Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro resortní časopis rekapitulovala své působení. Jedním z klíčových témat bylo i přidělení minimálně 2 % HDP na obranu, což poslední dobou rezonuje i ve veřejném prostoru. Na faktické výroky ohledně rozpočtu ministerstva jsme se zaměřili v následující analýze.
Jana Černochová (ODS): „Téměř po dvaceti letech se nám v roce 2024 podařilo dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent (HDP, pozn. Demagog.cz). Schválený rozpočet Ministerstva obrany (na rok 2024, pozn. Demagog.cz) konkrétně činil 151,2 miliardy.“
PRAVDA
Česko na obranu v roce 2024 poprvé po takřka dvaceti letech alokovalo přes 2 % HDP, pokud se do obranných výdajů započítají kromě výdajů Ministerstva obrany i prostředky vynaložené jinými úřady. Schválený rozpočet MO na rok 2024 opravdu dosáhl 151,2 mld. Kč.
Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na dotaz, zda se jí daří naplňovat slib zvýšení výdajů na obranu na úroveň dvou procent HDP. K tomu se zavázala v Desateru pro obranu, které zveřejnila po svém nástupu do funkce. Ministryně odpovídá, že se jí slib splnit podařilo, přičemž výdaje tuto hranici podle ní překročily po skoro dvaceti letech.
Výdaje na obranu
V září 2023 Fialův kabinet schválil návrh rozpočtu na rok 2024, ve kterém pro Ministerstvo obrany vyčlenil výdaje ve výši 151,2 miliard korun (.pdf). V součtu s výdaji na obranu v jiných kapitolách rozpočtu (např. Správy státních hmotných rezerv, Ministerstva zahraničních věcí nebo Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost) se jedná o 159,8 mld. Kč. Tato celková částka sice dosahuje hranice 2 % HDP, avšak kvůli výdajům určeným na ostatní instituce než je Ministerstvo obrany není jisté, že splnění závazku potvrdí NATO. Česko tak bude muset Severoatlantické alianci prokázat, že tyto výdaje souvisejí s obranou státu.
Podle pokladního plnění státního rozpočtu pro rok 2024 vynaložila Česká republika na obranu ještě více peněz (.pdf, str. 6). Vyčerpat se podařilo 166,8 miliard, z nichž 159 miliard šlo přímo Ministerstvu obrany. To uvádí, že podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z listopadu 2024 jde o 2,09 % HDP, z čehož 1,99 % čerpal přímo samotný resort (.pdf, str. 3).
Podle opozice bylo toto navýšení oproti rozpočtu nepřehledné a netransparentní. Dle premiéra Petra Fialy se jednalo o pojistku, aby NATO splnění závazku uznalo. Severoatlantická aliance vyhodnotí, jestli výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu a jestli Česko hranici 2 % HDP splnilo až ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Výdaje na obranu v minulosti
Závazek dávat 2 % HDP na obranu ministři obrany členských zemí NATO ústně odsouhlasili v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada zemí investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.
Jak lze vidět na následujícím grafu, Česku se od vstupu do NATO podařilo dvouprocentní hranici překročit v letech 1999 až 2003. Podle Ministerstva obrany jí dosáhlo také v roce 2005 (.xlsx). Od té doby už byly výdaje na obranu nižší a přes dvouprocentní hranici se dostaly opět až v roce 2024, kdy ČR podle předběžného údaje NATO na obranu vynaložila 2,1 % HDP (.pdf, str. 9). Podle dat Ministerstva obrany šlo o 1,99 %, jedná se ovšem pouze o náklady na samotný resort. Pokud bychom vzali v úvahu výdaje i na ostatní instituce, jedná se o výše zmíněných 2,09 %.
Data Ministerstva obrany a Severoatlantické aliance se v některých letech mírně liší. Rozdíl je zjevně způsobený odlišnými definicemi výdajů na obranu (.pdf, str. 1) a také tím, že české ministerstvo při výpočtu používá nominální hodnoty výdajů (.xlsx), zatímco Aliance (.pdf) vychází z reálné výše výdajů (přepočtených na stálé ceny roku 2015).
Závěr
Vláda ve schváleném rozpočtu na rok 2024 na Ministerstvo obrany vyhradila 151,2 mld. Kč. Podle pokladního plnění se tato částka ještě zvýšila na 159 mld. Kč, přičemž při započítání výdajů na další instituce šlo o 166,8 mld. Kč. Na základě makroekonomické predikce Ministerstva financí to představuje 2,09 % HDP. Česko tak opravdu překonalo dvouprocentní hranici a téměř po dvaceti letech splnilo alianční závazek. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. NATO ovšem bude ještě posuzovat, jestli všechny vyčíslené výdaje souvisí s obranou státu.
Jana Černochová (ODS): „V roce 2024 byly (investice Ministerstva obrany, pozn. Demagog.cz) oproti roku 2015 co do objemu patnáctinásobné.“
PRAVDA
Nominální výše schválených investic Ministerstva obrany na r. 2024 je oproti r. 2015 16× vyšší a tzv. programové financování investičních projektů je skutečně 15násobné. Při zohlednění inflace se investice zvýšily 10×.
Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na otázku, jak se resortu daří investovat. Podle ní byly investice ministerstva v minulém roce v porovnání s rokem 2015 patnáctinásobné a uvádí, že i díky tomu se daří splácet dluh vůči armádě. Na výroku ilustruje, že během jejího působení došlo k posílení obranyschopnosti Česka.
