Navzdory vysoké míře nedůvěry v politiku a politický systém se říjnových voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zúčastnilo bezmála 69 % oprávněných voličů. Výsledky reprezentativního šetření Středoevropské observatoře digitálních médií (CEDMO) přitom ukazují, že 91 % dotázaných nevěří, že politici plní své sliby, více než 80 % je považuje za vypočítavé a sledující vlastní zájmy a 72 % za velmi zkorumpované. Tato skepse může být jedním z faktorů, které zvyšují zranitelnost společnosti vůči dezinformacím a vlivovým operacím. Zároveň se nabízí otázka, zda právě tyto jevy nepřispívají k jejímu dalšímu prohlubování.
„Předvolební období i volby samotné nabídly příležitost k reflexi důvěry veřejnosti v politický systém. Výsledky reprezentativního šetření, které jsme realizovali těsně před parlamentními volbami ukazují, že důvěra veřejnosti v politiky je výrazně oslabena,“ uvádí Ivan Ruta Cuker, datový analytik a sociolog z CEDMO a pokračuje: „Devět z deseti Čechů nevěří, že politici plní své sliby, více než 80 % je přesvědčeno, že sledují především vlastní zájmy a 72 % je považuje za velmi zkorumpované. Taková míra skepse je varovným signálem pro demokratické instituce i politiky samé.“
Nejnižší míru souhlasu zaznamenal výrok „Politici ve většině případů dělají to, co je správné“ – souhlasilo s ním jen 17 % dotázaných, zatímco 73 % vyjádřilo nesouhlas. Podobně skeptický postoj se projevil i u výroku „Obecně řečeno, tato země je řízena ve prospěch všech“, s nímž souhlasí pouze 20 % respondentů, zatímco 70 % s ním nesouhlasí.
Nedůvěra v politický systém, politické strany či konkrétní politiky často souvisí s úrovní ekonomické prosperity obyvatelstva. To se následně propisuje do volebního rozhodování. „Lidé s akutními finančními problémy mají tendenci podpořit ve volbách spíše opoziční strany. Podle údajů CEDMO Trends má necelá pětina (18 %) českých domácností problém zvládat svou finanční situaci. Další přibližně třetina (35 %) sice s penězi vyjde, ale žije s velmi nízkými příjmy pod úrovní mediánu. Tito lidé tak často volí spíš podle své peněženky než podle vlastního světonázoru. I kvůli tomu jsou zranitelnější vůči manipulativním tvrzením a dezinformacím,“ dodává Ivan Ruta Cuker.
Vysoká míra skepse vůči politickým aktérům a institucím se odráží i v ochotě části veřejnosti přikládat váhu nepravdivým či zavádějícím tvrzením. Proto v rámci reprezentativního šetřetření CEDMO Trends výzkumníci z Univerzity Karlovy dlouhodobě sledují nejen vývoj postojů veřejnosti, ale také konkrétní nepravdivé zprávy, které se v českém informačním prostoru objevují. U několika vybraných pravidelně testují, jaký mají dosah a jak jsou u veřejnosti vnímány z hlediska důvěryhodnosti. Jedna z takových zpráv, jejíž stěžejní sdělení se v digitálním prostředí objevovalo v období před říjnovými parlamentními volbami v několika různých variantách, se týkala nově zavedeného institutu korespondenční volby.
Korespondenční volba: miliony versus jednotky tisíc voličů
Mezi nepravdivými narativy, které CEDMO testovalo v zářijové vlně šetření, byl zahrnut i ten, podle něhož by institut korespondenční volby umožnil při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat více než milionu krajanů žijících ve Spojených státech a dalšímu milionu po celém světě. Dotazování přitom proběhlo až po zveřejnění oficiálních údajů ministerstva zahraničí, podle nichž o potřebné dokumenty pro korespondenční volbu požádalo pouze 10 905 voličů. Tato oficiální informace o skutečném počtu voličů se objevila i v několika českých mainstreamových médiích. Přesto byl zmíněný nepravdivý narativ považován ještě i poté za důvěryhodný téměř polovinou české populace (46 %). CEDMO se narativům spojeným s korespondenční volbou věnovalo podrobněji i v samostatné zprávě vydané ještě před volbami[1]. Uvedené nepravdivé tvrzení je pouze jedním z příkladů celé řady sdělení, jejichž cílem je zpochybnit legitimitu voleb – často skrze sugestivní představu, že hlasování bude zmanipulováno vládní mocí, zahraničními aktéry nebo jinými vlivnými skupinami.
