CNN Prima News vysílala debatu kandidátů v Jihomoravském kraji, ve které se hovořilo mj. o návrhu rozpočtu na rok 2026 a o stavu ekonomiky během vlády Petra Fialy. Na faktické výroky o ekonomice se zaměřuje následující debata.
Petr Hladík (KDU-ČSL): „Za ty čtyři roky nám rostl hrubý domácí produkt.“
PRAVDA
Podle ČSÚ a odhadu Ministerstva financí pro letošní rok nominální HDP během působení Fialovy vlády skutečně každoročně vzrostlo. HDP se vyjma roku 2023, kdy stagnovalo, meziročně zvyšovalo i reálně.
Data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) sleduje Český statistický úřad. Podle něj se HDP během působení Fialovy vlády každoročně nominálně zvyšovalo (.xlsx). Zatímco v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišova kabinetu, činilo cca 6 308 mld. Kč, podle odhadu Ministerstva financí z letošního srpna vzroste v roce 2025 celkem na 8 454 mld. Kč (.pdf, str. 3).
V případě reálného HDP, které je očištěné o sezónní a kalendářní vlivy, došlo během působení Fialova kabinetu k růstu v letech 2022 a 2024 a podle predikce resortu financí by k němu mělo dojít i v roce 2025. Pouze v roce 2023 HDP stagnovalo. Kromě třetího čtvrtletí roku 2023 se HDP také meziročně zvýšilo v jednotlivých kvartálech (.xlsx).
Závěr
Během působení vlády Petra Fialy docházelo každoročně k růstu nominálního HDP, to vzrostlo z 6,3 bilionu Kč v roce 2021 na odhadovaných 8,4 bilionu Kč v roce 2025. Reálný růst HDP byl zaznamenán po většinu volebního období s výjimkou roku 2023, kdy stagnovalo. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.
Miroslav Ševčík (za SPD): „Ekonomický růst byl (…) 2,4, dokonce v roce 2023 0,5 % pokles. V loňském roce pouze nárůst 1,1 %.“
PRAVDA
Podle nejnovějších dat ČSÚ narostlo české HDP ve druhém čtvrtletí roku 2025 meziročně o 2,6 %, v roce 2024 to bylo o 1,2 %. Během roku 2023 podle aktuálních dat stagnovalo.
Kandidát za SPD Miroslav Ševčík kritizuje výši růstu HDP za vlády Petra Fialy. Uvádí přitom statistiky ekonomického vývoje za tento, loňský a předloňský rok. Dle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) z července 2025 vzrostlo HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 2,4 %, která udává Ševčík. Podle zpřesněného odhadu ze srpna byl růst HDP nakonec ještě o další 0,2 procentního bodu vyšší.
Podle starších údajů ČSÚ kleslo české HDP v roce 2023 meziročně o 0,4 %, důvodem přitom byla především nižší spotřeba domácností a nižší tvorba zásob. Dle aktualizovaných výpočtů z letošního roku nicméně HDP v roce 2023 neklesalo, ale pouze stagnovalo s 0% nárůstem. V roce 2024 se pak HDP meziročně zvedlo o 1,2 %. Hlavním pohonem nárůstu byl dle ČSÚ nárůst reálných výdělků domácností a s tím spojený nárůst domácí spotřeby.
Miroslav Ševčík popisuje vývoj růstu HDP správně, nepřesnosti se dopouští pouze v případě hodnoty za rok 2023, kdy se jím uváděné číslo blíží nyní již zastaralé hodnotě z března 2024. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Alena Schillerová (ANO): „(…) (k zástupcům vládních stran, pozn. Demagog.cz) jak jste navýšili o nový dluh 1,2 bilionu.“
PRAVDA
Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí vzroste nominální státní dluh během vlády Petra Fialy o 1,148 bilionu Kč.
Z výroku poslankyně Aleny Schillerové není zřejmé, zda mluví o státním, nebo vládním dluhu. Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.
Státní dluh během Fialovy vlády
Na konci roku 2021, kdy končila Babišova vláda a nastupoval Fialův kabinet, byl státní dluh 2 465,7 miliardy Kč. Jak ukazuje následující graf, během působení Fialova kabinetu se státní dluh meziročně zvyšoval. V roce 2025 bude podle predikce, kterou Ministerstvo financí vydalo na začátku letošního roku, dosahovat 3 614 miliard Kč (.pdf, str. 12). Od začátku působení Fialovy vlády do roku 2025 se tak nominální státní dluh podle odhadu zvýší o 1 148,3 miliardy Kč.
