Libor Vondráček, poslanec zvolený za SPD, v rozhovoru pro Radiožurnál hovořil mj. o možném zákonu o obecném referendu, na základě kterého by se mohla pořádat celostátní referenda. Téma je přitom silně spojeno s možným hlasováním o odchodu Česka z Evropské unie a NATO. Na faktické výroky o této záležitosti se soustředí nová analýza.
Libor Vondráček (Svobodní): „My jsme říkali, že chceme toto (zákon o obecném referendu, pozn. Demagog.cz) prosadit, že pro to uděláme, co bude v našich silách.“
PRAVDA
SPD, PRO, Trikolora a Svobodní kandidovali ve sněmovních volbách na jedné kandidátce. Zástupci všech čtyř stran před volbami zdůrazňovali, že je podle nich důležité přijmout zákon o obecném referendu, SPD navíc již v minulosti příslušný zákon navrhovala.
Předseda Svobodných Libor Vondráček zvolený za SPD komentuje povolební vyjednávání o vládě, kterého se jeho strana účastní. Připouští, že vznikající koalice nejspíš neprosadí referendum o setrvání Česka v EU, které Svobodní slibovali v předvolební kampani. Dle jeho slov na to SPD nemá dostatečný počet mandátů a zákon by nesehnal podporu ani v Senátu. Vondráček dodává, že za úspěch by považoval prosazení zákona o obecném referendu.
Výroky kandidátů SPD ohledně obecného referenda
V březnu 2025 podepsali šéfové Svobody a přímé demokracie (SPD), Trikolory, Svobodných a strany Právo Respekt Odbornost (PRO) memorandum o spolupráci. Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovali na společné kandidátce a vyhnuli se tvorbě koalice. Součástí volebního programu SPD bylo i prosazení zákona o obecném referendu včetně možnosti hlasování o členství v EU (.pdf, str. 2, 19).
Hnutí SPD obecné referendum prosazuje dlouhodobě. V roce 2017 připravilo návrh ústavního zákona o celostátním referendu a předložilo ho Poslanecké sněmovně (.pdf). Ta se jím zabývala od roku 2018, avšak během funkčního období Sněmovny návrh neprošel ani prvním čtením. V září 2025 pak SPD na svém webu zveřejnila článek, ve kterém deklaruje, že součástí programu hnutí je i nadále přijetí zákona o obecném referendu, což později zopakoval např. zvolený poslanec SPD Radek Koten.
Také Libor Vondráček před volbami uvedl, že Svobodní chtějí „lidem dopřát nástroj obecného referenda“. Svobodní ve svém programu navrhují hlasování o vystoupení z EU (.pdf, str. 3), ačkoliv odmítají koncept referenda, podle kterého má lidové hlasování nahrazovat rozhodnutí zvoleného zastupitelského orgánu (.pdf, str. 5). Zákon o obecném referendu podpořil i předseda strany PRO Jindřich Rajchl slovy: „Kdo není pro referendum, bojí se občanů.“ Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová zase snahu o prosazení referenda o členství v EU před volbami zmínila ve vysílání CNN Prima News (video).
Závěr
Zástupci SPD, PRO, Trikolory a Svobodných, kteří kandidovali do voleb do Poslanecké sněmovny na společné kandidátce SPD, veřejně deklarovali podporu přijetí zákona o obecném referendu. Návrh byl součástí volebního programu SPD, která tento krok navíc prosazuje dlouhodobě. V roce 2017 např. připravila návrh ústavního zákona, který by obecné referendum zavedl, návrh však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Výrok Libora Vondráčka proto hodnotíme jako pravdivý.
Libor Vondráček (Svobodní): „Takový zákon (o obecném referendu, pozn. Demagog.cz) potřebuje sehnat podporu i Senátu.“
PRAVDA
Zákon o obecném referendu by musel mít povahu ústavního zákona, protože pouze on stanoví, kdy lid vykonává státní moc přímo. K jeho přijetí by bylo proto zapotřebí souhlasu kvalifikované většiny obou komor Parlamentu, tj. tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.
Předseda Svobodných Libor Vondráček reaguje na zprávy, že nově vznikající vláda, o které vyjednávají i Svobodní, neplánuje zavést referendum o setrvání ČR v EU a NATO. Vondráček uvádí, že ačkoliv Svobodní tento krok navrhovali v předvolební kampani, nemají podle něj dostatečnou sílu v nově vznikající koalici na jeho prosazení. Dodává, že zákon o obecném referendu navíc podle něj musí projít oběma komorami Parlamentu, tedy i Senátem.
Referenda v Česku
Ústava explicitně říká, že pouze ústavní zákon může určit, kdy lid vykonává státní moc přímo. To znamená, že zákon o obecném referendu, který by umožnil hlasování o celostátních otázkách, by musel mít právní sílu ústavního zákona. Jediné celostátní referendum v historii ČR bylo referendum o přistoupení k EU, které proběhlo v roce 2003. Uskutečnilo se na základě speciálního ústavního zákona, který byl přijat o rok dříve a vztahoval se pouze na toto konkrétní referendum. Po přijetí zákona o obecném referendu volají některé politické strany, v České republice však dosud nebyl schválen.