Investice resortu obrany
V roce 2015 počítal schválený rozpočet Ministerstva obrany s kapitálovými výdaji, tedy investicemi (.docx, str. 25), ve výši 3,9 mld. Kč (.pdf, str. 231 z 752). Podle státního závěrečného účtu za rok 2015 byly tyto výdaje nakonec vyšší a ve skutečnosti dosáhly 4,3 mld. Kč (.pdf, str. 7). Pro rok 2024 schválený státní rozpočet vyčleňuje na kapitálové výdaje Ministerstva obrany celkem 69,9 mld. Kč (.pdf, str. 251 z 358). To je přibližně 16krát větší suma než skutečné kapitálové výdaje z roku 2015.
Resort obrany v některých svých vyjádřeních a dokumentech pojmem „investice“ označuje také částku, která je určena na „programové financování“ (.pdf, str. 11, .pdf, str. 10). To slouží k „financování investičních projektů“ (.docx, str. 26) a z velké většiny ho tvoří také právě kapitálové výdaje (.pdf, str. 10, 22). Menší část programového financování představují i související běžné výdaje (.pdf, str. 5). V roce 2015 (kdy resort vedlo hnutí ANO) Ministerstvo obrany na toto programové financování vyčlenilo a poté i skutečně vynaložilo 4,8 mld. Kč (.pdf, .pdf, vše str. 13). V říjnu 2024 proto ministerstvo napsalo, že tehdy „investice“ dosáhly 4,8 mld. Kč.
V listopadu 2023 ministerstvo uvedlo, že z jeho rozpočtu bude v roce 2024 na „investice“ na obranu vyčleněno 72,5 mld. Kč (.pdf, str. 4). Stejnou výši programového financování pro rok 2024 zmiňují i pozdější dokumenty (.pdf, str. 22), které resort zveřejnil po konečném schválení rozpočtu Poslaneckou sněmovnou. Uvedená výše „investic“ pro rok 2024 je ve srovnání s částkou z roku 2015 opravdu patnáctinásobná.
Reálné výdaje
Hodnotu státem investovaných peněz však snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny projektů, včetně armádních zakázek. Pokud při srovnání zohledníme míru inflace a výši investic přepočteme na reálné hodnoty, investice Ministerstva obrany v roce 2024 nejsou patnáctinásobné, ale přibližně 11krát vyšší.
Pokud na reálné hodnoty přepočteme výdaje na programové financování, jejich výše za rok 2015 odpovídala 7,27 mld. Kč. Schválená částka těchto „investic“, jak tyto výdaje označuje ministerstvo, tedy byla v roce 2024 oproti roku 2015 „jen“ 10násobná.
Závěr
Nominální hodnota schválených kapitálových výdajů – tedy investic – Ministerstva obrany pro rok 2024 byla v porovnání s rokem 2015 16krát vyšší. Schválené výdaje na programové financování investičních projektů, o čemž resort obrany také často mluví jako o „investicích“, byly v roce 2024 oproti porovnávanému roku 15násobné. Výrok Jany Černochové tak hodnotíme jako pravdivý.
Jana Černochová (ODS): „Na letošní rok 2025 jsme prosadili, že na obranu státu půjde 160,8 miliardy korun. Ze 154,4 miliardy korun, které jsou určeny pro Ministerstvo obrany, jde na investice, především do armády, přes 66 miliard korun.“
PRAVDA
Rozpočet Ministerstva obrany na rok 2025 skutečně činí 154,4 mld. Kč včetně 66 mld. na investice. U dalších 6,4 mld. určených pro ostatní instituce zatím není jasné, zda je NATO uzná za výdaje související s obranou.
Ministryně obrany Jana Černochová odpovídá na dotaz ohledně toho, jestli se resortu daří investovat. Popisuje schválený státní rozpočet na rok 2025 a naznačuje, že i díky němu se vůči armádě po dlouhé době začíná splácet dluh.
Výdaje na obranu pro rok 2025
Návrh rozpočtu na rok 2025 schválila vláda v září 2024 a Sněmovna ho přijala v prosinci, kdy jej také podepsal prezident. Původní návrh počítal s celkovými výdaji Ministerstva obrany ve výši přibližně 154,3 miliardy korun (.pdf, str. 149 z 358). Na obranu státu byly také vyčleněny další výdaje v rámci jiných úřadů, kdy se celkově jednalo asi o 6,6 mld. korun (str. 149 z 358).
Schválený rozpočet nakonec mírně zvýšil výdaje na resort obrany a na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, výdaje na další instituce zůstaly stejné (.pdf, str. 9, 14, 18, 24, 30, 31, 38, 57, 60, 65 z 358). Jak je vidět na následující tabulce, na obranu státu v roce 2025 podle rozpočtu půjde dohromady necelých 160,8 mld. korun, z čehož je 154,4 mld. alokováno na Ministerstvo obrany. To plánuje investovat přes 42 % ze svého rozpočtu, což podle resortu představuje přibližně 66 miliard korun (.pdf, str. 4).
Zatím nicméně není jednoznačně jisté, jestli Severoatlantická aliance všechny výdaje na další resorty uzná jako výdaje na obranu. Už v rozpočtu na rok 2024 sice Ministerstvo obrany postupovalo stejně, NATO ale teprve ve druhém čtvrtletí letošního roku bude vyhodnocovat, jestli výdaje na ostatní instituce souvisejí s obranou státu.
Závěr
Schválený návrh státního rozpočtu vyčlenil 154,4 mld. korun pro Ministerstvo obrany. Součástí rozpočtu jsou také výdaje na obranu státu v rámci dalších úřadů, které činí přibližně 6,4 mld. korun. Dohromady jde tedy o 160,8 mld., přičemž ministerstvo ze své alokované částky plánuje využít 66 mld. korun na investice. Výrok Jany Černochové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
