V rozporu s virálními příspěvky na sociálních sítích nevydalo české ministerstvo školství žádné „metodické pokyny“ k tomu, jak trestat učitele podporující ruského prezidenta Vladimíra Putina v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Úřady sice již od začátku války upozorňovaly na možná omezení svobody projevu ve spojitosti s tímto konfliktem, ale podle příspěvků obsahovaly údajné pokyny ministerstva řadu nepravdivých a nepodložených tvrzení. Ministerstvo školství tvrdí, že žádný takový soubor pokynů nevydalo, přičemž nepravdivost příspěvků potvrdilo i Nejvyšší státní zastupitelství a školské odbory.
„Ministerstvo školství rozeslalo do škol metodické pokyny, jak o konfliktu na Ukrajině žáky informovat. Co udělat s učitelem podporujícím Putina? Za podporu ruské invaze hrozí až tři roky vězení, varuje nejvyšší státní zástupce Stříž. Na takového učitele je možno podat trestní oznámení. Povinností ředitele školy je jednat. Pokud ředitel nebude konat může být odvolán zřizovatelem školy,“ stojí v tomto příspěvku z 24. února 2023, který sdílelo téměř 140 uživatelů. Stejný text sdílely další stovky uživatelů v dalších příspěvcích.
Mnoho příspěvků i komentářů pod nimi přirovnávají údajný seznam k praktikám minulého režimu a tvrdí, že zavání „totalitou“.
Příspěvky obsahují hned několik tvrzení. Pojďme si je společně projít.
Hned na začátku se uvádí, že „Ministerstvo školství rozeslalo do škol metodické pokyny, jak o konfliktu na Ukrajině žáky informovat“. AFP se tedy obrátila na dotyčné ministerstvo, jehož mluvčí Aneta Lednová nám v e-mailu 23. března 2023 sdělila, že „takové pokyny MŠMZT neposílalo“.
Veškeré metodické materiály, které ministerstvo školám poslalo v souvislosti s válkou na Ukrajině, zveřejnilo na svých webových stránkách zde. Je mezi nimi i dopis Ministra školství Petra Gazdíka, ve kterém vyzývá učitele i žáky k soudržnosti a varuje před násilím, šikanou a rozlišováním národností na „hodné a zlé“. Nikde se však nezmiňuje o tom, že by učitelé či žáci podporující ruskou stranu měli být nějak postihováni.
To AFP potvrdila také místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Markéta Seidlová, která nám v e-mailu z 31. března sdělila, že pokud je jí známo, „nic, co by bylo v rozporu s publikovaným, školy oficiálně z MŠMT neobdržely“.
Omezení svobody projevu
Zavádějící text pokračuje otázkou „Co udělat s učitelem podporujícím Putina?“. Odpovědí je, že „na takového učitele je možno podat trestní oznámení“. Cituje nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který měl prohlásit, že „za podporu ruské invaze hrozí až tři roky vězení“.
Je pravda, že Stříž zveřejnil loni krátce po invazi Ruska na Ukrajinu tiskovou zprávu, v níž občany informoval, že „aktuální situace spojená s útokem Ruské federace na Ukrajinu může mít dopady i do oblasti jejich svobody projevu“. Konkrétně varoval, že „pokud by někdo veřejně (včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí) vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu“, mohl by za jistých podmínek „čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku“. Ten může být potrestán až třemi lety odnětí svobody.
Mluvčí NSZ Petr Malý nám však v e-mailu 24. března 2023 sdělil, že Stříž „nedával žádné stanovisko týkající se učitelů ani žádné jiné profese. Tím by příliš zasahoval do rozhodovacích pravomocí jednotlivých státních zástupců a soudců.“
Policie ČR od února 2022 obvinila z podpory ruské invaze na Ukrajinu 54 lidí a dalších 88 případů je ve fázi vyšetřování, jak o tom koncem ledna informoval Český rozhlas.
Jeden z takových případů je učitelka základní školy z Prahy 6, která čelí obvinění za to, že při výuce popírala válku na Ukrajině. Učitelka dostala výpověď poté, co ji loni krátce po začátku války její žáci natočili jak tvrdí, že se v Kyjevě nic neděje a že veřejnoprávní média jsou zaujatá. Policie ji tento měsíc navrhla obžalovat za „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“.
Nedávno byli odsouzeni také známí dezinformátoři Patrik Tušl a Tomáš Čermák. Ti čelili řadě obvinění včetně nenávistných výroků na adresu Ukrajinců a vyhrožování násilím. Tušl byl odsouzen na 15 měsíců vězení, zatímco Čermák dostal dokonce 5,5 roku.
Může dojít k uzavření škol a vyloučení žáků?
V nepravdivých příspěvcích na Facebooku dále stojí, že údajné metodické materiály ministerstva doporučují v případě, kdy se vzdělávací zařízení pro-ruského kantora nezbaví, „přistoupit k výmazu školy z rejstříku škol“.
To ale podle mluvčí MŠMT Lednové nejde. „Školy je možné z rejstříku škol a školských zařízení vymazat pouze ze zákonných důvodů, jedním z nich je situace, kdy právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, závažným způsobem nebo opakovaně poruší právní předpisy související s poskytováním vzdělávání a školských služeb,“ uvedla s tím, že „tímto případem nemůže být nepropuštění konkrétního zaměstnance“.
Příspěvek také tvrdí, že žák, který již dokončil povinnou školní docházku, by mohl za schvalování ruské invaze čelit vyloučení ze vzdělávání.
Lednová to okomentovala slovy: „Co se týká žáků po ukončení povinné školní docházky nebo studentů, tam může ředitel školy nebo školského zařízení v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním nebo vnitřním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení. V případě zvláště závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem ředitel vyloučí žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení.“
AFP se nepodařilo nalézt žádný případ, kdy by byl student vyloučen ze vzdělávacího zařízení proto, že vyjádřil sympatie k Rusku.
Zásah OSPOD?
Příspěvky na Facebooku také tvrdí, že podle údajných „pokynů“ MŠMT má v případě dětí mladších 15 let podporujících invazi jejich škola „uvědomit orgán sociálně-právní ochrany dětí OSPOD“, jenž by měl „žáka chránit před škodlivým vlivem jeho vlastní rodiny, která jej vychovává rozporu s morálními hodnotami, jež zastává naše společnost“.
Lednová toto tvrzení označila za „nepravdu“ a v e-mailu dodala, že o odebrání dítěte z domova může rozhodnout pouze soud, a to pouze „v situacích, kdy o ně nemůže být postaráno jiným způsobem“.
Na obecný dotaz ohledně omezení možnosti učitelů vyjadřovat během výuky politické názory nás Lednová odkázala na (§ 32) školského zákona, který stanoví, že při otevírání politických témat se žáky musí učitelé „zachovávat objektivitu a umožnit diskuzi s přihlédnutím k věků žáků“.
Co se týká politických aktivit vyučujících, Lednová uvedla: „obecně lze říct, že pokud jde o strany a hnutí, která nejsou státem zakázaná, nelze zástupcům jakýchkoliv profesí zakazovat či přikazovat za koho by měli kandidovat“ a dodala, že „u učitelů je důležité, že jejich případná politická činnost nesmí přesahovat do jejich školní práce“.
„V případě, že z pohledu jiného učitele, žáka či zákonného zástupce dochází k porušování zákona, lze kontaktovat Českou školní inspekci, která případy prošetří jako stížnost, výsledek šetření pak předá jako podklad zřizovateli školy, který přijme opatření,“ uzavřela mluvčí MŠMT.
O těchto falešných tvrzeních již psal Český rozhlas.