Kromě nominální výše je ale zapotřebí dluh srovnávat také v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP). S tímto podílem několikrát pracuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a Národní rozpočtová rada uvádí, že „pokud si chce kdokoli udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se státům a vládám daří vyrovnávat se svými dluhy, je vhodné kromě absolutní výše dluhu sledovat také poměr dluhu vůči hrubému domácímu produktu“.
Za období Fialovy vlády se vládní dluh v poměru k HDP podle predikce Ministerstva financí zvýší v roce 2025 na 43 %, tedy celkem o 3,9 procentního bodu v porovnání s rokem 2021. Podotkněme, že během předchozí Babišovy vlády dluh rostl rychleji – mezi lety 2017 a 2021 se státní dluh vůči HDP zvýšil takřka o 8 p. b. (.pdf, str. 12).
Vládní dluh v poměru k HDP
Co se týče vládního dluhu, který jsme na začátku odůvodnění zmínili, jeho výši v poměru k HDP pravidelně vyčísluje Ministerstvo financí (.pdf, str. 14; .pdf, str. 6). Data o tomto veřejném dluhu je možné najít i na webu unijního statistického úřadu Eurostat. Tento dluh činil v roce 2021 40,7 % HDP. Během působení Fialova kabinetu vzroste podle nejnovější makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 na 44,2 % HDP, tedy o 3,5 p. b. (.pdf, str. 11).
Na výši dluhu má vliv řada faktorů, které jednotlivé vlády mohou jen stěží ovlivnit, ať už se jedná o světovou finanční a hospodářskou krizi v letech 2008 až 2009 a pozdější recesi trvající až do roku 2013, o pandemii covidu-19, nebo o válku na Ukrajině. Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.
Závěr
Nominální státní dluh vzroste během vlády Petra Fialy podle makroekonomické predikce Ministerstva financí o 1,148 bilionu Kč. Alena Schillerová se uváděnou částkou 1,2 bilionu Kč vejde do naší standardní 10% tolerance, a její výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Miroslav Ševčík (za SPD): „Devět čtvrtletí po sobě vám (k ministru Hladíkovi, pozn. Demagog.cz) klesaly reálné mzdy.“
PRAVDA
Reálné mzdy od konce roku 2021 do začátku roku 2024 skutečně klesaly v devíti po sobě následujících čtvrtletích. První pokles nastal už během Babišovy vlády, za působení Fialova kabinetu tak došlo ke snížení reálných mezd v osmi čtvrtletích.
Vývoj reálné mzdy
Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd.
Jak je vidět na následujícím grafu, reálné mzdy klesaly v devíti po sobě následujících čtvrtletích. První propad nastal ovšem už v posledním čtvrtletí roku 2021, kdy končila předchozí vláda Andreje Babiše a Fialův kabinet teprve nastupoval k moci. V letech 2022 a 2023 pak reálná mzda v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce opakovaně klesala. Poprvé se zvýšila až v prvním čtvrtletí 2024.
Závěr
Reálné mzdy v Česku klesaly od konce roku 2021 do začátku roku 2024, tedy skutečně devět čtvrtletí po sobě. První snížení nastalo ovšem už za Babišovy vlády a během období Fialova kabinetu tak klesaly osm po sobě jdoucích čtvrtletí. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Josef Flek (STAN): „(K poslankyni Schillerové, pozn. Demagog.cz) měli jste tam návrh celkového státního dluhu 42 % (HDP, pozn. Demagog.cz) s výhledem do dalších let (…) byl prorůstový – měli jste tam 46,2, 49,2 a 51,8 v roce 2024.“
PRAVDA
Josef Flek zaměňuje státní dluh a dluh sektoru vládních institucí, který je o několik procent vyšší. Jinak ale přesně popisuje predikci z roku 2021, kdy resort financí vedla Alena Schillerová.
Poslanec Josef Flek (STAN) kritizuje hospodaření Ministerstva financí za doby, kdy mu šéfovala Alena Schillerová (ANO). Tvrdí, že ministerstvo v té době počítalo se státním dluhem ve výši 42 % HDP a že v dalších letech očekávalo jeho nárůst.
