Novému vydání čtvrtletního CEDMO Fact-checking briefu dominují domácí politika a volby. Z 500 článků publikovaných na našem webu fact-checkingovými organizacemi, se jich na 292 věnovalo právě politickým tématům. Zatímco v Polsku prezidentské volby již skončily, v České republice jsou ty parlamentní na spadnutí. I slovenskou digitální mediální krajinou rezonují domácí politická témata – a to zejména ta týkající se atentátu na tamního premiéra Roberta Fica.
Mimo čistě politická témata se online prostorem šířila také řada nepravdivých tvrzení o migraci, vakcínách, ale rovněž o ukrajinském prezidentovi Volodymyrovi Zelenském. Například v Česku se objevilo deepfake video zneužívající záběry bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly.
Exministr Prymula ve falešné televizní reportáži varuje před očkováním proti onemocnění covid-19 a odvolává se na neexistující výzkum, podle kterého prý očkovaní lidé měli v krvi „zlověstné gumovité útvary“. Jak uvedl Demagog.cz, sám Prymula ve skutečnosti dlouhodobě podporuje očkování proti covidu-19, vážné vedlejší účinky jsou podle něj vzácné.
U tradiční otázky v rámci longitudinálního studie CEDMO Trends se ve druhém čtvrtletí roku 2025 nejvíce obávali dezinformací Poláci. Jako „velmi závažný“ a „závažný“ problém je vnímalo 86 % polské dospělé populace, což je oproti Čechům a Slovákům značný rozdíl (ČR – 69 %, Sk – 68 %). Poláci rovněž byli v červnu více spokojeni se stavem demokracie ve své zemi, než jejich čeští a slovenští sousedi.
Podle analytika CEDMO Ivana Ruty Cukera je to hlavně kvůli dlouhodobé obezřetnosti. „V květnu a červnu se v Polsku konalo první a druhé kolo prezidentských voleb. Ve volebním období zaznamenáváme zvýšenou aktivitu šiřitelů nepravdivých a manipulativních zpráv, a to jak ze strany domácích, tak zahraničních aktérů. Co se zahraničních aktérů týče, jde dominantně o snahu o ovlivnění voleb ze strany ruského autoritativního režimu. Poláci jsou vůči ruskému vlivu dlouhodobě velmi obezřetní, což je asi důvodem, proč vnímají v poslední době dezinformace jako hrozbu častěji, než Češi a Slováci.“
Za nejvíce důvěryhodnou nepravdivou informaci považovala česká dospělá populace tvrzení, že v některých zemích dnes existují vládní programy, které podporují děti, aby se identifikovaly jako nebinární nebo transgender osoby. Celkem 35 % respondentů/tek v České republice ji považuje za důvěryhodnou. V mediálním prostoru však tuto informaci zaznamenalo pouze 16 % z nich.
Na Slovensku dominovala zpráva o tom, že loňský atentát na tamního premiéra Roberta Fica bylo zinscenované divadlo, při kterém pachatel použil slepé náboje. Tuto informaci zaznamenalo na 51 % Slováků, z čehož ji pouze 23 % ze všech dotázaných považuje za důvěryhodnou.
„Mezi slovenskou veřejností často rezonují narativy spojené s domácí politickou scénou, aktuálně například verze o fingovaném útoku na premiéra Roberta Fica. Tento trend může souviset s výraznější polarizací společnosti a silnějším mediálním zájmem o domácí události, které vytvářejí příznivé prostředí pro šíření konspiračních výkladů. Z dat longitudinální studie CEDMO Trends je patrné, že Slováci mají obecně vyšší sklon věřit konspiračním teoriím. Svou roli může hrát, zjednodušeně řečeno, kult osobnosti, který si slovenský premiér cíleně a systematicky buduje,“ dodává Lukáš Kutil z analytického týmu CEDMO.
Pokud máte zájem o kompletní výsledky druhého čtvrtletního CEDMO Fact-checking briefu, naleznete ho již nyní v příslušné sekci.
Výzkum CEDMO TRENDS je v České republice financován z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000 Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR. Sběr dat na Slovensku a v Polsku je financován z Národního plánu obnovy — projektu s názvem MPO 60273/24/21300/21000 CEDMO 2.0 NPO.