Fenomén ukradených voleb
Obdobným tvrzením, které se vyskytlo v českém digitálním informačním prostoru před volbami bylo například, že prezident Petr Pavel zvažuje zrušit nadcházejí říjnové volby do Poslanecké sněmovny a nechat dál vládnout premiéra Petra Fialu nebo že Bezpečnostní informační služba ve spolupráci s Ústavním soudem plánují zneplatnit říjnové sněmovní volby kvůli údajnému vměšování cizích mocností, především Ruska. Druhá uvedená zpráva se v informačním prostoru objevila ještě předtím než Deník N v neděli 28. září publikoval zjištění související s odhalením stovek účtů na TikToku, které se snaží ovlivnit volby, a poté se její šíření v různých obměnách dále zesílilo. Odhalení falešných účtů na TikToku bylo v alternativních médiích prezentováno jako údajná očekávaná záminka ke zrušení voleb, vztahováno k rumunskému scénáři, zavádění cenzury ze strany evropských institucí a umlčování opozice současné vlády (I, II, III, IV, V, VI).
Narativ o „ukradených volbách“ se v evropském prostoru opakovaně objevuje od prezidentských voleb v USA v roce 2020, kdy se stal virálním v souvislosti s rozsáhlou vlnou dezinformací. Od té doby byl zaznamenán v řadě dalších zemí – výrazně například při prezidentských volbách v Brazílii v roce 2022, v Rumunsku v roce 2025 (I, II), ale také v Moldavsku (I, II), Francii (I, II), Německu (I, II), Polsku (I, II, III, IV, V), na Slovensku či během voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 (I, II). Tento typ dezinformací se obvykle šíří nejintenzivněji po skončení hlasování, přičemž klíčovým faktorem bývá výsledek voleb – pokud zvítězí kandidát nebo strana, která byla hlavním šiřitelem dezinformací, narativ o zmanipulovaných volbách se objevuje jen okrajově.
Tommaso Canetta, koordinátor fact-checkingových aktivit Evropské observatoře digitálních médií (EDMO), zástupce ředitele italských projektů Pagella Politica a Facta News a člen řídících struktur EFCSN, k tomuto fenoménu uvádí: „Dezinformace o zmanipulovaných volbách se v Evropě od roku 2020 staly rozšířeným fenoménem. Jejich intenzita se liší podle mnoha faktorů – například podle toho, zda poražená strana aktivně šíří dezinformace a věří konspiračním teoriím, zda mají zahraniční aktéři zájem na destabilizaci výsledků, nebo jaká je mediální gramotnost a důvěra v instituce v dané zemi. Tento narativ může být velmi nebezpečný – v minulosti vedl v některých zemích mimo Evropu k pokusům o převrat či násilí v ulicích. I když k tomu nedojde, může mít dlouhodobé dopady: prohlubuje polarizaci společnosti a oslabuje důvěru v demokracii a její instituce.“
Dezinformační narativy zaznamenané fact-checkery před volbami
Mezi další dezinformační narativy, které se objevily v souvislosti s říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, patří téma tzv. skrytých koalic a šíření deepfake podvodů zneužívajících tváře politiků. Otázka skrytých koalic se stala jedním z ústředních bodů předvolební kampaně, zejména po rozhodnutích krajských soudů týkajících se hnutí Stačilo! a SPD. V období mezi těmito rozhodnutími a následným nálezem Ústavního soudu, který potvrdil, že obě hnutí mohou kandidovat samostatně, se ve veřejném prostoru objevila řada zavádějících tvrzení. Demagog.cz například upozornil na příspěvek europoslankyně Kateřiny Konečné, která rozhodnutí krajských soudů interpretovala jako potvrzení, že Stačilo! není nepřiznanou koalicí – přestože soudy označily dlouhodobou praxi skrytých koalic za obcházení zákona.
