HDP, zatímco u Itálie jde o 2,0082 % a Belgie o 1,9952 %.
Summit NATO v Haagu
Členské státy NATO se na summitu v Haagu v červnu 2025 dohodly, že jednotlivé členské země navýší výdaje na obranu. Do roku 2035 by státy měly v souvislosti s obranou a bezpečností vydávat 5 % HDP. Tento celkový závazek je přitom rozdělen do dvou částí: 3,5 % HDP má být určeno na základní obranné potřeby a zbývajících 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším smyslu, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.
Jak jsme výrok ověřili?
Z dat vycházejících z výroční zprávy NATO vyplývá, že Česká republika vydala na obranu v roce 2025 2,0136 % HDP. To je skutečně víc než Itálie, která alokovala 2,0082 %, a Belgie, u které se jedná o 1,9952 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Marek Výborný (KDU-ČSL): „(…) snížila současná vláda nebo proč stagnuje rozpočet na obranu.“
PRAVDA
Fialova vláda plánovala pro rok 2026 obranné výdaje ve výši 206,5 mld. Kč, což by dle makroekonomické predikce z ledna 2026 představovalo 2,3 % HDP. Babišův kabinet v upraveném rozpočtu na tyto výdaje vyčlenil 184,7 mld. Kč, což odpovídá 2,15 % HDP.
Lidovecký poslanec Marek Výborný mluví o sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o to, kdo by měl Českou republiku reprezentovat na summitu NATO v turecké Ankaře. Zastává názor, že Pavel je pro tento úkol nejvhodnější i kvůli tomu, že v Alianci působil jako předseda Vojenského výboru. Dodává ale, že na jednání by měl jet i premiér jako někdo, kdo by hájil kroky současné vlády, jako je dle něj snížení či stagnace výdajů na obranu.
Rozpočet na rok 2026
Vláda Petra Fialy v září 2025 schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026. Obranné výdaje v něm podle Ministerstva financí představovaly 2,35 % HDP, což odpovídalo 206,5 mld. Kč. Identický návrh pak vláda v listopadu 2025 předložila i nové Poslanecké sněmovně. Podle nejnovější makroekonomické predikce ke dni námi ověřované debaty z ledna 2026 by tato částka odpovídala 2,4 % HDP (.pdf, str. 3).
Současná vláda Andreje Babiše přepracovaný návrh rozpočtu na rok 2026 schválila v lednu 2026 a Poslanecká sněmovna jej poté přijala v březnu. Jak uvádí tisková zpráva Ministerstva financí, výdaje na obranu oproti návrhu Fialova kabinetu se v novém rozpočtu snížily o 21 mld. Kč v kapitole Ministerstva obrany a o 0,8 mld. Kč v ostatních kapitolách. V zákoně o státním rozpočtu na rok 2026 tak průřezový ukazatel „Výdaje na obranu státu“ činí celkem 184,7 mld. Kč, což podle zmíněné predikce odpovídá 2,15 % HDP (.pdf, str. 3). Jde tedy celkově o snížení o 0,25 procentního bodu oproti návrhu předchozí vlády.
Samotná rozpočtová kapitola Ministerstva obrany počítá s částkou 154,8 mld. Kč. Jak je vidět na následující tabulce, tato částka je nominálně srovnatelná s rokem 2025, kdy na tento resort dle schváleného rozpočtu šlo 154,4 mld. Kč (.pdf, str. 8 z 358). Druhý nejvyšší podíl má mít podle návrhu vlády Andreje Babiše Ministerstvo dopravy, na které je v souvislosti s obranou státu vyčleněno 19,6 mld. Kč. V roce 2025 přitom tato kapitola tvořila jen 136,4 mil. Kč z celkových výdajů na obranu (.pdf, str. 30 z 358).
S podobně vysokou částkou v kapitole Ministerstva dopravy však pro rok 2026 počítal i původní návrh Fialovy vlády (.pdf, str. 29 ze 460). Rozdíl v návrzích vlád Petra Fialy a Andreje Babiše tak spočívá zejména v kapitole Ministerstva obrany. Oproti původně navrhovaným 175,8 mld. Kč (.pdf, str. 15 ze 460) totiž Babišův kabinet na tento resort alokoval pouze 154,8 mld. Kč.
Podle zmíněné makroekonomické predikce Ministerstva financí bylo HDP v roce 2025 8 524 mld. Kč (.pdf, str. 3). Původně schválené obranné výdaje pro rok 2025 tak představovaly 1,88 % HDP, zatímco zvýšené výdaje na 171 mld. Kč odpovídají 2 % HDP.
Závazky k výdajům na obranu
Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada států investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
Vláda Petra Fialy v březnu 2025 rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu minimálně o 0,2 % HDP ročně až do roku 2030, kdy by dle vládního usnesení měly dosáhnout 3 % HDP (.pdf). Členské státy NATO se na pozdějším summitu v Haagu zavázaly do roku 2035 vydávat na obranu 5 % HDP. Výdaje jsou rozděleny do dvou částí. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a zbývající 1,5 % HDP na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.
O konečné uznatelnosti výdajů na obranu nerozhodují členské státy, ale samotná Severoatlantická aliance, která jednotlivé položky posuzuje podle své metodiky. Výsledné uznané částky (.pdf, str. 64) NATO každoročně zveřejňuje ve své výroční zprávě, a to včetně podílu vydané částky na HDP dané země (.pdf, str. 66).
Jak jsme výrok ověřili?
Vláda Petra Fialy vydala v roce 2025 na obranu státu celkem 171,1 mld. Kč, tedy 2 % HDP. Pro rok 2026 ve svém návrhu státního rozpočtu počítala s navýšením výdajů na 206,5 mld. Kč, což by dle makroekonomické predikce odpovídalo 2,4 % HDP. Babišova vláda ale rozpočet přepracovala a obranné výdaje snížila na 184,7 mld. Kč, což představuje 2,15 % HDP, tj. o 0,25 p. b. méně, než kolik plánovala Fialova vláda. Výrok Marka Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.
