V aktuální vlně výzkumu opět většina respondentů uvádí, že dezinformacím v médiích vystaveni nebyli. Oproti předchozímu šetření se však výsledky v něčem liší, například poklesl podíl těch, kteří hodnotí šíření nepravdivých či manipulativních informací po internetu jako problematické. Poklesl i podíl respondentů kteří internetové dezinformace považují za ohrožení bezpečnosti České republiky. Stále však přetrvává zjištění, že šíření dezinformací považuje za problém většina populace, zejména pak mladší lidé a silní uživatelé internetu. Téměř třetina respondentů si myslí, že by stát určitě měl regulovat média šířící nepravdivé informace.
- V aktuální vlně průzkumu 80 % respondentů uvedlo, že dezinformacím spíše nejsou nebo vůbec nejsou vystaveni. Že jim nejsou vystavení vůbec si myslí zhruba třetina (34 %).
- Celkem 69 % respondentů vnímá šíření dezinformací po internetu jako problematické, což je pokles o 6 procentních bodů z rekordní výše naměřené v minulé vlně. Nejčastěji tento názor zastávají mladí lidé ve věku 16–24 let (83 %), mezi staršími 65 let je to 65 %. Šíření dezinformací po internetu považuje za problém o cca 20 procentních bodů více voličů Petra Pavla (81 %) než voličů Andreje Babiše (59 %) a lidí, kteří u prezidentských voleb nebyli (62 %).
- Že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost České republiky věří 68 % respondentů. Myslí si to nejčastěji mladší respondenti (84 % ve věkové kategorii 16–24 let), voliči Petra Pavla (81 %) a častěji také lidé, kteří se na internetu pohybují několikrát denně (71 %).
- Regulaci médií šířících nepravdivé informace podporuje 72 % respondentů. Téměř třetina respondentů (32 %) je toho názoru, že by stát měl regulaci určitě zavést. Regulaci podporují častěji ženy (77 %) než muži (68 %) a mladí respondenti (83 % ve věkové skupině 16–24 let).
- Ve srovnání s minulou vlnou výrazně vzrostl počet zachycených dezinformací, které respondenti vyhodnotili jako dezinformace ve prospěch Ukrajiny / Západu / v neprospěch Ruska (190). Podobně narostl i počet zachycených dezinformací ve prospěch premiéra Petra Fialy (147), počet dezinformací v jeho neprospěch zůstává stejný (48). Nově jsme zachytili dezinformace, které se týkají osvobození Američany (83).
Vnímané vystavení dezinformacím
V této vlně výzkumu opět většina respondentů uvádí, že dezinformacím v médiích vystaveni nebyli (80 % při součtu „spíše nevystaven/a“ + „vůbec nevystaven/a“). Zbylých 20 % respondentů uvedlo, že dezinformacím vystaveni byli.
I v této vlně se cítí být dezinformacím vystaveni častěji muži (22 %) než ženy (18 %). Věkovou skupinou, která se cítí být vystavena dezinformacím nejméně, jsou lidé ve věku 16 až 24 let (13 %). Častěji se cítí být vystaveni dezinformacím voliči Andreje Babiše z posledních prezidentských voleb (28 %) než voliči Petra Pavla (15 %).
Po nárůstů počtu respondentů, kteří v minulé vlně hodnotili dezinformace jako problematické, došlo v aktuální vlně k poklesu. V současné vlně šetření ubylo jak těch, kteří je vnímají jako „dosti závažný problém“ (37 %), tak těch, kteří je hodnotí jako „velmi závažný problém“ (32 %). V souvislosti s tím naopak vzrostl počet respondentů, pro které je šíření nepravdivých či manipulativních informací po internetu malý (17 %) či žádný problém (6 %). Odpovídající, kteří se nedokáží přiklonit k žádné hodnotící odpovědi (8 %), zůstávají zastoupeni zhruba stejně jako v minulých vlnách.
Šíření dezinformací po internetu vnímají jako problém spíše mladší respondenti, v nejmladší věkové kategorii 16–24 let se jedná o 83 % respondentů (při součtu „velmi závažný problém“ + „dosti závažný problém“). Ve věkové skupině lidí starších 65 let dezinformace jako velmi nebo dosti závažný problém hodnotí 65 % respondentů. Také mezi voliči Petra Pavla z druhého kola prezidentských voleb je více respondentů, kteří šíření dezinformací po internetu považují za problém (81 %), zatímco mezi voliči Andreje Babiše je takových respondentů 59 %. Z Lidí, kteří u prezidentských voleb nebyli, hodnotí dezinformace jako problém 62 % respondentů.