Mezi jediné typy referend, se kterými právní řád ČR v současnosti počítá, patří pouze tzv. místní referendum a krajské referendum. Oba typy referend jsou omezeny svým rozsahem na území konkrétní obce nebo kraje. Můžou se týkat pouze otázek, které spadají do samostatné působnosti obce či kraje, nikoliv celostátních témat.
Přijetí ústavních zákonů
Běžné zákony, tedy zákony s nižší právní silou než ty ústavní, potřebují (.pdf, str. 1 ze 2) ke schválení pouze prostou většinu poslanců Poslanecké sněmovny a polovinu senátorů. Senát má také možnost se návrhem zákona vůbec nezabývat, a pokud se k návrhu do třiceti dnů nevyjádří, považuje se návrh za přijatý. Když Senát či prezident příslušný návrh zákona vrátí, Poslanecká sněmovna je může přehlasovat absolutní většinou, tedy hlasy alespoň 101 poslanců.
Ústavní zákony však mají podmínky pro přijetí přísnější – musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy třemi pětinami všech poslanců Poslanecké sněmovny a třemi pětinami přítomných senátorů v Senátu, kteří v tomto případě nemají právo se k návrhu nevyjádřit. Pokud Senát návrh ústavního zákona odmítne, Poslanecká sněmovna už ho nemůže přehlasovat.
Závěr
Podle Ústavy může pouze ústavní zákon stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Případný zákon o obecném referendu by tak musel mít povahu ústavního zákona. Podmínky pro přijetí ústavních zákonů jsou přísnější než u „obyčejných zákonů“ – musí být schváleny třemi pětinami všech poslanců Poslanecké sněmovny a třemi pětinami přítomných senátorů v Senátu, kteří tentokrát nemají právo se k návrhu nevyjádřit. Při odmítnutí návrhu Senátem už Poslanecká sněmovna nemůže toto rozhodnutí zpětně přehlasovat. Výrok Libora Vondráčka proto hodnotíme jako pravdivý.
Libor Vondráček (Svobodní): „Zákon o obecném referendu, jako ho navrhovalo hnutí ANO, respektive v rámci programového prohlášení té vlády, která tady byla předtím, tak bylo zakomponováno to, že se pokusí prosadit zákon o obecném referendu.“
PRAVDA
Obě vlády Andreje Babiše se zavázaly k zavedení celostátního referenda v programových prohlášeních. V roce 2018 kabinet ANO podpořil návrh ČSSD na obecné referendum, vlastní ústavní zákon ale nepředložil.
Libor Vondráček (Svobodní) reagoval na otázku, zda se po volbách Svobodní příliš rychle neodklonili od požadavku na referendum o vystoupení z Evropské unie. Toto tvrzení odmítl a uvedl, že cílem zůstává prosadit zákon o obecném referendu, podobně jako to podle něj dříve plánovala někdejší vláda hnutí ANO. Dle jeho slov tento závazek obsahovalo programové prohlášení minulé Babišovy vlády.
Ústavní zákon o obecném referendu
V České republice se občané mohou podílet na výkonu moci nejen prostřednictvím volených zástupců, ale i přímo. Ústava i Listina základních práv a svobod tuto možnost zmiňují, vymezují ji však pouze rámcově. Aby se mohlo konat celostátní referendum, musel by být přijat zvláštní ústavní zákon, který by stanovil jeho pravidla. Takový zákon ale dosud chybí (.pdf, str. 702), a lidé tak mohou hlasovat jen v místních či krajských referendech podle běžného zákona z roku 2004.
V historii České republiky se celostátní referendum uskutečnilo pouze jednou, v roce 2003, kdy byl otázkou vstup do EU, a to na základě jednorázového ústavního zákona. Pro schválení ústavního zákona je nutná třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů.
Zákon o referendu během vlád Andreje Babiše
Přijetí ústavního zákona o referendu přislíbily obě předchozí vlády Andreje Babiše (ANO). První Babišova vláda ho zmínila v programovém prohlášení z ledna 2018, ve kterém slíbila „doplnit ústavní systém o zákon o všeobecném referendu za přísného respektování čl. 6 Ústavy“, podle kterého mají politická rozhodnutí vycházet z vůle většiny, která je vyjádřená svobodným hlasováním.
V březnu 2018, ještě před vznikem druhé vlády, kabinet hnutí ANO podpořil (.doc, str. 1) poslanecký návrh ČSSD na zavedení celostátního referenda (.pdf), který počítal s vyloučením hlasování o členství v mezinárodních organizacích – tedy i o členství v EU a NATO (.pdf, str. 1).
Také programové prohlášení druhé Babišovy vlády z června 2018 obsahovalo závazek o předložení ústavního zákona o celostátním referendu. Vláda však vlastní návrh nepředložila a omezila se na souhlas (.pdf) se starším poslaneckým návrhem ČSSD, který do konce volebního období nestihl projít celým legislativním procesem.
