Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) vystoupil v pořadu Za pět minut dvanáct na TV Nova, kde hovořil mj. o zadlužení České republiky, zálohách pro živnostníky nebo Centru onkologické prevence v Brně. Zavádějící výroky o těchto tématech ověřuje tato analýza.
Andrej Babiš (ANO): „Měli jsme zadlužení 29 %.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Poměr vládního dluhu k HDP za vlády Andreje Babiše skutečně v roce 2019 klesl na 29,6 %. Premiér však opomíjí výrazný nárůst zadlužení během pandemie covidu-19, která zasáhla období jeho vládnutí. Na konci Babišovy vlády v roce 2021 tak vládní dluh vzrostl až na 40,7 % HDP.
Předseda vlády Andrej Babiš reaguje na otázky ohledně zákona o rozpočtové odpovědnosti a možného rozvolňování rozpočtových pravidel. Odmítá kritiku ekonomů i Národní rozpočtové rady a obhajuje hospodaření své vlády tvrzením, že Česká republika pod jeho vedením patřila mezi méně zadlužené státy Evropské unie. Jako argument uvádí, že během jeho vlády byla ČR málo zadlužená, a tvrdí, že zadlužení činilo 29 % HDP.
Vládní a státní dluh
Z výroku Andreje Babiše není jasné, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu.
Co se týče státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP), během Babišova předchozího kabinetu představoval 29,6 % v prvním roce jeho působení. V roce 2019 se snížil na 27,9 % a následně výrazně vzrostl, a to tak, že na konci Babišovy vlády představoval 39,1 % HDP. K nárůstu došlo v souvislosti s epidemií covidu-19 i na základě navýšení výdajů státního rozpočtu.
Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Výši tohoto dluhu v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 15) a také Eurostat. Jak ukazuje následující graf, také vládní dluh činil přibližně 29 %, a to v roce 2019. Stejně jako v případě státního dluhu nicméně došlo k pozdějšímu vzrůstu, a to konkrétně na 40,7 %.
Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.
V čem je výrok zavádějící?
Premiér Andrej Babiš v kontextu výroku tvrdí, že během vlády jeho předchozího kabinetu bylo Česko málo zadlužené. Státní dluh byl ve výši cca 29 % HDP či nižší, nicméně pouze ve dvou letech jeho vládnutí. Vládní dluh neboli dluh sektoru vládních institucí činil zmiňovaných 29 % HDP jen jednou, a to v roce 2019. V posledních dvou letech Babišovy vlády oba dluhy výrazně vzrostly, což už současný český premiér nezmiňuje. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.
Andrej Babiš (ANO): „My jsme splnili to, že jsme řekli, že nedovolíme navyšovat ty zálohy pro OSVČ.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Vláda v programovém prohlášení slíbila zrušit navýšení odvodů pro živnostníky, které nastalo v lednu 2026. Vláda návrh předložila Sněmovně, která jej ovšem k datu diskuse pouze projednávala ve výborech. Živnostníci tak nadále platí zvýšené zálohy.
Premiér Andrej Babiš reaguje na otázku, zda se bude Česká republika více zadlužovat. Babiš zdůrazňuje, že jeho vláda nemá ambici konsolidovat veřejné finance, a chce především investovat. Vyjmenovává některé kroky, které jeho kabinet již od svého jmenování stihl splnit. Podle jeho slov současná vláda slibovala zastavit zvýšení odvodů pro osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ) a již podnikla kroky pro to, aby k jejich růstu nedošlo.
Zvýšení odvodů OSVČ
Zvýšení odvodů pro OSVČ v letošním roce vyplývá z konsolidačního balíčku, který během roku 2023 prosadil tehdy vládnoucí Fialův kabinet. Ten zavedl opatření, na základě kterého se minimální vyměřovací základ pojistného každoročně zvedl o pět procentních bodů (.pdf, str. 52, 240 z 1312). V roce 2026 tak představuje 40 % průměrné mzdy, čímž se nárůst zastaví. Podle Fialovy vlády mělo zvýšení za cíl přiblížit základ na úroveň minimální mzdy (.pdf, str. 240 z 1312).
Od ledna 2026 OSVČ v hlavní činnosti měsíčně platí minimálně 5 720 korun za sociální pojištění a 3 306 korun za zdravotní pojištění, celkem tedy 9 026 korun. Vzrostly také platby v rámci paušální daně, a to ve všech třech pásmech, které se určují podle výše výdělku.
Zastavení růstu sociálních odvodů
Hnutí ANO už ve svém programu do loňských sněmovních voleb slibovalo, že „zastaví další zvyšování odvodů pro živnostníky, které Fialova vláda naplánovala pro rok 2026“ (.pdf, str. 4). Tento slib zopakovala po volbách Alena Schillerová, která řekla, že hnutí zastaví zvyšování pro sociální pojistné. Na tomto plánu se následně ANO shodlo i se svými (tehdy ještě budoucími) koaličními partnery SPD a Motoristy. Koalice na konci října poslala návrh programového prohlášení na Hrad, ve kterém se zavázala, že základ pro sociální pojistné zůstane na 35 % průměrné mzdy (.pdf, str. 5). Stejná formulace se nachází také v prohlášení, které Babišova vláda schválila na začátku ledna 2026 (.pdf, str. 3–4).