Pokles podílu respondentek a respondentů, kteří chápou dezinformace jako problém, se projevuje i v obavách o bezpečnost České republiky. Podobně jako u dezinformací došlo i v obavách o bezpečnost po nárůstu v minulé vlně k poklesu v té aktuální. Že šíření dezinformací ohrožuje tuzemskou bezpečnost si v aktuální vlně výzkumu myslí 68 % (při součtu „určitě ano“ + „spíše ano“) respondentů, což je o 5 procentních bodů méně než v minulé vlně šetření. Lidí, kteří se o bezpečnost ČR kvůli dezinformacím neobávají, bylo tentokrát 32 % (při součtu „určitě ne“ + „spíše ne“).
Že šíření dezinformací bezpečnost České republiky ohrožuje, si myslí hlavně mladší respondenti (84 % v nejmladší věkové kategorii 16–24 let).
S ohrožením bezpečnosti České republiky šířením dezinformací také častěji souhlasí respondenti, kteří se na internetu pohybují „několikrát denně“ (71 %), než ti, kteří se na něm pohybují méně.
Podstatný rozdíl je v této otázce mezi voliči Andreje Babiše (56 % si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost ČR) a Petra Pavla (81 % si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost ČR).
Podobně jako v předchozích otázkách došlo k poklesu podílu respondentů a respondentek, kteří si myslí, že by stát měl omezovat či znemožnit působení médií, které šíří nepravdivé či manipulativní informace.
Aktuálně si to myslí 72 % respondentek a respondentů. Došlo tedy i opačně k nárůstu celkového podílu dotázaných, kteří si myslí, že by stát neměl omezovat dezinformační média (28 % při součtu „spíše ne“ + „určitě ne“).
Pro omezování médií jsou častěji ženy (77 %) než muži (68 %) a respondenti z věkové skupiny 16–24 let (83 %). O správnosti omezování medií šířících dezinformace jsou také častěji přesvědčeni voliči Petra Pavla (84 %) z druhého kola prezidentských voleb než voliči Andreje Babiše (60 %) a nevoliči (69 %).
Vnímání aktuálních narativů
Povědomí o pravdivých i nepravdivých narativech se ve srovnání s minulou vlnou téměř nezměnilo.
Žádný z narativů nezaznamenala více než polovina respondentů. Nejvíce respondentů (48 %) zaregistrovalo pravdivý narativ: „Bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medvěděv doporučil slavnému hokejovému brankáři Dominiku Haškovi opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech.“ Nejméně respondentů (23 %) zaznamenalo pravdivý narativ: „Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily podle Evropské komise pravidla na ochranu unijního trhu, proto jim byly vyměřeny pokuty – Applu 500 miliónů EUR a Metě 200 miliónů EUR.“
Nejvíce registrovaným nepravdivým narativem (28 %) bylo tvrzení: „Ukrajinští muži podle podrobných statistik Ministerstva vnitra páchají v České republice násilné trestné činy častěji než Češi.“ Žádný další nepravdivý narativ nezaznamenalo více než 14 % respondentů.
Dezinformace, které nejčastěji zaujaly
Ve srovnání s minulou vlnou vzrostl počet zachycených dezinformací, které respondenti vyhodnotili jako dezinformace ve prospěch Ukrajiny / Západu / v neprospěch Ruska (190) a podobně vzrostl i počet zachycených dezinformací ve prospěch Petra Fialy (147). Počet dezinformací v jeho neprospěch zůstává stejný (48). Nově jsme zachytili dezinformace, které se týkají osvobození Američany (83).
Vzrostl počet lidí, kteří si dokázali vybavit mediatyp (381) či médium (559), kde dezinformaci zachytili, případně uvedli obojí (31). Naopak klesl počet těch, kteří si nedokázali vybavit nic z toho (64).
*Longitudinální výzkum CEDMO Trends v České republice získal podporu z Národního plánu obnovy v rámci projektu 1.4 CEDMO 1 – Z220312000000, Podpora na zvýšení dopadu, inovací a udržitelnosti CEDMO v ČR, který je financován z Nástrojů pro oživení a odolnost EU. Zadavatelem výzkumu je Univerzita Karlova. Sběr dat realizuje agentura Median.