Za vlád Andreje Babiše (ANO) předložily návrhy ústavního zákona o referendu také poslanci KSČM a SPD. Komunistický návrh počítal s možností hlasovat i o mezinárodních smlouvách (.pdf, str. 2 z 12), zachovával ale vyšší kvórum účasti i kontrolu Ústavního soudu (str. 3 z 12). Návrh SPD umožňoval hlasování o jakékoli otázce včetně zahraničně-politických a zaváděl nižší kvórum platnosti (.pdf, str. 1). Ani jeden z těchto návrhů vláda nepodpořila a oba návrhy se v Poslanecké sněmovně nedostaly přes první čtení.
K tématu referenda se hnutí ANO vrátilo také v roce 2023 za vlády Petra Fialy, kdy skupina poslanců předložila vlastní návrh ústavního zákona o celostátním referendu (.pdf). Ten se však nedostal ani do prvního čtení.
Závěr
Obě vlády Andreje Babiše se k zavedení referenda skutečně zavázaly ve svých programových prohlášeních. Vláda hnutí ANO žádný návrh ústavního zákona nepředložila, podpořila ale poslanecký návrh ČSSD na zavedení ústavního referenda, který ovšem vylučoval referendum o mezinárodních smlouvách. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
Libor Vondráček (Svobodní): „Otázka vystupování nebo existence referenda o členství v NATO je něco, co ani nebylo v našem volebním programu, to bylo něco, co se opakovaně probíralo v médiích.“
PRAVDA
Na rozdíl od hnutí SPD program Svobodných požadavek na vystoupení z NATO nezmiňuje a členství v organizaci naopak hodnotí pozitivně. Téma referenda o vystoupení z NATO se v médiích před volbami objevovalo opakovaně, zejména v souvislosti s možnou účastí SPD ve vládě.
Předseda strany Svobodných a poslanec Libor Vondráček zvolený za SPD reaguje na dotaz, zda hnutí SPD při vyjednávání o vládním programu příliš brzy neopustilo záměr uspořádat referendum o členství v EU a NATO. Moderátor se ptá, jestli Svobodní tento ústupek neberou jako podraz, jelikož referendum dlouhodobě prosazují. Vondráček poukazuje na nízký počet poslanců Svobodných a na nutnost dělat kompromisy. Říká, že za úspěch by tak strana považovala prosazení zákona o obecném referendu. Podotýká však, že referendum o členství v NATO v jejich programu ani nebylo.
Program Svobodných
Svobodní před sněmovními volbami schválili svůj program na republikovém výboru na začátku března 2025 s poznámkou, že se jedná o dlouhodobý program, který „přesahuje rámec jednoho volebního období“. Dokument označuje prvky přímé demokracie „za dobrý doplněk demokratických rozhodovacích postupů“. Odmítá však, aby lidové hlasování nahrazovalo rozhodnutí zvoleného zastupitelského orgánu (.pdf, str. 5).
Plán uspořádat referendum ohledně členství v NATO Svobodní ve svém programu nezmiňují. U NATO naopak oceňují princip svrchovanosti členských států a označují tento přístup za východisko pro další spolupráci evropských zemí (.pdf, str. 2). K EU se pak program staví kriticky a navrhuje, aby z ní Česko vystoupilo (.pdf, str. 3).
Program SPD
Na konci března 2025 Svobodní oznámili společnou kandidaturu s SPD, Trikolorou a PRO. Menší strany šly do voleb na kandidátce hnutí SPD. To svůj volební program představilo v září a přislíbilo v něm přijetí zákona o obecném a závazném referendu včetně možnosti hlasování o zásadních mezinárodních smlouvách, konkrétně například o členství v EU nebo NATO (.pdf, str. 2, 19). Závazek o uspořádání referenda předseda SPD Tomio Okamura zdůraznil například v předvolebním duelu (video, čas 59:07). Podobně se před volbami vyjádřil i poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Referendum o NATO v médiích
Otázku referenda o vystoupení z NATO média před volbami probírala opakovaně. Například v červenci 2025 se o referendu mluvilo v souvislosti s rozporem, který ohledně tohoto programového bodu vznikl mezi spolupracujícími Stačilo! a SOCDEM. Možnost referenda o NATO později média probírala také v návaznosti na tehdy předpokládanou účast SPD na vládě s hnutím ANO.
Závěr
Program Svobodných považuje nástroj referenda za dobrý doplněk demokratických rozhodovacích postupů, odmítá však, aby kompletně nahradilo rozhodování zvolených zastupitelů. Lidové hlasování by Svobodní vyhlásili například o členství v EU, o vystupování z NATO však nemluví a organizaci hodnotí spíše pozitivně. Referendum o NATO prosazovalo hnutí SPD, se kterým se do sněmovních voleb 2025 Svobodní spojili. V médiích se toto téma před volbami objevovalo opakovaně, například v souvislosti s navázáním spolupráce mezi Stačilo! a SOCDEM nebo možnou vládou hnutí ANO s podporou SPD. Výrok Libora Vondráčka hodnotíme jako pravdivý.