Skupina poslanců zastoupená Alenou Schillerovu na začátku listopadu 2025 Poslanecké sněmovně předložila návrh novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení, jehož cílem je zastavit růst sociálních odvodů živnostníků. Minimální vyměřovací základ má podle návrhu představovat 35 % průměrné mzdy (.pdf, str. 7 z 12). OSVČ tak na sociálním pojištění zaplatí 5 005 korun (tedy o cca 700 korun méně), zatímco zdravotní pojištění zůstane ve stejné výši.
Návrh ke dni námi ověřovaného výroku prošel pouze prvním čtením, a nebyl tedy definitivně schválen. Součástí návrhu sice je opatření, které živnostníkům umožní vrácení rozdílu mezi navrhovanými odvody a vyššími odvody (.pdf, str. 3, 7 z 12), živnostníci ale musí stále hradit vyšší odvody, které vycházejí z konsolidačního balíčku Fialovy vlády.
Jak jsme výrok ověřili?
Odvody pro živnostníky se od začátku roku 2026 zvýšily na základě konsolidačního balíčku předchozí Fialovy vlády. Hnutí ANO před sněmovními volbami i po nich uvádělo, že sníží odvody. K tomuto kroku se vládní koalice zavázala i v programovém prohlášení, které už v říjnu 2025 poslala na Hrad. V listopadu pak skupina poslanců z vládních stran předložila návrh novely, na základě kterého se má minimální vyměřovací základ pro OSVČ vrátit na 35 % průměrné mzdy. Živnostníci by tak hradili nižší odvody, ke dni námi ověřovaného výroku ale návrh prošel pouze prvním čtením v dolní komoře, a nebyl tedy schválen. Výše odvodů se tak nezměnila. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako zavádějící.
Andrej Babiš (ANO): „Nová prevence v Brně, to je naše dílo.“
ZAVÁDĚJÍCÍ
Investice do Centra onkologické prevence byla zařazena do Národního plánu obnovy v roce 2021, tedy za působení Babišovy vlády. Projekt však následně získal i spolufinancování ze státního rozpočtu, o kterém rozhodla až vláda Petra Fialy.
Premiér Andrej Babiš odpovídá na otázku, zda se za jeho vlády nezvýší celkové daňové zatížení. Babiš odpovídá, že lidé podle něj dostanou více peněz. Jako příklad úspěchů své předchozí vlády zmiňuje projekty v oblasti zdravotnictví. Za dílo své vlády označuje nové onkologické preventivní centrum v Brně, a dodává, že pro tento projekt osobně v Bruselu vyjednal finanční prostředky.
Centrum onkologické prevence v Brně
Andrej Babiš odkazuje na výstavbu Centra onkologické prevence a Centra inovativní a podpůrné péče v areálu Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v Brně. Projekt byl součástí investičních plánů v rámci tzv. Národního plánu obnovy, který vláda pod vedením Andreje Babiše schválila 17. května 2021. V roce 2021 Babiš onkologické centrum navštívil, kde mu vedení ústavu představilo plán projektu na vybudování nových pracovišť. Podle tiskové zprávy MOÚ je stavba financována z Národního plánu obnovy 826 miliony korun a 173,46 miliony korun ze státního rozpočtu.
Žádost o dotaci byla podána v roce 2022 (.pdf, str. 66), tedy již za vlády Petra Fialy. Ke schválení dotace došlo 1. září 2023 (.pdf, str. 66). V průběhu roku 2023 pak proběhlo zadávací řízení na dodavatele stavebních prací a rovněž nabylo právní moci územní rozhodnutí (str. 66). Koncem roku 2023 pak byla podepsána smlouva o výstavbě mezi centrem a stavební firmou (.pdf, str. 11). Od roku 2024 následně probíhala realizace stavby (.pdf, str. 66).
Zmíněné financování ze státního rozpočtu ve výši 173,46 milionu Kč je součástí kapitálových výdajů Ministerstva zdravotnictví v rámci plnění státního rozpočtu na rok 2024 (.pdf, str. 91), tedy rozpočtu, který schválila vláda Petra Fialy. Právě Petr Fiala se pak v lednu 2024 spolu s tehdejším ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem osobně účastnil oficiálního zahájení stavby. K otevření centra má podle plánu dojít v roce 2026.
V čem je výrok zavádějící?
Vláda Andreje Babiše schválila v květnu 2021 Národní plán obnovy, který obsahoval financování projektu na vybudování Centra onkologické prevence v Brně ve výši 826 milionů Kč. Spolufinancování projektu v rámci kapitálových výdajů Ministerstva zdravotnictví ve výši 173,46 milionu Kč ale schválila vláda Petra Fialy ve státním rozpočtu na rok 2024. Koncem roku 2023 uzavřelo centrum smlouvu se stavební firmou a ta oficiálně zahájila výstavbu v lednu 2024. Andrej Babiš si tedy připisuje zásluhy za projekt, u kterého sice jeho vláda zajistila financování z Národního plánu obnovy, spolufinancování ze státního rozpočtu však měla na starosti vláda Petra Fialy. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.
