Šéf dolní komory a předseda hnutí SPD Tomio Okamura publikoval svůj novoroční projev, ve kterém hovořil o řadě témat. Tato analýza se zabývá faktickými výroky o inflaci, příjmové chudobě a počtu cizinců žijících v České republice.
Tomio Okamura (SPD): „47 % rodin v nájmech žije v příjmové chudobě.“
PRAVDA
Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení žilo v roce 2024 47 % rodin platících nájem v příjmové chudobě.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura ve svém novoročním projevu vyjmenovává úkoly pro novou vládu Andreje Babiše. Jednou z priorit by podle něj mělo být narovnání podmínek pro české firmy, aby nebyly znevýhodněné na evropském trhu. Nový kabinet by se však dle Okamury měl zaměřit také na běžné občany a dodává, že se 47 % rodin platících nájem nachází v příjmové chudobě.
Míra chudoby českých domácností
Míru chudoby dle typu domácnosti v ČR popisuje analýza (.pdf), kterou na konci roku 2025 zveřejnila Platforma pro sociální bydlení. Podle této publikace je bydlení v nájmu hlavním rizikovým faktorem chudoby (.pdf, str. 8). Mezi lety 2019–2024 vzrostla míra chudoby úplných rodin žijících v nájmu z 34 % skutečně až na 47 %, zatímco u ostatních úplných rodin, které většinou žijí ve vlastním bydlení, se jedná pouze o 7 %. Nejohroženější skupinou jsou samoživitelky, z nichž v nájmu žije téměř polovina (.pdf, str. 20).
Srovnání s EU
Mírou chudoby v zemích EU se zabývá Eurostat. Ten pracuje s ukazatelem rizika ohrožení příjmovou chudobou, který představuje podíl lidí, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % mediánu (tedy úrovně příjmu, kterého dosahuje polovina lidí). Tomuto údaji se také říká hranice chudoby a její přesnou hodnotu pro Českou republiku stanovuje Český statistický úřad (ČSÚ). Metodika, kterou úřad používá, ale v minulosti čelila kritice, jelikož nezahrnuje např. inflaci nebo exekuce a statistika z velké části ukazuje spíše míru příjmové nerovnosti mezi chudým a středně bohatým obyvatelstvem dané země.
Eurostat sleduje také chudobu dle typu bydlení, přičemž pro tento výpočet srovnává příjem jednotlivých osob pomocí metriky zvané „ekvivalizovaný disponibilní příjem“. Ten představuje celkový příjem domácnosti po zdanění a dalších odpočtech vydělený počtem jejích členů podle stupnice, která přiřazuje váhu jednotlivým členům dle věku. Na rozdíl od analýzy Platformy pro sociální bydlení však nezohledňuje typ domácností.
Podle této statistiky Eurostatu bylo v Česku v roce 2024 přibližně 23 % osob v nájmu ohroženo chudobou, což je lehce pod evropským průměrem. Nejvyšší podíl takových osob byl na Slovensku a ve Španělsku, kde se pohyboval okolo 33 %.
Závěr
Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení, která sleduje vývoj dostupnosti bydlení, žilo v roce 2024 asi 47 % úplných rodin v nájmu pod hranicí příjmové chudoby. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
Tomio Okamura (SPD): „Zažili jsme rekordní inflaci (…).“
PRAVDA
Průměrná roční míra inflace v roce 2022 činila 15,1 %. Šlo o nejvyšší hodnotu od roku 1993, kdy dozníval prudký nárůst cen při ekonomické transformaci.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v novoročním projevu kritizuje předchozí vládu Petra Fialy a podotýká, že během jejího působení byla rekordní inflace. Zjevně tak naráží na to, že se jednalo o nejvyšší inflaci v historii ČR.
Historický vývoj inflace
Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.
Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.
Závěr
Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Tomio Okamura (SPD): „10 % obyvatel našeho státu jsou cizinci.“
PRAVDA
Cizinci ke konci září 2025 podle nejnovějších dat Ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu představovali skutečně zhruba 10 % obyvatel ČR.
Předseda Poslanecké sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura v novoročním projevu mluví o počtu cizinců žijících v Česku a je toho názoru, že jejich vyšší počet zdražuje a znepřístupňuje bydlení pro české občany. Zároveň dodává, že se dle něj kvůli cizincům snižuje bezpečnost.
Počet cizinců v ČR
Podle dat z nejnovější zprávy o migraci Ministerstva vnitra byl k 30. září 2025 v České republice registrován 1 107 403 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 4). Tyto údaje nezahrnují neregistrované občany EU a cizince, kteří v Česku pobývají na základě krátkodobého schengenského víza nebo bezvízově.
Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) žilo ke stejnému datu v České republice 10 897 178 obyvatel (.xlsx). Úřad sleduje také počet cizinců, nejnovější údaje se ale týkají pouze konce roku 2024, kdy podíl cizinců na celkové populaci dosáhl 10 %. Pokud vyjdeme z výše zmíněných dat Ministerstva vnitra, přibližně 10 % cizinců pobývalo v ČR také ke konci září 2025 (.pdf, str. 4).
Závěr
Podíl cizinců na obyvatelstvu České republiky se ke konci září 2025 skutečně pohyboval na úrovni 10 %. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.
