V neděli 1. června 2025 se uskutečnilo druhé kolo prezidentských voleb v Polsku, v němž s těsným rozdílem zvítězil Karol Nawrocki (51 %) nad Rafałem Trzaskowským (49 %). Bezprostředně po uzavření volebních místností jsme mezi polskými občany zjišťovali míru obav ze snah cizích mocností a nadnárodních institucí ovlivnit výsledek voleb. Současně jsme monitorovali informační manipulace, které se během kampaně šířily v digitálním prostoru. Vzhledem k blížícím se volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které se uskuteční v říjnu 2025, provedl výzkumný tým CEDMO srovnání také s Českem a Slovenskem, kde by se příští parlamentní volby měly konat v řádném termínu na podzim 2027. Přehledný souhrn závěrů přinášíme ve formátu .
Češi a Češky zapojení do reprezentativního dlouhodobého šetření CEDMO Trends v červnu 2025 uvedli, že v souvislosti s nadcházejícími podzimními parlamentními volbami považují za pravděpodobné snahy o ovlivnění výsledků hlasování ze strany Ruska (42 %), Evropské unie (41 %) a Spojených států amerických (29 %).
Respondenti v Polsku, dotazovaní několik dní po skončení druhého kola prezidentských voleb, vyjádřili v zásadě obdobné postoje jako Češi. Za nejpravděpodobnější považovali ovlivnění voleb ze strany Ruska (47 %), následované Evropskou unií (39 %) a Spojenými státy americkými (35 %).
Oproti tomu postoje slovenských respondentů se od názorů Čechů a Poláků poměrně výrazně liší. Jako nejpravděpodobnějšího aktéra vměšujícího se do voleb vnímají Slováci především Evropskou unii (46 %), dále Spojené státy americké (39 %) a až na třetím místě Rusko (38 %).
Ve srovnání s dřívějším výzkumem, který CEDMO realizovalo před volbami do Evropského parlamentu na jaře 2024, jsou aktuální výsledky podobné — zejména v případě českých respondentů. Nejvýraznější změnou je pokles obav z ovlivnění voleb Ruskem v Polsku (z 63 % na 42 %). Na Slovensku mírně vzrostl podíl respondentů, kteří považují za pravděpodobné ovlivnění voleb ze strany EU.
Mladí Češi jsou nejvíce politicky vyhranění
Na škále politického spektra — od levicových po pravicové názory — se respondenti ve všech třech zemích nejčastěji označují za středové voliče. „Zatímco napříč všemi třemi zeměmi — Českem, Polskem i Slovenskem – převažuje středová politická orientace, v České republice zaujímají nejmladší respondenti ve věku 16 až 24 let výrazně vyhraněnější postoje,“ uvádí sociolog a datový analytik hubu CEDMO Ivan Ruta Cuker a pokračuje:
„Tato věková skupina se častěji než ostatní přiklání buď k levici, nebo k pravici, přičemž středová orientace je mezi nimi méně zastoupena. Více než čtvrtina mladých Čechů se hlásí k levici, více než třetina k pravici. V kontrastu s tím mají například mladí Slováci či Poláci vyšší podíl středově orientovaných. Zajímavé je také to, že v Česku je naopak největší podíl středových voličů mezi mladými dospělými ve věku 25 až 34 let.“
Migrace, klima a zpochybňování integrity voleb
Fact-checkingové organizace zapojené do hubu CEDMO (Demagog.pl, Demagog.cz, Demagog.sk a AFP) během polské prezidentské kampaně zaznamenaly šíření celé řady dezinformačních narativů. Nejčastěji se týkaly migrace, klimatické politiky a integrity voleb.
V oblasti migrace dominovala tvrzení o tzv. „bytech pro nelegální migranty“, údajně zřizovaných v integračních centrech – přestože tato zařízení žádné ubytování neposkytují. Šířily se také nepřesné interpretace statistik o pohybu osob na hranicích či nepravdivá tvrzení o tom, že ukrajinští uprchlíci zatěžují státní rozpočet, ačkoliv data ukazují opak.