Státní dluh
Ministerstvo financí vydává dvakrát ročně dokument s názvem „Strategie financování a řízení státního dluhu“. Součástí publikace je i predikce výše dluhu na daný rok. Alena Schillerová se stala ministryní financí na konci června 2018, zmíněná publikace vyšla mj. v prosinci téhož roku. Dokument predikoval na rok 2019 státní dluh ve výši 29,9 % HDP (.pdf, str. 11). O rok později resort financí odhadoval výši dluhu na 28,9 % HDP (.pdf, str. 11), následně pak na 40,1 % HDP pro rok 2021 (.pdf, str. 12). Predikce na roky 2022–2024 vydalo Ministerstvo financí až poté, co Alena Schillerová přestala působit v jeho čele.
Makroekonomická predikce
Ministerstvo financí pravidelně vydává také makroekonomické predikce, které se týkají dluhu sektoru vládních institucí. V srpnu 2021, tedy ještě za působení Aleny Schillerové v čele resortu, vydalo predikci, ve které předpovídá vývoj hospodaření sektoru vládních institucí a také jeho dluh (.pdf, str. 10–11). Podle resortu měl dluh do konce roku 2021 vzrůst na 43,5 % HDP a pro následující roky očekávalo jeho další zvyšování (.pdf, str. 11). V roce 2022 se mělo zadlužení podle odhadu zvýšit na 46,2 % HDP, v roce 2023 výhledově na 49,2 % HDP a v roce 2024 na 51,8 % HDP (str. 11). Predikce ministerstva o vývoji dluhu sektoru vládních institucí z roku 2021 tedy odpovídá číslům, která Josef Flek uvádí v souvislosti se státním dluhem. Zjevně tak oba dluhy zaměňuje.
Státní dluh vs. dluh sektoru vládních institucí
Státní dluh vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Na jeho výši mají vliv také některé další faktory (.pdf, str. 3, 16–17), a státní dluh se tak v daném roce může zvýšit i o větší sumu, než je hodnota deficitu státního rozpočtu. Tento státní dluh představuje více než 90 % dluhu sektoru vládních institucí, který je také znám jako vládní či veřejný dluh. Ten se kromě státního dluhu skládá například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů.
Závěr
Poslanec Flek zmiňuje státní dluh, zjevně jej ale zaměňuje s dluhem sektoru veřejných institucí (neboli vládním dluhem). Zatímco Ministerstvo financí během působení Aleny Schillerové v jeho čele vydalo predikci státního dluhu pouze pro rok 2021, predikce vládního dluhu se týkala let 2021–2024. V roce 2021 měl dle resortu vládní dluh činit 43,5 % HDP a v následujících letech odhad počítal s jeho růstem, jak popisuje Josef Flek. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.
Miroslav Ševčík (za SPD): „Od roku 2021 do konce roku 2024 jste se nedostali (k ministru Hladíkovi, pozn. Demagog.cz) ani na úroveň reálných mezd z roku 2019.“
PRAVDA
Z dat ČSÚ vyplývá, že reálné mzdy v roce 2021 přesahovaly hodnotu z roku 2019, poté ale klesaly a ani v roce 2024 této úrovně nedosáhly. Průměrná hrubá měsíční mzda mezi lety 2019 a 2024 sice vzrostla zhruba o 33 %, vzhledem k inflaci se ale snížila o 5 %.
Výpočet reálné mzdy
Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně koupit. Její vývoj pravidelně sleduje Český statistický úřad (ČSÚ), který vydává čtvrtletní zprávy o vývoji mezd, kde porovnává růst reálné mzdy oproti určitému období.
Podle údajů ČSÚ dosáhla v roce 2019 průměrná hrubá měsíční mzda 34 578 Kč a v roce 2024 nominálně vzrostla na 45 899 Kč, což představuje nárůst asi o 33 %. Mezi roky 2019 a 2024 však rostly i ceny. V cenách za rok 2019 tak průměrná hrubá mzda v roce 2024 odpovídá necelým 33 000 Kč. Mezi těmito lety tak došlo k reálnému poklesu průměrné hrubé mzdy asi o 5 %.
Fialova vláda nastoupila na konci roku 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2021 byly reálné mzdy vyšší než v roce 2019. Od té doby ovšem klesaly a na úroveň z roku 2022 se nevrátily, a to ani v roce 2024.
Závěr
V roce 2021 přesáhly reálné mzdy úrovně z roku 2019, od té doby se však snižovaly. Na hodnotu z roku 2019 se nevrátily ani v roce 2024. Mezi lety 2019 a 2024 konkrétně vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda z 34 125 Kč na 46 165 Kč a nominálně se tak zvýšila o 33 %. V cenách roku 2019 ovšem vzhledem k inflaci poklesla o 5 %. Výrok Miroslava Ševčíka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.