Druhým výrazným narativem byly podvodné investiční reklamy využívající deepfake videa s tvářemi českých politiků. Před volbami se na sociálních sítích objevily falešné záznamy s ministrem vnitra Vítem Rakušanem, místopředsedkyní hnutí ANO Alenou Schillerovou či předsedou SPD Tomiem Okamurou. Cílem těchto videí bylo nalákat uživatele na neexistující investiční platformy a získat od nich citlivé údaje nebo peníze. Podvodníci v kampani častěji využívali právě politiky, a to napříč politickým spektrem. Kromě zmíněných osobností se už dříve v těchto videích objevili také premiér Petr Fiala, prezident Petr Pavel, ministr financí Zbyněk Stanjura či předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Kromě série podvodných deepfake videí zneužívajících podobu českých politiků, zaznamenal Demagog.cz také příspěvek výslovně vyzývající k zabití člena vlády.
Třetím výrazným narativem byly manipulace zaměřené na Ukrajince žijící v Česku. Ve veřejném prostoru se objevovala tvrzení o jejich údajných výhodách oproti českým občanům či zvýšené kriminalitě. Lídr SPD Tomio Okamura například na Facebooku tvrdil, že ministr vnitra Vít Rakušan urazil Čechy výrokem, že se Ukrajinci chovají lépe. Ve skutečnosti však Rakušan hovořil pouze o kriminalitě, přičemž podle dat Policie ČR Ukrajinci v přepočtu na počet obyvatel páchají méně trestných činů. Okamura tento kontext opomněl a ve sponzorovaném videu výrok prezentoval jako obecné hodnocení chování Čechů a Ukrajinců. Další kandidát SPD Jiří Fořt pak ve videu s více než 650 tisíci zhlédnutími šířil nepravdivé informace o školní docházce ukrajinských dětí a údajných finančních odměnách pro jejich rodiny.
Čtvrtým narativem byly dezinformace o údajných výrocích prezidenta Petra Pavla. Na sociálních sítích se šířil příspěvek, podle kterého měl prezident během setkání v Pardubicích prohlásit, že starší lidé by již neměli mít volební právo, že chce udělit občanství všem ukrajinským uprchlíkům a zakázat některé politické strany. Záznam debaty však nic takového neobsahuje a neexistuje žádný důkaz, že by prezident podobné návrhy kdy vznesl. Jeho mluvčí tato tvrzení označil za záměrně šířené nepravdy a připomněl, že prezident nemá pravomoc omezovat volební právo.
*V uvedené zprávě jsou publikována data z vlny měření, která proběhla v červenci a srpnu. Dotazování v rámci aktuálně publikované vlny longitudinálního šetření CEDMO Trends proběhlo v září 2025.
Tematická zpráva je dostupná v následujících verzích:
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v češtině
- CEDMO Special Brief (data Česko, Slovensko) – v angličtině
CEDMO bude i nadále sledovat vývoj veřejného mínění a informačního prostředí v souvislosti s parlamentními volbami. Další zjištění budou dostupná na webu observatoře: cedmohub.eu
*CEDMO Trends nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou misinformace či dezinformace. Ty nejen oslabují důvěru veřejnosti v instituce nezbytné pro fungování pluralitní demokracie, ale také mohou zesilovat jednotlivé infodemie. Pro CEDMO (Středoevropskou observatoř digitálních médií/Central European Digital Media Observatory) jej v České republice realizuje výzkumná agentura Median na reprezentativním vzorku 2 700 — 3 000 respondentů starších 16 let.
*Výzkum CEDMO TRENDS je v České republice financován z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000 Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR.
*Vznik publikace CEDMO Special Brief „Dezinformační naratiy v kontextu voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v říjnu 2025“ byl finančně podpořen z Národního plánu obnovy, programu Nástroje pro oživení a odolnost EU v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR.