Některé dezinformace přímo zpochybňovaly legitimitu voleb – například tvrzení, že migranti mohou volit, že volební lístky budou manipulovány pomocí gumovatelných per, nebo že jeden volič může hlasovat vícekrát. Tyto narativy mohou podkopávat důvěru veřejnosti v demokratické procesy.
V kampani se objevily i nepravdivé výroky o klimatické politice EU. Kandidáti zpochybňovali existenci Zelené dohody nebo uváděli zavádějící údaje o jejích nákladech. Jeden z kandidátů dokonce tvrdil, že dosažení nulových emisí CO₂ by znemožnilo i samotné dýchání.
Podvody a obsah generovaný umělou inteligencí
V online prostoru se objevila řada podvodných příspěvků, které zneužívaly podobu prezidentských kandidátů nebo s nimi spojených osob. Některé z nich byly vytvořeny pomocí umělé inteligence, jiné vycházely z upravených či vytržených snímků. Cílem bylo buď zesměšnění politiků, nebo získání osobních údajů a peněz od uživatelů.
Zaznamenány byly i deepfaky a příspěvky, které podle dostupných důkazů mohly být součástí ruských dezinformačních kampaní. Umělou inteligenci však využívali i samotní politici – například k tvorbě propagačních vizuálů s fiktivními podporovateli.
AI byla rovněž nasazena k obcházení volebního moratoria – na sociálních sítích se šířily vizuály kandidátů, které měly symbolicky naznačovat, koho volit. I tyto příspěvky byly často generovány umělou inteligencí.
Kompletní přehled výsledků výzkumu i analýz dezinformačních narativů je k dispozici ve zvláštním vydání CEDMO Special Brief, který je volně dostupný na webu www.cedmohub.eu.
Tematická zpráva je dostupná v následujících verzích:
- CEDMO Special Brief (data Polsko, Česko, Slovensko) – v češtině
- CEDMO Special Brief (data Polsko, Česko, Slovensko) – v polštině
- CEDMO Special Brief (data Polsko, Česko, Slovensko) – ve slovenštině
- CEDMO Special Brief (data Polsko, Česko, Slovensko) – v angličtině
*CEDMO Trends nabízí výjimečný vhled do vývoje chování populace v oblasti konzumace různých druhů mediálních obsahů se zaměřením na jednotlivé typy informačních poruch jako jsou misinformace či dezinformace. Ty nejen oslabují důvěru veřejnosti v instituce nezbytné pro fungování pluralitní demokracie, ale také mohou zesilovat jednotlivé infodemie. Pro CEDMO (Středoevropskou observatoř digitálních médií/Central European Digital Media Observatory) jej v České republice realizuje výzkumná agentura Median na reprezentativním vzorku 2 700 — 3 000 respondentů starších 16 let. Na Slovensku jej realizuje výzkumná agentura IPSOS na reprezentativním vzorku více než 1 600 — 2 300 respondentů starších 16 let.
*Výzkum CEDMO TRENDS je v České republice financován z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000 Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR. Sběr dat na Slovensku je financován z Národního plánu obnovy — projektu s názvem MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO.
*CEDMO Special Brief Prezidentské volby v Polsku 2025: Vměšování do voleb a politická orientace ve střední Evropě vznikl v rámci projektu 101158609 spolufinancovaného Evropskou unií pod výzvou DIGITAL-2023-DEPLOY-04. Obsah publikace a tiskové zprávy vyjadřuje pouze názory nezávislého konsorcia CEDMO, a tudíž Evropská komise nenese žádnou odpovědnost za jakékoli případné použití obsažených informací.
*Tato publikace je součástí mezinárodního projektu financovaného Evropskou unií (číslo akce 101158609) a spolufinancovaného polským Ministerstvem vědy a vysokého školství v rámci programu ministra vědy a vysokého školství s názvem „PMW“ na období 2024–2026 (číslo smlouvy 6054/DIGITAL/2024/2025/2). Názory a stanoviska vyjádřené v této publikaci jsou však pouze názory autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo polského Ministerstva vědy a vysokého školství. Evropská unie ani polské Ministerstvo vědy a vysokého školství za ně nenesou žádnou odpovědnost.
